Heiss píše: ↑29/5/2025, 17:40
Před pár dny vyšel nový RUSI Journal, ve kterém byl i
článek od Josiaha Mossera věnovaný možnostem použití tanků v roli close infantry support na Ukrajině a v budoucí válce. Pár rychlých poznámek k článku:
Mosser v něm uvádí tři klíčové charakteristiky tanku pro podporu pěchoty: odolnost (survivability), pohyblivost (mobility) a reaktivní palebnou sílu (reactive fire).
Odolnost však v poměru k hrozbám na bojišti v posledních letech velmi poklesla, protože drony mohou zničit tanky až do vzdálenosti 5 kilometrů v týlu, což je eliminuje jako prostředek palebné podpory.
Pohyblivost, která jedním z nejúčinnějších prostředků obrany proti dronům, je při podpoře pěchoty velmi nízká a je někde na úrovni pěší chůze, což tanky dělá velmi zranitelnými.
Tanky jsou však neocenitelné z hlediska palebné podpory, protože střelec má možnost pálit na cíle, které vidí, a to s minimální prodlevou. Tuto výhodu však mají i polní nebo útočná dělá, což ukazuje na příkladech německé armády v první a druhé světové válce.
Ztráty obrněné techniky jsou celkově velmi vysoké a Mosser odmítá, že za neúspěchy tanků v současné válce může špatná taktika nebo jejich nedostatek. Taktika se v průběhu války vyvíjela a Rusové nasadili tisíce strojů, a tak hledá příčinu v designu obrněných vozidel (jichž VSRF ztratily v době publikace na 10 000 kusů).
Západní tanky – jakkoli skýtají lepší ochranu pro posádku a mohoi být lepší v boji zblízka – jsou na tom proti dronům prakticky stejně špatně jako ruské konstrukce.
S tím pak souvisí možnosti dalšího vývoje MBT. Mosser upozorňuje, že montáž další ochrany proti FPV znamená nárůst hmotnosti, přičemž moderní západní MBT se pohybují na hranici praktické hmotnosti (practical weight).
Jakékoli další navýšení hmotnosti představuje zásah do mobility a logistiky daného tanku. Zlepšení pasivní ochrany proto nepřipadá v úvahu.
Lepším přístupem může být (jak navrhuje Nick Reynolds) zlepšení mobility a rozptýlení, což se na Ukrajině vyplácí. Tanky se musí šetřit, protože to jsou stále cenné bojové prostředky.
V budoucnu proto může dojít k rozdělení designových škol. Na jedné straně mohou vznikat MBT preferující rychlost a pohyblivost, zatímco na straně druhé se vývoj může blížit ruským želvím tankům. Zatímco první větev vývoje bude sloužit k manévrovým operacím, druhá ponese tíhu podpory pěchoty.
Želví tanky jsou podle Mossera dosud sice nedokonalé, ale odolné, a tak by se v budoucnu mohly objevit návrhy útočných děl speciálně postavených pro tento typ boje.
Většinou hovoří o tancích, ale své závěry považuje za platné pro všechny typy obrněných vozidel.
Nakonec navrhuje co by mohlo nahradit tanky v roli close support:
- CAS, které se děla hodně špatně v prostředí air denial, a která není úplně reaktivní (tj. prodleva je větší než u tanků)
- klouzavé bomby, ale ty slouží ke zničení postavení protivníka, které následně obsazuje pěchota (tj. není to úplně close suport)
- klasické dělostřelectvo (hlavňové i raketové, vč. naváděné munice), nicméně jeho palba musí být kontinuální, což je v podmínkách counter battery fire velmi náročné. Odvetnou palbu může zmenšit ostřelování nepřátelských baterií, ovšem tato taktika je ještě nevyzkoušená. Problémem je i nízká reaktivita
- drony na více použití. Klasické útočné drony (Orion, Reaper nebo Bayraktar) jsou však velmi zranitelné, což je vyřazuje jako prostředek close support, těžké bombardovací drony jako Baba Jaga vyžadují zkušenou obsluhu a lehké drony nemají dostatečnou nosnost, aby dokázaly zničit okopy
- drony na jedno použití. Prostředky typu Geran 2 nicméně nefungují jako okamžitý prostředek podpory a jsou na úrovni klouzavých bomb. Střední konstrukce jako Switchblade nebo Lancet se zase více hodí proti vozidlům. FPV jsou velmi užitečné, i když spíše jako prostředek proti vozidlům a na opotřebovávání protivníkových sil
Jako ideální prostředek palebné podpory si Mosser představuje typ minometu střílejícího naváděnou munici s raketovým pohonem a křidélky.