Cena wolframu a vojny
Napsal: 15/8/2026, 00:50
Neviem, kde to dať, dál som to sem. Cena wolframu rastie. Podľa článku cena toho kovu a jeho spotreba koreluje s rozšírením vojenských operácií vo svete.
https://ekonomickydenik.cz/kov-ktery-pr ... a-problem/
Existuje kov, který tiše sleduje pravděpodobnost války již více než století. Není to zlato, ani ropa, ani uran. Je to wolfram. Hustý a tvrdý. S bodem tání nad 3 400 stupňů Celsia, což je nejvyšší bod ze všech kovů. V době míru ho průmysl používá především na vrtáky a řezné nástroje. Za války se stává nenahraditelným. Armády ho potřebují pro průbojné projektily, do kazetové munice a do komponentů raket. Jeho cena nyní na světových trzích roste.
Parawolframan amonný – standardní obchodovatelná forma kovu – stál v roce 2024 méně než 400 dolarů za tunu. V prvním čtvrtletí roku 2026 se už prodával v průměru za více než 2 200 dolarů. To je více než pětinásobný nárůst za méně než dva roky.
Sloupkař agentury Bloomberg David Fickling začátkem roku informoval o znovuotevření tasmánského wolframového dolu po třech desetiletích nečinnosti. „Můžete se na to dívat trochu jako na jakýsi stoletý trh s předpověďmi války,“ napsal. Znamená to, že poptávka po tomto kovu mezi zbrojaři prudce roste. Znamená to mimo jiné, že pravděpodobnost ozbrojených konfliktů ve světě narůstá.
Čína produkuje přibližně 80 procent světové těžby wolframového koncentrátu a rafinuje přes 90 procent celosvětových dodávek parawolframanu amonného. Severní Korea a Rusko se podílejí na dalších pěti procentech. Zbytek světa soupeří o zhruba 15 procent roční produkce. Celkem se jedná o 85 tisíc tun.
Dominance Číny není jen výsledkem politických manévrů. Její ložiska jsou nejlepší na světě. Jak poznamenal Fickling: „Čína dominovala globálním dodávkám wolframu. Jejich doly jsou těmi nejkvalitnějšími a je ho tam prostě víc.“
Pro Evropskou unii jsou důsledky akutní. Blok dováží přibližně 80 procent zpracovaného wolframu a kolem 21 procent rudy. Čína výrazně překračuje 65% limit na jednoho dodavatele stanovený nařízením o kritických surovinách.
Obráběcí, automobilový, letecký a obranný sektor jsou závislé na nepřetržitých dodávkách.
https://ekonomickydenik.cz/kov-ktery-pr ... a-problem/
Existuje kov, který tiše sleduje pravděpodobnost války již více než století. Není to zlato, ani ropa, ani uran. Je to wolfram. Hustý a tvrdý. S bodem tání nad 3 400 stupňů Celsia, což je nejvyšší bod ze všech kovů. V době míru ho průmysl používá především na vrtáky a řezné nástroje. Za války se stává nenahraditelným. Armády ho potřebují pro průbojné projektily, do kazetové munice a do komponentů raket. Jeho cena nyní na světových trzích roste.
Parawolframan amonný – standardní obchodovatelná forma kovu – stál v roce 2024 méně než 400 dolarů za tunu. V prvním čtvrtletí roku 2026 se už prodával v průměru za více než 2 200 dolarů. To je více než pětinásobný nárůst za méně než dva roky.
Sloupkař agentury Bloomberg David Fickling začátkem roku informoval o znovuotevření tasmánského wolframového dolu po třech desetiletích nečinnosti. „Můžete se na to dívat trochu jako na jakýsi stoletý trh s předpověďmi války,“ napsal. Znamená to, že poptávka po tomto kovu mezi zbrojaři prudce roste. Znamená to mimo jiné, že pravděpodobnost ozbrojených konfliktů ve světě narůstá.
Čína produkuje přibližně 80 procent světové těžby wolframového koncentrátu a rafinuje přes 90 procent celosvětových dodávek parawolframanu amonného. Severní Korea a Rusko se podílejí na dalších pěti procentech. Zbytek světa soupeří o zhruba 15 procent roční produkce. Celkem se jedná o 85 tisíc tun.
Dominance Číny není jen výsledkem politických manévrů. Její ložiska jsou nejlepší na světě. Jak poznamenal Fickling: „Čína dominovala globálním dodávkám wolframu. Jejich doly jsou těmi nejkvalitnějšími a je ho tam prostě víc.“
Pro Evropskou unii jsou důsledky akutní. Blok dováží přibližně 80 procent zpracovaného wolframu a kolem 21 procent rudy. Čína výrazně překračuje 65% limit na jednoho dodavatele stanovený nařízením o kritických surovinách.
Obráběcí, automobilový, letecký a obranný sektor jsou závislé na nepřetržitých dodávkách.