Re: Německé letectvo na podzim 1938
Napsal: 10/6/2023, 15:03
V německých archívech se nachází několik zásadních zdrojů o Luftwaffe v září 1938. Prvním takovým zdrojem jsou týdenní přehledy pro vrchního zásobovače Luftwaffe které uvádějí materiální a personální situaci leteckých jednotek na území Říše. Druhým jsou pak operační plány pro Luftwaffe pro Fall Grün. Pro pochopení celého tématu je pak neméně důležitá další doplňující dokumentace z archívů, například přehled přesunů jednotek, report o průběhu mobilizačních cvičení za Mnichovské krize nebo třeba složka mapující změny v organizaci.
Útok na Československo měly vést dvě vyšší jednotky, konkrétně Luftwaffen Gruppen Kommando 1 a Luftwaffen Gruppen Kommando 3. Pro Lw.G.Kdo.1 se bohužel dochovalo jen velmi málo materiálu, z těch zásadních v podstatě pouze dodatek k operačnímu plánu který naštěstí obsahuje poměrně dost informací. Pro Lw.G.Kdo.3 se naopak dochovalo materiálu dost.
Německý archív má v držení prakticky veškeré dochované německé dokumenty, i ty které byly ukořistěny a odvezeny Spojenci byly v průběhu času navráceny do Německa. Výjimku tvoří dokumenty v držení ruských archívů, ty navráceny nebyly. Tím chci říct že to co je v Německu je to co se dochovalo a je k dispozici. To co napíšu níže se tedy opírá o dokumenty v německém archívu, nepoužil jsem žádné sekundární zdroje (literaturu atd.).
Budu také psát výhradně o letecké složce Luftwaffe, ne o výsadkářích, flaku nebo pozemní organizaci. A bude to takhle narychlo asi dost neuspořádané.
Mírový vs. mobilizovaný stav.
V červenci 1938 bylo pro Luftwaffe vyhlášeno rozsáhlé mobilizační cvičení které mělo v následujících týdnech prověřit její schopnost splnit úkoly mobilizačního plánu. Cvičení zahrnovalo mimo jiné doplnění stávajících jednotek technikou a personálem, povolání reservistů k určitým jednotkám (např. ke stíhačům či k výsadkářům), aktivaci mobilizačních leteckých jednotek (průzkumných a transportních) atd. I když měla některá cvičení skončit třeba do začátku září, rapidně se zhoršující situace okolo Sudet zapříčinila že ta cvičení ukončena nebyla. V posledním zářijovém týdnu se již jednalo prakticky o plnou mobilizaci, respektive byl aktivován Fall Grün včetně přesunů jednotek na výchozí pozice k útoku na Československo. Znovu podotýkám že například o těch přesunech máme pouze data od Lw.G.Kdo.3, nicméně není důvod se domnívat že to u Lw.G.Kdo.1 bylo jinak a zdroje to nepřímo potvrzují.
Letecké jednotky přidělené Heeru.
Myslím že asi nemá úplně smysl tu teď do detailů vypisovat konkrétní jednotky přidělené pozemní armádě. Každopádně Heeru byly přiděleny jednotky dálkového a blízkého průzkumu, v tehdejší československé terminologii zvědné a pozorovací a také jednotky kurýrní. Typicky měla každá armáda k dispozici jednu zvědnou staffel a jednu kurýrní staffel pod přímým velením armády, každý jednotlivý sbor pak měl k dispozici jednu až dvě staffel pozorovací. Všechny tyto jednotky byly na konci září na svých "válečných" letištích u jednotlivých armád, ne na mírových základnách.
Nástupní sestava Luftwaffe pro Fall Grün k 1. říjnu 1938.
Následující seznam je stvořený především na základě operačních plánů Luftwaffe pro Fall Grün z července respektive srpna 1938. Je to tedy seznam pro případ války pouze s Československem v případě neúčasti Francie v konfliktu. Nejsou zde uvedeny jednotky bez letadel, například některé štáby. Také zde nebudou uvedeny kurýrní jednotky nebo například staffel pro průzkum počasí, vynechány jsou rovněž veškeré kurýrní a transportní stroje tvořící integrální součást bojových jednotek. Na seznamu jsou pouze jednotky určené k operacím proti Československu.
Ob.d.L.
