Obrněné vozidlo budoucnosti, část 4, zbraňový systém.

[Petrz]

Alchymista: Díky postup je mi je jasný. Neměla by však ve výpočtu namáhání figurovat i plocha na kterou se tlak rozloží?

[asija]

Petrz > To je otazka. Nejsem si jisty jestli by tvuj lehci projektil mohl mit skutecne mensi prurez, protoze 1) jsi omezen delkou hlavne 2) jsi omezen maximalnim tlakem.

Myslim tedy ze tvuj lehci projektil by mel stejnou plochu ale mensi prurezove zatizeni nez muj tezsi.
Navic pri techto velmi vysokych rychlostech, uz zacina byt prubojnost vice zavisla na hybnosti nez na energi.

Jaké má můj návrh výhody vůči APFSDS raketově urychlovanému v koncové fázi letu? No velmi malá spotřeba wolframu(uranu), rozměry munice a podle mne (možná) i větší jednoduchost.

1) ciste principielne - proc by to melo byt jednoduzsi nez raketa? Raketa se lisi o tohoto vlastne jen v tom ze nepotrebuje ze vsech stran uzavrenou hlaven (resp. raketa a bezzakluzovy kanon v tomto pripade jedno jsou)
2) A jake vyhody to ma proti HEAT munici resp. explozivne formovanemu projektilu? ... vlastne ona HEAT nebo EFP je taky sveho druhu raketa s extremne rychlym horenim motoru
.... vyhoda v obou pripadech oproti kanonu je to, ze jako reaktivni medium jsou pouzity odpadni spaliny (ktere uz uvolnily energii), zatimco v pripade kanonu je reaktivni hmotnosti samotna hlaven, tedy mrtva hmotnost ktera zadnou energii nenese.

To jestli pak uvolnujes energii rychle a urychlujes na kratke draze s malym prurezovym zatizenim (EFP, HEAT), nebo na delsi draze v tlakove odolnem pistu (kanon, bezzakluzovy kanon), nebo na jeste delsi draze pri jeste nizsim tlaku a tedy s lehcim "pistem" (raketa) je uz jen otazka volby parametru.

Jeste me napada - zda by nebylo dobre mit raketu jako dutou trubku, a tesne pred dopadem ji implodovat do kompaktniho projektilu (prutu).

[Petrz]

asija: ohledně průřezu, nemá cenu se dohadovat, dokud svojí představu nenakreslíš(nejlépe v ráži 47mm 1 ku 1), pak se uvidí kdo je čím omezen.

Výhody vůči heat? Co mne tak napadá, větší rezistence vrstven a dynamického pancíře vůči Heat, také myslím, že celkově menší průbojnost RHA (nejsem si jistý ale v ráži 45mm nedosáhneš průbojnosti HEAT 250-300mm. )

[asija]

dobre tedy
Na tom obrazku ale nic prevratneho neni. Schema na prvni pohled vypada mnohem klasicteji, skoro jako delo z napoleonskych valek jenze, na zaklade jednoduchych fyzikalnich uvah jsem dosel k nazoru ze prave takove "naivni" delo by v tomto pripade fungovalo mnohem lepe nez Petrzovo moderneji vypadajici delo (s hruskovitou nabojovou komorou)



