PALBA.CZ

Zase třeba Lubomír Vejřík se ve své knize Vzestup a pád orlů Nipponu drží stejných čísel, jaká uvádí výše Reisen. Počty vyrobených letadel jsou dost často těžko určitelné

Ve vzpomínkách M. Fučidy (myslím, že to bylo tam) jsem četl, že pro výškové bombardování měl bombový zaměřovač jen vedoucí stroj formace (zde konkrétně Fučida). Pro Pearl Harbour, kde lodi stály, mi to přišlo ještě únosné, ale pokud by manévrovaly, tak je to dost těžkopádné. I když s výškovým bombardováním jsem se setkal jen v případě zkázy Svazu Z a bojů v Jávském moři a tam útočily jiné typy letadel a z pozemních základen.

Pochybuji, že měl zaměřovač pouze vedoucí letoun. Zkus najít přesnou citaci - spíše bych předpokládal, že možná zaměřoval pouze vedoucí letoun, ale zaměřovač bych předpokládal u všech strojů.

Tím spíš, že Japonci v té době měli techniku na vysoké úrovni. Tohle bych čekat tak v Sovětském svazu.

Zdravím, a co P-38J - vedoucí letoun formace s bombometčíkem a zaměřovačem Norden, ostatní z formace 2 bomby - na povel vedoucího ostatní odhodili. Podobný systém.

Ano, systém je podobný, ale P-38 Droop Snoot boli značne špecializované prestavby a to strojov P-38 niekoľkých produkčných verzií.
Dovod bol ale iný - zameriavač "Norden" bol pomerne ťažký, rozmerný, zložitý a náročný na primerane vyškolenú obsluhu, takže nosnosť stroja s "Nordenom" výrazne klesla a preto sa nedal namontovať do každého P-38.

Skôr by som bral Hansove vysvetlenie - zameriaval vedúci a ostatní robili odhod na povel, ale vybavenie strojov bolo rovnaké. Tak to robili aj celé zväzy pri "kobercovom" bombardovaní. Mať len jeden stroj formácie so zameriavačom je riziko - ak sundajú vedúceho, nemá ho kto nahradiť.

Pochybuji, že měl zaměřovač pouze vedoucí letoun. Zkus najít přesnou citaci - spíše bych předpokládal, že možná zaměřoval pouze vedoucí letoun, ale zaměřovač bych předpokládal u všech strojů.

tak jsem to našel. "..., a proto jsem soustředil pozornost na vůdčí letoun, abych postřehl, až pumu svrhne." nebo "ostatní letouny jej následovaly hned,jakmile uviděly jeho pumu se snášet." (Fučida,M., Okumiya, N., Midway, Máj, 1990, str. 39) - můj názor - bylo to kvůli výškovému bombardování, které nebylo hlavním bojovým úkolem torpédonosného Kate.

Ale tam se nepíše nic o zaměřovači. Spíš to chápu tak, že výškový útok z horizontálního letu vedl nejlepší bombometčík a ostatní shazovali pumy podle něj. Což byla běžná praxe snad u každého letectva.

To je zas účelová argumentace. USS Arizona není Kolín na Rýnem ani seřaďovací nádraží. Já si myslím, že kdyby ty zaměřovače měli, tak by je používali alespoň po jednotlivých rojích a nenalétavali dvakrát. Vzhledem k tomu, že a) Kate byla primárně torpédový bombardér, b) bombardovalo se se zcela atypickou municí, tedy útok na P.H. byl zcela jedinečnou a výjimečnou akcí, tak je pravděpodobnější, že je neměli. Ale už bych toho nechal, debata není ani odborná, ani zajímavá - můj příspěvek byl, že na cílené výškové bombardování relativně malého cíle nezaměřovali individuálně, ať už z kteréhokoliv důvodu.

Ne, to rozhodně není účelová argumentace To ty jsi napsal, že bombardovací zaměřovač měl pouze vedoucí letoun, což je s největší pravděpodobností nesmysl, to byla účelová argumentace. Navíc B5N na Pearl Harboru sloužily nejen jako horizontální a torpédonosné bombardéry, ale také jako koráby letovodů - měli na palubě letecké navigátory, kteří byli schopni dovést ostatní letadla přes velkou vzdálenost nad mořem.

Hlavní důvod, proč zpravidla zaměřuje pumy vedoucí letoun, netkví v dostatečnosti tohoto řešení na velké plošné cíle, ale jednoduše ze samotné formace. Pokud stroje letí v těsné formaci, pak individuální zaměření každého letounu enormně zvyšuje riziko kolize. Ano, horizontální bombardování hladinových plavidel bylo velice neefektivní. A nechat nalétat letouny individuálně v oblasti nepřátelského protiletadlového dělostřelectva a stíhačů? To trvá příliš dlouho a nese to tedy vysoká rizika, byť by to samozřejmě na pozemní cíle mělo vyšší dopad.

The observer, who was seated between the pilot and the rear gunner/radio operator, was also the bombardier during these missions; he would aim the bombs using a pair of small folding doors in the floor of the fuselage to see his

Pozorovatel, který seděl mezi pilotem a zadním střelcem/radio operátorem, byl také bombometčíkem během bombardovacích misí.

http://www.pilotfriend.com/photo_albums ... 20Kate.htm

Jenže ona ta absence zaměřovače u některých letounů až tak nesmyslná není. Ono to ve skutečnosti bylo relativně složité zařízení, které bylo časově náročné na výrobu a seřízení, a tudíž vázalo mnoho prostředků. Vzpomeňte že v průběhu 50. a počátkem 60. let bylo celkem běžné i v technicky nejpokrokovějších letectvech, že např. radiolokátorem, ale i navigačními přístroji byla vybavena jen přibližně čtvrtina letounů v letce.

