PALBA.CZ

Mjasisčev M-17 se speciálním střelivem ráže 23mm.. ale ono je to celkem jedno, že. Zničit se dá všechno

skelet píše:tak takhle můžu argumentovat prakticky na všechno

No a co jsi čekal? Žádné vojenské vzducholodi v současnosti neexistují, takže ani specializované střelivo proti nim. Snad kromě do toho Mjasisčeva

Sovietske protibalónové strelivo AM-23 FZ pre 23mm letecké kanóny (GŠ-23, NR-23, NS-23) má normálnu konštrukciu (granát typu OFZ), špeciálny je "len" zapalovač BŠ-23N.
Vyznačuje sa extrémnou citlivosťou - reaguje už na prielet milarovou fóliou s hrúbkou cca 10-15 mikrometrov. Okrem iného sa strelivo nesmelo používať v daždi a v mrakoch, náraz na vodné kvapky spoľahlivo stačil na jeho výbuch.
V predpise bolo uvedené, že vyžaduje špeciálnu starostlivosť, nesmelo sa pásovať "strojovo" a na ručné pásovanie bol určený mierne upravený "nástroj", aby nedošlo k poškodeniu zapalovačov. Podľa niektorých nákresov v predpise sa zdá, že strelivo je konštrukčne pomerne staré, sú na nich zobrazené kanóny NR-23, ktoré boli vo výzbroji Mig-17. Strelivo je zrejme v ruskej výzbroji dodnes...

Ničenie vzducholodí a veľkých mnohokomorových balónov plnených héliom nie je vôbec jednoduchý problém - sovieti pri akciách proti stratosférickým balónom Moby Dick, Genetrix a Grandson zistili, že trvá desiatky minút až niekoľko hodín, kým začne balón po úspešnom zásahu výraznejšie klesať - a to aj v prípade, že v balónoch vznikli väčšie otvory. Vo väčších výškach (> 18km) bola reakcia na zásahy pomalšia ako v menších výškach (<18km).

takže ani specializované střelivo proti nim

Práve Švédsko niečím takým disponuje - munícia 3P.Nie je prioritne určená proti balónom, ale 40mm projektil, čo sa pred cieľom rozprskne na 1100 3mm
šrapnelov s počiatočnou rýchlosťou cca 1100m/s spraví veľkú dieru nie len pri vstupe, ale aj výstupe. A to len jeden. Dajme tomu krát 10.... A niečo obdobné si viem predstaviť aj v ráži 30mm a páskované do lietadiel.
Ak by sa naozaj stalo, že vzducholode budú na bojisko privážať luxusnejší materiál, tak sa proti nim použijú hoci aj PLRS stredného/ďalekého dosahu, ktoré vzdušné ciele ničia tiež nekontaktne, ale kilami črepín. A to už sa bavíme o metrových dierach. Tie už tiež zavedené sú.

Rabo: Vidíš, to jsem fakt nevěděl. Ale já obecně nemám o výzbroji a munici přehled, takže mě to nepřekvapuje .
Tady je něco o té 3P munici: http://www.baesystems.com/BAEProd/group ... 3pammo.pdf

tak podobnou munici má i Oerlikon ráže 35mm. Zničit se dá vše, o tom žádná, ale ..
vezmi si vzducholoď Lockheed Skyliner, která má mít nosnost 450tun (hangár pro techniku má rozměry 91x15x9m; plánovaný vzlet 2016). Při takové nosnosti si může dovolit si sebou tahat hodně silnou obranu.
A vzhledem k tomu, že by to tahalo sakra drahý náklad, tak ji i mít bude.

Taky s sebou bude tahat dost stlačenýho nosnýho plynu pro doplňování úniků... No, těžko soudit dokud to někdo nezkusí

Zemakt píše:Zádrhel je přesně v té rychlosti, viz Kenafv. Prvoválečne vzducholodě měly maximální kolem stovky plus minus, Vodouch popřípadě opraví.

Nejrychlejší, typ-x(L70,71,72), 131km/h. Dnešní vzducholodě(klasické) na tom nejsou lépe.

Nu, Hindenburg (před 85 lety) létal 135 km/hod... měl 4 motory celkem 4.800 HP... myslíte, že dneska by nešlo rychleji? Americký heliový zepelin Macon létal 140 km/hod... S tehdejšími letadly se rychlostí skvěle srovnával, když byl vlastně létajícím letištěm. Z hangáru se letouny vysunovaly hrazdou a zase na tu hrazdu přistávaly... Tehdy v první čtvrtině minulého století to šlo...
Váha paliva dálkového letounu je ohromná. Čistě fysikálně zvednutí těch tun paliva do letové výšky není vtip. Neznáte někdo konkrétní čísla?

No ještě si dovoluji připomenout odkaz pana Zemakta : viewtopic.php?f=97&t=4850&p=104269&hilit=vzducholo%C4%8F#p104269
Zvednout 500 tun do výšky 6-ti kilometrů... to není málo. A ta věc letí prý 180 km/hod... takže zase ryze fysikálně vykoná práci 30GJ... teda cca 72Gigakalorií... ...
Tedy: kolik váží palivo transoceánského letounu před startem? Jak těžký je letoun? Jaký je energetický obsah leteckého paliva? Jak účinný je přenos chemické energie paliva na energii pohybu celého stroje?

Vlastimil Čech píše:Zvednout 500 tun do výšky 6-ti kilometrů... to není málo. A ta věc letí prý 180 km/hod...

Jenže nic s těmihle výkony nikdy nevzniklo. Demonstrátor P-971 létal rychlostí okolo 100km/h, nosnost měl okolo 20t.

pane Atamane, a tohle? na co dal odkaz pan Zemakt?
viewtopic.php?f=97&t=4850&p=104269&hilit=vzducholo%C4%8F#p104269

Co se s těmi projekty dále stalo, jsem se moc nezajímal Vlastimile, je to již hoooodně dlouho. Ale v té době to byly výkony pouze odhadované. A i když vezmeme tu maximálku kolem 160 km/h, je to pořád málo. Pro helikoptéry a obdoby V-247 fajn, ale pro letadla je málo i těch 200 km/h. Nebo spíš hraniční meta.

Tak projekt! Škoda.Myslel jsem, že je to realita... škoda.

Projekt ve smyslu demonstrátoru apod.. To jakože to zase létalo, zkusím na to juknout a oživím to. Ať je jasné jak to vlastně dopadlo

Zemakt píše:Ať je jasné jak to vlastně dopadlo

Nevesele, truchlivě. V kostce - armáda ztratila zájem, v civilu není moc uplatnění.

No ako by to dopadlo, narazilo to. Je to opacha ktorá sa špatne ovláda. A teraz to nasaď vo vojenských sťažených podmienkach.

Kenafv: zas tak s(S)keptický bych nebyl, od toho je zde jiný týpek . A to první video mi nejde spustit.

Je to nejako chránené,musíš tam potom kliknúť aby sa to spustilo na youtube.

P.S.
Prečo dnes námorníctvo nepoužíva plachetnice, veď sa pohybujú zadarmo a väčší výtlak by sa dal tiež nejako v dnešnej dobe, nanovlákien a kevlaru,dosiahnuť.

No jo no . Video už jde. Osobní názor. Pokusili se vynechat přistávací stožár, kvůli urychlení přistávacího manévru. A ono to holt nemaká. Měli si nechat poradit od průkopníků. Těch pár minut navíc, to by se nepodělalo.

Nebo testovali polní nasazení, nouzový přistání?