PALBA.CZ

Zřejmě by to chtělo rozlišovat prostou debatu o možnostech stealth (vyvolanou Lordovo větičkami:

Tím se zabijou dvě mouchy jednou ranou. Jednak vlastnosti stealth a taky solidní tvrdost, proti průrazu a střepinám.

Ostatně papundekl má taky vlastnosti stealth ... to už věděli bratři Hortenové s letounem Ho 229

či otázkou Skeptika:

Co když kastle není kov ani "papundekl" , ale třeba uhlíkový nebo jiný kompozit?
Pro snížení radarového odrazu by to mohlo fungovat, ne?

od plánovitého hledání.

Chudáci se snažili ochránit senzory před běžnými rážemi a střepinami, a už se z toho dělá Battlestar Galactica

Proboha chlapi, případně ženy, já tu otázku přeci nemyslel, jako že T-14 je stealth, ale tak, zda ta vnější kastle resp. její části nemohou být konstruovány tak, aby snižovaly radarový odraz.
Ostatně snižuje NAKIDKA radarový odraz? ANO.
A dělá to z T-90 vybaveným Nakidkou stealth tank? ANI NÁHODOU !!!

Ale pokud to považujete za blbost, tak to nechme, budoucnost to vyřeší

RCS tanku Armata se bude lišit z různých úhlů. Ano je někde provedeno nedůsledně, mezery (možno přelepit RAM páskou), kolíky, povrchové nespojitosti, kruhový válec na střeše změnit na mnohaúhelníkový, i když ho částečně kryje krabice kulometu, a tak dále.
Je možné, že to Rusové časem vylepší. Tato metoda je účinnější pro vyšší frekvence, ale tvarování je pro nízké radarové frekvence téměř neúčinné.
Každopádně snížení RCS má význam, protože omezuje sledování vozidla v pohybu v 3D prostoru v každém konkrétním okamžiku. To je tedy matoucí pro bistatické radary (BSR), ale ne už tolik pro milimetrový radar (MMW). Řešením jsou RAM nebo tzv. metamateriály, které jsou neviditelné alespoň v dané vlnové délce. Zatím to je však poměrně drahé řešení, a nezdá se, že by ho Rusové použili.

Pozn. BSR je radarový systém, kde jsou vysílače a přijímače radarových signálů na sobě nezávislé.
V době války lze předpokládat, že aktivní vysílače budou ničeny letectvem či raketami. Tím se dále sníží odrazy z tanků, kam bude směřovat jejich útok, nebo budou maskovat přesuny techniky na delší vzdálenost. Je žádoucí zvětšit detekční vzdálenost vozidla a tím ztížit protivníkovi identifikaci. Např. v obraně při zakopání tanku. Ale jak píšete snížení RCS u Armaty je v mnoha ohledech nedotažené, až je vůbec otázka, zda to tak Rusové zamýšleli.

rabo píše:Celá veža je len o znížení RCS,. Nič viac.
Toto je vež pod stealth pancierom …

Rabo na co odkazuješ, je poměrně už starší umělecký koncept, ale je možné, že je dost blízko jádru věže.



Například tento výklenek na levé straně, asi otvor pro vyhození nábojnic. Jasně ukazuje, jak hluboko je zapuštěná skutečná věž.

Ono to fakt vyzerá,že skutočná veža je len tá stredná tretina a pravá a ľavá strana je predstavné pancierovanie.(presne ako to vyzerá na tej "umeleckej" predstave.

Skeptik píše:Proboha chlapi, případně ženy, já tu otázku přeci nemyslel, jako že T-14 je stealth, ale tak, zda ta vnější kastle resp. její části nemohou být konstruovány tak, aby snižovaly radarový odraz.
Ostatně snižuje NAKIDKA radarový odraz? ANO.
A dělá to z T-90 vybaveným Nakidkou stealth tank? ANI NÁHODOU !!!

Ale pokud to považujete za blbost, tak to nechme, budoucnost to vyřeší

Tady to rozvíjelo hodně lidí a intenzivněji, takže si to nevztahuj rozhodně nějak na sebe Stačí pár hranatých/lomených krytů (byť v zcela blbém úhlu, děravých jak ementál či pazvláštně tvarovaných) a fantazie už jede naplno.

Předpokládám, že konstruktéři T-14/T-15 nejsou diletanti a pokud by opravdu měli za jeden z hlavních cílů stealth, tak to tak natvarují a neudělají tu práci polovičatě, když je to nic nestojí.

Tu je pekne vidno tu dieru na lavej strane je tam poklop

Pripomenul by som ešte jednu vec - tanky a ostatné nové obrnené vozidlá sa po prehliadke vracajú späť do výrobného závodu. Takže to, čo bolo predvedené, sa dá považovať za "prvú variantu", ktorá ešte môže pred definitívnym dokončením a sériovou výrobou doznať aj celkom výrazné zmeny. hlavne v konečnom tvarovaní.

kenavf píše:Ono to fakt vyzerá,že skutočná veža je len tá stredná tretina a pravá a ľavá strana je predstavné pancierovanie.(presne ako to vyzerá na tej "umeleckej" predstave.

