Mi-24 Hind

[zzz]

Už si viděl létat vrtulníky v pouštní bouři a očekávatelných, prudkých poryvech větru? já ne. Musí okamžitě na zem. (...)

Je-li pravda to co bylo zveřejněno o tomto konkrétním leteckém transportu Mi-24D, tak reálný průběh byl jiný než píšeš... viz např. předposlední odstavec v https://www.armadninoviny.cz/operace-mo ... -hind.html

stejně tak je popisována reakce pilotů Chinooků (s podvěšeným HindemD) i v
https://warisboring.com/operation-mount ... -of-night/

[Ejdou Rotacak]

Samozřejmě že byl jiný, točíš se na jednom zdroji a na jednom výkladu "pouštní bouře". Z logiky věci by byl přelet ve skutečné pouštní bouři prakticky nerealizovatelný, hrozilo by zadření motorů.
Navíc ber v potaz navigační možnosti v 80. letech - v pouštní bouři se ztratí chlap 10 metrů od stanu.

Eagle Claw byl jen mediálně známý, ale těch nehod bylo kvůli špatným povětrnostním podmínkám mnoho. Řešíš kraviny a nechápeš základy.

[Skeptik]

Ono totiž převoz nákladu pod Chinookem na 2 trupových hácích je dost netypické. Právě kvůli ilustrativnímu příkladu rozložení hmotnosti Mi-24D jsem použil tento příklad. Např. BlackHawk pod Chinookem jsem viděl fotky kde jsou 2 "šráky" pod trupem, ale vedou jen k jednomu podtrupovému háku Chinooku.

Ach jo
Prázdná hmotnost BlackHawku ... cca 5.000 kg
Prázdná hmotnost Mi-24 ... cca 8.500 kg
Rozložení vyšší hmotnosti na dva "háky" je více než logický.

Nosnost "háku" Chinooku neznám, a nechce se mi to hledat, ale přímo v článku se píše:

Bylo potřeba ověřit, jestli Chinook vůbec pancéřovaný vrtulník sovětské výroby unese.

"Kradená" Mi-25 tedy určitě byla odlehčena jak jenom to šlo - včetně toho, že se určitě "vyházelo" vše nezajímavé.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

add centráž vrtulníku
KAŽDÁ modernizace či úprava vrtulníku má vliv na jeho těžiště ... a vrtulník je na posun těžiště mnohem citlivější než letoun.
Co se umístění Radugy v čumáku týče ... a kde jinde, když má "koukat" dopředu ???
A umístění výmetníků klamných cílů na ocase ... a kde jinde, když naprostá většina PLŘS přilétá zezadu ???

[zzz]

Ejdou
stačí, když si přečteš to na co reagoval Hektor. Odlehčení převáženého nákladu vyčerpáním palivových nádrží je logické. Akorát po demontáži křídel atd... plus ponechání hodně těžkého rotoru ... si myslím, že odčerpáním obou podpodlahových nádrží by hrozilo přetočení.

A ty jsi reagoval že pokud by přetočení nákladu měly napomoci větry, tak vrtulník s nákladem sedne... Což se nestalo.

Tj. Ejdou, v klidu ... já si nedělám nároky na přesnost jaké přesné podmínky panovaly. V každém případě nám fotky z převozu zčásti odstrojeného Mi-24D naznačují to velmi velké přetížení přídě.
BTW - spekuluji, že není úplný popis toho převozu Hindu pod Chinookem na Sahaře... Mount Hope III... Tipuji, že v rámci tréninku na převoz (tj. "Mount Hope I") patrně v USA si nacvičili transport na draku Hindu, který cca v 1986 získali z Pakistánu (v létě 1986 z Afghánistánu do Pakistánu dezertovaly 2 Hindy, prý Mi-24D, ale v očesané podobě = Mi-25)

Nevím, jestli se u Mi-24 někdy zkoušela zadní věžička, testovalo se ale (v roce 1985 na Mi-24V) týlní střeliště s NSVT ovládaným "ručně" střelcem, pro hmotnost a problémy se zplodinami výstřelu se neosvědčilo.

V pořádku, však pro připomenutí i fotka, a to byl pohyblivý jednohlavňový 12,7 mm kulomet plus váha střelce. USPU-24 by byl sice dálkově ovládaný, ale osazený čtyřhlavňovým kulometem 9A624.

