PALBA.CZ

Tak, jak jsem poukazoval na to, že technik roty je současně řidičem BVP velitele roty, tak je to i s pomocníkem výkonného praporčíka a jím samotným na motocyklu. Dostáváme se ale do oblasti rozdílů tabulek mírových a válečných počtů a to je, obávám se, poněkud nejistá půda. Já si rozdíly pamatuji (včetně "plné" struktury" u své jednotky, u bigošů ale ne...

No už se toho sešlo poměrně dost. Takže ještě počkám pár dní co se objeví a potom bych do toho původního článku vnesl jisté korekce. Každopádně se díky tomu že sem píšete co jste zažili či zachytili, myslím si že nakonec z tohu bude přesná a vysoce kvalitní práce.

Pátrač píše:Zajímavé je že pokud se týká motospojek, viděl jsem ledaskde hodně motorek ve skladech NZ ale nikdy to nebyla JAWA. Vždy to byla ČZ 175. Byl to takový vojenský výrobek. I světlo bylo vojenské. Tedy myslím tím to, že čelní světlomet byl adaptovaný reflektor z P-V3S.

Já jezdil na JAWA 350 jako motospojka roty (zařazen jsem byl jako mostař-stavebník). JAWA 350 bývala u každé roty. Pomocník VP měl jiné povinosti, jak jezdit jako motospojka. Při BP jsem měl za povinost (a ostatní motospojky) odjet na určitou křižovatku, regulovat dopravu a potom se hlásit u štábu. Motospojka u nás sloužila také jako regulovčík.

Zavádění T – 72 do výzbroje ČSLA : Když už jsem uvedl zavádění BVP do ČSLA, tak doplňuji i T – 72.

-1978 : dovoz prvních 31 kusů ze SSSR ještě s optickým dálkoměrem TPD – 2 - 49
-1981 : ověřovací série a poté zahájení licenční výroby T 72 s laserovým dálkoměrem TPD – K - 1
-Do roku 1985 : výroba T 72
-Od 1985 do 1986 : výroba T – 72M se zdokonalenou sedačkou řidiče, novým nočním optickým pozorovacím přístrojem, bočními pryžovými ochrannými štíty pojezdového ústrojí, zadýmovacími granátomety na čele věže a a zvýšenou zásobou střeliva ze 39 na 44 kusů
-Od 1986 : T – 72M1, zdokonalený horní čelní pancíř korby, nová odlévaná věž s keramickými vložkami „kapsami“ na čele
-Od 1985 : výroba velitelské verze T – 72MK, později i T – 72M1K
-Od 1988 : výroba vyprošťovací verze VT – 72 a VT – 72B

Počty jednotlivých verzí :
-T – 72 : 556 kusů, T – 72M : 175, T – 72M1 : 338 ( podle jiných údajů 358 ) : celkem 1145 kusů, jiný zdroj uvádí celkem 917, další 973. Nemohu se dopočítat, tak kdo by věděl víc, tak mě opravte.
-T – 72 MK : vyrobeno 26 kusů, M1K vyrobeno 72 kusů : zařazeno do ČSLA celkem 60 kusů, jiný zdroj uvádí 31
-VT – 72, VT – 72B : uváděno 50 kusů, pokud uvažujeme jeden na tankový prapor, + pět u roty oprav techniky tankového pluku ( na stupni divize do roku 1989 nebyly zavedeny ), tak celkem u 1. a 9. td by to vycházelo.

V roce 1991 byly evidovány tyto počty : celkem 815 bojových tanků, z toho 783 základních bojových verzí ( 556 T – 72 a 127 T – 72M a M1), 32 kusů T – 72MK a M1K, VT – 72 nezjištěn

Harmonogram přezbrojování konkrétních útvarů a svazků
-V průběhu 1. poloviny 80. let : 1. td
-1981 : jedna rota 1. tp Strašice
-1982 : zbývající dvě roty 1. tpr 1. tp Strašice
-1983 : zbývající dva tpr 1. tp Strašice a zahájeno přezbrojování jednoho tpr 2. tp Rakovník
-1984 : zbývající dva tpr 2. tp Strašice a tpr 3. msp Louny
-1985 : 21. tp Žatec, tím bylo dokončeno kompletně přezbrojení 1. td, zavedení T – 72MK k 1. tp a 3. msp
-1986 : zavedení T – 72MK u zbývajících útvarů 1. td

V průběhu 2. poloviny 80. let : 9. td
-1986 : 14. tp
-1987 : 17. tp a zavedení T – 72MK ( M1K ) k 14. tp
-1988 : 18. tp a tpr 79. msp, dále zavedení T – 72MK ( M1K ) u zbývajících útvarů 9. td

Výcvikové jednotky : Původně navržen 33. tp Přáslavice, ale toto nebylo uskutečněno. V roce 1982 předáno 20 kusů k 60. tp Kežmarok a v roce 1986 zřízena výcviková rota u 10. tp Martin. Pro výcvik se používaly původní dovezené T – 72 s optickým dálkoměrem, to by odpovídalo 20 kusů u 60. tp + 10 kusů u roty 10. tp.

Rozmístění vojáků střelecké roty tankových divizí na BTR 50PK

Jedná se o rok 1961, tj. organizace 7 vojáků v družstvu, 6 OT a 82 vojáků v rotě. Zařazení BTR 50PK bylo plánováno v počtu 65 kusů u každého msp tankových divizí a 6 kusů u msr tankových pluků. Nakonec bylo zavedeno v těchto počtech ( chybějící nahrazeny T 805 ) :
1.10.1960 : po 18 u 1., 9., 13. a 4. td
1.3.1962: u 1., 9., 13. a 4. td po 24 kusech
1.6.1965 : u 14. td 12 kusů
30.3.1966 : celkem zavedeno 104 kusů, ale to mi zase nesedí, vychází mi 108. Tak nevím.