Co je smyslem?
1) dosazeni co nejvetsi delky a prurezu hlavne. To je kvuli omezenemu tlaku ktery hlaven vydrzi, a omezenym rozerum munice nezbytne. Petrzuv navrh by kvuli kratke hlavni o malem prurezu nedokazal dobre vyuzit energii streliviny.
2) minimalizace hmotnosti hlavne - hlaven je tvaru maximalne odolnemu vuci tlaku, navic takoveho aby ji bylo mozne vyrobit kompozitni s orientovanymi navijenymi vlakny (tak se vyrabi kompozitini tlakove lahve) materialem jsou uhlikove vlakna v hliniko-lithiove matrici
Nizka hmotnost hlavne dovoluje celkove nizkou hotnost prvniho stupne projektilu, tedy lepsi pomer hmotnosti prvniho a druheho stupen. Diky tomu je hybnost penetratoru vetsi, resp. je mozne lehci prvni stupen v primarnim (tankovem) kanonu urychlit na vetsi rychlost nez v Petrzove navrhu
3) minimalizace hmotnosti druheho stupne - Toho je dosazeno jednak tvarovanim penetratoru (velmi protahly elipsoid) ale predevsim konstrukci vodici obroucky.
Lehka kompozitni ucpavka na bazi grafitovych vlaken (nebo MoS2) ve fluorovanem termosetu plni funkci tepelneho stitu, tesneni a pevneho lubrikantu, je poddajna. Mechanickou funkci rozkladani sil plni kompatni keramicky kuzel (idealne umely diamant v horsim pripade carbid nebo nitrid kremiku). Keramika dosahuje pevnosti v tlaku nekolik GPa pri nizke hustote ~2-3g/cm3. Prut je v hlavni veden nekolika tenkymi zebry z lehkeho materialu zdrejme na bazi hlinikove slitiny, nebo dokonce polymerniho kompozitu.

4) Podstatne je jeste zabyvat se strelivinou. Dnes se bere jako samozdrejmost pouziti nitroceulozy, kde rychlost horeni se moderuje velikosti zrna a pro spravnou funkci je nezbytny volny prostor. To ale neni jedina moznost. Napr. caseless munice v HK G11 neni ze strelne bavlny ale z moderovne trhaviny na bazi RDX. Navic v tomto pripade hlavne na jedno pouziti, se nemusime ani obavat pyrotechnickych slozi s pevnymi spalinami (kovove prasky, dusicnany a chloristany kovu). Proto mnou navrzena "komora" nemusi respektovat pomery typicke pro nabojnice plnene strelnou bavlnou. Jsem si skoro jist ze kombinaci vsech techto moznosti - tedy
- disperze pevneho okyslicovadla (Disicnanu/chloristanu kovu)
- emulze kapalneho okyslicovadla ( tetranitromethan )
- krystalicke paliva (prasky kovu, LiBH4, NaAlH4 ... )
- moderovane trhaviny ( HMX )
- spalitelne polymerni matrice (at uz termoplastu nebo termosetu)
je mozne dosahnout vyrazneho zmenseni objemu komory, a nastaveni prakticky libovolneho prubehu tlaku resp. rychlosti horeni smesi, tak aby byla omezena delka hlavne optimalne vyuzita, aniz by tlak prekrocil limitni hodnotu pevnosti hlavne ( okolo 0.5GPa )

[asija]

Tady jeste verze neceho podobneho s raketovym urychlenim



predne je treba uvazovat raketove palivo o vysoke rychlosti horeni (srovnatelne s rychlosti horeni streliviny v bezzakluzovem kanonu).
Sloz se iniciuje az v koncove fazi letu (nekolik desitek metru pred cilem). Raketovy motor tedy pracuje spise jako bezzakluzovy kanon o delce nekolika desitek metru.

uvadim dve verze
1) konvencni s prutovym penetratorem vedenym stredem a takovou nadobou z lehkeho materialu (uhlikova vlakna v Al-Li matrici), s klasickou lavelovou dyzou. Rychlost horeni sloze je v tomto pripade trochu nizsi, kvuli tencim stenam nadoby, a kvuli dimenzovani lavelovy dyzy. Tlak by tedy nemel prekrocit hodnotu 100MPa.