Doplním že zhruba v místech instalace té velké střelecké věže, o které píše redy... tak nově muselo vzniknout:
a) průchod z nákladní kabiny (viz fotky zadní stěny nákladní kabiny - patrně Mi-24V)
b) místo v trupu, kde seděl střelec a místo aby mohl kulomet natočit do stran
tak tam má Mi-24D
- akumulátory
- inspekční otvory a přípojky (hydraulika, elektro, vzduch,...)
A není mi jasné co se stalo s nádrží č. 3 (objem cca 500 litrů)
tj. ten rozsah konverze na tu "slepou uličku" = Mi-24VD asi nebyl malý ...

Vyrovnávací závaží ve formě opravdu "mrtvé váhy" (tj. bez jakéhokoliv využití) je zmiňováno např. u Mi-24PM

OK, a o jaké váze nevíš ? Dnes máš tolik zařízení, že to můžeš vyrovnat myslím v klidu.

Tak provizorním "vyrovnáním těžké přídě" na Mi-24D bylo
a) předčasné ukončení výroby Mi-24D
b) demontáž výzbroje a agregátů z přídě Hindu, kdy vzniknul Mi-24DU....

IMHO dost důležité v této souvislosti je těžiště - podle mě Mi-24D byl hodně těžký "na čumák". A myslím, že nebylo možné napravit (tento nedostatek Mi-24D) montáží zařízení, o kterých jsi psal Lorde:
"U Mil Mi-24D třeba hermetizovaný a filtrovaný interiér kabiny posádky, (...) protitankový raketový komplet typu Falanga,"

[zzz]

Ono totiž převoz nákladu pod Chinookem na 2 trupových hácích je dost netypické. Právě kvůli ilustrativnímu příkladu rozložení hmotnosti Mi-24D jsem použil tento příklad. Např. BlackHawk pod Chinookem jsem viděl fotky kde jsou 2 "šráky" pod trupem, ale vedou jen k jednomu podtrupovému háku Chinooku.

Ach jo
Prázdná hmotnost BlackHawku ... cca 5.000 kg
Prázdná hmotnost Mi-24 ... cca 8.500 kg
Rozložení vyšší hmotnosti na dva "háky" je více než logický.

Primární důvodem proč ta fotka s Mi-24 v podvěsu je orientační naznačení reálného rozložení hmotnosti Mi-24D. Protože je hezky vidět ta přetížená příď.

Byť je naprostou pravdou popis co bylo demontováno - viz Hektor na předchozí stránce. Akorát se s Hektorem tak úplně neshodnu ohledně všech 5-ti palivových nádrží = cca 2.000 litrů celkem. Souhlasím, že vypustili obě horní. Ovšem tipuji, že obě spodní nádrže nechali plné (viz ponechaný rotor s velmi velkou hmotností). A nevím co udělali s obsahem nádrže č. 3.

[HONZIK11]

Vrtulník. Dopredny let je zabezpečen klopeni m kolektivu listů. Tah pak naklápěním listů rotoru. Následně kombinace všeho. Dovolil bych si poznamenat, že těžiště se Muze pohybovat v metrech pokud vůbec můžeme mluvit o težišti ve smyslu jako u letounu s pevným křídlem . Pokud to zvládne geometrie kolektivu, vrtulník letí do předu, dokud to zvládnou listy z hlediska jejich pevnosti a úhlu naklopeni tak stoupá,pokud to zvládne reduktor a neupece se. Nějakou diskuzi o změně těžiště právě u vrtulniku nějak nechápu. Vyvazovalo se na střed rotoru ale rozpětí těžiště od předu do zadu bylo obrovske. Pořád to letělo s jinýma vychylkama.

[zzz]

add centráž vrtulníku
KAŽDÁ modernizace či úprava vrtulníku má vliv na jeho těžiště ... a vrtulník je na posun těžiště mnohem citlivější než letoun.
Co se umístění Radugy v čumáku týče ... a kde jinde, když má "koukat" dopředu ???
A umístění výmetníků klamných cílů na ocase ... a kde jinde, když naprostá většina PLŘS přilétá zezadu ???