Použité zkratky : VR velitel roty, VČ velitel čety, VD velitel družstva ( střeleckého VD-S, VD-T tarasnicového, VD-OT řidičů OT ), StR staršina roty, Pí písař – správce materiálu, zdravotnický instruktor Zdr-I, Ř řidič, T obsluha tarasnice, K kulometník, N nabíječ, P pancéřovník, S střelec. Rozmístění je orientováno po směru jízdy zleva doprava. „o“ znamená prázdné místo, volné k uložení munice a vybavení. Vezená výstroj byla umístěna podél pravé části prostoru pro vojáky.

První OT : velitelství roty, 6 vojáků a rotní materiál na pravé straně za P.
VR_ Ř_ Pí, za nimi StR_VD-OT_Zdr-I

Druhé OT : velitel 1. sč, 1. a 2. družstvo 1. sč, 16 vojáků
VČ_ Ř_S, za nimi o_K_ K_o, třetí řada : VD-S_ S_ S_ P, čtvrtá : N_S_S_VD-S, pátá : S_P_N_o

Třetí OT : 3. družstvo 1. sč a tarasnicové družstvo, 13 vojáků
VD-S, Ř_S, za nimi o_K_S_o, třetí řada : VD-T_T_S_P, čtvrtá : T_T_T_N,

Čtvrté OT : velitel 2. sč, 1. a 2. družstvo 2. sč, počty a rozmístění shodné jako u druhého OT

Páté OT : 3. družstvo 2. sč a 3. družstvo 3. sč, 15 vojáků
VD-S_Ř_S, za nimi o_K_K_o, třetí řada : N_S_S_P, čtvrtá řada : S_S_S_VD-S, pátá řada o_P_N_o

Šesté OT : velitel 3. sč, 1. a 2. družstvo 3. sč, 16 vojáků, počty a rozmístění shodné jako u druhého OT

A máme všech 82 pěkně umístěných. Jelikož každé OT má maximální kapacitu 2 + 20, zbývá nám 50 !! volných míst, to znamená, že u organizace o 101 vojácích ( 8 v družstvu, navíc kulometné družstvo, 2 vojáci navíc u tarasnicovém družstvu a staršímu automechanikovi ) to mohlo zvládnout také. OT 62 mělo kapacitu 3 + 16, to znamená 104 míst a organizace roty v té době měla 82 vojáků.

Komisař - evidentně jsi ve velké formě. Děkuji za další rozvoj tohoto tématu. Krásná práce.

Rozmístění vojáků motostřelecké roty na OT 64 bez výzbroje u motostřeleckých divizí

Jedná se o období od roku 1964, tj. organizace 7 vojáků v družstvu, 6 OT a 82 vojáků v rotě.

Použité zkratky : VR velitel roty, VČ velitel čety, VD velitel družstva ( střeleckého VD-S, VD-T tarasnicového, VD-OT řidičů OT ), StR staršina roty, Pí písař – správce materiálu, zdravotnický instruktor Zdr-I, Ř řidič, T obsluha tarasnice, K kulometník, N nabíječ, P pancéřovník, S střelec. Rozmístění je orientováno po směru jízdy zleva doprava.

První OT : velitelství roty, 6 vojáků a rotní materiál v přední části přepravního prostoru
Ř_ VR, v přepravním prostoru vlevo Zdr-I, vpravo Pí, za nimi vlevo VD-OT, vpravo StR

Druhé OT: velitel 1. sč, 1. a 2. družstvo 1. sč, 16 vojáků
Ř_VČ, v přepravním prostoru vlevo VD-S, za ním K, N, S, S, S a P. Vpravo P, za ním S, S, S, N, K a VD-S

Třetí OT : 3. družstvo 1. sč a tarasnicové družstvo, 13 vojáků
Ř_VD-S, v přepravním prostoru vlevo K, za ním N, S, T, T a VD-T. Vpravo T, za ním T, S, S a P.

Čtvrté OT: velitel 2. sč, 1. a 2. družstvo 2. sč, počty a rozmístění shodné jako u druhého OT

Páté O : 3. družstvo 2. sč a 3. družstvo 3. sč, 15 vojáků
Ř_VD-S, v přepravním prostoru vlevo K, za ním N, S, S, S a P. Vpravo P, za ním S, S, S, N, K a VD-S.

Šesté OT : velitel 3. sč, 1. a 2. družstvo 3. sč, 16 vojáků, počty a rozmístění shodné jako u druhého OT

A máme všech 82 pěkně umístěných. Jelikož každé OT má maximální kapacitu 2 + 18, zbývá nám 36 volných míst. Vzhledem k jeho zavedení v polovině 60. let použití organizace roty o 101 vojácích ( 8 v družstvu, navíc kulometné družstvo, 2 vojáci navíc v tarasnicovém družstvu a staršímu automechanikovi ) nepřipadá v úvahu.


***A jako bonus – perlička navíc : průzkumná četa v 50. letech na BRDM – 1
První OT : Ř, VČ, za nimi vlevo starší průzkumník, za ním průzkumník. Vpravo VD, za ním kulometník.
Druhé a třetí OT : Ř, VD, za nimi vlevo starší průzkumník, za ním průzkumník. Vpravo kulometník.

Nechcem byť nevďační ale ako to pokračovalo Ďalej smerom nahor? Prápor, Tankový, Motostrelecký, a tak ďalej? Stačia mi len počty osôb a techniky, OT, tankov, automobilov, AT, AA.
Toto vlákno mi dosť pomohlo.

K té debatě o chemickém instruktorovi u motostřelců:na úrovni praporu BVP byly kromě 3 motostřeleckých rot i samostatné čety/četa technického zabezpečení,raketometná četa či minometná četa,spojovací četa,protiletadlová četa a chemická četa.Právě tam lze hledat onoho chemického instruktora.

