Mikojan MiG-25

[Probe]

http://lvisingr.czweb.org/stazeni/Elektronika.doc Tady je trochu o tom něco napsané pokud je to pravda nebo ne co tam píše nedokážu posoudit o toto jsem se nikdy moc nezajímal.

[RAYTHEON]

to Probe

Ten článek je mírně řečeno podivný. Obsahuje velmi odvážná tvrzení.

[RAYTHEON]

to Alchymist

1. Průraz polovodiče není zdaleka vždy destruktivní a v některých případech se dokonce i záměrně využívá (Zenerův jev, například). Nedestruktivní průraz je využit např. u transilů což je součástka s extrémně krátkou dobou reakce což se hodí právě pro ochranu dalších polovodičových součástek před jinak škodlivými napěťovými špičkami. Stojí to pár korun a je to nepatrných rozměrů....

2.

Aj "prirodzená" odolnosť elektróniek je väčšia, pracovné napätia sú bežne desiatky až stovky voltov, proti jednotkám až málo desiatkam voltov u polovodičov.

S tím pracovním napětím máš naprostou pravdu a právě zde leží největší slabina elektronek. To napětí bývá řádově až kV (obyčejná CRT televisní obrazovka potřebuje asi 30 kV) což žádá jisté isolační vzdálenosti částí, které jsou pod tímto napětím. Zajisté víš, že jaderný výbuch je kromě jiného doprovázen silným ionisujícím zářením které činí vzduch elektricky vodivým. Přeskok anodového napětí do některé řídící mřížky pak znamená zaručenou destrukci elektrickou a velmi pravděpodně i mechanickou.

3.

Podobne aj montáž "káblikmi na kolíky" je voči jednorázovému napäťovému impulzu a prierazu odolnejšia ako montáž na plošné spoje (môžu vznikať vodivé povrchové cesty v stope prierazu).

To záleží na tom, jak je ten plošný spoj udělaný. Uvědom si také, že každý vodič vykazuje jistou indukčnost (dokonce i když je naprosto rovný) a EMI v něm naindukuje napětí které je škodlivé. Čím kratší spoje, tím to napětí bude menší. Zkus odhadnout co je kratší, zda spoje na tišťáku nebo vánočka z klasické kabeláže. Propojovací kabeláž lze s polovodiči realisovat pomocí optických kabelů které jsou vůči EMI naprosto imunní (do skla se fakt nic nenaindukuje), toto řešení je s elektronkami vyloučené.

Závěr: nevýhody polovodičů - vyšší háklivost oproti elektronkám se dají do značné míry eliminovat a pak zbydou již jen ty výhody a těch je opravdu hodně.

PS Ke studiu doporučuji např. článek Ochrana elektroniky ve vesmíru, autor Pavel Dostál, vyšlo v časopise Vesmír v červnci 2000.

[Alchymista]

Odvážne? Niekedy treba na vyslovenie pravdy skutočne odvahu...

Ruské počítače pre vojenské systémy sú koncepčne odlišné od počítačov na západe, rusi nie vždy (resp. málo) používajú von Neumannovu architektúru. CVM-20-20 (z PRNK Su-22) pracuje s taktom len 500kHz a má tri alebo štyri rôzne zbernice a centrálny procesor postavený zo "švábov", pri riešení svojich úloh v reálnom čase je ale výkonnejší než 150MHz Pentium.
Od výpočtového stroja pre riadenie procesov v reálnom čase je blbosť požadovať univerzálnosť a jednoduché preprogramovanie, je pevne zabudovaný do systému, ktorý riadi a nikdy na nič iné používaný nebude. Ak vyvstane problém preprogramovania, tak sa vymení blok za nový, čo sa ale stáva tak raz za niekoľko rokov, po dôkladnom odskúšaní nového programového vybavenia.

Prosta beta verziu riadiacich programov spúšťa len skúšobný pilot.

[RAYTHEON]

to alchymist

CVM-20-20 (z PRNK Su-22) pracuje s taktom len 500kHz a má tri alebo štyri rôzne zbernice a centrálny procesor postavený zo "švábov", pri riešení svojich úloh v reálnom čase je ale výkonnejší než 150MHz Pentium.