Připomenu, že můj text o nesmyslné montáži agregátů (a přidávání závaží) do zadní/ocasní části Hindu, reagoval na dotaz Lorda... viz podtržené.

Tj. namísto vyrovnácího závaží v zadní části trupu by teoreticky bylo možné zadní část trupu zatížit jinak.

Zatím podle tvý logiky, zavěsíme zátěž dopředu, tak aby jsme to vyrovnali dáme zátěž (USPU-24) i dozadu, dobrý no To jako tam fakt dávali vyrovnávací závaží, nebo to je jen tvoje dedukce ?

Ad Raduga F v prodloužené (a přetížené) přídi Hindu D
A proto "pro velký úspěch" byla výroba Hindu D (Mi-24D) předčasně ukončena.



Ohledně výmetnic klamných cílů ASO-2, který byl původně na ocasním nosníku, tak po zkušenostech z praxe došlo k přemístění z ocasu na bok, zhruba v oblasti křídel:
viz třetí fotka shora zachycující ASO na boku https://www.valka.cz/SOV-ASO-2-vymetnic ... ilu-t11352
Jakub Fojtík ve své monografii vysvětluje nutnost přemístění.
fan-web RusLet datuje přemístění z ocasu na boku v 1987 https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... 5-hind-e-/

[zzz]

Nějakou diskuzi o změně těžiště právě u vrtulniku nějak nechápu.

K podtrženému: to je dotaz na konstruktéry v SSSR/Ruské federaci ... Já doložil příklady nesmyslného zatěžování zádě Hindu (jednak agregáty, a taky závažím - prý u Mi-24PM)

[zzz]

Ono totiž převoz nákladu pod Chinookem na 2 trupových hácích je dost netypické. Právě kvůli ilustrativnímu příkladu rozložení hmotnosti Mi-24D jsem použil tento příklad. Např. BlackHawk pod Chinookem jsem viděl fotky kde jsou 2 "šráky" pod trupem, ale vedou jen k jednomu podtrupovému háku Chinooku.

Ach jo
Prázdná hmotnost BlackHawku ... cca 5.000 kg
Prázdná hmotnost Mi-24 ... cca 8.500 kg
Rozložení vyšší hmotnosti na dva "háky" je více než logický.
(...)

K podtrženému ... ono tak neplatí.
Teoreticky oba níže uvedené příklady můžou být těžší než Mi-24D bez podtrupového kulometru, křídel, zadního rotoru.

V obou případech je použit jeden podtrupový hák Chinooku. Holt asi mají líp uspořádané těžiště než Mi-24D, kterého Chinook transportoval na velkou dálku na dvou podtrupových hácích ... tipuji, že právě kvůli blbě rozloženému těžišti Hindu D.

V prvním případě jde o obrněné pásové CVR(T) s hmotností přes 8 tun, v druhém případě DHC-4 s teoretickou prázdnou hmotností taktéž přes 8 tun.

https://www.youtube.com/watch?v=socD1yLHqrI

[HONZIK11]

Aby se to zvedlo a doletelo, závěs je mezi motory. Právě ony mnou zmíněné redukrory by měly být stejne zatížené. Ne kolektivy, tam se může měnit geometrie, konkrétně u tohoto typu nemusí být těžiště dodrženo stačí měnit tah a geometrii předního a zadního rotoru.
Samozřejmě že náklad by měl byl uložen ukotven v jeho težišti.
Kolikrát je vidět že tento vrtulník letěl s obrovským úhlem náběhu na listy a tak eliminoval rozložení nákladů uvnitř. Nebo se opřel zadkem o plochu a držel se ve vzduchu jen předním rotorem a probíhala vy kladka. Kde pak bude těžiště? . To je úplně jiná konstrukce pro porovnávání.Jak jsem psal. Mluvit u vrtulniku o težišti je nesmysl.

[zzz]

Honzik11

píšeš víceznačně = pro mě nesrozumitelně. Nemám chuť znovu plýtvat časem (jako jsem plýtval svým časem na pokus o vyjasnění názoru Atamana, než se ukázalo, že Ataman si blbě přečetl můj text a že neví jak vypadá USPU-24, takže furt mi "vkládal do úst" něco co jsem nenapsal a co si nemyslím... ).

