PALBA.CZ

burkut - no oni se Rusové ani ty Flakturmy nepokoušeli obsadit. Němci s nimi počítali jako "pevnostmi" i v případě pozemního útoku (taková nouzovka), ale Rusové je jednoduše obešli. Flakturmy se vzdaly až bylo jasné, že nemá smysl dál bojovat. Landkreuzery by byly znehybněny (nebudu řešit jak, možná by se znehybnily samy) a zbaveny okolní podpory. Nepřítel by se jim vyhnul a odříznul je od zásob - maximálně za pár dní by se osádka sama vzdala... Navíc si myslím, že tyto silně pancéřované stroje by možná odolaly leteckým zbraním, ale pochybuju o tom, že by se posádka nepokusila utéct, pokud by na pancíř začaly bušit bomby a rakety z letadel...

Rase napsal: jako "pevnostmi" i v případě pozemního útoku (taková nouzovka) …

Trochu to upřesním …, kdyby s tím bylo počítáno asi by někde v přízemí vybudovali kasematy pro protitanková děla a kulometná hnízda, ale tak tomu nebylo. Nevylučuji střílení z kukání (oken), a jako odolný pasivní kryt. Ovšem hlavní výzbrojí byly flaky nahoře a podle mého soudu by se s nimi blbě mířilo na pozemní cíle, i když nějaký takový pokusy byly, leč málo efektivní. Nejvíce byl v tomto aktivní berlínský Flakturm v Zoo.
Více FLAKTURM

Niekoľko zásahov bombou,by ho určite zneškodnilo,prípadne by bomby vytvorili také krátery v jeho okolí,cez ktoré by Ratte nebol schopný prejsť.Strielať by síce mohol, ale nemal by informácie o cieloch,takže by strielal len na to čo vidí a neviem koľko by toho videl napríklad v noci a použitie kalibru 280mm je efektívne snáď len proti pevnostiam a bunkrom.Bez dobrovodných bojových prostriedkov a ostatnej početnej podpory z okolia by nedokázal dlho plniť svoju úlohu a dlho by neodolal.Niečo ako železničné delo Gustav,ktoré malo obsluhu potrebnú na skompletovanie, tvorenú z 250 vojakov a 2500 ludí budovalo priesmyky a železnicu,aby sa dostalo do priestoru nasadenia(Sevastopol).Potom už nebolo použité,pretože nemal zodpovedajúce ciele http://en.wikipedia.org/wiki/Schwerer_Gustav .
Takáto technika sice viaže veľa prostriedkov protivníka ale aj vlastných.

Tak ono to není třeba tak zveličovat..
Při své velikosti se nemá kam schovat, takže by ho průzkumné letouny našly poměrně záhy, na rozdíl od pevností se jeho osádka nemůže v "klidu" vyspat hluboko pod zemí nebo tam přečkat to nejhorší bombardování.
A pro letectvo by to zase tak velký ořech nebyl. Rozhodně ne na východní frontě, kde byly pro střemhlavé útoky určené prakticky všechny bombardéry (Il-2, Pe-2, Tu-2). A pochybuji, že by byl schopen odolat zásahu průbojné 250kg nebo 500kg bomby.
A na západní frontě by nasadily Helldivery nebo Barracudy, kdyby si s tím neporadily P-47 a Typhoony

Tak se dostáváme úplně trochu jinam. Proti leteckému útoku by to muselo bejt hustě kryto flakem, proto možná výměna těch zadních dvou pt věží za flaky
www.panzerbaer.de/workshop/wdieb_mod_87-a.htm
druhá část www.panzerbaer.de/workshop/wdieb_mod_87-b.htm
Na obrázích jsou dokonce dvě protiletadlové věže z E100 Flakpanzer, každý si udělá fantazii dle libosti.

Pak je otázkou co by s tím udělal kobercový nálet, už byly zmíněny minimálně krátery a zapadnutí toho monstra, když ne přímo zničení, ale o nezničitelnosti si nedělám iluze, i např. pobřežní pancéřové baterie byly někdy pro jistotu kryty ještě betonem.
Zkrátka v situaci druhé polovině války, kdy Němci neměli jednoznačnou leteckou ani pozemní iniciativu, resp. byli v tomto ohledu v defenzívě, to nemělo smysl, a ani předtím moc ne, zkrátka jen megalomanský projekt, vhodný tak leda pro propagandu.

Takticky dokázali úlohu převzít, jak už jsem zmiňoval střemhlavé bombardéry. Sice chápu představu, že by tohle mohlo někam popojet, postavit se tam jako baobab a odstřelovat například nějaké důležité komunikace, ale jen do té doby než by „bzučení komára“ zatípli nějakou protiakcí.

