Rosomak píše:ad Michal.Lipka: odkud jsi čerpal? Likvidace suchého doku a zásob paliva plánována byla. Také to další je velmi sporné. Proč by Američané měli najednou bez vyhlášení války likvidovat civilní transporty????
Ty japonské jména bys neměl komolit.
Je běžné, že šéf přinese ideu, a podřízení ji rozpracují.
Význam té depeše je velmi jasný. Válka na východě. A kdo je na východ od Japonska? BTW, pokud zachytili a dešifrovali tuto depeši, USA musely dešifrovat i jinou depeši, kde se o této depeši jako o vyhlášení války hovoří. Ale po tom se jaksi nikdo neptá.
Z dostupnějších zdrojů bych Vám spíše než Hubáčka doporučil knihu ing. Lubomíra Vejříka Pearl Harbor – Tenno Heika Banzai. Na stranách 209-216 je tam uveden celkem přesný překlad operačních rozkazů Kido Butai č.1 a č.3.
Citace z operačního rozkazu č. 1 odstavec 1:
….Kido Butai vyrazí do prostoru Havaje v podmínkách naprostého utajení a v okamžiku vypuknutí války nečekaně zaútočí veškerou silou a uštědří nepřátelské flotile v havajské oblasti zničující úder. První vlna vzlétne podle časového rozvrhu v 03.00 hodin dne „X“. Po ukončení operace se Kido Butai okamžitě stáhne a zamíří do Japonska, kde doplní zásoby.....konec citace.
Zatím ani slovo o Pearl Harboru, pouze o havajské oblasti. Takže když to vezmu doslova, lze to interpretovat i tak, že pokud by úderné vlny narazily na bitevní divizi 100 mil severně od Oahu, tak nad Pearl Harbor ani doletět nemusely.
Citace z operačního rozkazu č. 1 odstavec 3:
….Přibližně v 07.00 hodin dne „X-1“ Kido Butai zamíří jižním směrem a popluje nejvyšší rychlostí (asi 24 uzlů) do bodu vzletu letadel (200 nám. mil severně od Pearl Harboru) jehož dosáhne v 01.00 hodin dne „X“a vyšle veškerou leteckou sílu proti nepřátelskému loďstvu a důležitým letištím na Oahu.....konec citace.
V tomto odstavci je už Pearl zmiňován, ale stále se hovoří jen o lodích a letadlech jako o cílech útoku. V dalších odstavcích se pak už řeší jen činnost po skončení útoku a návrat zpět do Japonska.
Citace z operačního rozkazu č. 3 odstavec 1:
….Okamžitě po návratu první a druhé útočné vlny budou dokončeny přípravy k dalšímu úderu. Torpédová letadla budou vyzbrojena výhradně torpédy.....konec citace.
Horizontální bombardéry měly při eventuelním dalším útoku nést pouze torpéda, čili vyloženě protilodní výzbroj. To, spolu s faktem že pro střemhlavé bombardéry byly nejtěžší dostupnou municí pouze 250 kg tříštivé pumy vyřazuje jako potenciální cíl suché doky Navy Yard. Jak chcete čtvrtunovou prskavkou, vhodnou k likvidaci živé síly nebo slabě až středně pancéřovaných cílů zničit něco co je v principu jen velkou dírou v zemi s více než metrovými železobetonovými stěnami. Zničíte, nebo poškodíte vrata doku? No a co, schopné opravárenské čety to spraví v průběhu pár dní, maximálně pár týdnů. Zničíte strojovny s čerpadly? Zaprvé mohou být kdekoliv v okolí doku (nevíte kde) a zadruhé zřejmě nebudou v plechové kůlně ale spíše v betonovém bunkru v zemi chráněné před potenciálním ohrožením. Jediným dokem, jemuž Japonci věnovali pozornost byl suchý dok č. 1. A to jen proto, že v době útoku se v něm nacházela bitevní loď Pennsylvania.