Chcel by som sa ešte spýtať aká bola skladba tankov uvádza sa tu 4100 ks (vrátane zálohy) vedel by niekto koľko bolo T-72, T-55 a čo bol zvyšok? (pre rok 1988.

T-72 máš rozepsané kousek výše, T-54 a T-55 byly u ostatních útvarů a ve skladech, T-34 byly už jenom v NZ. Jinak já mám údaj 4680 tanků.

http://armada.vojenstvi.cz/povalecna/studie/22.htm

T-34/85
Ještě v roce 1967 bylo ve výzbroji naší armády uváděno 1 120 T-34/85. Koncem roku 1970 se ve výzbroji ČSLA nacházelo ještě asi 780 tanků T-34/85. Ty po roce 1971 tvořily výzbroj tankových a motostřeleckých divízí typu „B“ a „C“ (tedy druhosledových). Z výzbroje ČSLA byly T-34/85 definitivně vyřazené koncem 80. let. Uvedené tanky přetrvaly ve výzbroji prvosledových divizí do poloviny 60. let, u druhosledových divizí do počátku 70. let a ve skladech se pro potřebu válečně vytvářených svazků nacházely ještě na přelomu 80. a 90. let.

T-54A
Do ČSLA byl zaveden jako nástupce tank T-54A, zařazení do výzbroje naší armády došlo v roce 1957, V roce 1958 bylo zhotoveno 98 tanků, v následujícím roce z výrobní linky sjelo 313 strojů. V období let 1957 až 1960 bylo vyrobeno 771 tanků typu T-54A. sériová výroba se pro ČSLA zastavila v roce 1964 po vyprodukování 2 384 strojů.

T-54AM
V roce 1967 započala modernizace tanků T-54A na verzi T-54AM, která se měla vyrovnat parametrům strojů T-55A.
T-54AK
Kromě toho bylo v letech 1961 až 1963 vyrobeno 125 ( 130 ) velitelských tanků T-54AK.

T-54AR
Od roku 1961 nahradila T-54A ve výrobě varianta T-54AR Řeka upravená pro hluboké brodění . Této verze bylo Turčianskými strojárnami v Martině (od roku 1965 přejmenováno na ZTS Martin) od roku 1961 vyrobeno 1 230 kusů (v rámci generálních oprav bylo na standard T-54AR navíc upraveno 200 původních T-54A). Produkce byla ukončena v roce 1966

T-54AM
V letech 1968 – 1975 se ve VOP 025 Nový Jičín modernizovalo 700 kusů T-54A na T-54AM a dalších 500 tanků modernizovaly Závody ťažkého strojárstva Martin. Organizačně tvořily až do roku 1989 výzbroj tankových praporů motostřeleckých pluků, tankových pluků motostřeleckých divizí a samostatných výcvikových praporů ve vojenských výcvikových prostorech.

T-54AM1
Je modernizovanou verzí tanků T-54AM. T-54AM1 sloužily v ČSLA u motostřeleckých divizí,

Hlavním znakem modernizace byla zástavba československého systému řízení palby Kladivo,
Úprava ve VOP 025 v Novém Jičíně probíhala od roku 1981. První upravené tanky byly ČSLA dodány patrně v roce 1982. Tanky T-54AM a T-55A v roce 1977 tvořily 56% tankové výzbroje naší armády, bylo rozhodnuto provést jejich modernizaci (do roku 1986 se podíl těchto typů tanků zvýšil na 65%). Celkem se předpokládala zástavba systému KLADIVO do 2 800 tanků T-54/55AM1 v letech 7., 8. a 9. pětiletky, tempem cca 200 ks ročně.

-----------------------------------------------------------

T-55

V roce 1964 byla vyrobena ověřovací série čítající 10 kusů. Sériová výroba základní verze T-55 v Československu probíhala v letech 1965 až 1981. Výroba T-55 pro ČSLA probíhala do roku 1967, kdy československá armáda převzala poslední z celkem 687 ( 708 ? ) typu T-55.

T-55A

Sériová výroba následnického typu T-55A byla zahájena v roce 1967. Výroba v závodu ZTS Martin probíhala v rozmezí let 1967 až 1982 a celkem dala 3 820 kusů. Zdroj na Palbě hovoří o 2480 T-54A.

velitelský tank T-55AK
.
Výroba v závodech ZTS Martin probíhala v rozmezí let 1970 až 1980 a celkem dala 1 280 kusů. 144 kusů bylo určeno pro ČSLA, Zdroj na Palbě hovoří o 120 velitelských vozidel T-54AK.

T-55AM1
Vznikl modernizací tanku T-55A. Úprava tanků ve VOP 025 v Novém Jičíně probíhala od roku 1981. První upravené tanky byly ČSLA dodány patrně v roce 1982.
Hlavním znakem modernizace byla zástavba československého systému řízení palby Kladivo,
T-55AM1 byly zařazovány do výzbroje tankových divizí.

T - 55 AM2
V letech 1983 až 1986 proběhl vývoj další modernizované verze, zavedené do výzbroje ČSLA v roce 1987 jako T-54/55AM2. Modernizovaný tank dosahoval úrovně tanků LEOPARD 1A4 a M60A3. V letech 8. a 9. pětiletky mělo být na tuto verzi modernizováno 1 250 strojů, z toho 620 ks T-55A a 630 ks T-54AM.

T-55AM2K
Velitelský tank T-55AM2-K je v podstatě modernizovaný tank T-55AK.