2) Explozivne formovany penetratoru (implozi trysky). Penetrator z husteho kovu tvori nejdrive steny tlakove nadoby motoru. Tryska v tomto pripade nema zuzujici cast protoze rychlost horeni smesy vytvari dostatecny tlak plynu i bez toho. Tesne pred dopadem na cil je tryska implodovana pomoci vrstvy trhaviny do podoby kompaktniho prutu. Tryska musi zaroven plnit funkci tepelneho stitu, aby se trhavina nerozlozila nebo neiniciovala teplem vyvjenym tryskou. To by bylo nejlepe resit vrstvou polymeru s rozkladnou teplotou nizsi nez rozkladna teplota trhaviny (~200°C) a izolacni vzduchovou vrstvou mezi trhavinou a tlakovou nadobou. Tato vzduchova vrstva by zaroven slouzila k odvodu zplodin rozkladu obetovaneho polymeru. Nastesti diky kratke dobe horeni trisky (10m pri 1000m/s je 10 milisekundy) bude teplo prenesene plastem strely male.
Tlaky v hlavni/trysce by mely byt okolo 100-500MPa

[Ionor]

Prikladám trochu zrozumiteľnejšiu verziu obrázku môjho konceptu hlavného bojového tanku piatej generácie (na str.8), keď výjde čas spravím detailnejší render v 3D maxe, alebo v CADe...

[asija]

poznamky
- prijde mi divne pouzit 1500hp diesel s 1000hp elekctromotorem, cekal bych to obracene ohledem na jejich hmotnost
- dat palivo do prostred vozu mi prijde dost skoda mista, to je nejcenejsi prostor, kde by mola byt posadka nebo vez, palivo muze byt vsude mozne kde zbyde misto
- ten 25kw laser je jednak dost slaby nez aby byl nejak uzitecny, a jadnak si to predstavujes moc jednoduse s jeho velikosti a naroky
- misto trech 12mm kulometu by mi prislo lepsi pouzit jeden 20-30mm rychlopalny kanon s tristivou munici

[Ionor]

Asija:
-Pohonná jednotka je podľa mňa v pohode, elektromotory sú efektívnejšie v prenášaní energie než diesel, čo vieš myslím aj sám...

-25kW bolo s výskumov DRDO minimum pre použitie laseru v roli aktívnej ochrany pre tank, samozrejme viac by bolo lepšie preto som napísal 25+kW...
Na zostreľovanie UAV (bezpilotných prostriedkov) stačí aj 5kW ako predviedol test laserového systému v Švajčiarsku. Výkony laserov stále rastú a rozmery klesajú, zo sledovania vývoja mi nepripadá požiadavok na výkon a rozmer laseru v mojom koncepte v priebehu ďalšej dekády ako nereálny.

-Najlepšie chránené miesto je paradoxne v predu za najsilnejším pancierom, pretože pokiaľ nepriateľ útočí napr. 25 stupňov od stredovej osy, umiestnenie posádky hneď za pancierom poskytuje stále adekvátnu ochranu, kdežto čím viac posunieš posádku ďalej od predného panciera, tým viac je exponovaná voči útokom, kde ju chráni menej efektívny bočný pancier. Nakoľko proti HEAT munícii chráni v prvom rade aktívna ochrana diaľková (laser) a projektilová na blízko, mohol som zamerať ochranu posádky viac s ohľadom na nebespečenstvo kinetických projektilov, proti ktorým bočný pancier nepredstavuje prekážku ani s ERA. Taktiež pri útoku zozadu získa posádka najväčšiu šancu na prežitie pokiaľ je v predu. Pri útoku s predu bude musieť tak či tak ešte prekonať minimálne 3 vrstvy, čo je podľa mňa dostačujúce na destabilizovanie projektilu, alebo oslabenie lúča HEAT munície.

-25mm granátomety, ktoré idú za pár sekúnd výmenou hlavne premeniť na ťažké odstreľovačské pušky sú pre dnešné použitie v obyvaných oblastiach častokráť užitočnejšie (mierové misie), mimoto získaš platformu ktorá dokáže s kvalitnou 12,7mm muníciou trafiť vojaka na 2,5km, alebo preraziť cez 70mm pancieru pri najnovších 12,7mm AP projektiloch na kratšie vzdialenosti.
Podstatná výhoda oproti autokanónu je, že pri vyradení jedného systému X-307 máš stále jeden granátomet, alebo diaľkovo ovládanú odstreľovačskú pušku k dispozícii a dostupnej munície bude taktiež viac bez potreby narúšať pancier veže ďalším otvorom pre muníciu.

