TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Cokoliv s pancířem mimo NATO a VS
Odpovědět
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Ionor »

Petrz píše:Pokud vím tak rusové mají je klasickou HE munici ,jejíž fragmenty nebude mít průbojn. víc jak 30mm spíš kolem 25mm.
Jinak distribuce fragmentů u mé střely bude hlavně do stran a dopředu-tudíž bude použitelná i ve městě. Suma sumárum je má střela použitelná všude tam kde je použitelná i HE munice-jen s daleko větším penetračním účinkem.
Dle mne jako PT zbraň je v dané podobě tato munice téměř ideální (pro státy jež si nemohou dovolit high-tech mbt)
Pre použitie v hladkej hlavni s dole nasmerovanými šrapnelmi u krídlamy stabilizovaného projektilu zaujmavé ale nie najlepšie riešenie nakoľko tvoje guličky podľa mňa požadovaný výkon nedosiahnu, pre drážkované hlavne ale zbytočný masaker v celej prednej polosfére, ktorý značne limituje použitie v plno situáciach, ktoré ponúkajú možnosť obsadenia nepriateľskej techniky a materálu po zničení hlavného odporu, alebo napr. v prípade kde použitie takejto mnície môže spôsobyť straty na civilnom obyvateľstve, ktoré produkujú nechcený partizánsky odboj, voči nepriateľskému, alebo vlastnému režimu, ktorý by niečo také použil.
Nakoľko väčšina chudobných štátov stejne vlastní tanky s hladkými hlavňami, je náboj strieľajúci výkonné šrapnely všade naokolo do drážkovanej hlavne stejne zbytočný.
Pokiaľ by sa jednalo o tankovú protileteckú muníciu s využitím zameriavania tanku na odhad uhlovej rýchlosti a vzdialenosti pre približný bod stretu, tak je tvoje riešenie ale ideálne proti lacným a pomalším lietadlám pre pozemnú podporu, protitankový boj resp. trieda UAV.
Tvar šrapnelov s podlhovastými pyramídkami by teoreticky mohol dosiahnuť tebou požadovanej penetrácie resp. dosahu.
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od asija »

Tvar šrapnelov s podlhovastými pyramídkami by teoreticky mohol dosiahnuť tebou požadovanej penetrácie resp. dosahu.
to jsem nejak nepochopil. Jednak jak si to predstavujes (tvarove). Ale hlavne z ceho soudos ze priramidky budou mit vetsi penetraci nez kulicky.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Ionor »

S ohľadom na odpor a výrobné náklady (na odlievanie guličiek budeš pravdepodobe potrebovať 2 formy a kalenie bude trvať asi tiež dlhšie u guličiek než u podlhovastých pyramýd o stejnej váhe) je to lepšie riešenie aj keď nie ideálne (podlhovastý objekt s guľatým pôdorysom aka valec-kinetická šipka by bol asi najlepší, ale vzhľadom na limitovaný priestor tam majskôr nenapcháš šípky o potrebnej váhe...), ktoré je používané vo viacero typoch munície.
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od asija »

No ja nevim, kulicka je nejkompaktnejsi tvar a ma tedy nejvyzsi prurezove zatizeni pokud predpokladas dopad v nahodne orientaci. Taky ma samozdrejme mnohem predikovatelnejsi balistiku (i kdyz to na vzdalensot par metru neni moc podstatne). Hlavne ale se pri pruchodu cilem z hranateho fragmentu nejdrive odrou/utrhaji vsechny rohy (ktere jsou extremne namahane) coz spotrebuje velkou cast energie a odlehci projektil. Kulicka z tohodle hlediska bude prochzet materialem mnohem hladseji.

samozdrejme zasadni je predpoklad - jestli se strepiny pri explozi staci nahodne zrotovat pred tim nez dopadnou nebo ne. Chapu ze pokud uvazujes ze k nahodne rotaci nedojde tak ty piramidky (ale spise valecky nebo kalsule) jsou jako tvar vhodnejsi.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Petrz »

Díky. No to je velmi spekulativní, i když můžeš mít do určité míry pravdu resp.použití zbytečného násilí může odpor nepřítele zvětšit (viz. Německo vs Rusko za WWII). Asi bychom měli říci o jaký konflikt a způsob boje půjde-pokud to bude něco ve stylu Američané vs Irák tam použití takových zbraní Američany jen utvrdí Irácké muže v tom že je dobré zemřít za Aláha, jenže co když by podobnou munici měly naopak Irácké T-72 či T-55 -zde už o nějakém zbytečném masakru podle mne nelze mluvit-naopak čím větší ztráty přivodím Američanům tím spíš si rozmyslí pokračovat v boji-v dané situaci kdy jakákoli munice Iráčanů byla na čelní pancíř Abramsů krátká a proti BVP Bradley chyběl dostřel by co nejúčinnější munice s poloměrem ničivosti např.30 metrů a působící na nejslabší místa těchto strojů byla dar z nebes.