T-72 :

Do 30.11.1991 jich ČSLA převzala celkem 815 kusů a s jejich dodávkami byly z výzbroje ČSLA postupně vyřazovány nejprve tanky T-34/85, později i tanky T-54A a T-55. Z toho 783 v základní bojové verzi a 32 tanků varianty T-72K. V roce 1988 jimi byly kompletně přezbrojeny 1. a 9. tanková divize

---tankové pluky tankových divizí: 1.tp - Strašice, 2.tp - Rakovník, 21.tp - Žatec, 14.tp - Písek, 17.tp - Týn nad Vltavou, 18.tp - Tábor, 7.tp - Jindřichův Hradec, 8.tp - Jihlava, 13.tp - Čáslav, 10.tp a 15.tp - Martin, 64.tp - Levice, 60.tp - Kežmarok a 103.tp - Humenné,

--- tankové pluky motostřeleckých divizí: 12.tp - Podbořany, 11.tp - Plzeň, 23.tp - Holýšov, 20.tp - České Budějovice a 33.tp - Přáslavice.

Mírové tankové pluky a tankové prapory msp motostřeleckých divizí : 5 x 94, + 15 x 40 = 470 + 600 = 1070
Mírové tankové pluky a tankové prapory v msp tankových divizí : 14 x 94 + 6 x 40 = 1316 + 240 = 1556, z toho 644 T-72




V tabulce jsem chybně uvedl počty T-72, správně má být 674. Tabulku udělám znova, aby byla přehlednější

* Nahrazovaly T-34/85, později i tanky T-54A a T-55

Celkem mi tedy vyšlo 5085 ( 5064 ), to je o 405 ( 384 ) kusů více, než uváděných 4680 v roce 1988. T-34/85 jsem nezapočítával.

V roce 1987 zanikly všechny tankové základny, tedy 3. a 4. tanková základna, respektive se transformovaly na 11. pluk oprav tankové techniky a 11. pluk oprav automobilové techniky. O rok později potkal stejný osud 2. tankovou základnu, na jejímž základě se 31.10.1988 vytvořil rámcový 22. pluk oprav tankové techniky. Toto by znamenalo, že v těchto letech proběhlo masivní vyřazování tankové techniky, v převážné míře T-34/85. Zůstala nadále tedy pouze Pobočka Ústřední tankové a automobilní základny v Dědicích.


Podle pana Minaříka

781. Jaké jsou souhrnné počty tankové techniky vyrobené v Československu od roku 1945? (odpovídá Pavel Minařík)
V roce 1957 byla v TS Martin zahájena licenční výroba modernější generace tanků T-54A. Do roku 1964 jich bylo vyrobeno cca 2.700 kusů, z toho 2.374 pro čs. armádu (včetně verze T-54AK). Speciální aplikace na podvozku tanku T-54 nebyly v Československu zkonstruovány. Od roku 1965 byl T-54A/AK ve výrobě nahrazen novým typem T-55 (od roku 1968 T-55A). Celkově bylo vyprodukováno cca 12.600 tanků uvedeného typu (včetně speciálních aplikací), z toho převážná většina šla na export. Čs. armáda do roku 1983 obdržela 2.193 tanků T-55/55A/AK. Čs. armáda celkově převzala 5.214 tanků T-54/55.

572. Zajímalo by mě, zda ČSLA před zavedením středních tanků T-54A z domácí produkce obdržela nějaké množství těchto strojů přímo ze SSSR, popřípadě, zda se v její výzbroji objevily stroje prvotní verze T-54, tj. s kanonem bez ejektoru spalin na ústí hlavně. (odpovídá Pavel Minařík)
Nástupcem středního tanku T-34/85 se skutečně měl původně stát střední tank T-54. Vzhledem k opožďování termínu zahájení výroby bylo v roce 1956 přijato rozhodnutí místo něj zavést do výzbroje ČSLA jeho modernizovanou verzi T-54A. Výroba tohoto typu tanku byla v Československu zahájena v roce 1957 zhotovením ověřovací série v počtu 10 vozidel. V roce 1958 následovalo dalších 98 strojů. Nakonec se sériová výroba pro ČSLA zastavila v roce 1964 po vyprodukování 2 384 strojů. Z toho bylo 1230 tanků ve verzi T-54AŘ, vyráběné od roku 1961 a uzpůsobené k hlubokému brodění. Na verzi T-54AŘ bylo v rámci generálních oprav modifikováno i 200 původních T-54A. Ostatní tanky T-54A byly k hlubokému brodění uzpůsobeny při provádění modernizace na verzi T-54AM. Kromě toho bylo v letech 1961 až 1963 vyrobeno 130 velitelských tanků T-54AK.

132. Zajímal by mě osud tanků IS-2, IS-3, SU-100, ISU-152 z výzbroje československé armády (počty, datum, modernizace, zařazení, jaký byl jejich konec či zda jsou někde k vidění) a také jak byly zaváděny tanky T-54 a T-55 u nás. (20. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)
K zavedení středního tanku T-54A do výzbroje naší armády došlo v roce 1957. Do roku 1964 bylo převzato 2.384 kusů. V roce 1964 došlo k zahájení licenční výroby středního tanku T-55, kterých bylo do roku 1967 zařazeno 708 kusů. V tomto roce byly do výroby zavedeny nový střední tank T-55A. V následujícím roce započala modernizace tanků T-54A na verzi T-54AM, která se měla vyrovnat parametrům strojů T-55A.

Výroba nového středního tanku T-72 byla v Československu zahájena v roce 1981. Nejprve se jednalo pouze o bojovou variantu, kterou ovšem následně doplnily i speciální vozidla zkonstruovaná na podvozku tanku T-72. Celkově bylo v letech 1981 až 1990 v Československu vyrobeno 1.757 středních tanků T-72 (někdy je uváděno i 1.719), z čehož naše armáda převzala 917 vozidel a zbývajících 840 bylo určeno pro export.

http://vojenstvi.cz/vasedotazy
http://forum.valka.cz
http://vhu.sk/index.php?ID=1484

Hektore, tady doplňuji k tankům i obrněné transportéry. A Pátrači, vím, že pluk a divize už nejsou malé jednotky, ale když už sem dal ty tanky ........