Stab, 1.,2./L.N. Abt 100 - 1x Do17E + 2x He111B + 12x Ju52 + 12x He111H
Fliegerdivision 7 -
1(L.u.V.) LG - 4x Do17F + 3x Hs126 + 3x He45 + 3x He46
Veškeré transportní jednotky Luftwaffe - celkem 323 Ju52
Fliegergruppe 10 - 39x Hs123
Fliegergruppe 20 - 39x He45
Fliegergruppe 50 - 39x Hs123
IV./JG 134 - 39x Ar68
III./JG 234 - 39x Ar68 + 1x Bf109B
II./JG 132 - 39x Bf109B
Luftwaffen Gruppen Kommando 1 -
Fliegerdivision 1 -
3(F)/22 - 12x Do17P
2 (F)/23 - 12x Do17P
Stab, I., III./KG 152 - 37x Ju86G + 36x Ju86E + 13x Ju86 China
Stab, I., II., III./KG 157 - 108x He111B
Stab, I., II./KG 257 - 73x He111B
I./St.G. 163 - 36x Ju87A + 3x Do17F
2.,3./JG 131 - 29x Bf109D
Fliegerdivision 2 -
2(F)/23 - 12x Do17P
Stab, I., II., III./KG 153 - 115x Do17E + 6x Do17F
IV./KG 153 - 40x Ju86A/D
Stab, I.,II./KG 253 - 81x He111J
III./KG 253 - 36x He111E + 6x Ju86A
Stab, III.(K)/LG - 34x He111E + 11x Do17M
I./KG 254 - 33x He111E
I./St.G.165 - 35x Ju87A + 3x Do17F
II./St.G. 165 - 35x Ju87A + 3x Do17F
IV.(St)/LG - 12x Ju87B + 25x Ju87A + 3x Do17F
IV./JG 132 - 33x Bf109D + 1x Bf109B
I(l.)/LG - 39x Bf109D + 9x Bf109B
II.(s.)/LG - 39x Bf109D + 9x Bf110
Luftgau III -
Stab, I., III./JG 132 - 35x Bf109D + 42x Ar68 + 6x Ar68(N)
Luftgau IV -
I., II./JG 137 - 71x Bf109D + 8x Ar68(N)
Luftgau VIII -
III./JG 334 - 34x Ar68
Luftwaffen Gruppen Kommando 3 -
2(F)/25 - 12x Do17P
Fliegerdivision 4 -
Stab, I.,II./KG 355 - 70x He111B
III./KG 355 - 35x He111F
II./KG 254 - 35x He111E
III./St.G. 165 - 36x Ju87A + 3x Do17F
I./JG 136 - 39x Bf109B
Geschwader Regensburg -
Fliegergruppe 30 - 39x Hs123
Fliegergruppe 40 - 39x He45
I./JG 135 - 35x Bf109D
II./JG 135 - 38x Ar68
Lw.Kdo.Österreich -
1(F)/25 - 12x Do17P
Stab, I.,II., III./KG 158 - 110x Do17E + 4x Do17F
Stab, I./KG 255 - 42x Do17M + 6x Do17F
II.,III./KG 255 - 69x Do17E
I./St.G. 168 - 38x Ju87A + 3x Do17F
I./JG 138 - 31x Bf109D
I./JG 334 - 39x Bf109D
Luftgau VII -
Res. Jagdstaffel München - 9x He51
Luftgau XIII -
Res. Jagdstaffel Nürnberg - 10x He51
Celkem se tedy jednalo o -
1013 dvoumotorových bombardérů
216 střemhlavých bombardérů
195 bitevních bombardérů
459 stíhaček určených na útočné úkoly (z toho 334 Bf109 a 9 Bf110)
215 stíhaček protivzdušné obrany
Ještě malá poznámka ke stíhačům. Útočné úkoly měly na starosti jednotky pod velením jednotlivých divizí (přičemž Lw.Kdo.Ö je nutné v tomto případě považovat za divizi), protivzdušnou obranu pak měly obstarávat jednotky pod velením Luftgaukommandos. Nicméně, protivzdušnou obrannou se rozumí i krytí pozemních vojsk nad frontou, ne jenom krytí území Říše. Také praxe v Polsku byla taková že stíhací jednotky protivzdušné obrany v případě potřeby létaly doprovody bombardérů či na volné lovy nad územím nepřítele, stejný koncept je dokonce zmíněn i v některých operačních plánech pro Fall Grün. Jinak řečeno, i jednotky protivzdušné obrany mohly zasahovat v hloubce československého území, za předpokladu že si splnily svůj hlavní cíl a samozřejmě je to omezeno doletem, stíhači z Berlína jen těžko budou operovat nad frontou.
Operační vs. neoperační letadla.