Zdroj?

[Alchymista]

Na Su-22 som nejaký čas robil zbrojára a výkone som sa bavil s človekom, ktorý to "žral" - ani nie tak samotné CVM ako PC a hlavne rôzne riadiace mikropočítače (Amstel, Motorola...).
Hrubý "matematický" výkon má Pentium samozrejme vyšší, ale CVM zasa používa rôzne iné riešenia, ktoré zvyšujú výkon, napríklad dáta spracováva v prúde (procesor spracováva blok dát na niekoľko taktov, ale cez procesor prechádza niekoľko blokov dát a inštrukcií súčasne, takže v každom takte sú vydané výsledky a načítaný nový blok dát a inštrukcií), s ohľadom na rozdelenie vstupných a výstupných datových a inštrukčných zberníc má neporovnateľne menšiu réžiu na ich riadenie a podobne.
IMHO človek, ktorý pozná len klasické (von Neumannove) počítače a mikroprocesory môže z CVM ošedivieť, funguje to úplne inak.

[pinkolin]

Na Su-22 som nejaký čas robil zbrojára a výkone som sa bavil s človekom, ktorý to "žral" - ani nie tak samotné CVM ako PC a hlavne rôzne riadiace mikropočítače (Amstel, Motorola...).
Hrubý "matematický" výkon má Pentium samozrejme vyšší, ale CVM zasa používa rôzne iné riešenia, ktoré zvyšujú výkon, napríklad dáta spracováva v prúde (procesor spracováva blok dát na niekoľko taktov, ale cez procesor prechádza niekoľko blokov dát a inštrukcií súčasne, takže v každom takte sú vydané výsledky a načítaný nový blok dát a inštrukcií), s ohľadom na rozdelenie vstupných a výstupných datových a inštrukčných zberníc má neporovnateľne menšiu réžiu na ich riadenie a podobne.
IMHO človek, ktorý pozná len klasické (von Neumannove) počítače a mikroprocesory môže z CVM ošedivieť, funguje to úplne inak.

Ono jde hlavne o to, ze klasicky CPU neni vhodne pro rizeni, at uz pohonu nebo cehokoliv. Pouzivaj se na to microcontrollery, ktere maji dostatecne mnozstvi casovacu, vetsinou i nejake analog a digital vstupy a vystupy, radic pameti a hlavne, vyrabeji se v military provedeni :-). Hlavne jde o teplotni rozsahy. Bezne microcontrollery bezi na frekvencich v radu desitek MHz, presto jsou schopny ridit lokomotivy a tak podobne. OS je tam jaksi navic, reseni musi byt pravy realtime, i u blbe lokomotivy je treba rozhodovat v radu nanosekund. Samozrejme takovych ridicich pocitacu tam muze byt vic, jsou propojeny vetsinou nejakou prumyslovou sbernici. V nasem prumyslu se hodne pouziva CAN, ale sam nevim, co se pouziva v armade. Urcite budou mit neco podobneho mozna se pouziva tohle:

http://en.wikipedia.org/wiki/MIL-STD-1760

CAN je treba modernejsi i nez stolety ethernet (vim, neda se srovnavat), ma ruzne samoopravne funkce (CRC) a tak podobne. Je mozne pomoci podobne sbernice mit ruzny pocet master a slave pocitacu, neni problem nad vsechny ridici moduly nejake nadrazene rizeni, kde je uz nejaky realtime operacni system, ktery se stara o visualizaci a snadne zadavani hodnot.

Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema, je vlastne zazrak co dokazali na tom co meli k dispozici. Urcite by pouzili modernejsi soucastky nez elektronky a tak podobne, kdyby je meli k dispozici. Ale vykrikem techniky byla kopie CPU Zilog 80 :-). Navic, pokud uz nejaka soucastka byla k dispozici, rozhodne ne pro vychodni blok v military provedeni. Jsou tam velke rozdily i v takovych zakladech jako teplotni rozsahy. Dnes vam takove soucastky pro prumyslove aplikace v tomto provedeni nabizi obchodnici sami :-).