Zařazení obrněných transportérů v ČSLA v 80. letech. Důraz je položen na stupně do vševojskové divize včetně, výjimku tvoří BRDM-1 s PTŘS na stupni armáda.

K 1.7.1988 se ve výzbroji ČSLA nacházelo 2.074 ks BVP–1, 41 ks BVP–2, 15 ks BRM–1K, 449 ks OT–62, 1.610 ks OT–64 a 716 ks OT–65. Dále bylo československým průmyslem v letech 1989 až 1990 vyrobeno 201 ks BPzV a počet BVP-2 vzrostl na 280 vozidel. Mezi roky 1987 až 1989 bylo v Československu vyrobeno celkem 344 kusů BVP-2 v základní verzi.

Jak to bylo v 70. letech a před zavedením typové organizace

http://www.csla.cz/armada/druhyvojsk/mo ... 1pocty.htm

Složení a výzbroj jednotlivých divizí v průběhu 80. let :
Odpověď číslo 742 http://www.vojenstvi.cz/vasedotazy_50.htm
http://www.iron-curtain.info/iron-curta ... rceni3.pdf

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=359 ... sc&start=0

Ženijní prapor ms a td : ( pouze jednotky s obrněnou technikou )

--- četa ženijního průzkumu a ničení jaderných min (dva OT-65/R a dvě potápěčské soupravy SP-20),
---ženijní rota (ženijní četa – tři OT-62/64 bez výzbroje; odminovací četa – dva OT-62/64 bez výzbroje, dva raketové odminovače ROD-200; zaminovací četa – čtyři OT-62/64 a čtyři univerzální minové ukladače),

Průzkumný prapor divize

--- spojovací četa (s dvěmi radiovými družstvy – v každém OT-62/64R a jedním spojovacím družstvem),
--- dvě průzkumné roty (o dvou průzkumných četách – v rotě 7 BVP-1 a 2 OT-65R),
--- rota hloubkového průzkumu (o pěti šestičlenných skupinách – v rotě 5 OT-65),
--- rota radiového a radiotechnického průzkumu : 2 OT-65 s RL PSNR-1,


Prapor oprav techniky

---DTP 64 ( u tankových divizí DTP 62 )
--- zavedení vyprošťovacích pásových vozidel VPV na podvozku BVP do vybavení praporů oprav techniky motostřeleckých divizí a rot oprav techniky motostřeleckých pluků motostřeleckých i tankových divizí (od r. 1984), rot oprav techniky tankových pluků tankových divizí (od r. 1987) a praporů oprav techniky tankových divizí (od r. 1988),

prapor chemické ochrany

V četě radiačního a chemického průzkumu : obrněné transportéry OT-65CH a CHV používané pro radiační a chemický průzkum od 2. poloviny 60. let byly v 1. polovině 80. let nahrazeny modernějšími vozidly BRDM-2 rch.

protitankové oddíly 20., 19. a 2. motostřelecké divize

V letech 1975 až 1989 BRDM-2 AT-3 s PTŘS Maljutka-P (9P133) : 3 baterie po 6 vozidlech.

Výzbroj motostřeleckých jednotek a pluků jednotlivých divizí

---1.td 3. msp, od roku 1977 BVP-1, od roku 1983 BVP-2( jeden ms prapor - dovoz ze SSSR, další dva až 1987), msr u tp : od roku 1981 BVP-1

---4. td : 9. msp, od roku 1978 BVP-1, msr u tp : od roku 1981 BVP-1

---9. td : 79. msp, od roku 1977 BVP-1, od roku 1988 BVP-2, msr u tp : od roku 1981 BVP-1


---13.td : 8. msp, vyzbrojen OT-64, od roku 1974 postupně přezbrojován na BVP-1, dokončeno 1979, msr u tp : od roku 1982 BVP-1

---14. td : 63. msp, v roce 1980 dokončeno přezbrojení na BVP-1, od roku 1988 BVP-2, 55. msp : vyzbrojen OT-64, msr u tp : od roku 1982 BVP-1

---2. msd 10. motostřelecký pluk : od roku 1976 na BVP-1, 11. motostřelecký pluk : vyzbrojen OT-64, 12. motostřelecký pluk : vyzbrojen OT-64

---3. msd 4. msp : vyzbrojen OT-64, 5. msp : od roku 1979 BVP-1, 16. msp : vyzbrojen OT-64

---15. msd 51. motostřelecký pluk : Český Krumlov, vyzbrojen OT-64, 62. motostřelecký pluk : od roku 1978 vyzbrojen BVP-1,
68. motostřelecký pluk : vyzbrojen OT-64

---19. msd 57. motostřelecký pluk : od roku 1975 BVP-1, 67. motostřelecký pluk : vyzbrojen OT-64, od roku 1989 plánováno BVP-2, 104. motostřelecký pluk : vyzbrojen OT-64


---20.msd : http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3939 49. msp od roku 1974 BVP-1, 65. msp : vyzbrojen OT-64, 74. msp : vyzbrojen OT-64

Pavel Minařík

Při činnosti v poli se z příslušníků velitelství a štábu vševojskové divize vytvářelo velitelské stanoviště (VS), předsunuté velitelské stanoviště (PVS) a týlové velitelské stanoviště (TVS).