[Polarfox]

-25mm granátomety, ktoré idú za pár sekúnd výmenou hlavne premeniť na ťažké odstreľovačské pušky sú pre dnešné použitie v obyvaných oblastiach častokráť užitočnejšie (mierové misie), mimoto získaš platformu ktorá dokáže s kvalitnou 12,7mm muníciou trafiť vojaka na 2,5km, alebo preraziť cez 70mm pancieru pri najnovších 12,7mm AP projektiloch na kratšie vzdialenosti.
Podstatná výhoda oproti autokanónu je, že pri vyradení jedného systému X-307 máš stále jeden granátomet, alebo diaľkovo ovládanú odstreľovačskú pušku k dispozícii a dostupnej munície bude taktiež viac bez potreby narúšať pancier veže ďalším otvorom pre muníciu.

1) jen tak snadná výměna pouze pomocí záměny hlavně? co zbytek mechanismu?
2) kdy se to bude vyměňovat a jak?
3) kdo ty stanice bude ovládat?..tj. i pokud by fungovaly, tak si myslím, že mít dvě je zbytečný luxus
4) a opravdu než několik paliček je dle mého lepší jedno pořádné kladivo

[Ionor]

Polarfox:
1) Pusť si toto video na šiestu minutu, zodpovie lepšie tvoju otázku než slová u ktorých som v tomto prípade nezachádzal do detailov.
http://www.youtube.com/watch?v=yn8ruUrVaCQ

2) Pred bojom podľa typu misie, alebo počas dopĺňania munície/paliva na predsunutom stanovisku, v boji samozrejme nie. Možnosť tu ale je a potrebné diely zaberajú málo miesta, čiže môžu byť nosené v tanku aj s muníciou pre druhý typ zbrane.

3) Predstav si, že tank ide ulicou, komandér sediaci v strede má pod kontrolou ľavú zbraň s ktorou kryje ľavú stranu a strelec sediaci v pravo ovláda právú zbraň s ktorou kryje pravú stranu ulice. Iste uznáš, že v takomto prípade poskytuje toto riešenie lepšie možnosti proti protitankovej pechote útočiacej s okien než by poskytol jeden autokanón.

4) Na blízku vzdialenosť záleží od situácie ako som naznačil v predchádzajúcom bode a na väčšiu vzdialenosť môžeš použiť aj 120mm kanón, ktorý vďaka lepším uhlom poskytovaným s použitím odpruženia s variabilnou výškou môže pokryť potreby aj v horských oblastiach.

[asija]

ad motor - myslel jsem to tak ze bych tam dal silnejsi elektromotor, a slabsi diesel, a pouzil ciste elektricky prevod energie. Jestli te dobre chapu v tvem pripade je tam mechanicky prevod z motoru, kteremu v pripade potreby jeste prispiva elektromotor na ~ 2500hp (?)

ad laser - no jako na ucinost prez 10-20 % se asi nedostanes. Ale je fakt ze 250kw odpadniho tepla neni zase tak moc. Mi spise vadi to, ze u tech laserovych ochranych prostredku se nepocita s tim, ze v okamziku kdy se zacnou pouzivat, se proti nim vyrazne zodpolni pouzivane projektily, protoze uprava povrchu projektilu aby se zvysila jejich odolnost nekolikanasobne neni vubec problem (vysoce reflexivni povlaky, ablativni vrstvy, tepelna izolace na klicovych mistech).
Proto mi pripada mnohem smysluplnejsi mit jedno dedikovane vozidlo s poradnym laserem pro ochranu cele skupiny, stejne tak jako dnes existuji nezavisle prostredky pro blizkou protiletadlovou obradnu. Takovy jeden samohybny system z >1MW laserem by byl schopen ochranit tanky v prostoru nekolika km proti velkemu poctu projektilu. Podstatna je ake velikost vystupni apertury (optiky) urcujici na jak malou plochu je mozne dany paprsek zaostrit na danou vzdalenost. V pripade tanku by vystupni aperturu >20cm bylo obtizne ochranit