Jinak co se týká účinnosti-průbojnost 50mm u 120-125mm kanónu je dle mne reálná i když jistý si tím nejsem a spíš to považuji za horní hranici. U 155mm munice NATO se počítá s průbojností kolem 30mm na 25metrů-této průbojnosti dosahuje projektil jež má simulovat průměrný fragment (20mm FSP)-je to váleček 20mm v průměru s hmotností cca.55gramů (tuším)-pokud beru stejný tvar pak wolframový váleček s průměrem 15mm bude mít hmotnost též 55 gramů tudíž průřezové zatížení bude mít o 33% větší.
Klasický 155mm granát má sice vyšší množství trhaviny,ale velká část se ale spotřebuje na deformaci pláště(vytvoření střepin),střepin s "optimální" hmotností a tvarem bude asi malé procento-a i ty však budou spíše asymetrické,tudíž jejich průb. bude velmi závislá na úhlu dopadu a budou mít velký aerodynamický odpor(v porovnání s wolframovými kuličkami).

Z těchto hledisek se mi jeví 50mm průbojnost reálná.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Ionor »

Guličky sa používajú proti živej sile lebo tvoria väčší odpor a kavitáciu v tele, šípové tvary preletia skrz s menším odporom pokiaľ niesu stavané na slabú stabilitu, ktorá spôsobý prevrácanie v tele.
Šanca, že guličkou prebiješ 3x pancieru jej dĺžky, keď to nedokáže žiadna tanková kinetická šípka poháňaná explóziou aj keď má vďaka tvaru a DU lepšie charakteristiky je prinajmenšom nepravdepodobné pre guličku, na vysokú penetráciu potrebuješ objekt s vysokým pomerom dĺžky ku priemeru.
Keď si predstavíš, že kov sa vo vysokých rýchlostiach chová ako kvapalina, s guličky máš za chvíľu mincu (zospodu pôsobý materiál a zvrchu G sila s prudkej deakcelerácie), kdežto podlhovastý objekt vhodného materiálu môže aj s W prebiť poriadny kus materiálu predtým než sa otupí vďaka malému odporu na začiatku.
Udať explóziou smer objektom nieje problém nakoľko pyramidky majú širokú štvorcovú základňu, u guličiek nedosiahneš kompletné obklopenie trhaviny šrapnelmi narozdiel od pyramidok, alebo šrapnelov tvarovaných s zámerne oslabeného tela projektilu a vzhľadom na tvar guličiek ale aj valcov veľkú časť kinetickej energie s explózie stratíš...

Nakoľko pyramidka by mala prebíť minimálne svoju dĺžku, pokiaľ bude 40mm dlhá a zo stranou základne šírokou 15mm, poskytuje väčšiu plochu o ktorú sa môže oprieť explózia oproti guličke a bez škár=vyššia rýchlosť a má menší odpor=lepšia penetrácia a teoretická šanca, že dosiahne, alebo dokonca prekoná tebou požadované parametre. U 120mm projektilu by si tak mal s priemeru projektilu 120mm cca 2x40mm na pyramidové šrapnely a 38mm jadro s trhavinou čo je menej než u guličiek, ale zas všetká energia s explózie smerujúca dopreru a do strán môže byť využitá k pohonu šrapnelov čo guľové-valcové šrapnely vďaka škáram neumožnujú.

Tento náboj vďaka všesmerovému účinku by bol tak zaujmavý pre západ hlavne pre protiletecké aktivity a mortáre, ktoré by pri dopadu po skoro kolmej trajektórii a expózii 1,5-2m nad zemou mohli narobiť poriadnu paseku u menej pancierovaných mechanizovaných divízii (stredné transportéry, pozemné a protiletecké artilérie, logistické vozidlá) a taktiež decimovať živú silu na značné vzdialenosti od explózie. Toto riešenie pre artilérie nieje lepšie na plošné ničenie než submunícia, ale zas umožnuje aj priamu paľbu pričom si zachováva účinok na značnú plochu čo sa môže artilériam hodiť v sebeobrane a pre západ má ďalšiu značnú výhodu keďže narozdiel od submunície nezostávajú po boji nevybuchnuté bombičky, ktoré ohrozujú civilné obyvateľstvo a pre západné armády stojí ich odstraňovanie značné peniaze...
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Petrz »

Důvody proč ho použít proti tankům-bvp jsem uvedl víc k tomu nemám co říct.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od asija »

