Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 4/12/2008, 08:09

jak je to vůbec se službou Migů 25 v současném rukém letectvu, příp. které postsovětské republiky je mají ve výzbroji???

Příspěvek od **skelet** » 4/12/2008, 08:12

zkus prohledat tohle vlákno. někde to tam bude http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=127 ... &start=100

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 4/12/2008, 08:24

skelet: díky za odkaz. V jednom z přízpěvků se autor zmiňuje o přeletu iráckých MIG25 do Íránu v době první války v zálivu. Jak s nimi Írán naložil?? Provozuje je?? a o kolik strojů se mohlo jednat??

Příspěvek od **skelet** » 4/12/2008, 08:26

co to má společného s ZHN na našem území?

Sgt.Pierro · Příspěvek od **Sgt.Pierro** » 4/12/2008, 08:29

Snad jen ty pohonné jednotky....

pepah · Příspěvek od **pepah** » 4/12/2008, 11:44

Rosomak píše:
pepah píše:Ono jim tady ani žádné letiště snad kromě Mošnova a Ruzyně ani nevyhovovalo.
Máš přece letiště Hradčany s 2,7 km dlouhou dráhou.
Nezapomeň na letiště Brno, 2,65 km dráha, obsazené armádou v 80 letech (SU 7B, MIG 21 PF)

Zdroj z kterého to mám uvádí jen Mošnov, Ruzyni jsem tam dopsal já. Předpokládám, že to bylo proto, že obě tyto letiště mají RWY dlouhou min. 3,5 km.

Příspěvek od **skelet** » 4/12/2008, 12:31

No a co Milovice?

pepah · Příspěvek od **pepah** » 4/12/2008, 12:44

skelet píše:No a co Milovice?

Milovice mají 2,7 km. Ještě mě napadnul Žatec, ale v aktuální databázi letišť není jak měl dlouhou dráhu v dobách největší slávy:-) Asi opravdu Mig 25 potřebuje přes 3 km, ale Mig 31 na tom má být trošku lépe s délkou potřebné dráhy.

Rosomak · Příspěvek od **Rosomak** » 4/12/2008, 12:52

To určitě ne. Požadavky MiG-25 na letištní dráhu:
Přistávací: 2 180 m
Přistávací s padákem: 800 m
Vzletová: 1 380 m

pepah · Příspěvek od **pepah** » 4/12/2008, 13:26

Rosomak píše:To určitě ne. Požadavky MiG-25 na letištní dráhu:
Přistávací: 2 180 m
Přistávací s padákem: 800 m
Vzletová: 1 380 m

Víš ono to je trochu ošemetné. Tyto údaje jsou hodně obecné. Nevím z nich, zda to platí pro letadlo na maximální letové hmotnosti, zda vzlet a přistání je počítán jen délkou rozjezdu a dojezdu, pro určení délky dráhy se počítá vzlet a přistání přes 15 m překážku, což v tomto případě asi není, další faktor je rezerva pro různě nepovedená přistání, únosnost dráhy, rychlost přistání, možnost startovat a přistávat po větru a spousty dalších parametrů. A pokud vidím, že délka dojezdu je 2180 m což je opravdu hodně (padák bych neřešil - při výcviku se musí počítat s tím, že se utrhne) tak pak se nedivím, ža Mig-25 by potřeboval alespoň 3 km RWY.

pepah · Příspěvek od **pepah** » 4/12/2008, 13:39

Možná víc řekne tento článek, proč vyžaduje Mig-25 dlouhou dráhu. I Bělenko v Japonsku dráhu přejel.
http://www.militaria.cz/cz/clanky/benes ... obody.html

Příspěvek od **skelet** » 4/12/2008, 14:19

MiG-25 asi neměl přistávací rychlost 400km/h, takže pak Bělenko potřeboval sakra dlouhou runway.

pepah · Příspěvek od **pepah** » 4/12/2008, 14:33

skelet píše:MiG-25 asi neměl přistávací rychlost 400km/h, takže pak Bělenko potřeboval sakra dlouhou runway.