Zkus namísto ukazovacích zájmen "ten", "ta", "to" aspoň jednou ve svém textu napsat konkrétní typ.

[HONZIK11]

Nemám taky čas na blbosti. Jsem na tom stejne

Tady jsem se dověděl hodně a taky fitruji vědomosti. Jinak se učit nemůžeš.

[zzz]

Nemám taky čas na blbosti. Jsem na tom stejne

jj, "jak se do lesa, tak se z lesa ozývá"

[Lord]

Nějakou diskuzi o změně těžiště právě u vrtulniku nějak nechápu.

K podtrženému: to je dotaz na konstruktéry v SSSR/Ruské federaci ... Já doložil příklady nesmyslného zatěžování zádě Hindu (jednak agregáty, a taky závažím - prý u Mi-24PM)

Nevím, jestli to je úplně jedno, ale lze to kompenzovat, jak napsal Honzik. Pak však můžou být některé části více namáhané, při dlouhodobém provozu ne zrovna ideální. Třeba Boeing 737 MAX je nevyvážený kvůli motorům, ale je to letadlo, ne vrtule.

[HONZIK11]

Ano ta firma podlehla jedné idei budoucnosti. . Pilot preleze z jednoho typu do druhého a budou letové vlastnosti stejne. . Procesor se o o to postará. Ať podvesime co podvesime,nalozime co nalozime. Ale nebylo to tak. Program to neelimoval protože čidla, protože geometrie protože desítky následných vlivu. Moje babka vždycky říkala,, Vartki guvno rit targa..On si myslel, že aerodynamicke vlastnosti potlačí a eliminuje, elektronikou, ale nedotahli to do konce,nebo spíše narazili na aerodynacke hranice konstrukce, které elektronikou nepotlacili.
U vrtulniku je to lehčí, když se vznesu s nulovou rychlosti, tak mám vyhráno, když jsem na šedesáti procentech výkonu.

[HONZIK11]

Jeste se snad zeptam. Proc by mel mit utocny vrtulnik zadni streliste ?
Utocim na cil . Vystrilim vetsinu sve munice pred nim a do neho .Pak kdyz jsem lehky uvedu se do visu , kontroluji cil a z odvalu opoustim prostor. K cemu mi je zadni streliste? Z protismeru prileta ma dvojka . Uz by nemela mit nic na praci. Pokud ano dela to same. K cemu zadni streliste?
Veskere letecke aparaty je mely na obranu sama sebe , proti vzdusnym utokum, tedy u vrtulniku z hora. Proc by je mel mit vrtulnik ,ktery by nemohl strilet pres trup a kryje se nizkou vyskou?
Mozna , ze uz to tady bylo. Necetl jsem vsechno. Je logicke , ze obrana vrtulniku je mozna , budto z cela ve stoupavem letu nebo z odvalu z jedne z bocnich stran. Ze zadu ne. A prelet cile a utok na nej ze zadu je blbost jak jsem jiz psal. Stejne tak jako aplikace zadniho streliste . Letouny, kdyz uz je mely strilely klamne cile do prostoru za nima.

[kenavf]

....Kdybych řešil odhlečení Mi-24D na tak dlouhém leteckém převozu (a s rizikem prudkých poryvů větru při pouštní bouři nad Saharou... tak v první řadě bych se pokusil o demontáž VR-14/VR-24, popř. Al-9V atd. protože po demontáži křídla, ta tuna hmotnosti umístěná nahoře způsobuje riziko přetočení Hindu "hore nohama"
Tj. tipnul bych si, že asi určitě vypustili nádrž 1 a 2 umístěnou nahoře (u Al-9V). Zatímco nádrže 4 a 5 (pod podlahou Hindu) bych nechal plné, právě aby vyvažovali rotor atd. U nádrže č. 3 (cca 510 litrů) si nejsem úplně jistý co by bylo optimální (jestli při vypouštění přes spodní nádrže nechat nějaké palivo taky v nádrži č. 3), neboť detailně neznám těžiště Mi-24D.

Ono totiž převoz nákladu pod Chinookem na 2 trupových hácích je dost netypické. Právě kvůli ilustrativnímu příkladu rozložení hmotnosti Mi-24D jsem použil tento příklad. Např. BlackHawk pod Chinookem jsem viděl fotky kde jsou 2 "šráky" pod trupem, ale vedou jen k jednomu podtrupovému háku Chinooku.
..