Toto riešenie pre artilérie nieje lepšie na plošné ničenie než submunícia, ale zas umožnuje aj priamu paľbu pričom si zachováva účinok na značnú plochu čo sa môže artilériam hodiť v sebeobrane a pre západ má ďalšiu značnú výhodu keďže narozdiel od submunície nezostávajú po boji nevybuchnuté bombičky, ktoré ohrozujú civilné obyvateľstvo a pre západné armády stojí ich odstraňovanie značné peniaze...
tak naprosto zasadni rozdil (myslim ze i podle Petrze) je hlavne v Ceně. Nejaky třitivotrhavy granat, biď s wolframovymi fragmenty s mikročipem řizenou roznětkou, je mnohem levnějši než submunice se skoustou malych směrovych naložek s padačkama a delšima serepetičkama
Šanca, že guličkou prebiješ 3x pancieru jej dĺžky, keď to nedokáže žiadna tanková kinetická šípka poháňaná explóziou aj keď má vďaka tvaru a DU lepšie charakteristiky je prinajmenšom nepravdepodobné pre guličku, na vysokú penetráciu potrebuješ objekt s vysokým pomerom dĺžky ku priemeru.
rozdil mezi APFSDS a fragmentem urychlenym pomoci HE je ten ze fragment muze na kratkou vzdalenost (nekolik metru) letet az rychlosti srovnatelnou s detonacni rychlosti HE (tedy dejme tomu 5-7km/s misto nejakoych 1.5km/s u APFSDS ) tzn. ze ma asi 16x vyzsi hustotu energie. A jak si spravne rekl, kov se pri teto rychlosti chova jako kapalina, takze ve tvaru "piramidy" moc dlouho tak jako tak nevydrzi.
(tedy nerikam ze touto rychlosti bezne strepiny tristivotrhavych granatu litajim ale ze je teoreticky mozne teto rychlosti fragmentu dosahnout pokud je hmotnost trhaviny dost velka vhledem k prurezovemu zatizeni kovove obalky z ktere fragmenty vznikaji.)
Klasický 155mm granát má sice vyšší množství trhaviny,ale velká část se ale spotřebuje na deformaci pláště(vytvoření střepin),střepin s "optimální" hmotností a tvarem bude asi malé procento-a i ty však budou spíše asymetrické,tudíž jejich průb. bude velmi závislá na úhlu dopadu a budou mít velký aerodynamický odpor(v porovnání s wolframovými kuličkami).
Energie potrebna na roztrhani kovoveho obalu na fragmenty je naprosto zanedbatelna vuci energeticke hustote trhaviny stejne jako vuci kineticke energii fragmentu. To aby byla hmotnost trhaviny dost velka je podle me zasadni, v opacnem pripade bude nutne udelat vrstvu kovu odpovidajicim zpusobem tenci => mensi fragmenty. Ma-li byt kovovy fragment urychlen detonacni vlnou je prinejmensim potreba splnit zakon akce a reakce - zachovani hybnosti. Tzn. ze hybnost reaktivniho media (spalin trhaviny) jdouci na jednu stranu se musi rovnat hybnosti kovoveho fragmentu urychleneho na stranu druhou (stejne jako v rakete). Z toho duvodu musi byt taky kumulacni vlozky ve smerovych nalozich patricne tenke (uvazime li ze kov ma ~4x vyzsi hustotu nez trhavina) vzhledem k vrstve trhaviny za nim.
Uživatelský avatar
Ionor
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 877
Registrován: 18/6/2008, 03:56
Kontaktovat uživatele:

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Ionor »

Je síce pekné, že si odignoroval fakt o guličke, že je zlá "plachta" na zachytenie energie s explózie vďaka tvaru a škáram medzi guličkmai narozdiel od šrapnelov formovaných s plášťa, ktoré majú malé straty prenosu energie a fakt, že gulička je zlý tvar na prebíjanie panciera lebo má zlý pomer dĺžky ku priemeru čo je významný faktor, našťastie vzhľadom na internet plný dôkazov o tom, že danú penetráciu proste nemáš šancu dosiahnuť, sa nemusím viac namáhať...
Obrázek

Ako vidíš ani v prípade ideálneho tvaru tj. veľkej váhy na malý priemer u wolframových projektilov a vysokých rychlostiach okolo 4,5km/s nedosiahneš penetráciu nad 2x dĺžky projektilu a gulička sa tým pádom pravdepodobne nedostane cez 1,5 násobok svojej dĺžky / priemeru, čiže užitočnosť 15mm guličiek s penetráciou max. 22,5mm proti tankom končí niekde pri poškodení motoru a senzorov, čo spravíš aj s časovanou HE-FRAG, ktorú majú v Rusku vo výzbroji niekoľko dekád...
Na fórum už neprispievam, smerujte svoje nezmysli na ostatných členov fóra...
(Tech channel) youtube.com/user/IonorRea
(Satire channel) youtube.com/channel/UCjS5hvJT-No5zoxPKdX1qCA
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od rabo »

Mňa ešte tak napadlo dať tam miesto guľičiek/ trojuholníkov len krátke trubky- pre smerovanie výbuchu, uzavreté zhora kovovou "plackou", ktoré sa po rozprsknutí, vďaka vysokej rýchlosti, sformujú do šípok. Niečo obdobné ako sa používa pri PT munícii útočiacej z vrchu - napr. Motiv-3M. Je to len návrh.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Alchymista »

Motiv-3M využíva EFP - Explosively formed penetrator. EFP je bohužiaľ po technologickej stránke vec náročnejšia než kumulatívne nálože.
Debata o tom tu už bola v susednej téme...

