PALBA.CZ

Admiralitní soud přiřkl veškerou vinu za katastrofu viceadmirálu Tryonovi a naopak kontraadmirála Markhama sprostil obvinění v celé šíři. O absurdnosti vztahů velitel – podřízený v britském námořnictvu svědči i výrok soudce že by pro životní zájmy Royal Navy bylo velmi škodlivé potrestat Markhama za to, že provedl rozkaz svého nadřízeného který byl osobně přítomen.

Pověry v námořnictvu jsou jistě zajímavé, stejně jako fakt že většina námořníků v 19. stol. neuměla plavat. Mě by však spíše zajímaly názory "palbáků" k výše citovanému. Osobně mi připadá, že kontroverzní by bylo jakékoli rozhodnutí Admiralitního soudu.

no kdyby Markham byl potrestanej za to ze uposlechl primy rozkaz tak by to zcela urcite kontroverzni bylo - Admiralita by tim ukazala podrizenym ze sice musi uposlechnout primych rozkazu svych nadrizenych, ale pak za jejich provedeni muzou byt potrestani. Tim by podle me doslo k dost velky destrukci systemu veleni, kdy by podrizeni velitele misto toho aby splnili rozkaz zacali premejslet o jeho nasledcich coz by, zvlaste pri bojove cinnosti, mohlo mit katastrofalni dusledky

jiste v dnesni dobe kdyby Markham rozkaz neprovedl a byl by potahovan za to ze neuposlechl primy rozkaz nadrizeneho tak by se projela pocitacova simulace, ktera by ukazala ze mel pravdu a byl by treba i pochvalen/povyseni ale v dobe 19. stoleti si tohle nedokazu predstavit

koneckoncu i nas na vojne ucili, ze rozkaz se musi provest a pokud s nim nesouhlasime a velici na nem trva tak si ho nechat dat pisemne astezovat si az potom

Já nevím jak ostatním, mně ale přijde jako skandální už fakt že byl kontraadmirál Markham vůbec vyšetřován. Byla to Tryonova eskadra, jím nařízený manévr a jeho vlajková loď šla po srážce ke dnu (i s ním). Markham se podle mně zachoval správně, jako zástupce velitele eskadry vyjádřil své pochyby o proveditelnosti tohoto manévru a pak rozkaz poslechl.

Scrat

Já se na to dívám stejně, proto jsem tuto otázku položil. Kdo si prošel vojenskou službu, ví jak to s plněním rozkazů a případnými stížnostmi na ně funguje. A to jsme sloužili "na souši". Pokud je mi známo, na lodi (na moři) je velící důstojník v podstatě "Pán Bůh". A u Royal Navy byla tato pravidla budována po staletí a zřejmě je měli všichni zažrané hluboko pod kůží.

Hektor - pokud je to o logice tak pokus je organizovaně učit plavat by logicky mohl u námořníků vyvolat pocit, že jejich lodě budou z cela jistě potopeny a tím pádem je schopnost plavat nezbytn. Pokud jsou naše lodě nepotopitelné tak plavat nemusím umět.

Vtip je zřejmě v tom (jak jsem se dočetl), že průměrný námořník má ve své podstatě z vody strach. Moře je jeho živobytí a dá se říci i osud, ale většina námořníků skrývá někde v hloubi duše podvědomou hrůzu z toho, že by jednoho dne museli skočit přes palubu potápějící se lodě.
Tohle vedlo v důsledku k tomu, že teprve kolem koku 1906 byl ve vyspělých zemích zaveden povinný plavecký výcvik pro posádky válečných plavidel. A u obchodního loďstva dodnes najdete muže, kteří plavat nedovedou!

Mimochodem: Jedním z důstojníků na bitevní lodi Victoria (tuším, že dokonce prvním důstojníkem) byl v době srážky s Camperdownem jistý - John Jellicoe...
Potopení Victorie přežil, z vody byl vyloven a později se stal vrchním velitelem britské Grand Fleet.