Laser se stejne neda pouzit pro ochranu z bezprostredni blizkosti (napr. ve meste) protoze alepspon v soucasne dobe musi byt temito malo vykonymi lasery cil ozarovan delsi dobu.

[Ionor]

asija:

-Požiadavok na predimenzované výkony pohonej sústavy definovala potreba na možnosť modernizácie tanku energetický náročným zbraňovým systémom (napr. náhrada výsokotlakového kanónu za elektrochemický, elektromagnetický atď.).
Tj. aj v prípade keď napr. bude dízel vyrábať energiu počas boja čiste len pre zbraň, elektromotor v kombinácii s dostatkom batérii bude stále schopný dodať tanku stejnú, alebo ešte lepšiu mobilitu poprípade tichý chod (v kombinácii s novou generáciou pásov s podstatne nižšími vybráciamy umožnujúce rýchlosti cez 80km/h).
S ohľadom na životnosť dnešných tankov ako Leopard 2 je myslím rozumné predpokladať, že piata generácia tankov bude stavaná na potreby zbraní ktoré sa v priebehu 1-3 dekád pravdepodobne vyvynú do bojovo použiteľnej formy.

-Laser je dokonale tichá zbraň, aj v prípade, že bude tank čeliť technicky stejne vyspelému oponentovy čo je pre západné tanky vcelku nezvyklé, je tu stále plno možnosti využitia.
Taktiež treba zohľadniť, že ochrané povlaky znížia efektivitu nespravia strely, bezpilotné prostriedky a ich senzory dokonale imúnne takým spôsobom, že by tomu modifikáciamy laseru (napr. zmena vlnovej dĺžky) nešlo čeliť.

-Špecializované vozidlo bude iste veľkou pomocou, v prípade niektorých situácii však zostane tank s vlastným laserom stále jedinou voľbou.
V prípade mestského boja, poprípade boja v horskom teréne kde nepriateľ využíva bezpilotné prostriedky a terén neumožnuje dostatočné krytie slabšie chránených podporných vozidiel môže predstavovať situácie, kde použitie samostatného riešenia v podobe podporného vozidla nebude možné a potenciálne zraniteľná aparatúra na tanku bude lepšia než nič.

[Petrz]

Ionor: tvůj návrh je vcelku promyšlený, to na co ych se teď zaměřil, a prosím neber to jako kritiku, spíš doporučení, je nějaký odhad či ověření si prostorových a hmotnostních parametrů. Mne osobně se třeba nezdá že s takovou silou pancíře (který podle tvých vlastních slov má tloušťkový ekvivalent 2 vůči KE bude tedy mít asi poměrně velkou hustotu)a při dané velikosti se vlezeš do 50 tun. Možná jo-vzhledem k použití titanu je to možné-ale zde seš podle mne trochu na šikmé ploše.
Ber to jako mojí drobnou připomínku a nalož s ní jak chceš.

[Ionor]

Ako som uviedol na strane 8
Hmotnosť: 50-55t s 10 tonovou rezervou pre dodatočný pancier, na túto maximálnu váhu je dimenzovaná aj pohonná jednotka.

Výpočet som vtedy tuším robil s odhadovanou hustotou Chobhamu a známych váh kanónu motoru, titánovej kostry atď...
Samozrejme je to len koncepčný odhad, keďže pancierové bloky som spočítal s váhovými parametramy Chobhamu aj keď viem, že on až taký efektívny nieje, počítam s tým, že v priebehu ďalšej dekády také materiály a ich kombinácie budú.
Mnou ponúkané zloženie panciera by túto úlohu teoreticky splniť mohlo, ale to je len môj tip.