A pokud narážíte na přítomnost plovoucího suchého doku na základně, tak ten byl v době útoku zaplaven a posazen na dně v severní části základny tak aby nepřekážel běžnému provozu. Vyzvedával se jen kvůli údržbě, nebo pokud ho bylo zapotřebí a poté byl znovu odtažen na své místo a potopen.
Citace z operačního rozkazu č.3 odstavec 3:
....
1. útočná skupina
Cíle pro 1. Hikotai budou limitovány na čtyři bitevní a čtyři letadlové lodě; poředí útoku: nedříve bitevní a poté letadlové lodě.
2. Hikotai zaútočí na nepřátelské pozemní letecké základny podle níže uvedeného rozpisu:
15. Buntai hangáry a letadla na Ford Island
16. Buntai hangáry a letadla na Wheeler Field
Cílem pro Sentoki Hikotai budou nepřátelská letadla ve vzduchu a na zemi.....konec citace.
Takže už konkrétní vymezení cílů, dále jsou uváděny cíle pro druhou vlnu: letecké základny Kaneohe, Barbers Point, opět Ford Island a Hickam Field a bitevní a letadlové lodě. V případě nedostatku vhodných cílů se měly horizontální bombardéry zaměřit i na křižníky.
Dále je řešen letecký průzkum, návrat na letadlové lodě a návrat do Japonska.
A v překladu knihy Pearl Harbor v původních fotografiích od autorského tria Donald M. Goldstein, Katherine V. Dillonová aj. Michael Wenger je na stranách 24-25 přímo uvedeno, že např. ponorková základna jihovýchodně od doků ani dvě obrovské skupiny nádrží palivového hospodářství mezi cíli nebyly.
K dalším připomínkám:
Já psal o civilních transportech a nevyhlášení války? Asi jsem slepý, můžete mi sdělit kde? Ale s napadením vojenských transportů, tedy regulerních vojenských cílů Japonci počítali. A právě kvůli omezení tohoto nebezpečí prosadil admirál Jamamoto "plán Z", tedy eliminaci Pacifického loďstva. Ve skutečnosti se o to napadení vojenských transportů spojenci pokusili v oblasti Jávy. Výsledkem byla bitva v Jávském moři 27. února 1942 v níž byl spojený americko-nizozemský křižníkový svaz poražen.
Japonská jména: Jak to chcete přeložit. Vycházím z běžně používaného přepisu české výslovnosti. Jinak překlad jak Hiragany, tak i Kandži nebo Katakany do jakéhokoliv jiného jazyka je dost problematický a tak se při něm všeobecně vychází z přepisu výslovnosti. Alternativou je pak náhrada českých znaků č, š, ž v zahraniční literatuře. Nebo mám psát japonská jména Hiraganou?
S tím určením cíle je to opravdu skvělá úvaha.
Ano, depeše „Higaši no Kaze ame“ skutečně znamenala roztržku s USA v nebližším období. Ale v případě depeše Niši no Kaze hare (západní vítr, jasno) by to podle Vaší dedukce znamenalo válku s kým? Kdo je západně od Japonských ostrovů, že by Čína?
A ano, americká zpravodajská služba zachytila i předchozí depeši která upozorňovala na tři možné kódy pro případ agrese určitým směrem, ale samotná depeše nehovoří o výběru cílů. Navíc, Purpurový kód nebyl námořním kódem. Byl určen pouze pro diplomatickou poštu, námořnictvo používalo Rudý kód který byl podstatně složitější. A v diplomatické poště se jaksi vojenské problémy neřeší. Depeše byly určeny pro japonská velvyslanectví a hovořily o tom, s kým budou přerušeny diplomatické styky.
Čili Spojené Státy ano, ale kde? Byl předpokládán útok proti Filipínám a Guamu a potom dále na jih. Ale Pearl Harbor vzdálený tisíce mil od směru japonského útoku? Dokonce existují podložená svědectví o reakci presidenta Roosevelta že informace o japonském útoku ja chybná. Že musí jít o Filipíny a ne o Pearl Harbor.
Citace jsou z knihy ing Lubomíra Vejříka Pearl Harbor - Tenno Heika Banzai. Nakladatelství letecké literatury Cheb v říjnu 1995