MiG 25 bylo skvele jednoucelove letadlo s obrovskou stoupavosti, vysokou rychlosti, silnym radarem a nizkym doletem presne navrzeno pro svuj ukol v ramci PVO. A ten dokazalo plnit spickove, nez bylo nahrazeno MiGem 31.

[RAYTHEON]

to pinkolin

Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema, je vlastne zazrak co dokazali na tom co meli k dispozici. Urcite by pouzili modernejsi soucastky nez elektronky a tak podobne, kdyby je meli k dispozici. Ale vykrikem techniky byla kopie CPU Zilog 80 :-). Navic, pokud uz nejaka soucastka byla k dispozici, rozhodne ne pro vychodni blok v military provedeni. Jsou tam velke rozdily i v takovych zakladech jako teplotni rozsahy. Dnes vam takove soucastky pro prumyslove aplikace v tomto provedeni nabizi obchodnici sami :-).

Pod tento výrok se podepíšu. Co všechno v Pardubicích dokázali v dobových podmínkách je fantastické, namátkou radiotechnické pátrače Kopáč/Ramona/Tamara či radiostanice RF-10. Ta RF-10 je projevem místní malé vzpoury ČSLA proti kremelské věrchušce, na začátku sedmdesátých let si totiž dovolili usoudit, že taktická radiostanice R-105 (věrná to kopie německých tornistorů z WWII vyráběná v zemi, kde zítra znamená včera) už tak nějak nevyhovuje a a domácí průmysl v ČSSR byl schopen vyvinout a masově vyrábět špičkovou radiostanici, která snesla srovnání s obdobnými výrobky renomovaných firem na západě. Kdo někdy tahal na hřbetě R-105 a potom také nosil na rameni RF-10 ví o čem mluvím.

S hodnocením MiG-25 souhlasím.

[modiat]

Omlouvám se za pozdní reakci, ale v pondělí spadla Palba a ostaní částečně odpověděli, tak se jen pokusím doplnit
Raztheon napsal

1. Můžeš nějak blíže rozvést fysikální princip údajné vyšší odolnosti vakuové techniky proti "N-bombě"?

Proud neutronů na elektrodách elektronek může způsobit mikro poškození materiálu na fci elektronky to ale nemá samozřejmě vliv. V křemíkové struktuře IO samozřejmě zničení třeba nevod. případně vodivé cesty, aktivního prvku ano.

2. CCCP a celá RVHP nezvládla výrobu polovodičů v potřebném rozsahu a kvalitě.

Souhlasím- hlavní problém byla neslučitelnost plánovitého hospodářství v civilní nikoliv ve ,,speciální" výrobě s principy na kterých vznikaly nové obory- elektronika, biotechnologie atd.

3. Tvrzením o vyšší odolnosti vakuové techniky proti účinkům jaderného výbuchu byla maskována prostá technologická zaostalost. Všimni si, jak popojela ruská vojenská elektronika po zrušení COCOM na začátku devadesátých let.

Jenom poznámka ke COCOM- jeho fungování je dost podivné. Zřejmě se shodneme, že těžba uranové rudy je strategická záležitost. V ČSSR byla technologie těžby česká a ruská, ale aby mohla být realizovaná byly potřeba dovozy zařízení ze zemí, které patřily pod kontrolu COCOM. Jenom vyjmenuji pár firem a země Atlas Copco, Sandvik (Švédsko), GHH Rand, Pleuger (BRD), , Grundfoss (Dánsko), Secoma (Francie).
Raytheon napsal

Zajisté víš, že jaderný výbuch je kromě jiného doprovázen silným ionisujícím zářením které činí vzduch elektricky vodivým. Přeskok anodového napětí do některé řídící mřížky pak znamená zaručenou destrukci elektrickou a velmi pravděpodně i mechanickou.

Myslel jsem si vždy, že elktronky mají hlavní i řídící elektrody ve vakuu. Tento typ přeskoku může vzniknout na patici, kde samozřejmě izolační napětí je řádově vyyšší nž na tištěném spoji. Co si ještě pamatuji tak elektronka s ne vakuem byla ignitron, která fungovala jako tranzistor (sloužila k usměrňování napětí), možná byly i jiné typy, tak díky za upřesnění.
Pinkolino napsal

Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema

Já takhle černobílé vydění světa nemám, vždy striktně rozděluji ,,speciální " a civilní výrobu po vlastních zkušenostech.