Na tohle nejsou potřeba ani letadla...jak dlouho může taková věc vydržet, když bude v dosahu dělostřelectva? Jasně, něco to teoreticky ustojí, ale co to s tím prakticky celkově udělá už je jiná věc.

A mobilita by musela být úděsná, i kdyby to kmitalo jak králíček. A to zcela pominu hmotnost, tj. řeky, mosty atp. ... bohatě stačí představit si, kudy by to mohlo jezdit i na pevné zemi. To je jak projíždět se historickým centrem kamiónem.

A protiletadlová výzbroj..proti vážně míněnému úderu tak jako tak nedostatečná, takže zbytečná, další hmotnost navíc. Vzhledem k tomu, že se to bude plížit nebo někde postávat, tak je lepší to obestavět klasickými protiletadlovými prostředky.

Nemá někdo z vás informaci, kolik Ratte se mělo postavit a v jakých bojových složkách by byly použity? Počítalo se s nimi jen na východní frontu?

Ono by se to možná i pohybovalo, ale větší průšvih by znamenalo jakékoliv poškození a ztráta hybnosti. I sověti s jejich tankovými křižníky (T-100 a SMK) během finské války zjistili, že je nemají jak odtáhnout, zvlášť v zimě.

Lord píše: Sice chápu představu, že by tohle mohlo někam popojet, postavit se tam jako baobab a odstřelovat například nějaké důležité komunikace, ale jen do té doby než by „bzučení komára“ zatípli nějakou protiakcí.

No když se podívám třeba na bitvu u Rosjenna v roce 1941, kde jeden sovětský KV-2 držel dva dny v šachu celou německou divzi (což je celkem slušné) popis tady a na wikipedii

Jak se přesunuje velkorypadlo? 4 kilometry zdolá za měsíc

Fotogalerie Neobvyklý přesun důlního velkorypadla začal ráno v hnědouhelném dole Vršany u Mostu. Skrývkové rypadlo o váze 1400 tun se vydalo na cestu z končícího lomu Jan Šverma na sever do nové lokality.

http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/ja ... sic-859736

P.1000 Ratte - neuskutočnený projekt.

Človek by si myslel, že po neúspešných projektoch ťažkých tankov Löve, Maus, či E 100 sa vývoj väčších a ťažších pancierových oblúd zastaví, ale nie! V júni 1942 predložili Hitlerovi projekt super ťažkého tanku P.1000, neskôr nazvaného Ratte, s plánovanou hmotnosťou okolo 1000 ton. „Krstným otcom“ projektu bol dr. Grotte z ponorkového oddelenia koncernu Krupp. Keďže Hitler bol gigantickými záležitosťami priam posadnutý, projekt dostal zelenú a v decembri bola objednaná výroba prototypu. K jeho výrobe však neprišlo, lebo v roku 1943 ju zastavil ríšsky minister zbrojnej výroby Albert Speer. Ten sa viac držal pri zemi a celkom realisticky si uvedomil, že ide o mrhanie ľudskými i materiálnymi zdrojmi na veľmi drahý nezmysel.
Nereálny, v porovnaní skutočnosti s plánom vyzeral už prvý ukazovateľ – hmotnosť. Ako s hlavnou zbraňou sa rátalo s dvomi lodnými kanónmi SK C/34, ráže 280 mm umiestnenými v upravenej delovej veži bitevného krížnika v čele korby. Celkom by ma zaujímalo, na čo chceli s týmto arzenálom strieľať. Iba jej hmotnosť sa pohybovala okolo 380 ton, čo naznačovalo značné prekročenie celkovej plánovanej hmotnosti 1000 ton. Ďalšou zbraňou mal byť menší kanón 128 mm Kwk 44 L/55. Jednoznačne nebolo určené jeho umiestnenie, rátalo sa buď so samostatnou vežou v zadnej časti, alebo priamo v čele korby. Proti pechote sa mali používať dva guľomety MG 151/15 a protileteckú obranu malo zabezpečiť 8 protilietadlových kanónov Flak 38 ráže 20 mm. Proste, hrozná celková palebná sila!
Prezývke Landkreuzer(cestný krížnik) zodpovedalo aj pancierovanie, do 360 mm a pohon. Ten mali zaistiť 2 lodné dieselové motory Man V12Z32/44, alebo alternatívne 8 agregátov Daimler – Benz MB 501, oba pohony s výkonom nad 12 000 kw. Plánovaná posádka 20 až 40 mužov by tiež stačila na menšie plavidlo.
Na papieri všetko vyzeralo výborne, ale praktické využitie tohto gigantu by bolo zrejme veľkým prepadákom.