Vec sa má asi takto:
buď vystačíte s klasickými alebo hotovými črepinami a časovými alebo trochu chytrejšími elektronickými zapalovačmi, alebo prejdite na inteligentnú muníciu s presným koncovým samonavedením, prípadne na kontajnerovú muníciu s inteligentnou submuníciou.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od asija »

Ionor > no uznavam ze jsem myslel ze prubojnost roste s rychlosti nejak vice (rekneme prinejmensim linearne linearne s hybnosti - podle newtonovy aproximace http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_depth ).
No stejne ale ta tabulka neukazuje to ze by aspect ratio penetratoru bylo tak dulezite jak tvrdis. Teda - pri nizkych rychlostech (1-2km) urcite velmi dulezite je ale s velkou rychlosti dulezitost klesa protoze se projektil rychleji zdefomuje a brzo strati svuj protahly tvar.

jinak - ja netvrdim ze Petrzuv pozadavak na prubojnost 50mm u takto malych fragmentu je realny. Ono totiz pro male projektily se projevi odpor plastice defomace resp. viskozity vice nez u velkych projektilu (asi by se dalo hovorit o raynoltzove cisle). Takze. male projektily budou vzdy probijet tenci pancir (i relativne ke sve veliksoti - mene nasobku sve delky). Koheze materialu je proti jejich rozmeru totiz vetsi - ulpiva na nich relativne k jejich hmotnosti vice materialu pancire ktery musi strhnout sebou nebo zdeformovat.
Prave proto si taky myslim ze u malych penetratoru nebude optimalni tak vysoke aspect-ratio jako u velkych bratricku - protoze tim jeste klesne ono jakesi "reynoldsovo cislo" onoho projektilu.

Ale dokonce ani nepocybuju o tom ze by byly lepsi pruty/valceky/kapsule by byly lepsi nez kulicky. Ale - nemyslim ze by byl vyhodny tvar spicate piramidy s rohama a hranama. A dale to ze je potreba s relativne nahodnou orientaci fragmentu pri dopadu, z cehoz plyne ze kulicka je nejrobusnejsi tvar.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Petrz »

Ionor: můžu poprosit o zdroj.
Musím přiznat že ta tabulka mne zaskočila.Nicméně-dle normy Stanag má 20mm FSP (fragm.simul.proj.) tedy ocelový váleček o parametrech-20mm průměr,cca.23mm délka ,52 gramů hmotnost počáteční rychlost 960-1000 metrů- průbojnost 30mm-40mm ocelového pancíře, ačkoli by vzhledem k daným parametrům ve srovnání s těma wofram. tyčinkama neměl probít ani 10mm.
Problém je že projektil o extrémně malé ráži procházející skrz 20 krát silnější pancíř (než je jeho průměr)se musí při probíjení spolehnout zejména na erozi materiálu pancíře a střely,kdežto u projektilu jehož ráže se blíží síle pancíře bude hlavním mechanizmem střih materiálu.

Možná tedy že tvar a velikost projekt. jež jsem zvolil není ideální nicméně průbojnost wolfr. projektilů přes 40mm je dle mne u ráže 125mm reálná.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Petrz »

asija píše:jinak - ja netvrdim ze Petrzuv pozadavak na prubojnost 50mm u takto malych fragmentu je realny. Ono totiz pro male projektily se projevi odpor plastice defomace resp. viskozity vice nez u velkych projektilu (asi by se dalo hovorit o raynoltzove cisle). Takze. male projektily budou vzdy probijet tenci pancir (i relativne ke sve veliksoti - mene nasobku sve delky). Koheze materialu je proti jejich rozmeru totiz vetsi - ulpiva na nich relativne k jejich hmotnosti vice materialu pancire ktery musi strhnout sebou nebo zdeformovat.
Prave proto si taky myslim ze u malych penetratoru nebude optimalni tak vysoke aspect-ratio jako u velkych bratricku - protoze tim jeste klesne ono jakesi "reynoldsovo cislo" onoho projektilu.
To co tu popisuješ vychází z menšího poměru mezi hmotností a povrchem objektu. Zmenším li fragment 2 krát klesne hmotnost osmkrát ale povrch jenom 4krát. Jelikož hmotnost=setrvačnost a povrch=jak píšeš míra strhávání materiálu, tak-jak píšeš- čím menší (střela)fragment tím více na něj působí kohezní síly.
Teď si to tedy vezmeme numericky. Vyjdu z faktu že ocelový váleček o průměru 20mm a výšce cca.24mm a hmotnosti cca. 52gramů(později upřesní),jež podle standardu nato simuluje fragment 155mm munice,dokáže probít pancíř o síle 30-40mm na 25 metrů při dopadové rychlosti mezi 960-1000m/s.
Zmenším li všechny jeho rozměry koeficientem 15/20=0,75(tedy zmenšímli ráži na 15mm a zachovám tvar) zmenší se poměr mezi hmotností a povrchem 0,75 krát, zvýším li jeho hustotu z 7850 kg/kub.m. a cca.17000-18000 kg/kub.m zvětší se hmotnost fragmentu 2 krát. Celkově se tedy poměr mezi setrvačností a povrchem stoupne více jak 1,5 krát.
Takže když budu soudit jen dle tohoto průbojnost by měla oproti těm 30mm dost narůst-třeba i na těch 50mm....
Zítra sem hodim výsledky ze vzorců jež mám k dispozici od Alchymisty , dnes už to nedám,jelikož jdu zítra do práce.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od asija »