[RAYTHEON]

Proud neutronů na elektrodách elektronek může způsobit mikro poškození materiálu na fci elektronky to ale nemá samozřejmě vliv. V křemíkové struktuře IO samozřejmě zničení třeba nevod. případně vodivé cesty, aktivního prvku ano.

Poškození kterékoliv části struktury integrovaného obvodu vede k jeho nefunkčnosti, o tom snad sporu není. K takovému poškození může dojít z mnoha důvodů, můžeš nějak podrobněji popsat jak neutron působí na polovodičový přechod? Na přenosu elektrického náboje se totiž nepodílí čili ho nemůže ovlivnit a mechanické poškození také nehrozí. Elektronce asi proud neutronů neublíží, zde souhlas.

Myslel jsem si vždy, že elktronky mají hlavní i řídící elektrody ve vakuu. Tento typ přeskoku může vzniknout na patici, kde samozřejmě izolační napětí je řádově vyyšší nž na tištěném spoji. Co si ještě pamatuji tak elektronka s ne vakuem byla ignitron, která fungovala jako tranzistor (sloužila k usměrňování napětí), možná byly i jiné typy, tak díky za upřesnění.

Samozřejmě že mám na mysli přeskok buď na patici nebo na kterékoliv součástce přes kterou se může anodové napětí dostat na některou mřížku. Ignitron je výbojka se rtuťovou náplní opatřená zapalovací elektrodou která pracuje v režimu "vede/nevede" a výstupní napětí se řídí změnou fáze. Z polovodičových prvků jí je asi nejblíže tyristor, tranzistor zesiluje na jiném principu. K použití tištěných spojů, již jsem zde napsal, že záleží na jejich provedení. Jednak na konstrukčním řešení (jak je navržen, izolační vzdálenosti) a dále z čeho je vyroben. Kvalitní tišťáky se dělají s podložkou na bázi teflonu což je kvalifikovaná chemie kterou neumí dělat všude.

citace: ‹ Zvolit ›
Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema
Já takhle černobílé vydění světa nemám, vždy striktně rozděluji ,,speciální " a civilní výrobu po vlastních zkušenostech.

Tak to máme rozdílné zkušenosti. Úroveň spotřební elektroniky v té které zemi je obrázkem úrovně elektroniky vojenské. Je to proto, že vývoj je velmi drahý a je nutno výsledky rychle převádět do komerční sféry, jinak to není k ufinancování protože i jednoduchá elektronika je v malých sériích drahá. Pro průmyslová či vojenská zařízení se vždy součástky vybírají s co nejmenším rozptylem parametrů, zbytek výroby (podstatná většina) se musí prodat cestou produktů spotřební elektroniky.

[redboy]

Tak to máme rozdílné zkušenosti. Úroveň spotřební elektroniky v té které zemi je obrázkem úrovně elektroniky vojenské. Je to proto, že vývoj je velmi drahý a je nutno výsledky rychle převádět do komerční sféry, jinak to není k ufinancování protože i jednoduchá elektronika je v malých sériích drahá. Pro průmyslová či vojenská zařízení se vždy součástky vybírají s co nejmenším rozptylem parametrů, zbytek výroby (podstatná většina) se musí prodat cestou produktů spotřební elektroniky.

Tak to jsi evidentně nepochopil situaci v Sovětském svazu, ty totiž uvažuješ logicky a to tady nefunguje. Jen tak pro představu. Když někdy za Gorbačova vnik příkaz, že každů závod vyrábějící vojenskou techniku musí vyrábět určité dané procento výroby pro spotřební trh tak v Kavrolském závodě V.A.Děktjareva začali cosi dělat, (už nevím co, zapoměl sem), jenže s najetím výroby byl obrovský problém. Ve vedlejší hale probíhala výroba 9K31Igla a konstruktéři při vývoji civilního výrobku počítali s využitím součástkové základny. Jenže přišel příkaz s katedorickým zákazem použití jakékoli součástky z vojenské produkce a pro výrobu byly nakonec dováženy součástky z NDR, i když vedle se vyráběly výrazně modernější a kvalitnější. Těch příkladů jsou desítky.