Je to opět trošku složitější než to vypadá, Luftwaffe rozlišovala v tomto ohledu v přehledech tři stavy -
Letadlo schopné bojového letu do 6 hodin
Letadlo schopné bojového letu do 24 hodin (typicky letadlo procházející periodickou kontrolou)
Letadlo neschopné bojového letu do 24 hodin (typicky letadlo procházející velkou či generální opravou)
Obecně na tom byla Luftwaffe se stavem letecké techniky u jednotek velmi dobře, drtivá většina strojů byla na konci září 1938 bojeschopná.
Posádky.
Operační připravenost posádek řeší týdenní přehledy, do velké míry včetně důvodů proč jsou tyto posádky momentálně jen částečně operační. Je to složité téma které tu teď nebudu rozepisovat. Obecně panuje i v literatuře přesvědčení že Luftwaffe sice měla v září 38 dostatek letadel ale vzhledem k dost vysokému počtu částečně operačních posádek (zejména u bombardérů) tento počet v případě války zdaleka nemohla použít. Tato teorie je dle mého názoru chybná, protože pokud se podíváme na nasazení částečně operačních posádek Luftwaffe ze 2.sv. války tak zjistíme že tyto posádky létaly na bojové mise naprosto běžně a nebyl s tím výraznější problém. Ano, plynula z toho samozřejmě jistá omezení, nicméně to v žádném případě neznamenalo že jednotka s vysokým počtem částečně operačních posádek posílala do boje pouze plně operační posádky.
Zásoby munice a paliva.
Je obecně rozšířeno že Luftwaffe měla na podzim 1938 jen naprosté minimum zásob paliva a munice. Mohl bych tu asi vypsat nějaké počty pum na letištích či zásoby paliva, logistický systém který měla Luftwaffe tehdy k dispozici a podobně, data pro to v archívech jsou (alespoň pro Lw.G.Kdo.3). Nicméně, myslím že v tuto chvíli bohatě postačí shrnutí zásob k 1.10.1938 které uvedl ve své zprávě velitel Lw.G.Kdo.3, současně není důvod se domnívat že by situace u Lw.G.Kdo.1 nebyla podobná.
Pro jednotky pod velením Lw.G.Kdo.3 včetně jednotek Lw.Kdo.Ö a jednotek u Heeru bylo přiděleno k dispozici palivo na 48 dní a zásoba pum na 50 dní. Tato čísla předpokládají 2 bojové mise denně.
K tomu je nutno poznamenat že takové tempo nasazení je zcela nereálné, například zkušenost Luftwaffe z Polska ukazuje že se ve skutečnosti počet bojových misí pohyboval spíše u průměru jedné denně (z mnoha důvodů).
To myslím zatím stačí. Za překlepy či jiné nepřesnosti neručím, je to psané na rychlo.
Útok na Československo měly vést dvě vyšší jednotky, konkrétně Luftwaffen Gruppen Kommando 1 a Luftwaffen Gruppen Kommando 3. Pro Lw.G.Kdo.1 se bohužel dochovalo jen velmi málo materiálu, z těch zásadních v podstatě pouze dodatek k operačnímu plánu který naštěstí obsahuje poměrně dost informací. Pro Lw.G.Kdo.3 se naopak dochovalo materiálu dost.
Německý archív má v držení prakticky veškeré dochované německé dokumenty, i ty které byly ukořistěny a odvezeny Spojenci byly v průběhu času navráceny do Německa. Výjimku tvoří dokumenty v držení ruských archívů, ty navráceny nebyly. Tím chci říct že to co je v Německu je to co se dochovalo a je k dispozici. To co napíšu níže se tedy opírá o dokumenty v německém archívu, nepoužil jsem žádné sekundární zdroje (literaturu atd.).
Budu také psát výhradně o letecké složce Luftwaffe, ne o výsadkářích, flaku nebo pozemní organizaci. A bude to takhle narychlo asi dost neuspořádané.
Mírový vs. mobilizovaný stav.
V červenci 1938 bylo pro Luftwaffe vyhlášeno rozsáhlé mobilizační cvičení které mělo v následujících týdnech prověřit její schopnost splnit úkoly mobilizačního plánu. Cvičení zahrnovalo mimo jiné doplnění stávajících jednotek technikou a personálem, povolání reservistů k určitým jednotkám (např. ke stíhačům či k výsadkářům), aktivaci mobilizačních leteckých jednotek (průzkumných a transportních) atd. I když měla některá cvičení skončit třeba do začátku září, rapidně se zhoršující situace okolo Sudet zapříčinila že ta cvičení ukončena nebyla. V posledním zářijovém týdnu se již jednalo prakticky o plnou mobilizaci, respektive byl aktivován Fall Grün včetně přesunů jednotek na výchozí pozice k útoku na Československo. Znovu podotýkám že například o těch přesunech máme pouze data od Lw.G.Kdo.3, nicméně není důvod se domnívat že to u Lw.G.Kdo.1 bylo jinak a zdroje to nepřímo potvrzují.