Na tanku je ešte plno práce a samozrejme niektoré údaje boli uvedené skôr ako cieľové - potenciálne splniteľné, čo ale samozrejme nemôžem doložiť dokým nebude hotový komplexnejší návrh s prevedenými balistickými simuláciamy navrhovaného panciera, ktorý bude s najväčšou pravdepodobnosťou vyžadovať najradikálnejšie zmeny oproti pôvodnému návrhu.
Zatiaľ sa mi ale do Autodynu veľmi nechce, takže uvidíme...

[Skeptik]

To Petrz
Jak jsem již psal, v "plazivcích" se moc nevyznám, ale pořád mi je divné, proč se konstruktéři bojových vozidel, včetně MBT, tak úzkostlivě drží kanónu jako hlavní protitankové zbraně, když má tolik nevýhod:
1/ krátký dosah
2/ účinnost se vzáleností významně klesá
3/ silně pancéřovaných cílů je na bojišti čím dál tím méně = není nutná vysoká zásoba střel (jeden proti 10 jak za WWII asi dnes nehrozí - ten jeden by neměl šanci i kdyby byl sebedokonalejší)

Proto mi pořád připadalo vhodnější oprostit se od univerzálnosti kanónu a ty dva-tři silně pancéřované cíle přenechat raketám. Kanón pak, jakožto "levnou" zbraň optimalizovat na boj s nepancéřovanými či lehce pancéřovanými cíly (analogie námořních lodí - kde tam najdete děla ráže 406 mm?)
No a teď jsem narazil na tohoto "miláčka".
Jistě, není to MBT, ale ta koncepce mi připadá hodně logická.
Tak třeba pro inspiraci
http://topwar.ru/11551-rdm-2t-neudavsha ... ussii.html
Zajímal by mne Tvůj názor (a samozřejmě i názor ostatních, kteří tomu rozumíte více než já.

P.S. Od těch novinářských ód na se prosím oprosti jsou všude stejní p......

[asija]

Skeptik > Nedlouho po tom co jsem prisel na palbu tak jsem presne koncepci raketovych tanku prosazoval. Byla tu pak o tom elsi diskuze (bohuzel si uz nepamatuju v kterem vlakne jinak bych dal odkaz). Nakonac jsem ale sam uznal ze ten kanon je fakt asi to nejlepsi.

Nejpadnejsi duvody ktere o tom presvedcily konkretne mne byly
1) Reaktivni pancerovani (ERA, nož) a aktivni obrana (ARENA) jsou budoucnost, jejich cena klesne a budou na bojisti stale casteji. Mozna v nedaleke budoucnosti pribudou i laserove ochrane systemy. Kinetricke podkaliberni projektily maji vyrazne vetsi sanci prekonat tuto ochranu nez navadena raketa s vlastnim motorem s HEAT hlavici. protoze
- jsou mnohem odolnejsi
- jsou mnohem mensi (obtizneji zachititelne a sledovatelne radarem, obtiznejsi zasazitelne proti-projektilem)
- jejich startovaci faze a celkove doba letu k cili je vyrazne kratsi
2) Odpalovaci zarizeni pro rakety musi taky byt nejak dobijeno a nejak vycnivat z pancire. Vezt raketu vne tanku je skoda (cena raket je vysoka), a jsou li vezeny uvnitr muzou byt prostorove naroky na jejich odpalovac srovnatelne s naroky kanonu
3) Rakety jsou precejen drahe, pouzivat je pro palebnou podporu je skoda. ... Pro palebnou podporu se ale hodi neco schopne vystrelovat velkorazne levne nerizene projektily. Kdyz uz teda v tanku neco takoveho mam, je skoda mit odpalovac raket jako extreni zarizeni. Proc pak tento kanon nevyuzit i proti tezce pancerovanym cilum?
4) Moderni balisticke pocitace a dalkomery s vysokou urovni robotizace jsou dostatecne presne na to aby spolehlive dokazali zasahnout i manevrujici tank nebo vrtulnik prakticky s jistotou na > 1km.
Moderni robotizovany zamerovaci system je schopne zamerit s maximalni presnosti ve zlomcich vteriny.
Tedy na tuto vzdalenost navadena raketa neprinasi lepsi presnost nez projektil z kanonu, ale je nekolikanasobne drazsi.