[Alchymista]

Poškození kterékoliv části struktury integrovaného obvodu vede k jeho nefunkčnosti, o tom snad sporu není. K takovému poškození může dojít z mnoha důvodů, můžeš nějak podrobněji popsat jak neutron působí na polovodičový přechod? Na přenosu elektrického náboje se totiž nepodílí čili ho nemůže ovlivnit a mechanické poškození také nehrozí. Elektronce asi proud neutronů neublíží, zde souhlas.

Neutróny, ale aj tvrdé gamažiarenie, ovplyvňujú štruktúru monokryštalických látok. Tento jav sa okrem iného vypoužíval aj v starších vojenských meračoch ožiarenia - také tie bakelitové "gombíky", o priemere väčšej mince a hrúbke asi 1 cm. Nesmelo sa to otvárať, ale vo vnútri vlastne nič zaujímavé nebolo - udajne len väčší kryštál kuchynskej soli. Ten bol za normálneho stavu číry, ale po ožiarení sa v ňom objavili, myslím že fialové, "vlákna" - stopy po prechode neutrónov alebo stopy po atómoch zasiahnutých neutrónami a vyrazených z kryštalickej mriežky (vyhodnocovalo sa to na špeciálnom fotometrickom zariadení, ale ani s "gombíkmi, ani so samotným odčítacím zariadením som sa v praxi nestretol).
Rovnaké stopy vznikajú aj v kremíku, majú priemer okolo tisíciny milimetru a odlišnú vodivosť. Môžu vznikať nielen od neutrónov a atómov kremíku, ale aj od atómov vyrazených z okolia samotného obvodu, napríklad z jeho púzdra. V obvode vytvárajú "skraty do podložky".
Existujú obvody s výrazne vyššou odolnosťou voči prenikavej radiáci, napríklad na zafírovej podložke, ale cena je "dosť odlišná" od bežných druhov a pokiaľ viem, skončilo to pri hradlách a operačných zosilovačoch, vysoká integrácia bola problém (neviem ako je to dnes...).

Druhým mechanizmom poškodenia, účinnejším čo sa týka rozsahu poškodenia, ale funguje len pri pripojenom napájaní, je ionizácia stopy častice a následný prieraz.

Civilná a vojenská elektronika za socíku - vyrábali sa napríklad hybridné integrované obvody, ktoré som v civilných výrobkoch z tej doby nikdy nevidel, vyskytovali sa ale hojne vo vojenských výrobkoch a aj v priemyslovej elektronike, niekde na povale by som možno mal mať aj ich katalóg z druhej polovice 80. rokov.
Z porovnávacieho katalógu ekvivalentov IO som zasa kedysi zistil, že napríklad pre množstvo integrovaných obvodov ruskej rady (K155xx a podobné) neexistuje západný ekvivalent v žiadnej rade, niektoré kombinácie sú... celkom podivnosti. Alebo naopak, existovali obvody, ktoré sa (bežne na západe) robili len v prevedení CMOS alebo len TTL - u rusa existovali ekvivalenty aj pre iné technológie - CMOS, TTL, DTL, otvorený kolektor... a samozrejme rôzne púzdra pre rovnaký obvod.

EDIT: redboy ma predbehol. Rus k tomu pristupoval inak - povedzme blbo. Čo sa robilo pre armádu, to sa robilo LEN pre armádu, čipy, ktoré nevyhoveli vojenským požiadavkám išli do šrotu.

Doslova - ak rus vymyslel pre armádu fúrik, tak to bol fúrik len pre armádu. Fúrik pre civilné použitie sa musel vymyslieť kompletne znovu, v civilnom podniku. Na tom (možno hlavne a predovšetkým) tiež ekonomicky skončili...


Edit: ach, ten pravopis...

[michan]

Redboy i Alchymista skvělé, učím se.
U redboy, mám stejné poznatky s technologickou kooperací u bývalého SSSR. Hodně jsem i jsme ( byl jsem i později ve vedoucích funkcích) s nimi spolupracovali. Mám technologickou zkušenost 2 desítek let ( ve vojenské oblasti špice, komerčně problém).
Při nějaké příležitosti vysvětlím více.