Zasa asi hladáš vedu tam kde je jednoduchý dôvod.
Jednalo sa o utajovanú akciu ktorú si dokonca trénovali aj s preletmi s vakmi s vodou. Nebolo to zrovna v bezpečnom priestore preto išlo aj o čas.
Chinok mal požadovanú nosnosť tak načo by hodiny odmontovávali motory alebo hlavnú rotorovú hlavu. Odmontovali len "pár" skrutiek ktorými sú priskrutkované hlavné listy aby ich mohli previesť iným vrtulníkom. Ocasná vrtula sa dá asi demontovať a pustiť na zem rýchlo aj celá.
Načo by to vozili aj s palivom to by im znížilo dolet, i tak museli po ceste 2x tankovať.
Nechávať tam palivo aby sa Hind "nepretočil hore nohami" ? Myslíš že by to v tých "opasoch" dokázal
A či by bolo palivo v horných alebo spodných nádržiach je jedno, to nie je loď aby si musel riešiť "metacentrum", aby sa na vode neprevrhla. To je vrtulník ktorý lieta a v tomto prípade visí.
IMHO: Ak sú nádrže na maximum alebo úplne prázdne tak to asi na polohu ťažiska nemá vplyv, to by potom mal problém s určitým nevyčerpateľným množstvom v niektorej nádrži, aby si neposunul ťažisko, a to by mu skracovalo dolet.
A prečo ho zavesili do dvoch závesov? Prelet bol dlhý a nebolo to len premiestnenie o pár metrov/kilometrov. Tak je potrebné aby náklad držal smer s Chinokom a to sa zabezpečilo pomocou tých dvoch závesov, ktoré neumožnia rotáciu okolo zvislej osi toho lana.
Pozri sa na tú fotku Chinoku ako nesie ten tančík..je k smeru letu naprieč. A to zdvíhané lietadlo tiež nebolo v smere vrtulníka a bolo naprieč.

Zavesenie nákladu na jedno lano je niekedy dosť nebezpečná vec.

Videl som video kde sa takto roztočil pacient na nosidlách aj so záchranárom(cca 2ot/sec)

[Alfik]

Kdybych řešil odhlečení Mi-24D na tak dlouhém leteckém převozu (a s rizikem prudkých poryvů větru při pouštní bouři nad Saharou... tak v první řadě bych se pokusil o demontáž VR-14/VR-24, popř. Al-9V atd. protože po demontáži křídla, ta tuna hmotnosti umístěná nahoře způsobuje riziko přetočení Hindu "hore nohama"

Nechtěl jsem vám vstupovat do debaty, ale zde už se musím ptát:
Jsi si jistý, že chápeš rozdíl mezi vrtulníkem a pramicí?
Víš, nebo aspoň tušíš, co je důvodem toho, že se letadlo či vrtulník vzdálí od povrchu zemského, a vrtulník dokonce může i tzv. "viset", tedy nepohybovat se horizontálně ani vertikálně?
Víš jak se řídí? Nemyslím táhla a šroubky, myslím ten princip, tedy že se něco pohybuje vzduchem, v našem příp. rotující nosné plochy, a jejich natáčením do proudu vzduchu vznikají síly, které ten vrtulník nejen drží hřbetem nahoru, ale dokonce s ním i můžou šíbovat?

Co je to za blbost, s tím přetočením? Kdes to vzal? To samozřejmě může nastat pokud pustíš Hind volným pádem, tak když to bude z dostatečné výšky, tak se může přetočit i desetkrát, ale během řízeného letu?
Bouře, která by dokázala pilotovaný, kontrolovaný let vrtulníku, tento obrátit hore kolečkama, je asi nejspíš neletové počasí, a upřímně, mám za to, že takové vichry vanou ve Sluneční soustavě akorát na Jupiteru... a tam jsem ještě tento typ neviděl Ještě jej nedodali
Prokrista... co se tu čovek kolikrát dočte...