jako argumentace ohlene raketoveho tanku se vetvi na 3 pripady
1) Bojove vozidala s otocnou vezi a velkoraznym kanonem bez schopnosti strelby KE projektilu + rakety odpalovane kanonem
2) Bojove vozidla s otocnou vezi pouze s maloraznym kanonem + rakety na vezi
3) Bojove vozidla bez velke veze, s vertikalne odpalovanymi raketami v krobe

Muj osobni nazor ze tank se v budoucnosti stale vyplati. Ale myslim ze by se mela velka cast palebne sily mela prenes na mnohem levnejsi vozidale typu (1) a nebo (3) podporujicimi ho ze zalohy.

typ (2) - tj. vozidlo s otocnou vezi s raketami, se mi vubec nelibi, nevidim podstatnejsi vyhody oproti tomu tam dat normalni poradny kanon.


Drive jsem videl jako hlavni problem odpolnost raket odpalovanych z kanonu. Mel jsem zato ze rakety odpalovane z kanonu musi byt vyrazne drazsi nez ty odpalovane pozvolna. Ale zjevne tomu tak neni, takze v socasnosti fandim kanonum.

[Alchymista]

reakce na tento příspěvek
Skelet

Nie som nejaký konštruktér delostrelec, ale:
1) skúsil si odhadnúť, akú hmotnosť predstavuje takto riešená otočná komora? O koľko sa zvýši hmotnosť zbrane v porovnaní s klasicky riešeným klinovým záverom?
Navyše ti celá táto hmotnosť spadne jedna do záklzových hmôt a jednak do hmôt, ktoré sú stabilizované stabilizátorom kanónu, a zároveň aj do hmôt, riadených servomotormi presného navedenia na cieľ
2) čo utesnenie styku medzi otočnou komorou a hlavňou - máš tam štrbinu prakticky v mieste maximálneho tlaku v hlavni zbrane, navyše na styku valcových plôch, teda "nerovinnú". Bude to fučať, tie tlaky, prinajmenšom pri podkalibrovej strele, neutesníš.

[Petrz]

Alchymista: Díky za odpověď. Ano máš pravdu,toto jsou slabiny mého návrhu. Zejména bod dva bych považoval za natolik závažný že bych návrh přehodnotil. Na druhou stranu ale u kanónu CTA-40 to funguje.viz.zde krátký popis: http://www.armadninoviny.cz/revolucni-4 ... unici.html. Tedy je mi jasné že co je řešitelné u malorážového kanónu nemusí být průchozí u kanónu tankového. Pokud bys přišel na to proč to u zmíněného děla funguje a v mém návrhu fungovat nemusí(jak z hlediska hmotnosti tak utěsnění) a sdělil mi to bylo by to super.

[Alchymista]

Koľko váži 40mm Bofors L/70 (samotná zbraň)? Nikde som to zatiaľ nenašiel...
40mm CTAS by mal vážiť 320kg, z toho je záklzová hmota 280 kg.

- podobne náboje:
HE pre 40mm L/70 má granát o hmotnosti 960g a náplň ~430g prachu
HE pre 40mm CTAS má granát o hmotnosti 980g a náplň ~350g prachu - ťažšia strela, menej prachu

- Ako je to z pohonom? vyzerá to, že CTAS potrebuje externý zdroj a to celkom výkonný

- tesnenie spoja u zbrane 40mm CTAS je zrejmé z nákresu náboja - nábojnica (rozmer 65x255?) má priemer značne väčší ako je kaliber hlavne a v prednej časti má prstencový diel, ktorý funguje ako tesneniaci prvok a zároveň držiak strely.