Přistávací rychlost Mig-25 je 290 km/h ( to je také docela dost) , já to uvedl jako takový zajímavý příklad:-)

alibaba · Příspěvek od **alibaba** » 20/12/2008, 00:48

I kdyz je to OT ale v podstate to navazuje na debatu ze strany 6:
http://uk.news.yahoo.com/18/20081219/ts ... 23fef.html

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 20/12/2008, 10:06

reddog píše: Proč se nepárat s titanem? Je lehčí, pevnější než ocel. Nezvládli to rusove asi technologicky?

Rusi z titanu dokázali postaviť aj ponorky. A titan nie je všeobecne pevnejší ako oceľ - pevnosťou v ťahu je porovnateľný s oceľou, najlepšie titanové zliatiny sú výrazne menej pevné ako najlepšie ocele (titan okolo 650MPa, titanové zliatiny okolo 900MPa, špeciálne ocele 500 - 2200 MPa, bežné ocele 350-1000 MPa), podobne je to i ďalšími vlastnosťami. Titan a titanové zliatiny majú ale veľmi dobrý pomer pevnosť - merná hmotnosť. Titanové diely vychádzajú pri rovnakej pevnosti ľahšie, ale objemnejšie ako oceľové, čo ale nie je vždy nevýhoda.
Mimochodom, do polovice 50. rokov mali sovieti na kovový titan prakticky svetový monopol - ako jediný ho vtedy dokázali/vedeli produkovať v priemyslovom merítku.

RAYTHEON · Příspěvek od **RAYTHEON** » 20/12/2008, 10:15

to Alchymista

Mimochodom, do polovice 50. rokov mali sovieti na kovový titan prakticky svetový monopol - ako jediný ho vtedy dokázali/vedeli produkovať v priemyslovom merítku.

Možná by nezaškodilo si zjistit, v které zemi byl kovový titan poprve vyroben a kdy.
Ostatně SR-71 byl od počátku vyvíjen s tím, že bude mít vysoký podíl titanu, výroba a zpracování titanu tedy musela být zvládnutá již před zahájením jeho vývoje.

reddog · Příspěvek od **reddog** » 20/12/2008, 10:32

Alchymista - američané používaly titan prokazatelně už od 1949.
nejlepší titanové / beta slitiny / překračují výrazně 1500 MPa.
Existují kompozity z titanu a ty jsou ještě pevnější než tebou uváděné oceli.

SR71 je z 92 % z titanu. A technologie zpracování titanu byla v USA na vysoké úrovni již v 50 letech. SR71 je ještě v dnešní době technicky nepřekonaný letoun.

Chystám článek o SR71 a tam trochu popíšu i problematiku kolem titanu.

RAYTHEON · Příspěvek od **RAYTHEON** » 20/12/2008, 10:37

to reddog

Jenže na wikipedii se dočteš, že na zpracování titanu měl CCCP světový monopol až do poloviny padesátých let kdy o něj přišel tak, že jim to amíci pomocí průmyslové špionáže ukradli.
Wikipedie je pro dost zdejších diskutérů studnicí poznání a bohužel také jedinou!

reddog · Příspěvek od **reddog** » 20/12/2008, 10:51

To je smutné pokud za nejlepší zdroj považují WIKI.
Není problém vyrábět titan , problém bylo udržet stálou kvalitu.
Američané měly problémy do 1962 udržet 100% kvalitu tavby.
Ale rusové také měly problémy , je smutné že si tady dost lidí myslí že rusové jsou něco víc. V 50 - 60 letech ruský titan zrovna kvalitou neoplíval. Proto to nahrazovali kvantitou produkce aby nahradily zmetky. Američané se soustředily na kvalitnější ale menší množství postačující pro jejich potřebu.
A v technologii zpracování titanu mají bohudík náskok na západě .
Například jeden z producentů kvalitního titanu bylo Poldi Kladno, ale bohužel bylo.

RAYTHEON · Příspěvek od **RAYTHEON** » 20/12/2008, 10:57

to reddog

Metalurgie je pro mě španělskou vískou, pouze si matně vzpomínám na rovnovážný diagram uhlík/železo z dob studií na průmyslovce. Byla slaboproudá, což může být omluvou.
Pokud se orientuješ v metalurgii, uvítal bych článek o základech výroby a zpracování ušlechtilých ocelí, hliníkových slitin, titanu a dalších kovů, používaných ve vojenské technice.