JJ, souhlasim s tebou, jasne ze to hustota kompenzuje. Myslel jsem to spise ve srovnani s protitankovymi kinterickymi projektily (tj. 4 kg prut wolframove slitiny ). Myslim tim ze kdyz se to umerne zmensi, tak to bude mit jste neumerne mensi pruraznost (z duvodu ktere popisujes).
Pokud jsou pravda tvoje srovnani s prubojnosti fragmentu 155mm houfnice, tak to asi mozne je. Ale je to v zdrejmem rozporu s tou tabulkou co nasel Ionor. Priznam se ze ja sam moc prehled o podobnych datech v praxi nemam, takze verim jakymkoli datim ktere tu postujete.

jinak - z ceho Alchymista mimo jine myslim cerpa, a co je dost dobra knizka o tehle problatice
http://www.internetknih.cz/#!article=bo ... ked=218818
maji ji mimo jiten i v prazske mestske knihovne, stala mi dokonce i za to abych si ji celou oxeroxoval.

jinak mi prijde celkem relevantni fakt ze podkaliberni projektily pro zbrane mensi raze maji mnohem mensi aspect-ratio nez ty klasicke 120mm KE podkaliberky
napr. zde
http://en.wikipedia.org/wiki/File:30mm_DU_slug.jpg
http://bemil.chosun.com/nbrd/files/BEMI ... Apache.jpg
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Alchymista »

Asija - o knihe viem, že existuje, ale je prakticky nezohnateľná. V rukách som ju ešte nemal - a celkom rád by som sa do nej pozrel....

Priebojnosť API PGU-14/B v závislosti na diaľke a dopadovej rýchlosti
Obrázek
Uránový penetrator má priemer 16mm, dĺžku 99mm a hmotnost 298 gramov (celá strela 390 gramov)
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Petrz »

Asija: k té knize-nechce se ti jí kopírovat-či naskenovat onu kopii- ještě jednou?Jsem ochoten zaplatit náklady i úsilí.(v těchto věcech bývám velkorysý)
Jinak k tabulce od Ionora-na první pohled je to jasný důkaz že 15mm kulička nedokáže probít ani 20mm pancíř-a já uznávám že těch 50mm je asi přece jen moc.
Nicméně zásadní rozdíl mezi 20mm fragmentem-pokud budu obhajovat klasický ocelový fragment- a 6mm štíhlým projektilem je ve způsobu probíjení-už jsem to psal-20mm fragment bude v první fázi probíjet pancíř podobně jako wolfram projektil -tedy erozí a odtlačováním materiálu bude odstraňovat materiál před sebou-zde je mu velký čelní průřez na škodu-na stejné dráze musí odstranit více materiálu-bude na něj dle mne tedy pancíř působit větším tlakem-od určitého okamžiku ale právě díky většímu čelnímu průřezu a při dostatečně tenkém zbytkovém pancíři dojde ke střihu pancíře a další probíjení vyžaduje podstatně menší energii projektilu(ten vlastně před sebou tlačí vystřižený pancíř).
Tedy čím větší ráže a čím tenčí pancíř tím větší procento síly pancíře bude ustřiženo a naopak čím menší ráže a čím silnější pancíř tím víc se střela musí spolehnout na odtlačováním či erozi pancíře.

třeba zde: http://www.omnitek.ru/eng/standard_4569.html je stručný přehled normy stanag. Zajímavý je level 4 kdy je požadována odolnost vůči průbojné munici B-32 14,5 mm kulometu z dvou set metrů v okruhu 360° a zároveň odolnost vůči fragmentu 155mm munice při výbuchu z 25 metrů a v okruhu 360° a vertikálnímu úhlu 0-90°.

Podle mých zdrojů dokáže probít 14,5mm kulomet na 200metrů cca. 30-40mm pancíř.

Sice mi tam úplně nesedí ten rozdíl v úhlu -při určitém tvaru stroje by požadavek na odolnost vůči fragmentům a střele byl jiný-nicméně kolmé stěny pancéřování má vyjma čelního plátu téměř každé dnešní BVP či OT-a bylo by nesmyslné aby norma byla tak nejednoznačná-dle mne tedy z toho plyne že 20mm fragment má průbojnost stejnou jako 14,5mm kulomet tedy min. 30mm.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Argonantus
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 417
Registrován: 13/12/2013, 15:13

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Argonantus »

Pátrači, aby to nebylo úplně nekonečné, povedu nejspíš paralelní komentáře k jednotlivým dílům debaty. Mimochodem, ten druhý není v přehledu vidět, což nechápu (a vede na něj odkaz odtud, ale zase nevede na třetí, a tak podobně).
Jelikož na tuto techniku nejsem odborník

Já taky ne, ani náhodou. Moje komentáře jsou laické a berte je s rezervou.
Tanky v dnešní podobě jako zbraňový systém jsou za svým zenitem a je to dáno tím, že MBT (hlavní bojový tank) už dneska nevyhovuje požadavkům současných válek.
Slovo do pranice. Myslí si to zjevně i naše vedení armády, s ohledem na to, jak směle likviduje vlastní MBT.
Já si s tím nejsem vůbec jist. MBT je prostě stále trumfové eso; nejsilnější obluda pozemní války, kterou můžete potkat; nemá srovnatelného soupeře, než jiný MBT.
Podotýkám, že tu nebudu řešit, je-li lepší Abrams, Merkava nebo co - v principu jsou ty modernější stejné. mají vrstvený pancíř, aktivní pancíř a střílejí AFPSDS. Pokud ne, jsou slabší a zastaralé a zralé do šrotu a nebo alespoň k nějaké modernizaci.