Zatím podle tvý logiky, zavěsíme zátěž dopředu, tak aby jsme to vyrovnali dáme zátěž (USPU-24) i dozadu, dobrý no To jako tam fakt dávali vyrovnávací závaží, nebo to je jen tvoje dedukce ?

No co by. Přikázali prostě pilotovi, aby si dal baťoh do nohou
A když si ho dá dólejc než je těžiště, tak se ani nebude "přetáčet Hind "hore nohama""

[Skeptik]

V obou případech je použit jeden podtrupový hák Chinooku. Holt asi mají líp uspořádané těžiště než Mi-24D, kterého Chinook transportoval na velkou dálku na dvou podtrupových hácích ... tipuji, že právě kvůli blbě rozloženému těžišti Hindu D.

Čekal jsem tento hloupý argument. Proto jsem tam dával tu fotku Chinooku s Hummerem v podvěsu ... na obou "hácích".
Ale samozřejmě jsou i fotky s Hummerem na jednom závěsu ... je dost lehký, jde to.
Prostě vaříš z vody a jako obvykle plácáš.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Mimochodem max. náklad v podvěsu pod Chinookem je cca 11 tun (v závislosti na verzi).
Proč by dimenzovali jeden závěs na 9 tun, když 18 tun stejně nezvedne ... a čím větší nosnost závěsu, tím větší hmotnost konstrukce - nejen vlastního závěsu, ale i draku vrtulníku.

[zzz]

(...)
Nechtěl jsem vám vstupovat do debaty, ale zde už se musím ptát:(...)

Alfik
Reaguješ na celou diskusní větev o hypotéze - že Mi-24D byl pravděpodobně "těžký na čumák" v tomto vlákně? Viz:

Ovšem víme, že už cca v 1998 izraelský IAI měl dodělaný upgrade tak aby Hindy D/E (tj. Mi-24D/V) mohl střílet i v noci. A výslovně se uvádí, že nočním zaměřovačem mohl být ovládán i kulomet (tj. předpokládám, že je řeč o trupovém kulometu ve věžičce USPU-24). Tj. když cca 30-40 kg zobrazovací souprava mohla navádět palbu předním kulometem, tak druhá zobrazovací TV/FLIR stanice pod trupem namířená do zadu, by mohla teoreticky ovládat palbu zadního spodního kulometu v USPU-24.

HMOSP a jiné, montoval se dopředu ne? Proč chránit zadní polosféru, protože hrozí druhý Afghánistán nebo Vietnam? (...)I kdyby to technicky šlo, o čemž tě tady diskutéři přesvědčují, že by bylo značně problematické, tak už to nemá snad ani význam

Ber to tak, že zájemci o zapojení do této větve diskuze v tomto diskuzím vláknu se mohli zamyslet nad neustálými změnami Mi-24, což IMHO se promítalo do těžiště. Tj. pro "procvičení šedých kůrek mozkových" jsem se pokoušel nabídnout myšlenkové cvičení na téma, o kterém literatura vesměs mlčí (tj. že Hindy od verze Mi-24D začal mít problémy s příliš velkým posunem těžiště dopředu = "těžké na čumák").

Překonstruováním a dozbrojením Hindu A se totiž příď nástupujícího Mi-24D
- prodloužila
- přetížila
A proto usuzuji, že to byl jeden z důvodů relativně brzy skončila výroba vyzbrojené verze Mi-24D (konečná fáze dodávek Mi-24D do ČSSR zhruba odpovídá konci výroby Mi-24 pro sovětské ozbrojení síly v 1983), zatímco výroba Mi-24DU (=fakticky došlo k odlehčení přídě) pokračovala do cca 1991

Další verze Mi-24V na to šla poněkud jinak

Tj. namísto vyrovnácího závaží v zadní části trupu by teoreticky bylo možné zadní část trupu zatížit jinak.

Důvodem níže uvedené fotky je ilustruovat pravděpodobné rozložení hmotnosti Hindu D. Neznám lepší zdroj, který by názorně ukázal orientační rozložení hmotnosti ... jestli znáš nějaký lepší příklad jak byla rozložena hmotnost v Hindu D (ve srovnání s méně zatíženou a kratší přídí Mi-24A), tak sem s ním. Budu jen rád.
A bude naprosto super, pokud se od nynějšího "pravděpodobně" podaří dojít k "jistotě" jak to skutečně bylo ... bez ohledu na to jestli moje hypotéza se potvrdí nebo vyvrátí.