Letecké jednotky přidělené Heeru.
Myslím že asi nemá úplně smysl tu teď do detailů vypisovat konkrétní jednotky přidělené pozemní armádě. Každopádně Heeru byly přiděleny jednotky dálkového a blízkého průzkumu, v tehdejší československé terminologii zvědné a pozorovací a také jednotky kurýrní. Typicky měla každá armáda k dispozici jednu zvědnou staffel a jednu kurýrní staffel pod přímým velením armády, každý jednotlivý sbor pak měl k dispozici jednu až dvě staffel pozorovací. Všechny tyto jednotky byly na konci září na svých "válečných" letištích u jednotlivých armád, ne na mírových základnách.
Nástupní sestava Luftwaffe pro Fall Grün k 1. říjnu 1938.
Následující seznam je stvořený především na základě operačních plánů Luftwaffe pro Fall Grün z července respektive srpna 1938. Je to tedy seznam pro případ války pouze s Československem v případě neúčasti Francie v konfliktu. Nejsou zde uvedeny jednotky bez letadel, například některé štáby. Také zde nebudou uvedeny kurýrní jednotky nebo například staffel pro průzkum počasí, vynechány jsou rovněž veškeré kurýrní a transportní stroje tvořící integrální součást bojových jednotek. Na seznamu jsou pouze jednotky určené k operacím proti Československu.
Ob.d.L.
Stab, 1.,2./L.N. Abt 100 - 1x Do17E + 2x He111B + 12x Ju52 + 12x He111H
Fliegerdivision 7 -
1(L.u.V.) LG - 4x Do17F + 3x Hs126 + 3x He45 + 3x He46
Veškeré transportní jednotky Luftwaffe - celkem 323 Ju52
Fliegergruppe 10 - 39x Hs123
Fliegergruppe 20 - 39x He45
Fliegergruppe 50 - 39x Hs123
IV./JG 134 - 39x Ar68
III./JG 234 - 39x Ar68 + 1x Bf109B
II./JG 132 - 39x Bf109B
Luftwaffen Gruppen Kommando 1 -
Fliegerdivision 1 -
3(F)/22 - 12x Do17P
2 (F)/23 - 12x Do17P
Stab, I., III./KG 152 - 37x Ju86G + 36x Ju86E + 13x Ju86 China
Stab, I., II., III./KG 157 - 108x He111B
Stab, I., II./KG 257 - 73x He111B
I./St.G. 163 - 36x Ju87A + 3x Do17F
2.,3./JG 131 - 29x Bf109D
Fliegerdivision 2 -
2(F)/23 - 12x Do17P
Stab, I., II., III./KG 153 - 115x Do17E + 6x Do17F
IV./KG 153 - 40x Ju86A/D
Stab, I.,II./KG 253 - 81x He111J
III./KG 253 - 36x He111E + 6x Ju86A
Stab, III.(K)/LG - 34x He111E + 11x Do17M
I./KG 254 - 33x He111E
I./St.G.165 - 35x Ju87A + 3x Do17F
II./St.G. 165 - 35x Ju87A + 3x Do17F
IV.(St)/LG - 12x Ju87B + 25x Ju87A + 3x Do17F
IV./JG 132 - 33x Bf109D + 1x Bf109B
I(l.)/LG - 39x Bf109D + 9x Bf109B
II.(s.)/LG - 39x Bf109D + 9x Bf110
Luftgau III -
Stab, I., III./JG 132 - 35x Bf109D + 42x Ar68 + 6x Ar68(N)
Luftgau IV -
I., II./JG 137 - 71x Bf109D + 8x Ar68(N)
Luftgau VIII -
III./JG 334 - 34x Ar68
Luftwaffen Gruppen Kommando 3 -
2(F)/25 - 12x Do17P
Fliegerdivision 4 -
Stab, I.,II./KG 355 - 70x He111B
III./KG 355 - 35x He111F
II./KG 254 - 35x He111E
III./St.G. 165 - 36x Ju87A + 3x Do17F
I./JG 136 - 39x Bf109B
Geschwader Regensburg -
Fliegergruppe 30 - 39x Hs123
Fliegergruppe 40 - 39x He45
I./JG 135 - 35x Bf109D
II./JG 135 - 38x Ar68
Lw.Kdo.Österreich -
1(F)/25 - 12x Do17P
Stab, I.,II., III./KG 158 - 110x Do17E + 4x Do17F
Stab, I./KG 255 - 42x Do17M + 6x Do17F
II.,III./KG 255 - 69x Do17E
I./St.G. 168 - 38x Ju87A + 3x Do17F
I./JG 138 - 31x Bf109D
I./JG 334 - 39x Bf109D
Luftgau VII -
Res. Jagdstaffel München - 9x He51
Luftgau XIII -
Res. Jagdstaffel Nürnberg - 10x He51
Celkem se tedy jednalo o -
1013 dvoumotorových bombardérů
216 střemhlavých bombardérů
195 bitevních bombardérů
