Ještě jsem trochu zapátral po zdrojích a těžbě cínu v Době bronzové a narazil jsem na níže zmíněnou práci. Nemohu ji celou překládat, u spousty termínů neznám ekvivalent v češtině, tak pouze uvedu pár detailů:
„V Srbsku a Bulharsku byla zdokumentována rozsáhlá těžba evropské mědi, která se datuje až k eneolitu (cca 5 000 př.n.l.). Přestože v suchých oblastech Íránu, střední Asie a středního Turecka byly zdokumentovány rozsáhlé podpovrchové a otevřené jámy pocházející z doby bronzové, v Evropě takové doly chybí. Je to kvůli jiným klimatickým podmínkám. V důsledku povětrnostních a fluviálních procesů spojených s mírným klimatem Evropy vznikala ložiska cínu z přirozeného rozkladu skalních podloží. Protože byla práce snazší a vyžadovala méně zdrojů, byly spíše využívány sedimenty než těžby blízkých ložisek rudy, ze kterých byly sedimenty odplaveny. Dřevěné nástroje spojené s rýžováním se bohužel pravděpodobně nezachovaly a samotný proces rýžování zanechává pouze pomíjivé jizvy. V důsledku toho byl archeologický záznam rané těžby cínu v Evropě z velké části vymazán v dynamickém fluviálním prostředí.
Izotopy olova byly používány v archeologických studiích původu měděné rudy po celá desetiletí, vzhledem k tomu, že složení izotopů Pb může naznačovat potenciální zdroje rudy na základě věku rudy, ze které byl kov taven. Přestože se tento přístup úspěšně použil k propojení cínových ingotů z pozdního bronzového věku z východního Středomoří s variskými rudami, izotopy Pb nelze použít na studie o provenienci cínu pro bronz, pro které je odvozen podpis objemově převládající měděná ruda.
Nedávný vývoj analytických technik pro měření složení izotopů cínu byl považován za slibný prostředek pro přiblížení provenience cínové rudy a tím pro stanovení těžařských postupů spojených s prehistorickou výrobou cínového bronzu.
Nedávné studie o cínových rudách a artefaktech obsahujících cín ze střední Evropy a Středomoří naznačují, že v pozdní době bronzové se v celé Evropě používalo více zdrojů cínu, včetně zdrojů z Cornwallu a Krušných hor. Přiřazení rudného původu je však považováno za problematické kvůli rozsáhlému překrytí složení mezi metalliferními regiony, přičemž geologické procesy, které způsobily tuto rozsáhlou frakcionaci, jsou nezdokumentovány.“
Pro mne jako smrtelníka z výše uvedeného textu vyplývá, že jednoznačně určit, odkud pochází cín v bronzu není žádná sranda ani při použití nejnovějších vědeckých metod. Text odkazuje na další práce, které byly zveřejněny v roce 2019.
Nicméně pro nás je zajímavé, že práce obsahuje případovou studii pro střední Evropu.
„Krušné hory Saska a Čech jsou klasickou rudnou lokalitou, která hostí mineralizaci mědi i cínu. V tomto regionu, hornictví cínu (jak skalní podloží a rýžoviště) byl dokumentován ve 12.století n.l. Archeologické důkazy o pravěké těžbě těchto rud byly většinou nepřímé, založené na prostorovém spojení zdrojů cínu se shluky rané doby bronzové v únětické kultuře a sídlištích kultury Lužické z pozdní doby bronzové. Nedávná geoarcheologická studie však dokumentovala přímý důkaz těžby poblíž Altenbergu na počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem.
Mezi uhlíkové žuly (330 - 295 Ma), které jsou spojeny s mineralizací cínu v Krušných horách, patří západní pluton disekovaný chybou, špatně exponovaný centrální pluton a východní pluton. Granitické magmy pocházely z pozdějšího syn-kolizního tavení sedimentárních hornin obohacených Sn pocházejícího z eroze Gondwany. Mineralizace je spojena především s greiseny a v menší míře s žilovými systémy. Tektonické naklopení sekce vedlo k většímu, hlubší erodování, převážně plutony typu S byly vystaveny na jihozápadě a menší, plutony spojené s vulkanickým typem na severovýchod (Breiter, 2012). Očekává se, že taková změna geologického uspořádání bude spojena s variací Sn izotopického složení mezi plutony.“
Nevím, jak přesně přeložit termín „Pluton“, možná pánev nebo ložisko?
Navíc ještě tato informace:
Izotopové složení Cornwallu a východního Plutonu Krušných hor je podobné (obrázek 3a a b), ačkoli Cornwall má sklon k mírně vyšším hodnotám.
Obrázek - lokace jednotlivých krušnohorských plutonů je v přiloženém odkazu uveden jako č.1. Nevím, jak sem cokoli vložit jako přílohu a už se o to ani nebudu pokoušet.
Západní pluton se nachází zhruba nad Karlovými Vary, centrální nad Chomutovem a východní je Cínovec.
Práce se zaměřuje na Krušné hory jako zdroj cínu a jeho potenciální využití ve dvou obdobích v pravěku: pozdější fáze raného bronzového věku a na začátku středního bronzového věku (Reinecke BrA2 až BrB1, c. 1900–1500 př.nl); střední a mladší doba bronzová (Reinecke BrB2 až HaA, cca 1500-1000 př. nl). Vzhledem k jejich blízkosti a velikosti jsou v současnosti nejpravděpodobnějšími zdroji cínu Krušné hory a Cornwall. V této studii bylo analyzováno 30 žeber ingotů z pěti českých nálezů (Habří, Kroclov, Kučeř, Slavč, Veselíčko) s rozsahem od 0,4 do 3,5% hmotnostních Sn. Dále bylo analyzováno 17 pozdějších bronzových předmětů (BrB až HaA) včetně kolíků, drátů, náramků a seker z muzejních sbírek v Českých Budějovicích, Praze a Salcburku.
Za předpokladu, že cín pro artefakty střední a pozdní doby bronzové z České republiky a Rakouska byl odvozen od jednoho ze čtyř zde studovaných zdrojů cínu, existuje vysoká pravděpodobnost, že ruda byla spojena se západném plutonem (99,9%) s korekcí -0,2 ‰; 87,4% bez korekce). Izotopové složení Sn starších ingotů žebra ukazuje, že přidružený cín pocházel z jiného místa. Pokud obsahuje korekci ztráty způsobené vypařováním během tavení, pak model naznačuje, že existuje 99,8% pravděpodobnost, že cínová ruda byla získána z centrálního platonu Krušných hor. Pokud se však použije nekorigovaná hodnota, model naznačuje 98,7% pravděpodobnost, že cín byl britského původu. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné archeologické důkazy o silném obchodním spojení mezi Británií a Čechami v pozdní rané době bronzové, považuje se pravděpodobnost centrálního plutonského původu spojená s korekčním faktorem 0,25 ‰ pro tavení indukovanou frakcionaci. To by poskytlo empirické důkazy na podporu experimentálního závěru Bergeraet al.(2019) a že tento korekční faktor by měl být použit v budoucích studiích provenience Sn.
To nejdůležitější: původ cínu obsaženého v artefaktech ukazuje tabulka v odkazovaném textu.
Není toho moc, ale alespoň něco.
Zdroj:
https://eurogeologists.eu/powell-uneart ... al-europe/