-----Na předsunutém velitelském stanovišti se nacházeli velitel divize (disponoval OT-62/64 R-3, nahrazeným později R-4MT);
zástupce velitele (OT-62/64 R-3, později R-4MT);
zpravodajský náčelník (OT-62/64 R-3);
náčelník RVD (OT-62/64 R-3, později R-3MT);
důstojník dělostřeleckého průzkumu (OT-65); náčelník PVO (velitelské stanoviště typu „C“ na osobním terénním automobilu, později PU-12);
náčelník ženijní služby a náčelník chemické služby (společně v OT-62/64 R-2).
Ze spojovací techniky mohli příslušníci předsunutého velitelského stanoviště ještě využít radiovozy R4AT a R-140.

----V rámci velitelského stanoviště byli zařazeni náčelník štábu (radiovůz R4AT, později OT-62/64 R-4MT);
důstojník zpravodajského náčelníka (OT-62/64 R-3);
důstojník náčelníka PVO (radiovůz R3A, později PU-12);
důstojník náčelníka ženijní služby a důstojník náčelníka chemické služby (oba v radiovozu R3A).
Vozidla pocházela z vybavení spojovacího praporu, průzkumného praporu, baterie velení a dělostřeleckého průzkumu a čety radiolokačního průzkumu a velení. O zabezpečení divizního velitelství se starala velitelská rota s motocyklovou četou (o třech družstvech), velitelskou četou (o třech strážních družstvech) a četou obsluhy (o dvou automobilních družstvech, družstvu technického zabezpečení a hospodářském družstvu), do jejíhož velitelství náležel u tankové divize i tank velitele divize T-55AK/72MK. Protivzdušnou obranu zabezpečovala dvě družstva střelců S-2M velitelské roty.

Motostřelecký a tankový pluk

Při vyvedení do pole se na velitelském stanovišti vševojskového pluku nacházel
velitel, ZVP a ZNŠ v OT-62/64 R-3 (později R-3MT);
dále zástupce velitele v OT-62/64 R-2 (v BVP-1K u msp vyzbrojených BVP);
náčelník štábu společně se spojovacím náčelníkem v radiovozu R3AT (později v OT-62/64 R-3MT);
zpravodajský náčelník v OT-62/64 R-2;
náčelník ženijní služby a náčelník chemické služby společně v OT-64 R-2 (u tankového pluku v OT-65);
náčelník dělostřelectva v OT-810 DP (později v OT-62/64 R-2)
náčelník PVO ve velitelském stanovišti typu „A“ na osobním terénním automobilu (později PU-12).
Uvedená vozidla patřila do složení spojovací roty, průzkumné roty, velitelské čety náčelníka dělostřelectva a družstva velení náčelníka PVO u protiletadlové baterie. Plukovní velitelství zabezpečovala velitelská četa s velitelským družstvem, pořádkovým družstvem (motospojky) a automobilním družstvem. Bezprostřední protivzdušnou obranu zajišťovalo družstvo střelců S-2M u velitelské čety motostřeleckého pluku nebo motostřelecké roty tankového pluku.

Smíšená raketodělostřelecká baterie : od roku 1983

-protiletadlová dělostřelecká četa se 4 kusy PLDvK vz. 53/59
-protiletadlová raketová četa se 4 kusy PLRK 9K35M STRELA-10M na pásovém podvozku MTLB.

Nejdříve byly přezbrojeny baterie u motostřeleckých a tankových pluků tankových divizí na plných počtech (tj. 1. a 9. td), poté u 15. msd na snížených počtech. Postup přezbrojování byl následující : v roce 1983 – 1. a 21. tp 1. td, v roce 1984 – 21. tp 1. td, v roce 1987 – 79. msp, 14. a 17. tp 9. td, v roce 1988 – 18. tp 9. td, 51. msp, 68. msp a 20. tp 15. msd a v roce 1989 62. msp 15. msd.

Protiletadlová raketová četa byla tvořena jedním velitelským palebným kompletem 9A35M a třemi palebnými komplety 9A34M, každý se čtyřmi PLŘS, dále vozidly technické obsluhy, a to zkušební stanicí 9V839 a technickou ošetřovnou 9V915, obě na skříňové nástavbě GAZ 66. Četu doplňovaly dopravní a výcvikové prostředky.


Protitanková baterie

V letech 1975 až 1989 BRDM-2 AT-3 s PTŘS Maljutka-P (9P133)
- motostřelecké pluky 20., 19. a 2. motostřelecké divize (9 baterií o 9 vozidlech),
- motostřelecké pluky 1., 9., 4., 13. a 14. tankové divize (5 baterií o 9 vozidlech),
- motostřelecké pluky na BVP 15. a 3. motostřelecké divize (2 baterie o 9 vozidlech),
- motostřelecké pluky na BVP u válečně vytvářených divizí (5 baterií o 9 vozidlech),


Průzkumná rota

4 ks BPV-1 a 6 OT-65. Průzkumné roty se skládaly ze tří čet, z toho jedné na BVP a dvou na OT - 65. Jedno OT-65 bylo ve verzi RL s pozemním radiolokátorem PSNR-1 (1RL-125) s dosahem 10km. Radiolokátor byl umístěn na konzoli na levé straně zadní části bojového prostoru.

Ženijní rota :

jedna ženijní četa se dvěmi OT-62/64

Protitankové baterie motostřeleckých praporů

V každé jedno OT-810 u osvětlovacího družsta a dvě u PT čety Bzk vz. 59A ( OT-810D ), u msp tedy 3 + 6 kusů


Přehled typů obrněných transportérů

OT-810

OT-810 - obrněný vůz pro přepravu pěchoty, osádka řidič a 10 mužů výsadku OT-810/R2, OT-810/R3 - velitelsko - štábní pracoviště : byly vyrobeny v počtu 320 kusů pro velitele a náčelníka štábu pluku ( R3 ) a pro velitele praporu (R2 )
OT-810 pro výcvik řidičů : vyroben v počtu 20 kusů
OT-810 - vozidlo technické pomoci
OT-810 - zdravotní verze : asi 60 ( necelých 70 - ATM 12/1999 ) vozidel
OT-810DPP - dělostřelecká pohyblivá pozorovatelna
OT-810D - lehký stíhač tanků s 82 mm bezzákluzovým kanónem vz.59A, osádka 4 muži. OT-810 - osvětlovací verze

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/tit ... zi/t/86797

Celkem bylo vyrobeno přibližně 1500 kusů. K 1.5.1990 naše armáda ve svých skladech měla ještě 407 kusů těchto transportérů ve zdravotnické a technické verzi, K vyřazení posledních transportérů OT–810 došlo v roce 1995.