[RAYTHEON]

to alchymist

Degenerace polovodičových přechodů dodatečným znečištěním je známá věc. Na to stačí porušení hermetičnosti pouzdra, N-bomby opravdu není třeba. Nicméně tvrzení:

Rovnaké stopy vznikajú aj v kremíku, majú priemer okolo tisíciny milimetru a odlišnú vodivosť

je třeba uvést na pravou míru, čistý křemík je totiž dobrý isolant (není to kov) a vodičem se stává za specifických podmínek kdy je "znečištěn" přesně stanoveným způsobem látkou s přebytkem nebo naopak nedostatkem valenčních elektronů (polovodič typu N nebo P). To je princip polovodičového přechodu a je to popsané v každé učebnici fysiky. Moje otázka zněla, jak dokáže proud neutronů do tohoto fysikálního jevu zasáhnout. Jak se detekuje, je známo.
Poškození ionisací je od určité hodnoty záření nevratné, zde souhlas. Je otázka, co všechno taková dávka záření mimo destrukci polovodiče stihne napáchat, jinými slovy zda má smysl se zabývat odolností elektronických zařízení když se její účinky projeví třeba na aktuálním zdravotním stavu obsluhy zařízení. Je třeba říct, že ochrana polovodičů před tímto typem poškození je velmi dobře propracovaná díky aktivitám ve vesmíru. Tohle totiž musí umět každý výrobce satelitů a že jich dnes je.

Výroba elektronických komponentů: ano, máš pravdu, že v CCCP se vyráběly i takové kombinace logických obvodů, které se nevyskytovaly jinde. Není to velký problém protože se jedná v podstatě o stavebnici. Základ je vždy byl v kopii některého komponentu ze země, kde mlátí černochy. Hybridní integrované obvody Tesla vyráběla v závodě v Hradci Králové v takovém sortimentu, který pro spotřební elekroniku neměl význam. Jednalo se o jednoúčelové obvody vyráběné v malých sériích protože měli opravdu velmi úzké pole použití a cena tomu odpovídala.

Přirovnání s tím "fúrikem" je velmi trefné.



to redboy
v podstatě říkáme totéž. I v zemi kde zítra znamená včera byly ekonomické zdroje omezené a na výzkum některých věcí a převedení jeho výsledků do opakovatelné výroby prostě prostředky nebyly. Ne že by se to tam neumělo, chytří lidé i blbci jsou po zeměkouli rozmístěni celkem rovnoměrně včetně země milované. Tamní problém tkvěl (a zčásti dodnes tkví) v ekonomickém a sociálním uspořádání poměrů a ne v absenci schopných a vzdělaných lidí.

[kacermiroslav]

Někde jsem kdysi četl, že když se MiG 25 dostal Amwričanům do rukou, tak se poměrně dost posměšně vyjadřovali o jeho dílenském zpracování. Ze spodní části křídla totiž vykukovali části z nýtů. Kupodivu při testech ale zjistili, že právě tyto nýty pomáhají letoun při velkých rychlostech podélně stabilizovat.
Takže...primitivní, leč jak účinné:-)

[Hans S.]

To bych téměř s jistotou odsoudil jako pověru . Když se ve Kbelech podíváš na letouny sovětské provenience, tak uvidíš, že jejich povrch je víceméně v pořádku a o nějakých "špatně opracovaných nýtech" snad ani nemůže být řeč.
Takových historek najdeš strašné množství, ale jejich hodnota je takřka nulová. Už na konci druhé světové války Sověti vyráběli stíhačky, které se kvalitou strojní výroby minimálně blížily západu. Troufám si zapochybovat, že by v téhle modernější době sovětská stíhací letadla nebyla dílensky zpracována na úrovni.

Už jen samotné testování stability - jak mohli tu stabilitu určit? To ty nýty opracovali do "americké" podoby a zjistili, že to ztratilo na stabilitě?