P.S.: Myšleno radiolokátorem podle kterého se například i bombardovalo - viz. Lansen.

Jistě, absence tam být mohla, třeba u strojů, kde se předpokládalo pouze torpédové nasazení, či nasazení v podobě kamikaze. U klasických bombardérů je ale absence bombardovacího zaměřovače pravděpodobná jen málo. Ostatně B5N horizontálně bombardovaly snad už někde v Číně, ne?

Že jste to vy, tak jsem šel na japonské stránky. Nakajima B5N nebo-li Type 97 používal následující zaměřovače:

torpéda - Type 97

horizontální bombardování Type 90


zdroj: http://gunsight.jp/b/1/sight-n.htm

Na stránkách j-aircraft.com (přibližně uprostřed) jsou citovány vzpomínky Taisuke Maruyami, který v r. 1942 s Kate létal. Podle něj, bombardování ve formaci bylo vyvinuto kvůli zvýšení přesnosti celé skupiny. Nejúspěšnější osádka vedla skupinu při bombardování (nemuselo jít nutně o vedoucí letoun, v takovém případě letoun „mistra bombometčíka“ zaujal vedoucí pozici teprve před samotným útokem) a vhodný okamžik ke shozu ostatním signalizoval její střelec praporkem. Maruyama se nezmiňuje o tom, že by tato taktika byla vyvolána nedostatkem zaměřovačů, jen snahou o zpřesnění bombardování.
Japonské námořní letectvo prošlo na přelomu 30. a 40. výraznou expanzí. Díky tomu velká část letců opustila výcvikové školy necelý rok před zahájením války a přes intenzivní výcvik nešlo o ostřílené bojovníky.

I podle Vejříka bylo skupinové bombardování reakcí na snahu o zvýšení přesnosti. Nezmiňuje žádné potíže s dodávkou zaměřovačů.

Mimochodem, z názvu zaměřovače Typ 90 plyne, že byl do výzbroje zaveden na počátku 30. let. Nešlo tedy o žádnou horkou novinku.

Skelete, B5N používal zaměřovač Typ 90 Mk. 1, ne původní Typ 90, který jsi uvedl:

Takto přibližně vypadal zaměřovač Typ 90 Mk. 1 z pohledu bombometčíka. Přední okraj jeho sedačky je vidět na spodní straně snímku.

Nejsem si tak úplně jist, zda se dá Kate nazývat primárně torpédovým bombardérem. Jistě, většinu svých nejslavnějších akcí provedly torpédy, ale řekl bych, že ve skutečnosti stejně často na lodě útočily pumami. Plus nejednou útočili na pozemní cíle. Sami Japonci nazývali tuto kategorii útočný bombardér, ne torpédový. S torpédy se spojena spousta problémů: jsou drahá a náročná na výrobu a údržbu, před bojem se musí natlakovat a na to není vždy dost času, zranitelnost letadel při torpédovém útoku ...

tak podobnou fotku jsem hledal včera na japonském webu pěkně dlouho, a ty ji máš v archivu

Nejsem schopen to rozseknout - proti vybavení zaměřovači mluví to, že protipancéřové 800 kg pumy byly předělané dělostřelecké granáty a co já vím, tak byly použity jen v PH. Na každé bombardování se zaměřovač přenastavuje a je otázka, zda mohl být na tento typ pumy vůbec nastaven. Jinak Fučida píše, že se koukal otvorem v podlaze na dopady pum a když se dívám na obrázek, nezdá se, že by se tam vešla díra do podlahy i zaměřovač. Spíš ta díra byla pro aktuálně vymontovaný zaměřovač. Závěrem pro zajímavost - výškové bombardéry útočily ve skupinách po 5, Fučida skutečně nebyl nad PH mistrem bombometčíkem a zvláště letecké posádky z Šókaku a Zuikaku byly pokládány za vysloveně nezkušené.

Oskarwilde: To je blbost. Předělávka spočívala pouze v připevnění "křidélek" na záď granátu, aby se pohyboval čumákem kupředu.
Pokud se nejedná o nějak brzděné bomby, aerodynamicky - třeba na padáčku, nebo zpětně namířené rakety, nebo něco jiného k témuž účelu, tak se všecky pohybují k zemi stejně, takže jejich hmotnost a velikost můžeš celkem klidně zanedbat. Vzoreček na výpočet pokud se letadlo ve chvíli odhozu pohybuje více méně vodorovně se neliší od vzorečku balistické křivky pro dělostřelbu a střelbu vůbec.
Vzoreček pro výpočet při bombení "nadhozem" a v dajvu je sice složitější, ale nastavuje se tam vždy jen úhel pohybu letadla a jeho dopředná rychlost. A to se nastavuje až před bombením, ne na zemi a ne na základě hmotnosti bomby.

Pravděpodobnost, že pro klíčový střet vyšle námořnictvo nevybavené letadla, kvůli úsporám, se mi zdá značně malá.

Spíše žádná Japonské letectvo bylo na úder proti perlové zátoce cvičeno velmi velmi intenzivně, technická příprava byla též důsledná. Oscare, možná zbytečně hledáš za jednoduchými větami problémy.