Dík za převedení do tohoto vlákna.
Je to možné. Opravdu jsem se dočetl kousek přes to, co je v druhém díle seriálu. Všechno na světě vychlastat a oš... ehm totiž přečíst nestačím
Jestli tvrdíte že se mýlím, rád se k tomu někdy vrátím a třeba mě to chytne
Ovšem faktem je, že to, co jsem přečetl a viděl, je tak nějak ujeté a jednoduché současně. Není tam vlastně jediná pro mě uvěřitelná postava - všichni (snad kromě Starka) jsou magoři tak do blázince, a Stark sám je na to, že se má jednat o dejme tomu třetího a možná i druhého šlechtice říše, poněkud dětinský a naivní.
Zápletka je současně trapně jednoduchá (jako v tom Tolkienovi - všichni chcou prsten
), a současně se jí věnují postavy, které nejsou schopné sebekontroly (a to vč. Starka!), a jejich hříchy jsou takového rázu, že by se na ně rozhodně brzy přišlo - utajit takové věci jako je dlouhodobý sexuální vztah v rodině např. - to lze u někoho kdo není na očích, u někoho obyčejného žijícího na samotě u lesa (nebo naopak v paneláku), ale těžko u tak exponovaných osob. Mluvíme o letech!!! ne o jednom úletu.
A co se týče mého tvrzení, že je tam na složitější příběh málo postav. Budu počítat: U Starků dva plus kluk a Sníh. Král, královna a mladej. K těm patří i královnin nabíječ a trp. Dále tříčlenná rada (myslím bez S., toho už jsem započítal). Dva mlaďoši u koňáků plus koňák. Ostatní postavy sice možná v dalším ději něco někomu provedou, ale i tak tam budou vždy jen jako okrajníci. Tedy celkem 16 postav, z toho (po odpočtu degenerovaných, duševně chorých a tělesně postižených) celé 4 postavy pro mne uvěřitelné. A ty se chovají pro změnu neuvěřitelně hloupě
. A u všech 16. postav je na první pohled jasné, kam to autor směřuje - k násilné smrti všech těchto, akorát po více či méně peripetiích. Myslím tím, že ani s jednou postavou se nemohu ztotožnit natolik, že bych ji považoval za a) Hloupého Honzu, nebo b) Princeznu. Kdyby kdokoli z nich přežil, a třeba i dostal ten pitomý šéélesny trůn, nebyl by to žádný hepyend.
Ovšem, je také možné, že proti všem zásadám stavby dramatu, autor postupně, v dalších dílech, přidává postavy, aby to rozšířil. To lze, ale jedině tak, že v díle bude výrazný předěl. U Tolkiena se to řeší např. přechodem do jiné říše, tzn. významným posunem v místě. To jen na příklad - nevyzdvihujiT. proti autoru HoT. V Tolstém podobně - nové postavy se objeví logicky, tzn. např. po přechodu vojsk, nebo po příchodu postav na Carský dvůr. Ale v HoT se všechny přechody odehrály v prvním díle - již tam známe Zeď, Starkohrad (zapomněl jsem jméno), Zavodoukoňákodrakov (dtto), i Hlavní město (taky tak).
A postavy? V Tolkienovi, Tolstém nebo Shakespearovi se dá vytípnout kterákoli, a napsat o ní další román. Jen z českých autorů: Četl jsem např. vynikající novelu, v níž jsou hlavní postavy Rosenkrantz a Guildenstern, nebo povídku (z-tv-ovanou) kde se rozvíjí příběh Claudia "co by kdyby po deseti či kolika letech". Sám jsem kdysi napsal ročníkovou práci v níž rozebírám postavu Jaga, a z toho by se dala napsat i mnohalogie, jak je to mnohovrstevnatá postava. Přitom "jen nakecá něco" Othelovi, v hooodně seškrtaném podání
Jsem ochoten to znovu zkusit (třeba zase někdy budu ležet v nemocnici
) a dočíst to - a třeba se mýlím. Zatím se do mě budete muset pustit tady, umlátit mě svou nadšeností a argumenty (spoilery dovoluji, mi nevadí - na Hamleta či Cyrana taky chodím opakovaně
), a příp. se dohádáme v pátek ve Wingsu a v sobotu u Kozla