PALBA.CZ

Peters: Když se v téhle oblasti nějakou dobu pohybuješ, tak získáš dost dokumentů. Data, která jsem psal výše, jsou právě z dokumentu, co posílá Alchymista.

Jinak ta zbraň, která mohla takto střílet (1065, nebo 900 m/s), v manuálu opravdu není. Nebyla ostatně zavedena.

Bohatstvo leží na východe.
Aj v informačných zdrojoch - toto mám konkrétne zo serveru saperka.ru - odporúčam navštíviť a presnoriť, pokladov sa tam nájde viac.
Až bude čas a chuť, skúsim nahádzať údaje do grafov "diaľka-rýchlosť" a "diaľka-doba letu".

Kanónu MG 213C/20 bylo vyrobeno asi 10 kusů údaje zde uvádí každý jiné. Zde uvedu trochu odlišné, které jsou z knih - H. Schliephake : Flugzeugbewaffnung , nebo F. Hahn: Deutsche Geheimwaffen
délka : 1 930 mm.
výška : 230 mm.
šířka : 208 mm.
délka hlavně : 1 600 mm.
drážkovaná část progs. závit 0° na 9°30" : 1 300 mm.
hmotnost v křídle : 92,8 kg.
v přídi : 95,5 kg.
kadence : 1 300 ran/min.
počáteční rychlost : 1 065 m./s.
tlak plynů : 3 000 at. úsťový výkon : 6,3 mt.
hmotnost pásu se 100 kusy nábojů : 39,5 kg.
výkon zbraně : 22 PS/kg.

Ještě chci dodat, že střela opouštěla hlaveň se 170 000 ot./min a granát již byl moderní - minový s tenkostěnným pláštěm a se zvýšeným obsahem trhaviny.

PETR ŠPAČEK píše:Ještě chci dodat, že střela opouštěla hlaveň se 170 000 ot./min a granát již byl moderní - minový s tenkostěnným pláštěm a se zvýšeným obsahem trhaviny.

Takže tohle jsou data pro střelbu s Minen-Geschoss? Ne že by byl zase tak moc moderní, na MG/FF se objevil už v roce 1940, na MG 151/20 o rok později - tahle munice byla taková doména Luftwaffe . Spíš by mě zajímalo, jestli byla identická s municí páskovanou právě do MG 151/20.

Jestli byla identická MG 151 tam není uvedeno jen životnost hlavně je 250 výstřelů při kadenci 1200-1400 r./min. Údaje o granátu :
hmotnost náboje : 0,330 kg.
hmotnost střely : 0,112 kg.
hmotnost hnací náplně : 0,056 kg.
hmotnost nábojnice : 0,162 kg.
délka náboje : 200 mm.
délka střely : 84 mm.
délka nábojnice : 146 mm.

Tohle bude s velkou pravděpodobností munice ráže 30 mm. Granát o hmotnosti 330 gramů je moc těžký na 20 mm (ty se pohybují okolo 100 g hmotnosti).

Hans S. píše: Spíš by mě zajímalo, jestli byla identická s municí páskovanou právě do MG 151/20.

Zcela určitě nebudou používat stejnou munci. Úsťovou rychlost by nemohla takhle zvýšit jen samotná hlaveň/zbraň. Pokud teda municí nemyslíš jen projektil. Osobně si myslím, že pro tu zbraň byla vyvinuta zvlášť munice, nebo byla upravena stávající (větší prachová náplň)

Zde jsou údaje 30 mm. granátu, který používal MK 213 C/30 :
hmotnost náboje : 0,500 kg.
hmotnost střely : 0,330 kg.
hmotnost trhaviny : 0,090 kg.
hmotnost hnací náplně : 0,029 kg.
hmotnost nábojnice : 0,140 kg.
délka nábojnice, náboje a střely je totožná s 20 mm granátem.

Tempik píše: Zcela určitě nebudou používat stejnou munci. Úsťovou rychlost by nemohla takhle zvýšit jen samotná hlaveň/zbraň. Pokud teda municí nemyslíš jen projektil. Osobně si myslím, že pro tu zbraň byla vyvinuta zvlášť munice, nebo byla upravena stávající (větší prachová náplň)

Hlaveň byla prodloužena z 1254 na 1600 mm. Původní granáty dosahovaly úsťovky mírně pod 800 m/s. Já nemám představu, jakého dalšího zrychlení je možné dosáhnout prodloužením hlavně . Měl jsem za to, že Tiger a Tiger II používaly stejnou munici pro své kanony a že té značně zvýšené rychlosti bylo dosaženo čistě prodloužením kanonu (obojí zhruba ve stejné míře, jako u tohoto leteckého kanonu) - ale jsem v tomhle směru bandaska

No,prodloužení je dobrá věc,ale zrychlení o cca 265m/s mi nejde do hlavy.....

KwK 43 střílel oproti KwK 36 s podobným rozdílem

A byly to stejné ráže?

Jasně, to jsou kanony z Tigerů (Pz VI H, resp. Pz VI B) - 88 mm L56 a L71, pokud si to pamatuji.

No,ale i tak,byla to šlupka,když to někdo dostal..

Na tu jinou munici ukazuje i fakt, že vzrostly tlaky natolik, že byla snížena výrazně životnost hlavně, která je nejvíce namáhaná tlaky ve stejných místech obou hlavní. Nevím jaká byla životnost MG, ale asi víc.
Pak ještě ta zvýšená kadence. Čím delší hlaveň, tím sice větší úsťová rychlost (při stejné munici), ale naopak nižší kadence (platí i obráceně). Tu máme zvýšeno oboje. Ale jak píšu - 100% si zdaleka jistý nejsem. Jsou to jen domněnky na základě jen pár věcí co tu padlo.

No kadence šla nahoru úplně jiným způsobem nabíjení zbraně a úsťovku jsem přikládal právě prodloužení hlavně. Hlaveň se myslím bude poškozovat více než tlakem, tak spíše třením (a ohřevem), ne? Ale taky hádám

Úsťovou rychlost jde myslím zvýšit i zůžením hlavně směrem ke konci. U tankových kanónů to prý takhle fungovalo. Následkem toho pak byla snížena životnost hlavně, což by celkem odpovídalo té malé životnosti.

No ale to bylo používáno naprosto minimálně, de facto vím o praktickém použití tohoto řešení u sPzB 41 ráže 28/20 mm a pak aplikací nástavce Litlehorn na britský 2 pdr kanon. U letecké zbraně bych toto vůbec nepředpokládal.

YAMATO píše:pak aplikací nástavce Litlehorn na britský 2 pdr kanon. U letecké zbraně bych toto vůbec nepředpokládal.

Mala oprava ne Litlehorn ale Littlejohn = Janecek. Cesky patent konstruktera zbrani Janecka. Vytvoril a nechal si patentovat "rekalibracni nastavec", ktery pouzil u svych protitankovych pusek. Jde vlastne o system Gerlich ale zjednoduseny. Hlaven je standartni, k rekalibraci dochazi pouze v nastavci, ktery je uchycen na usti hlavne. Briti tento system pouzili u nekolika typu zbrani jako "LittleJohn Adaptor". Pokud si dobre pamatuju, tak tento system byl ( mel byt ? ) pouzit i na nejakem letadle ( Huricane ? ).

Mimochodem, to zvyseni ustove rychlosti neni dane zvetsenim objemu prachu a tim i znizena zivotnost hlavne ( pri malem zvyseni V0 je nutne znacen zvetsit tlaky )?