[kacermiroslav]

Těžko říct....asi máš pravdu a jsou to jenom mýty. Je fakt že kvalita ruské oceli a ruských strojů je pověstná. Můj kamarád, vojenský pilot mi vyprávěl, jak počátkem 90 let k nim na základnu létali letci ze západu a nechápěvě kroutili hlavou, když viděli, jako naši po misi chladí brzdy SU-25. Normálně vzali hadici s vodou a dali jí na brzdy. Samozřejmě se hned vyvalil oblak par... Amíci (či kdo to přesně byl), prej jen "kdyby jsme tu udělali na našich F-16, tak nám vše popraská" :-)

[Alchymista]

V podstate to isté uvidíš aj na Su-22M - krídlo a trup urobené čisto, zapustené hlavičky nitov. Zato krídielka - kotlarina, guľaté hlavičky o priemere okolo 1cm trčia snáď aj tri milimetre nad poťah.
Fušerina? Asi nie, skôr to bude mať niečo spoločné s obtekaním a účinnosťou kormidiel. Vtip je v tom, že pokiaľ úmyselne generujem na povrchu obtekaného telesa malé turbolencie a víry, pomerne veľmi účinne tým zabránim, aby vznikali víry a turbolencie veľké. Tento trik poznajú žraloky už pár sto milionov rokov.

Jediný stroj, o ktorom sa dá tvrdiť, že bol odfláknutý po stánke stavby bol prvý prototyp Tu-144 - zadná časť trupu bola stavaná "narýchlo", pretože niekto prial nezmyselný záväzok dokončiť ho k nejakému výročiu.

[Kutuzov]

Tebou citovaná pasáž je z knihy od Johna Barrona - Poslední let pilota Migu 25 - současně je tam i odpověď proč bylo inkriminované místo "špatně" dílensky opracováno - bylo to kvůli ceně - aerodynamicky to nemělo žádný negativní efekt (spíše naopak) a tak se na opracování použila levnější technologie. Pasáž zdůrazňuje rozdílný postup a filozofii při výrobě jako takové (oproti Západu), kdy je snaha dosáhnout stejný výsledek co nejlevnějším postupem. Tato filozofie vznikla za druhé světové války během odsunu válečného průmyslu za Ural. Velmi zajimavé bylo čtení monografie English Electric (BAC) Canberra v L+K zvláště pasáž o spuštění její licenční výroby v USA, kdy britští odborníci byli šokovaní faktem, že díly na toto letadlo vyrobené v USA byly v tolerancích jednotek mm (zatímco přesnost dílů vyrobených v GB byly setiny mm) - docela mě tato informace překvapila. Pak už jsem ani nebyl překvapen faktem, který jsem se dočetl v monografii asi nejlepší bitevní lodi (třída Iowa), kdy vyrobené díly barbet a dalších komponent dělových věží měly rozměry odlišné od projektovaných v řádech metrů a napasování těchto věží se dělalo až při vlastní stavbě lodi (různí dodavatelé komponent a dílů). No a nakonec výroba nejdražšího (a nejznámějšího) zmetku na světě Hubbleova teleskopu je dostatečně známá ... Holt amíci mají taky svoje, ale zatím to vždycky zvládli s docela bravurní improvizací ...

Trošku od tématu je odkaz na recenzi zajímavé knihy jednoho vojenského historika:
http://www.blisty.cz/art/40875.html

[Rosomak]

S tím Hubblem opatrně, zařízení na měření křivosti dodala armáda.
Chyba je pouze 4 mikrometry, ale to v kombinaci primárního a sekundárního zrcadla vytváří sférickou aberaci 38 mm (rozostření). Chyba vznikla posunutím čočky dodaného měřícího zařízení o 1,3 mm. Společnost Perkin-Elmer která zrcadlo vyráběla, používala ještě dva další korektory, které hlásily sférickou aberaci, ale jelikož měly řádově horší přesnost než armádní zařízení (dodané fy Kodak), tak je firma nebrala do úvahy. NASA se pak spokojila s výsledky testů, místo aby si zrcadlo a soustavu ještě na Zemi nechala otestovat.
Jednalo se tedy o lidské selhání (někdo hovoří o záměru).
Nejdražší zmetek Hubble není, tím je určitě raketoplán.