Doplnění k výzbroji:
Hans S. píše:(...)
Pozdější série letounů C 210 (mezitím přeznačeného na Avia S-199) (...)
Výzbroj tvořená dvojicí 13 mm kulometů
MG 131 ale byla v druhé polovině 40. let již de facto nepoužitelná. V křídle tak opět našla své místo dvojice 7,92 mm kulometů MG 17, nebo mnohem častěji pod křídlem instalovaný pár 20 mm kanonů
MG 151/20, což se ale samozřejmě negativně projevilo jak na výkonech, tak i obratnosti.
Vedle výroby jednomístných stíhacích S-199 bylo přikročeno po vzoru
Bf 109 G-12 k výrobě cvičného letounu Avia C 210C (resp. později CS-199). Trup prošel značnou rekonstrukcí, v jeho zadní části našel své místo kokpit instruktora. Celý prostor byl opatřen rozměrným krytem kabiny odvozeným od cvičných letounů Arado.
Vzhledem k tomu, že @Hans S. článek publikoval v r. 2008, tak logicky nemohl čerpat např. z tématické dvoudílné publikace o S/CS-199 od M. Irra (první díla v 2010, druhý ve 2012).
O to víc mě překvapilo, že v odkazovaném článku na idnes.cz, publikovaném ve 2020, autor (R. Folprecht) tu výzbroj popsal povrchně.
1)
CS-199 patrně byla dodávána bez palné výzbroje ... ale pokud si dobře vzpomínám, tak M. Irra s průměrnou mírou jistoty tvrdil, že s výjimkou prvních pár desítek kusů Avií S/CS-199 byly všechny dodané letadla s fotokulometem a všechny (tj. i CS-199) měly vnitřní instalace připraveny na montáž hřbetních kulometů). Akorát do CS-199 fabrika ty kulomety, a patrně taky předělala i kryt motoru, aby zakryla otvor... když se dívám na fotky CS-199, tak já tam nevidím ani vpravo a ani vlevo na hřbetu motoru "díru" kudy by mohl střílet hřbetní kulomet
http://www.vhu.cz/avia-cs-199/
Radek Folprecht, technet.idnes.cz píše:Dvoumístná cvičná Avia CS-199 hlavňovou výzbroj postrádala
2)
kanonová výzbroj pod křídly jako nejčastější výzbroj S-199
pokud si dobře vzpomínám z knížky od M. Irra, tak těsně po válce celkově mělo MNO k dispozici 380 kanonů ráže 20 (a IMHO žádné další nezískalo, myslím tím např. nezískalo z případné výroby česko-slovenských zbrojovek)... Plus info, že Mosquita ve výzbroji česko-slovenského letectva měly být přezbrojeny těmito kanony, což dává smysl, neboť Mosquita byly ve výzbroji ČSR tuším do poloviny 50.let (celková dodávka z Velké Británie bylo 24 bojových a 2 cvičné, britské bojové Mosquita nosily 4 kanony)
https://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=57&t=52590
Tj. pokud bylo řekněme 20 Mosquit přezbrojeno kořistními kanony, tak zbývá cca 300 kanonů pro S-199... Při dvou kanonech pod křídly, to teoreticky dělá zhruba 150 S-199 s kanonovou výzbrojí, tj. 1/3 z celkových zhruba 450 S-199.
Radek Folprecht, technet.idnes.cz píše: Výzbroj prvních S-199 tak tvořila pouze dvojice synchronizovaných kulometů Rheinmetall MG 131 (ráže 13 mm) umístěných v trupu nad motorem. U dalších strojů přibyly dva kulomety Rheinmetall MG 17 (ráže 7,92 mm) v křídle. Nejčastější variantu ovšem představují dva 20mm kanony Rheinmetall MG 151v aerodynamických pouzdrech pod křídlem s již obligátními 13mm kulomety nad motorem
zdroj:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... enstvi_erp
Popravdě - vzhledem k přetížení letadla S-199 mi moc nedává smysl proč montovat podkřídlové kanony (i kdyby teoreticky MNO někde sehnalo další stovky leteckých kanonů).