Primo - psal jsem to k tankům T 72M - zbavit se MBT znamená, že se při eskalaci konfliktů můžete ocitnout v situaci, kdy už nebudete toto trumfové eso mít a nedokážete útočníka, vybaveného nějakými obrněnými transportéry nebo pancéřovkami, přesvědčivě porazit, než přečíslením a za cenu velkých rizik nebo dokonce ztrát. S ohledem na možnosti dnešních různých asymetrických protivníků je to docela možná představa.

Secundo - MBT má dvě neporazitelné vlastnosti - pancéřování, které nelze přesvědčivě probít ničím jiným, než prostředkem stejně drahým nebo dražším (jiný MBT. vrtulník, letadlo), a primární zbraň, na kterou na zemi vlastně není odpověď.
Po jisté fázi blouznění o pancéřovkách, PTŘS a jiných vynálezech nyní pravím to nepopulární - rakety to v současnosti zjevně prohrávají s APFSDS.
Na novější MBT se vlastně ničím jiným nechytáte. HEAT princip funguje na vrstvený moderní pancíř dost bídně a chce to ještě nějaký trik navíc, který není obvykle dostupný.
Hrubá síla je hrubá síla a také ji hůř ošálíte nějakými triky.

Tertio - MBT máme, kdežto LT nemáme.
Takže v reálu obvykle neporovnáváme, o kolik je LT lepší, než MBT za rovných podmínek, ale provoz MBT proti provozu LT plus pořízení LT. Což ekonomickou úvahu značně naklání ve prospěch statu quo, v ČSLA obzvláště.

Takže nechat si nejméně prapor slušných MBT, nebo spíš pluk, dislokovaný do různých míst, pokládám za velmi prozíravé a nesouhlasím s těmi, co by je prodali všechny.

Tyto tři důvody stojí IMHO na křídlech rozvoje LT a vůbec vynálezů, Pátračem předvedených.

II.
A nyní budu předpokládat, že mám neomezený rozpočet a jdu s Pátračem blouznit jako Leonardo da Vinci.
Celý svět ale prožívá nekončící vlnu KNI (konfliktů nízké intenzity), ve kterých jsou MBT použity proti sice velmi motivovanému, ale slabě vyzbrojenému protivníkovi, který bojuje skrytě a pouze někdy za pomoci lehce obrněné nebo improvizovaně obrněné techniky. Jen naprosto výjimečně se evropské nebo americké jednotky musí utkat s tanky, a to většinou pouze 2 či 3. generace. Proto je potřeba si položit otázku - je užití MBT v těchto konfliktech na místě?


Jak jsem naznačil, v některých případech to tak bude kupodivu stále. Přijede MBT a rozmázne to, ať je to cokoli.
Jiné řešení je levnější jedině za předpokladu, že ten vhodný nástroj máte. A pak musíte volit podle toho, co proti vám stojí. U MBT zvolíte dobře i když nevíte, co proti vám stojí - to je výhoda.
Pěší jednotka velikosti brigády s vlastní dopravní a lehkou obrněnou technikou operuje někde v Africe, Středním Východě a nebo někde úplně jinde. Vlivem činnosti nepřítele ztratí část svých bojových a dopravních vozidel a na nástražných výbušných systémech utrpí ztráty na živé síle.
Tady teprve se ti podařilo postavit dost neporazitelůný argument pro LT - MBT by samozřejmě byl použitelný a možná lepší, ale není způsob, jak ho tam dostat.
Takže tady LT je těžko nahraditelný. I USA házely do Panamy Sheridany, právě z tohoto důvodu. Abramsem házet si nikdo netroufl.
Pravdou se zdá být závěr, že pro soudobé operace v KNI, kdy se bojuje proti silám, které nemají techniku odpovídající MBT 3 a 3,5 generace je nasazení MBT s jejich omezeností a vysoce nákladnou logistickou podporou natolik nerentabilní, že bojový přínos je převážen cenou natolik, že je lepší KNI raději nezačínat nebo z něj vystoupit.
To bych si netroufal takto uzavřít. Pro LT je zatím rovný soupeř i tank, o kterém jsem se vyjádřil, že je zralý do šrotu, tedy takový, co nemá vrstvené pancíře a APFSDS. Třeba T55. BVP nebo LT ho může porazit, ale bude toho mít plné brejle. MBT ho zruší na tři doby.
Takže jo, LT je skvělá věc, ale ne univerzálně vždy a je třeba se připravit na to, že někde nebude stačit.
Myslím si, že LT budoucnosti by neměly překročit hmotnost 25 tun a že optimální by byla hmotnost do 20 tun.
Ano, je to dáno jakýmisi vlastnostmi náklaďáku, transportních letadel a vůbec logistiky, nikoli čistě vojenskými. Je jakási horní hranice, kterou neradno překročit.
LT má podstatně slabší pancéřování ... Měl by tím dostat na úroveň balistické odolnosti jako tanky 3 generace