OT-64
Verze OT vz. 64 A s výzbrojí ve věži se v řadách ČSLA stala nejpočetnější variantou a tvořila jádro bojové techniky motostřeleckých jednotek. Obdobně tomu tak bylo i v řadách polské armády. V 70. letech měla ČSLA ve své výzbroji kolem 3500 kusů. S jeho stahováním z výzbroje se započalo již v 80. letech, kdy byly ve stavech motostřeleckých útvarů nahrazovány pásovými BVP-1.

OT-64/R2 R105
OT-64/R2 R108
OT-64/R2
OT-64/R2M
OT-64/R3MT
OT-64/R4MT

---OT-64/R2, R2M a R3MT/R4MT - Velitelská a spojovací verze na bázi OT-64. Prostor výsadku byl rozdělen na velitelské stanoviště se čtyřmi muži a pracoviště dvou radistů. Vnitřek je vybaven hlukovou i tepelnou izolací, elektronickým a spojovacím zařízením Na korbě jsou antény a několik přepravních kontejnerů. V osmistěnu bez věže je v přední a bočních stěnách 5 průzorů,

*OT 64 R2 a R2M je se střeleckou věží jako u základní verze určené jako velitelské a spojovací vozidlo velitelů motostřeleckých praporů a velitelů dělostřeleckých oddílů.

*OT 64 R3, R3MT/R4MT je bez střelecké věže, pouze s osmihrannou základnou pro střeleckou věž, zakrytou pancéřovaným dvojdílným, do stran odklápějícím příklopem. Je na první pohled rozeznatelné od OT 64 R2 absencí střelecké věže a bočními dveřmi velitelsko-štábního prostoru nad třetím levým kolem. Verze “3” je určené jako velitelské a spojovací vozidlo velitelů motostřeleckých pluků, verze “4” divizí a armád.
---OT-64UMU - Speciální verze na bázi OT-64 určená k povrchovému minování prostorů (UMU - univerzální minový ukladač). Tato verze byla vybavena protitankovými minami uvnitř vozidla a skluzem S-III pro pokládání min ústícím ze zadních dveří na pravé straně.

---OT-64DTP - Verze sloužící jako dílna technické pomoci. Bez střelecké věžičky, stejně jako verze A. Vozidlo je také vybaveno navijákem.

---OT-64 ZDRAV - Sanitní vozidlo vybavené zdravotnickým materiálem. Slouží pro převoz raněných z bojové linie. Nedisponuje střeleckou věží. Vnitřní vybavení pak bylo přizpůsobeno pro práci lékaře. Uvnitř bylo možné převážet 5 sedících nebo 2 pacienty ležící na nosítkách upevněných na speciální nosný rám. Na pravé straně ( při pohledu odzadu ) byly nad koly skříňky na zdravotnický materiál.

OT-62
---OT-62B varianta vybavená malou věžičkou Je vyzbrojen 7.62 mm vz. 59T univerzálním kulometem a 82 mm tarasnicí T-21 připevněnou externě. Někde jsem o této verzi psal, ale teď to nemohu najít. Bya zařazena v motostřeleckých rotách tankových poraporů v počtu jedno vozidlo v četě.

---OT 62D s BzK vz. 59 ( 59A ) http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/38473
---Velitelské a spojovací verze byly číslovány jako u OT-64 pro jednotlivé velitelské stupně ( 2, 3, 4 )
http://www.csla.cz/technika/transportery/ot62.htm
Další výsledky z webu forum.valka.cz »
CZK - OT-62/R4MT (velitelské stanoviště) :: Czechoslovakia / Czech ...‎
CZK - OT-62/R3MT (veliteľské stanovište) :: Czechoslovakia / Czech ...‎
CZK - OT-62/R3 (veliteľsko štábny transportér) :: Czechoslovakia ...‎
CZK - OT-62/R2 (velitelsko-štábní pracoviště) :: Czechoslovakia ...‎

---DTP 62 ( 62 M pro BVP, 62/72 pro T-72 ) http://www.csla.cz/technika/transportery/ot62dtp.htm
OT-65 :
---OT-65A Vydra - československá modernizovaná verze s věžičkou a vyzbrojená kulometem vz. 59T ráže 7,62 mm a tarasnicí T-21 r. 82 mm. Je určeno pro průzkumné účely. ---OT-65Ch - verze pro radiační a chemický průzkum
---OT-65VCh – velitelsko-chemická : Pro plnění bojových úkolů velitele jednotky (čety) radiačního a chemického průzkumu.Vůz nemá vytyčovací zařízení.
---OT-65 DPP - dělostřelecká pozorovatelna
---OT-65 DPV - verze vozidla velitele průzkumu
OT-65 VP/VS - verze velitelsko-spojovací : vozidlo velitelské průzkumné skupiny (mělo druhý anténní držák a velitelskou radiostanici)
BRDM-1
dělostřelecký pluk motostřelecké divize - protitankový oddíl : 6 ks PTŘS Maljutka-P na BRDM 1 U motostřeleckých divizí na snížených počtech, tj.15. a 3. msd byly všechny baterie vyzbrojeny 100 mm kanony (tj. 18 ks 100 mm kanonů v oddílu).