Ten koncept se objevil už někdy v roce 2013, a měl to být vzhled tanku Armata podle vojenského analytika Alexeje Chlopotova, nadesignovaný Trigubčakem a Rozanovem.
Zdroj: http://www.armadninoviny.cz/novy-rusky- ... srpnu.html
http://www.militarybox.cz/news/rusky-tank-t-14-armata/
http://rosinform.ru/photo/osnovnoy-tank ... a/#slide-9


Tehdy nějaký český odborník popsal, že je nedostatečná ochrana tanku ze vzduchu. V tom se ovšem mýlil, protože poklopy dokazují solidní sílu vrchního pancéřování kapsule. Také že není ochrana tanků proti střelám, což vyvrací systém Afganit, atd.

Alchymista píše:Pripomenul by som ešte jednu vec - tanky a ostatné nové obrnené vozidlá sa po prehliadke vracajú späť do výrobného závodu. Takže to, čo bolo predvedené, sa dá považovať za "prvú variantu", ktorá ešte môže pred definitívnym dokončením a sériovou výrobou doznať aj celkom výrazné zmeny. hlavne v konečnom tvarovaní.

Ano, mají na vylepšení ještě dva roky času, takže je možné ideu dále rozvíjet. Prototypy obsahují základní funkční části a systémy. Věž zatím opravdu vypadá, že je šita horkou jehlou, chce to doladit

Lorde, představa, že poklopy Amraty jsou "dostatečně silné" proti čemukoli kromě střepin je zcela iluzorní. Přikládám fotografii, jak daleko se propálila hlavice BILL-2 věží T-72M1:

Poklop Armaty opravdu není tlustší

Cover - samozrejme pravda...
Dosiahli to "náhodne" pri skúškach strely, alebo bojovú časť BILL postavili nad poklop na stojan? Prípadne aká je pravdepodobnosť, že sa takýto zásah reálne podarí v boji - keďže nemalá časť stropu veže je krytá doskami ERA...
A mimochodom, ako by sa pri podobnom zásahu či teste tváril švédsky Strv103 alebo Leopard 2 ktorý nakúpili na jeho zámenu?

Že sú si rusi podobných hrozieb veľmi dobre vedomí, svedčí hodne vysoký počet vrhačov dymových granátov a protimunície na armate i ostatných nových bojových vozidlách, ktoré predviedli, i systémy spojené s ich použitím (vrátane "elektromagnetickej" ochrany tankov, ktorá dosť komplikuje doteraz používaný spôsob detekcie cieľa pre niektoré protitakové míny i PTRS navádzané nad tank). Takže je otázka, akú šancu majú súčasné PTRS sa vôbec k tanku dostať inak ako "masovým úderom"...
Zdôrazňujem - súčasné, pretože predstavenie armaty nepochybne povedie k rozvoju PTRS a vývoju nových typov a verzí, ktoré sa budú pokúšať jeho obranný systém nejak prekonať alebo oklamať.

Ta Armata ma ty poklopy taky jinde nez T-72. Takze pokud se soucasne, z vrchu utocici strely, budou navadet na teplo, nebo na nejvyssi bod tanku, tak by ta ochrana mela byt dostatecna.

Žádné masově rozšířené PTŘS se nenavádějí "na teplo", kozlustechnykusi. Navádí se na daný bod obrazu generovaného termovizí v hlavici.

Alchyk: pokud vím, šlo o náhodný zásah. Samozřejmě, že jiný tank by si nevedl lépe, to byla jen reakce na lorda, který, jak se zdá, trpěl dojmem, že tlustší poklopy Armaty dávají odolnost proti HEAT.
Jinak nepředpokládám ani tolik rozvoj PTŘS (vyjma integrace anti-APS jako na RPG-30 nebo jak se jmenuje ta věc s "falešnou" hlavicí, která se vystřelí pro zmatení APS a ve vytvořeném "okně příležitosti" proletí ta skutečná) jako skutečně to řešení množstvím. Koncept "swarming" je rozpracovaný od 80. let a USA se k němu zcela očividně přiklání s vysíláním množství malých UAV/UGV. Jde jen o to, zda bude jeden UAV/UGV levnější, resp. ne-nepřiměřeně-dražší, než jeden výstřel protizbraně...

další možností je hypersonická PTŘS.. čímž se dostáváme do diskuze, kterou jsme vedli u Tomahawk IV

Iste, vytvára sa "začarovaný kruh", skôr ďalší závit špirály.

cover -"swarm UAV" sú z ohľadom na predpokladanú cenu celkom zaujímavé riešenie, lenže, opäť s ohľadom na cenu a požadovaný výkon (schopnosť prebiť aspoň stropný pancier) ich letové výkony nebudú nejak vysoké, a budú značne pomalšie (maximalne tak 100-150m/s) než niektoré dnes bežné malé PTRS (pri skoro porovnateľnej veľkosti).