459 stíhaček určených na útočné úkoly (z toho 334 Bf109 a 9 Bf110)
215 stíhaček protivzdušné obrany
Ještě malá poznámka ke stíhačům. Útočné úkoly měly na starosti jednotky pod velením jednotlivých divizí (přičemž Lw.Kdo.Ö je nutné v tomto případě považovat za divizi), protivzdušnou obranu pak měly obstarávat jednotky pod velením Luftgaukommandos. Nicméně, protivzdušnou obrannou se rozumí i krytí pozemních vojsk nad frontou, ne jenom krytí území Říše. Také praxe v Polsku byla taková že stíhací jednotky protivzdušné obrany v případě potřeby létaly doprovody bombardérů či na volné lovy nad územím nepřítele, stejný koncept je dokonce zmíněn i v některých operačních plánech pro Fall Grün. Jinak řečeno, i jednotky protivzdušné obrany mohly zasahovat v hloubce československého území, za předpokladu že si splnily svůj hlavní cíl a samozřejmě je to omezeno doletem, stíhači z Berlína jen těžko budou operovat nad frontou.
Operační vs. neoperační letadla.
Je to opět trošku složitější než to vypadá, Luftwaffe rozlišovala v tomto ohledu v přehledech tři stavy -
Letadlo schopné bojového letu do 6 hodin
Letadlo schopné bojového letu do 24 hodin (typicky letadlo procházející periodickou kontrolou)
Letadlo neschopné bojového letu do 24 hodin (typicky letadlo procházející velkou či generální opravou)
Obecně na tom byla Luftwaffe se stavem letecké techniky u jednotek velmi dobře, drtivá většina strojů byla na konci září 1938 bojeschopná.
Posádky.
Operační připravenost posádek řeší týdenní přehledy, do velké míry včetně důvodů proč jsou tyto posádky momentálně jen částečně operační. Je to složité téma které tu teď nebudu rozepisovat. Obecně panuje i v literatuře přesvědčení že Luftwaffe sice měla v září 38 dostatek letadel ale vzhledem k dost vysokému počtu částečně operačních posádek (zejména u bombardérů) tento počet v případě války zdaleka nemohla použít. Tato teorie je dle mého názoru chybná, protože pokud se podíváme na nasazení částečně operačních posádek Luftwaffe ze 2.sv. války tak zjistíme že tyto posádky létaly na bojové mise naprosto běžně a nebyl s tím výraznější problém. Ano, plynula z toho samozřejmě jistá omezení, nicméně to v žádném případě neznamenalo že jednotka s vysokým počtem částečně operačních posádek posílala do boje pouze plně operační posádky.
Zásoby munice a paliva.
Je obecně rozšířeno že Luftwaffe měla na podzim 1938 jen naprosté minimum zásob paliva a munice. Mohl bych tu asi vypsat nějaké počty pum na letištích či zásoby paliva, logistický systém který měla Luftwaffe tehdy k dispozici a podobně, data pro to v archívech jsou (alespoň pro Lw.G.Kdo.3). Nicméně, myslím že v tuto chvíli bohatě postačí shrnutí zásob k 1.10.1938 které uvedl ve své zprávě velitel Lw.G.Kdo.3, současně není důvod se domnívat že by situace u Lw.G.Kdo.1 nebyla podobná.
Pro jednotky pod velením Lw.G.Kdo.3 včetně jednotek Lw.Kdo.Ö a jednotek u Heeru bylo přiděleno k dispozici palivo na 48 dní a zásoba pum na 50 dní. Tato čísla předpokládají 2 bojové mise denně.
K tomu je nutno poznamenat že takové tempo nasazení je zcela nereálné, například zkušenost Luftwaffe z Polska ukazuje že se ve skutečnosti počet bojových misí pohyboval spíše u průměru jedné denně (z mnoha důvodů).
To myslím zatím stačí. Za překlepy či jiné nepřesnosti neručím, je to psané na rychlo.