BRDM-2
---BRDM-2U – velitelské vozidlo s malým generátorem a dvěma anténami místo věže
---BRDM-2RCh – vozidlo radiačního a chemického průzkumu

---BRDM-2 s PTŘS AT-3 protitankové vozidlo na bázi BRDM-2
Celkově bylo zařazeno v ČSLA v letech 1975 až 1989 BRDM-2 AT-3 s PTŘS Maljutka-P (9P133) V souhrnu se jednalo o 24 baterií s 207 vozidly. Další vozidla se nacházela u vojenských škol a výcvikových útvarů celkově šlo asi o10 ks

---BRDM-2 AT-5 protitankové vozidlo na bázi BRDM-2
protitankový pluk vševojskové armády ve 2. polovině 80. let : celkem 16 + 16 kusů

---9K31 Strela-1 (SA-9 Gaskin) – samohybný protiletadlový raketový komplet, zařazený v roce 1983 u 14. td a v roce 1984 přesunuty k 3. msp. Ze Sovětského svazu byla dovezena pouze 4 bojová vozidla, zařazená nejprve u výcvikové čety 10. protiletadlového pluku 14. tankové divize v posádce Poprad.

http://palba.cz/viewtopic.php?t=1576


MTLB : protiletadlový komplet S-10
http://palba.cz/viewtopic.php?t=1628


BVP-1
Z hlediska vývoje motostřeleckého vojska v 70. letech mělo zásadní význam přezbrojení motostřeleckých svazků bojovými vozidly pěchoty (BVP-1). Tento proces by zahájen v roce 1973 a zásadním způsobem ovlivnil celkové bojové možnosti motostřeleckého vojska, jeho manévrovost, palebnou sílu i ochranu proti účinkům zbraní hromadného ničení. Byly zavedeny pouze vždy jen u jednoho msp v divizi, zbylé byly vyzbrojeny OT – 64.


BVP 2 :
Byly zavedeny u msp 1., 9. a 14. td, od roku 1983, v celkovém počtu 280 kusů, to odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp 3 x 93 = 279 kusů. Zahájení licenční výroby : rok 1987

Komisař:

ve skladech se pro potřebu válečně vytvářených svazků nacházely ještě na přelomu 80. a 90. let.

Vyjasnil jste mi záhadu, jak se dostala okolo roku 1990 ČSLA na 4680 tanků (podle Minaříka), když takovému hrozitánskému číslo naprosto neodpovídají počty "živých" ani "béčkových" divizí - tam se dostanete na něco přes polovinu.
Takže ČSLA byla schopna vyrobit zřejmě několik dalších divizí, co neměly v míru ani číslo.

Vlastníte prosím někdo předpis: Všeob-Ř-2 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 2 (prapor,rota)?

Nikdo ho vlastnit nemůže, pokud ho nekradl a přežil průplach spojený se ztrátou služebního předpisu.

Ale tak zrovna krást by snad nemusel. Jen jsem si chtěl podle řádu upřesnit ptkulč.

V bojovém řádu o protitankových kulometných četách bylo pouze a jen to, že existují. V bojových řádech nebyly :
- počty jednotek
- organizační struktury
Takže si podle něj nedoplníš nic.

Každej voják z púovolání či další činné službě měl spešl složku kde se mu založili evidenční listy od každého služebního předpisu. Když byl přeložen, šel do civilu či prostě opouště útvar napořád , vše musel vrátit. Nevrácení bojového řádů by byl hodně velký problém.

Nevím, jak to bylo třeba později, ale za mého záklaďákování jsme ani předpisy normálně neměli. Byly nám rozdány v případě, kdy jsme je měli studovat, tzn. např. při několika přesně určených PŠM (rozhodně ne na každé), a jeden výtisk ZáklŘ byl ve výbavě dozorčího stolku, tzn. předával se při přebírání služby. Pokud by se ztratil, měl by velký průser ten poslední, který byl na předávce podepsaný Pokud potřeboval voják něco si ověřit nebo se "samovzdělat", mohl si jej půjčit, a vestoje, u stolku, si najít to co potřeboval. Žádný dozorčí by si asi nelajzl cokoli z předávaného a podepisovaného vybavení dovolit odnést mimo svou kontrolu.
Ovšem, navíc, v ZáklŘ asi nebylo nic, co by ti pomohlo. Byla to vojenská obdoba výcucu Obč. a Tr. zákona a trestního řádu, takový základ, co smíš a nesmíš a co musíš, dověděl by ses tam, že nemáš mlátit nadřízeného (a že za to pojedeš do "Sabinova"), ale asi nic co by se nějak dotýkalo obsahu tohoto vlákna.
Dodatky, doplňky a příp. předpisy ke konkrétní zbrani/ akci/ činnosti jednotky, to jsme dostali vždy jen na tu dobu, kdy jsme měli sedět na učebně a študovat to.
A to až do absurdnosti, takže např. k regulovčíkování jsme probírali (znovu ) i silniční předpisy, ze stejných knížek co byly v autoškole, ale i ty byly zaevidovány, orazítkovány, pod podpisem vydány, a po školení sebrány. Viz můj příspěvek k mapám a jejich pálení osobně velitelem praporu.

Alfiku, VZS dostal k nahlédnutí Řád vnitřní služby, řád pořadkové a strážní služby, kazeňský řád a cvičební řád. Tyto předpisy bylo koneckonů součástí každého stanovičtě dozorčího roty. Tím pro něho předpisy končili. V odborné službě dostal ke studiu a to jenom někdy odborné předpisy.

Že by základák dostal k dispozici bojový řád, to bych se i dost divil. Možná tak díl pojednávající o družstvu, tanku a četě.

No dyť jo, to je jinými slovy totéž co jsem napsal, ne?