- u šípovej strely pre tankový kanón takáto zbraň narazí na veľmi tvrdý limit - v dĺžke strely je natvrdo obmedzená možnosťami otočnej komory, pritom na podobný limit narazili už rusi s nabíjacím automatom, tu je ale obmedzenie dĺžky strely ešte tvrdšie.

- ad výmetná náplň 125mm - pokiaľ sa pozrieš na nábojky 4Ž52/63, zistíš, že asi 1/4 ich objemu je obvykle prázdna (mení sa to podľa drruhu použitej prachovej náplne), takže do nábojky by šlo umiestniť ešte ďalší prach, zhruba v množstve 1-1,5kg. Podobne do prachového púzdra šípovej strely, kde náplň tiež kolíše podľa druhu použitej prachovej náplne.
Je to tak preto, že náplň nábojky a strely je robená podľa dosiahnutého tlaku, takže s výkonnejším prachom je náplň v skutočnosti menšia, než by mohla byť, aby bola zachovaná pôvodná balistika zbrane a nemusel sa prerábať celý systém zamierenia podľa novej balistiky. Navyše máš v skladoch i "staré" i "nové" nábojky, ktoré sa nejak výrazne nelíšia.
Takže argument, že do nábojky teleskopického náboja dostaneš "viac prachu" ako do klasickej, neplatí. Problém je v tom, že náboje pre klasické zbrane boli riešené pred X rokmi a nemôžeš si dovoliť urobiť nové náboje, plnené modernými prachmi na maximálny dosiahnuteľný výkon náboja - naopak, modernú prachovú náplň musíš výkonovo prispôsobiť starým nábojom a zbrani, inak máš veľký problém so zmenenou balistikou a s bezpečnosťou zbrane.

[Petrz]

Tak ta výhoda teleskopické munice-jak to chápu já- spočívá v kompaktnějších rozměrech.Na obrázku je hlavní myšlenka znázorněna. Zjednodušeně řečeno jde o to že u teleskopické munice je využit prostor kolem projektilu jež u klasického náboje s rozšířenou nábojnicí zabírá vzduch.



Máš pravdu že délka penetrátoru je značně omezena,v mém návrhu na maximálně cca.550mm(což odpovídá štíhlosti 1/25 při průměru střely 22mm)
Když půjdu rovnou k jádru myšlenky -co využít spíše penetrátoru o velkém průměru omezené délky jež sice neprobije (vrstvený) pancíř skrz ale značně ho poškodí tak že z velké části ztratí svůj ochranou funkci.

Mojí představa je na obrázku níže.



Projektil se skládá s ocelového těla(cca.4kg) a jádra z OU(cca.6 kg) a jeho úsťová rychlost se bude pohybovat kolem 1400m/s.. Myšlenak je taková že ocelové tělo pomůže jádru probít svrchní ocelový plát pancíře, poté se jádro uvolní a se stále vysokou hybností bude jednotlivé nxera pláty či keramiké vrstvy spíše prolamovat a vytrhávat než probíjet. Přitom jednotlivé keramické vrstvy(či Nxera pláty) jsou zde vůči 40mm jádru v podobné pozici jako např.80mm křehký pancíř vůči 122mm dělu za DSV.

Na vrstv. pancíř kde je použito několik vrstev non explosiv era (T-72B,T-90) resp.něk.vrst. keramika+kov (Chalenger 1,2)- by měl projektil,dle mne, značný ničivý účinek.

Je to sice asymetrický způsob boje, jež vyžaduje více zásahů ,znamená tedy vyšší spotřebu munice, a vyšší riziko vlastního vyřazení,ale fungovat by to mohlo.