Ako obranný prostriedok by sa dal použiť "protilietadlový granátomet", napríklad na báze AGS-17/AGS-30 s muníciou s jednoduchým elektronickým časovým zapalovačom časovaným počas prieletu úsťovým nástavcom.
Pri dosahu rádiolokátoru aktívnej obrany na tanku ~250 metrov má systém proti útočiacemu swarm UAV asi dve sekundy na protiakciu a teda proti útočiacem UAV stihne za jednu sekundu zamieriť a za jednu sekunu odpáliť 5-8 črepinových granátov (kadencia ~400/min, počiatočná rýchlosť granátu ~185m/s), čo by malo na zničenie malého UAV plne postačovať.
Ostatne, na zničenie malých UAV by mohol postačovať aj externý guľomet 7,62mm napojený na systém riadenia odpalov protimunície.

Tiež sa mi nezdá ta ochrana zhora.

1. Netuším ako ten Afganit môže presne fungovať, ale zjavne chráni tank len z prednej polosféry a nie zhora.

2. Keď sa pozriem na tú fotku zhora, tak niečo čo vyzerá ako reaktívny pancier je tam pomerne málo:

Myslíte, že ešte niečo iné?

Čo sa týka útokov na tanky, celkom zjavne sa pôjde stále viac na útok zhora a najmä na EFP ako SADARM, kde sa projektil tvorí desiatky metrov nad cieľom a teda od hard-kill systémov a letí rýchlosťou ďaleko nad tou akú sú schopné h-k systémy zachytiť...

cover72 píše:Lorde, představa, že poklopy Armaty jsou "dostatečně silné" proti čemukoli kromě střepin je zcela iluzorní. Přikládám fotografii, jak daleko se propálila hlavice BILL-2 věží T-72M1:
Poklop Armaty opravdu není tlustší

Poklopy jsou tvořené zřejmě několika vrstvami kompozitního pancíře, který vydrží o něco víc, než homogenní ocelový pancíř. Třeba taky nevydrží zásah BILL 2, ale to už je velice sofistikovaná protitanková raketa, navíc jak píše Alchyk, lze předpokládat, že zafunguje Afganit.

Jinak docela dobrý článek popisující Armatu, co zatím víme, nebo tušíme …
http://gurkhan.blogspot.cz/
http://www.vz.ru/society/2015/5/9/744135.html

Zapojit se do tak učené debaty se mi moc nechtělo, protože se v tankové technice dneška nevyznám, ale jednu věc, která mne napadla už před týdnem si neodpustím.
Padlo tu a z toho vyjdu, že se moderní střely systému vystřel a zapomeň navádí buď na nejvyšší bod tanku, nebo na tepelný obraz.
když vidím Armatu, nejvyšším bodem je jak se zdá nástavba radaru či co to je vpravo vzadu na věži. Když se pokusím hádat co je pod ní troufnu si tvrdit, že v základní pozici +- 30 stupňů to není motor, ani zásobník střeliva, rozhodně není umístněná nad kapslí s osádkou.
tepelný obraz tanku z hora je taky zajímavý, asi nejvýraznější bude výdech od chladiče a ten je až na konci korby a míří dozadu, je tedy otázka kam vlastně úder střely shora útočící dopadne, je docela možné, že při výstřelu z čela tank přeletí a mine. Výfuk z boku taky nemusí být slabina, na tanky se přece jenom střílí víc z čela nebo zádi a navíc si nejsem jistý, jestli toto umístění nemá taky schopnost odvádět teplem naváděné střely mimo zranitelná místa tanku.
Prostě si myslím, že nejlépe bude počkat na další informace.

Lord - Podľa toho, čo tam píšu (je to ten istý článok), tak "Afganit" by mal využívať protimuníciu s mnohonásobnými EFP náložami, vytvárajúcimi veľký počet "výbuchom tvarovaných projektilov" s extrémnou rýchlosťou...
To by do istej miery vysvetľovalo údajnú účinnosť proti APFSDS - stretnutie APFSDS hoci aj s malým "výbuchom tvarovaným projektilom" s počiatočnou rýchlosťou cez 2500-3000m/s povedie nepochybne prinajmenšom k strate stability a odkloneniu APFSDS strely , ak nie rovno k jej rozpadnutiu/rozlámaniu aerodynamickými silami a kmitaním.
Len by ma zaujímalo, ako chcú dosiahnuť potrebnú hustotu EFP, aby dokázali štíhlu šípovú strelu rozumne zasiahnuť...

Mimochodom, bojová časť (časti) spomenutej PTRS BILL-2 je tiež na pomedzí kumulatívnych náloží a náloží EFP.

No, otázka je, co provede rázová vlna EFP nálože s letícím objektem o vysoké štíhlosti ( penetrátor).
Podle mne ho minimálně podélně rozkmitá.
A tohle podélné kmitání při dopadu na pancíř ho bud rozláme, nebo sníží jeho výkon ( jeho hmota působí mimo podélnou osu)
Rozhodující účinek " Afganitu" bude zřejmě v oblasti zmíněné rázové vlny.