Jako podklad k tomu, jestli fakt překonstruováním Mi-24A na Mi-24D vznikl "těžký na čumák", jsem dal fotku, ze které zhruba vyplývá rozložení hmotnosti:
1/3 hmotnosti u přídě (tj. cca 17% z délky trupu)
další 1/3 hmotnosti střední části trupu - tj. zhruba mezi začátkem nákladové kabiny až do míst kousek za zadními podvozkovými koly (tj. zhruba 32%)
zbývající hmotnost tvoří zbývající kousek trupu a ocas

kozlustechnykus
Nerozumím. Máš nějaký konkrétní názor?

Např. víš jak konkrétně se na těžišti Mi-24D projevilo, že agregát Raduga-F (s celkovou hmotností zhruba 250 kg) byl zabudován do samotné přídě (tj. do přídě která byla prodloužena ve srovnání s Mi-24A) ?

viz například orientační pohled na rozložení těžiště u Mi-24D (po demontáži o některé agregáty).... Předpokládám, že z Hindu odčerpali palivo, aby snížili hmotnost převáženého Hindu na tom dlouhém (cca 800 km) převozu v podvěsu... tj. včetně PHM by těžiště by bylo trošku víc ke středu délky trupu Mi-24D




zdroj obou foto: https://sobchak.wordpress.com/tag/opera ... -hope-iii/

Vzhledem k tomu, že na fotce není kompletní Hind, tak byla diskuze o tom jak moc/málo se liší těžiště tohoto odstrojeného Hindu od letuschopného Hindu... nedospěli jsme ke shodě u obsahu nádrží paliva (celkově PHM v Hindu při 1950 litrech by mělo být zhruba necelých 1600 kg)


Tj. Alfik, fakt jsi chtěl reagovat na to co jsem napsal? Pokud jo, tak rozporuješ moji spekulaci, že Hind D (Mi-24D) byl "těžký na čumák"? Pokud rozporuješ, tak proč?

Nebo jsi chtěl otevřít novou větev diskuze v tomto vlákně ... obecné principy proč létá vrtulník (v tom druhém případě by bylo fajn založit nové diskusní vlákno obecně o těchto teoretických principech a sem dát jen odkaz)




Skeptik

doložil jsem důkaz (fotku) vyvracející hypotézu kterou sem dal PR tým sovětského velvyslanectví (publikující zde pod nickem Skeptik), že důvodem proč Hind byl převážen pod Chinookem na dvou hácích musel vyplývat z omezené nosnosti jednoho háku. Viz příklad s obrněnkou a viz příklad s dvoumotorovým letadlem (oba s hmotností přes 8 tun).

Zopakuji - vyvrátil jsem hypotézu, kterou publikoval tým trollů píšících sem jako "Skeptik".

Ještě jednou - je to primitivní - dal jsem sem fotky, které vyvrací tvrzení od "Skeptik".



Ovšem klidně můžeme otevřít debatu o nosnosti Chinooku a konkrétních detailech co a proč je zavěšen jaký náklad na jakých hácích (viděl jsem obsazeny celkem 3 háky, ale nemusí to být u všech verzích... nevím).. Taky můžeme probrat jednotlivé verze Chinooku z co a jak může převážet v podvěsu ... Chinook na výše uvedená fotce (nesoucí kořistní lybijský Hind D) by měl MH-47D.

Taky se můžeme ptát v čem je rozdíl mezi výše uvedenou fotkou z 80.-tých let a událostí o pár roků později, když byl převážen jiný kořistní Hind v 90.-tých letech na jednom závěsném bodu Chinooku (zdroj fotky)


Akorát bych poprosil ostatní diskující, aby debatu o Chinooku dali do samostatného vlákna. A do vlákna o Hindu dát jen odkaz.

Bylo by to ohleduplné vůči ostatním. Protože jinak tohle diskusní vlákno může dopadnout jako vlákno o modernizaci T-72, kde lidé z PR-týmu "Skeptik" psali o porovnání provozu Dakoty a Ju-52 v Portugalsku ... souvislost obou letadel s T-72 se hledá nesnadno....