No, proti APFSDS se prostě odolným nestane, jinde to bude různé.
silná výzbroj by zabezpečila zničení všech typů ruských a čínských tanků, které se v krizových oblastech nachází
Optimisto. Většina starších ruských tanků si dá Sheridana k večeři. 6 ran za minutu je 6 ran za minutu.
Lépe se osvědčují podvozky kolové.
Otázka, ve kreré nemám jasno. Možná by stálo zato udělat LT kolový, právě proto, že je LT. Například bude rychlejší.
bitevní lodi třídy Iowa
To je právě nepřesná analogie. Rakety u námořnictva to vyhrály nad superkanony - mají větší dostřel a možná i větší efekt. Pročež je bitevka zzbytečná. Raketu naložíš i na mnohem menší loď.
Rakety u tanků zatím prohrávají s kanony. Překvapivě. Protože APFSDS.
Dolní hranice velikosti MBT je dána právě tím, že umí APFSDS. To znamená tu úvahu Alchymisty o hmotách a setrvačnosti, a kanon kolem 120 mm nejméně. A výsledek je někde kolem 40 tun T 72, která má ovšem proti konkurenci poddimenzovaný pancíř. Takže spíš víc.
Proto je podpora jakékoliv pěší nebo speciální jednotky v otevřeném boji pomocí lehkých tanků nenahraditelná.

Veleotázka z dalších dílů. Ano, myslím si to taky; speciálně v hustě obydlených oblastech, zejména ve městech, je i nejtlustší MBT bez pěšáků snadno zranitelný.
Zde se musím alespoň na skok obrátit k možnosti použití BVP/OT. Tato technika je většinou stejně těžká jako LT a oproti nim si veze pěchotu.
Zdá se, že tady je skutečná konkurence LT. LT by musel být výrazně a přesvědčivě bytelnější a s větší palebnou silou, aby se prosadil.
4. Jsou vhodné v těchto KNI i k průzkumu a pro boj v neznámém terénu. Zde platí neúprosná matematika: Zničit LT dá více práce než zničit BVP.
Zcela určitě ano. jako průzkumák amatér dodávám, že výhody LT by vyrostly, kdyby měl lepší průchodnost terénem, než MBT nebo i BVP. Což není nereálné.
Závěr - LT dokáže zničit jakýkoliv tank 1,2,3 a 3,5 generace v přímém střetnutí.
To nepodepisuji. LT není určen k soubojům s těmito zbraněmi, a od 3. generace jsou jeho šance mizivé.
ALE1) –LT nelze nasadit do boje proti MBT 3,5. a 4. generace, nemá na to ochranu, ani kanón
ALE2) - LT nelze nasadit do prostorů s PTO, určenou pro boj s MBT 3. a vyšší generace
ALE3) - spoléhat se na výrazně lepší dynamické vlastnosti LT oproti MBT je ošidné - v přímém boji navzájem to nepřináší pro LT žádnou podstatnou výhodu
ALE4) - stávající LT nejsou pro svoji úlohu v KNI vhodné svojí výzbrojí a ni balistickou ochranou.
Hezké shrnutí problémů. Některé vyřešit lze, některé ne.
BEZOSÁDKOVÁ VĚŽ.
Toto řešení znamená, že lidské oči v čele tanku nahradí kamery a jiná udělátka. Která jsou, bohužel, méně spolehlivé. Lidské oko například není vyřazeno pomocí EMP.
Pokud jdeš do tohoto kroku, pak už nezbývá, než to dotáhnout a udělat krok další - BEZOSÁDKOVÝ TANK.
Tento vývoj důsledně řeší celou hromadu problémů; vyházením osádky se ušetří na váze zaručeně nejvíc.
Zapancéřovat potřebuješ jen motor a zejména kanon, o kterém lze debatovat, jak má být veliký, a zásobu munice.
Tím se ti otevře reálná cesta k důslednému LT - může se drze odvážit i mezi MBT, protože prostě nechrání osádku.
dodat i vysoce specializované externí systémy

Dron!! I obyčejný starožitný MBT posílí až neskutečně, pokud si povede drona na nějakém paprsku. O LT to platí taky. Tankista potřebuje lepší oči - opravdu reálná a největší vada všech dosavadních tanků.

N
A to ruský T-95, oficiálně Objekt 195.
Je to další MBT. Je lepší, než kterýkoli stávající, ale asi ne o tolik, aby si někdo zaplatil výměnu. když už starými MBT může tapetovat.
Ti zůstávají zahledění do Tygrů, Panterů, Téček, ISů, nověji pak Abramsů, Challengerů, Leclerců a pod.
Spolu s kolegy doleji se ptám - co máš proti Leopardům? To je přece parádní tank.
Přitom jim uniklo, že všechny tyto tanky by v boji proti T-95 pokud by k němu mělo dojít, odsouzeny ke zničení.