Tj. nejčastější variantou výzbroje S-199 IMHO byly dva hřbetní kulomety ráže 13mm s fotokulometem. Což dává smysl, vzhledem k tomu, že MNO přidělilo materiál pro dokončení zhruba 15 tisícům rozpracovaných kulometů vz. 131/13N - označení pro německé MG 131 (četl jsem v uvedené knížce od M. Irry) ... ale bohužel úplně přesně si nepamatuji , jestli poválečné dokončení rozpracovaných MG131 bylo ve Strakonicích, Brně, Povážské Bystrici, Vsetíně, Uh. Brodě. IMHO další fungující zbrojovky (např. v Plzni či v Dubnici n. Váhom se IMHO věnovaly dělům)... tj. dostatek kapacity pro pokračování výroby/dokončení rozpracovaných leteckých kulometů IMHO byly jedním z faktorů proč S-199 a nikoliv nějaké olétaniny lepších typů, které by bylo nutné kompletně kupovat ze zahraničí.
Můj osobní názor, proč považuji S-199 za dobré řešení (nejméně špatné řešení):
a) Důvodem proč S-199 byla spousta použitelného vybavení, draků, součástek a agregátů z kořisti. A taky fakt, že o Bf-109 v zemích okupovaných/osvobozených Sovětských svazem takřka nebyl zájem (kromě Finska jsem kdysi zachytil info, že snad nějaké Bf-109 byly provozovány v Rumunsku). Tj. z Maďarska, Polska, Bulharska, Rakouska a Německa teoreticky šlo sehnat spousty kořistních dílů či celých letadel a to za pakatel.
Takže já tvrdím, že v období poválečné bídy bylo správné, že se Česko-Slovensko vydá cestou "vrakoviště", kdy bude rozebírat kořistní letadla (nebo odkoupené kořistní z uvedených zahraničních zemí), kombinovat je s nepoužitými kořistní díly a sestavovat z nich jakés-takés použitelné letadla, tak aby stovky pilotů cvičených v jednotlivých letech 1946 a následujících mohli přejít na bojové letadla. Tj. zvolená cesta "vrakoviště" zaručila, že největší díl z česko-slovenského státního rozpočtu se vrátila formou mezd k jednotlivým lidem (tak aby měli živobytí)... tj. nebylo nutné utrácet velké částky za nakupované suroviny (plech,...) pro výrobu stíhaček nebo za nakupované provozní náplně, munici,... pro provoz stíhaček
b) Plus fakt, že volbou S-199 navázalo MNO na zavedené cvičené letadla produkované česko-slovenskými leteckými fabriky těsně po WW2 - tj. de facto Česko-Slovensko převzalo linii provozovanou v Luftwaffe pro jednomístné stíhací/stíhací-bombardovací - od letadel pro (základní) výcvik (C-4/104, C-6, C-2) až k bojovým
c) Plus bonus - že Česko-Slovenské letectvo, vyzbrojované tak (ne)kvalitními letadly jako S-199, nebylo velkou hrozbou pro tehdejší obvyklé stíhačky... tj. stovkami S-199 objednanými v 1946/47 jsme neodstartovali velké "závody ve zbrojení" se sousedními zeměmi (např. s ohledem na poválečné územní spory ČSR a Polska) . Ovšem s ohledem na předpoklad česko-slovenských politiků těsně po WW2, že poválečné Německo/Rakousko/Maďarsko se do pár let (?do 10?) opět pokusí ohrožovat Česko-Slovensko, tak byly položeny základy pro to, aby bylo k dispozici dostatek kvalifikovaných pilotů... Naštěstí proběhla denacifikace takže strach z opakované agrese Německa se nenaplnil.
@Hydrostar... díky za info.
Souhlas s Tvým zhodnocením. Akorát bych vypíchnul, že objednávkami S-199 maximum česko-slovenských daní se utratilo za mzdy, tj. nikoliv za nákup (zahraničích) surovin, polotovarů ... je IMHO rozdíl, když se kupuje použitý díl za šrotovou cenu nebo když se kupuje za cenu nového dílu).
@Skelet ... možná Ti úplně jasně nerozumím ... tvrdíš, že v Jugoslávii zkombinovali drak Messerschmittu (patrně Gustava) se sovětským VK-107? Pokud jo, tak mohl bys prosím postnout link/bližší info? Třebas do vlákna o Bf-109? Díky.