Obrázky správně vložil Jarl

http://www.youtube.com/watch?v=fQEPYGPxcBY Tady je porovnání s jinými modely 1:35 jak by to bylo asi velké - prostě pán s knírkem nepochopil že klíčem k efektivitě a přežití tanku i osádky je mimo jiné mobilita kterou jaksi Ratte neoplívá ani v nejhlubším snu.A pak ještě ztráta vzdušné nadvlády znamená že mají letci nepřítele o jeden cvičný cíl více,kdyby se radši soustředily na to aby dotáhly do konce Kugelblitz nebo Kolian by to bylo tisíckrát efektivnější než se uspokojovat tímhle velikášstvím.

p.s. Na hroznou palebnou sílu jim stačila baterie nebelwerferů na to nepotřebovaly tuhle prehistorickou obludu.

To navrhoval pán s knírkem? Fakt nechápu, že se na něj hážou všechny neúspěchy němců. Pravda je, že on to třebas jen posvětil, ale přišel s tím někdo jiný. A protože to byl rakušák, tak to po válce němci všechno hodili na něj a u nás se papouškuje.

Tempik píše:To navrhoval pán s knírkem? Fakt nechápu, že se na něj hážou všechny neúspěchy němců. Pravda je, že on to třebas jen posvětil, ale přišel s tím někdo jiný. A protože to byl rakušák, tak to po válce němci všechno hodili na něj a u nás se papouškuje.

V niektorom dokumente hovorili že po roku 1943,tie Hitlerove návrhy a zasahovania do činnosti armády vyhodnotili Angličania tak,že zrušili pokusy o atentát.Skonštatovali že "živý Hitler" urobí viac škody nemcom ako keby ho mal nahradiť niekto schopný.

Niečo podobné vyjadruje aj výrok:" Tak to vyzerá, keď kaprál velí maršalom! "

Toto téma sice není můj šálek kávy, ale co když to monstrum zamýšleli jako prvek ochrany pobřeží před invazí, ty kanony přece nemohly být učeny k boji na běžné frontě, stejně jako nemohl bezpečně jezdit na blátivém východu Evropy, ani u nás ne.
Jiná věc by bylo skalnaté tvrdé pobřeží s vybudovanými cestami, stačil by urovnaný "makadam" a úkryty. Tam by projížděl a invazní plavidla držel daleko od břehu, prostě pojízdná " Maginotka" . Obdobně by mohl fungovat i ve vnitrozemí na vhodných místech třeba na břehu Rýna

Jako pojízdná baterie na ochranu pobřeží možná. Ale v době převahy spojeneckého letectva, taky snadný terč.

Lord píše:P.1500 Monster

Okrem šialenosti pod názvom Ratte sa v hlavách predstaviteľov koncernu Krupp objavila ešte jedna väčšia. Gigantománia vyvrcholila projektom P.1500, pomenovanom jediným správnym menom, Monster.
Základnou ideou bolo umiestniť 800 mm delo Dora, dovtedy prepravované na železničnom podvozku na niečo, čo by ho dokázalo pohnúť aj mimo koľajníc. Prvý návrh počítal s použitím štyroch pásových podvozkov (najskôr z Tigra), ktoré mali nahradiť pôvodné, koľajové podvozky. Neskôr tento návrh zamietli a začalo sa uvažovať o použití podvozku z projektu Ratte. Na jeho korbu sa miesto lodnej veže s dvojicou kanónov malo lafetovať spomínané delo Dora. Výzbroj tohoto kolosu mali doplniť dve húfnice sFH 18 a neurčený počet 15 mm guľometov MG 15/15. Ovšem chyba lávky, samotné delo vážilo okolo 1300 ton, čo znamená, že výsledná hmotnosť "drobčeka" by značne prekročila jednu z hlavných položiek zadania. Aj to bola jedna z hlavných príčin toho, že projekt zostal len na rysovacích doskách.

IgorT píše:....Ovšem chyba lávky, samotné delo vážilo okolo 1300 ton, čo znamená, že výsledná hmotnosť "drobčeka" by značne prekročila jednu z hlavných položiek zadania....

Mám dojem že 1350 tun byla hmotnost celé Dory včetně železničního podvozku. Z tohoto kompletu by však byla použita pouze hlaveň a její uložení takže při troše dobré vůle by se snad konstruktéři do limitu vešli. Vzhledem ke konstrukci ti navíc odpadne těžká dělová věž, počítám že by se tohle dalekonosné mobilní dělo motalo pěkný kus za frontou. A pokud vůdce ujížděl na podobných nesmyslech tak komu by nakonec vadilo pokud by plánovanou hmotnost přešvihli o "pár" tun. Stejně mi ale uniká smysl těchto snah, proti čemu chtěli tyhle drobky nasadit, na pevnině neexistuje cíl který by stál za námahu tam dělo dopravit..

Scrat

Ostreľovanie Leningradu...