Silná slova. Musí to být sakra technický rozdíl, aby se dalo něco takového prohlásit.
Tank s APFSDS umí dnes rozmáznout jakýkoli jiný. Zbytek je taktika, válečné štěstí a vycvičenost osádky, nikoli konkrétní typ tanku.
šlo to tak daleko, že v těchto tancích nešlo nabíjet dlouhé kinetické střely na západě označené APFSDS.

To jako fakt? Tím byl ovšem horší, než T 72. Ošibka!
do věže zasahují jen hlavy její obsluhy a může střílet vším, co na světe je.
Smělá slova. Přežít APFSDS lze jedině s tím válečným štěstím. Neznám takový tank, který by měl jistoty proti takovému střelivu. Může mít jedině kliku, pokud to padne pod špatným úhlem.
Kanón pak 125 mm - a je znám i prototyp s kanónem 135 mm.Popis - mohutná svařovaná věž, 7 pojezdových kol, výška 1800 mm. Kanón 135, 140 nebo 152 mm, motor o výkonu 1035 kW nebo plynová turbína 1480 kW.

Tady tiše odplouváme od ideje LT. Vzniká MBT monstróznější, než kdykoli předtím.
Mne by zajímala spíš otázka co nejmenšího kanonu, který umí APFSDS. Zatím 120 mm.
mohl údajně dosáhnout i magické hranice 100 km za hodinu.
Pátrači, uklidni to. V terénu jsou při 100 km/h všichni uvnitř mrtví. To je údaj celkem k ničemu.
Zde budu vycházet z předpokladu, že v nejbližší době (do 20 let) nebude politická vůle, ani ekonomická možnost MBT odstavit na vedlejší kolej.

To je jednoduché - dokud bude mít MBT protivník, a nebo dokud nástroj jeho ničení nebude jasně levnější, všichni si je budou držet.
To je ten princip eskalace. Vzpoměň na strategické rakety dlouhého doletu - nikdo je nikdy nepoužil, ale stejně je všichni chtějí.
Trumfové eso.
Pochybuji, že se sešrotování posledního MBT dožiju.
Vší svojí myslí pak horuji pro systémy, které samy aktivně působí proti přilétajícím střelám,
To je hezké, ale proti APFSDS jsou zatím celkem k ničemu.
A jakmile přijdou ještě mocnější hračky, třeba elektromagnetické zbraně, bude ještě hůře.
Tolik tedy to jednodušší, nyní to nejdůležitější, jak zařídit, aby jedna osádka dokázala používat tři moduly-pěchotní, městský a protiletadlový když tyto moduly jsou každý jiný a podvozek je unifikovaný?
Tady si nejsem vůbec jist, jestli to není totální omyl. Například ve městě jsou kola docela favorit. V terénu zase pásy.
Ovládání zbraní „na dálku“ je opět vyzkoušené.
Jasně. Další krok k tomu, aby osádka vypadla z tanku.
-PTŘS
Drze pravím - k čemu jednes taková PTŘS? Neumí náhodou podkaliberní rychlopalný kanon to samé, jen daleko levněji a rychleji?
-minomet v samostatné věžičce
Další maník, další kila, z levné a jednoduché pěchotní zbraně vzniká monstrum, které nelze schovat za keříček.
-protiletadlový kulomet
Krutečku, ne,
-dva kulomety - jeden spřažený s kanónem a druhý obsluhovaný řidičem

Když vyhážu osádku, můžu mít operátorů ve středisku třeba deset.
Ale jinak mne moc věží moc nepřesvědčuje; tyhle složité pevnosti pošle k čertu jediná rána od MBT.
Jednoduchost. Primární zbraň je ten rychlopalný kanon.

Tak na rozcvičku.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17876
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od skelet »

- APFSDS není zaklínadlo, je různých ráží od 25mm do nekonečna..
- PTŘS mají stále co říct, a také říkají. Celkem dost jich útočí na strop tanku, a tam není odolný ani Challenger, na tož Abrams s Leopardem
- Na lehké tanky lze umístit moderní "tankové" kanóny, viz. CV90120, Centauro 120 nebo 2S25
- bez osádkový tank je super, ale oproti bezosádkové věži má tu nevýhodu, že jeho ovládání jde vyrušit nebo v horších případech i převzít.
- ovládání kulometu řidičem? Nemá tento člen posádky dost starostí sám o sobě, na tož ještě aby něco kropil?
ObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: TANKY DNES A ZÍTRA část I.

Příspěvek od Mirek58 »

Dneska se řeší MTB za pytel peněz a dospělo se k 70t hmotnosti, prima. Ale co až někoho napadne namontovat výkonný kanon na podvozek starýho středního tanku, ala WWII - stihače tanků, za pár šlupek?
To se zas bude zvedat čelní pancíř na 320-406 mm a hmotnost nad 100t? To se pak MTB dostane do podoby vize ing, Groteho.
Nebo prašule utopený v MTB věnuje na vývoj spec. PT kanonů do 100mm a střeliva? ( směrový EMI impuls, Aerosol atd.) To pak bude koncept MTB v pr...achovských skalách
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“