Podporučík Argonantus ve válce, která nebyla II.

[Mirek58]

Mám za to, že morálka vojáka vždycky stojí na dvou oporách nesoucí hlavní psychologickou zátěž jednotlivce.
První je ochrana svojí osoby, druhá ochrana své a dalších osob. Ty jsou nosné.
Další opora je daná přesvědčením propaganda, msta a podobně. Ale tato pouze stabilizuje celek, není nosná.
A vojáci byli a jsou všade stejní. Malovat si něco o morální nadřazenosti svých, nebo druhých, je pouze věc emocí a víry.

[Flogger G]

Výcvik VZS Bundeswheru byl opravdu dobře metodicky propracován a kázeň vojáka při výcviku byla příkladná i pro US. ARMY. Návaznost na tradice německých ozbrojených sil byla určitě pro mnohé inspirující. Tuto kázeň však vyžadoval i zákon. Uvedu příklad doložený bývalým kolegou, který v Německu počátkem 90. let studoval:
Během pořadového výcviku jeden vojín hodil sněhovou koulí po svobodníkovi (Gefr), velícímu v tu chvíli družstvu. Podle řádů je vojínovi obecně nadřízen každý desátník (Utfz), takže by to bylo běžně za nějakou důtku či směnu v kuchyni navíc od velitele. Protože však v tu chvíli svobodník velel cvičícím vojákům, byl delikvent odsouzen soudem k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců. Kolik by dostal, kdyby se trefil?

Naše armáda nikdy takovou kázeň neměla a na tento stav poukazovaly špičky VS, horší byli snad jen Rumuni. Poláci viděli v každém našem vojákovi Švejka. Posměch ustal vždy, když našim vojákům o něco šlo, pak makali líp, než "soudruzi z NDR". Třeba jen být lepší než "Rusáci".
Motivaci musí mít každý voják a o nás to platí dvojnásob.

[Mirek58]

Argonautus:
Tak tedy k těm Krkonoším 1980 z mého úhlu pohledu:
Pátek: cca 14.00 první avizo, že se něco chystá na víkend od spojařů (mě to obzvlášt zajímalo, anžto za mnou měla dojet žena na víkend, takže telegram domů, přes dálnou)
Sobota: cca 01.00 Poplach, do 7 min vyjíždějí spojky z kasina ( jako obvykle já mezi nima), takže ostrej, za hodinu vyklizený kasino, všechny pingly v autě. Začíná se nezvyklé rozmistování mužsta ( prapor se dělí, vyčlenuje se výjezdová skupina). V "Rusku" řvou motory všude, později se dozvídáme, že rusáci uvolnili tank. střelnici Bělá a zmizli kompletně do lesů včetně mech jednotek ( divize?) z M.Boleslavi.
cca 04.00 nakládání PHM v kanystrech na V3S NA (divné)!
cca 06.00 výjezd štábáků do Hněvic pro materiál "hadic" a důstojníky, současně vyrážejí PV3S NA na trasu Bělá - Roudnice ( zachranovat tanky)
cca 12.00 návrat, představení nových důstojníků,upřesnění výjezdové skupiny, nakládání materiálu ze skladů na T111. Fasování munice. Zachranování tankistů před umrznutím, Aratexy z pr. skladů - Došli orodovat samotní důstojníci tankánů. Stavba stanového městečka za kasinem v prostoru.
cca 18.00 výjezd výjezdové skupiny do Liberce.
neděle:cca 01.00 příjezd poslední kolony do Liberce, krátký odpočinek v kasárnách chemiků, rozmražení kluků z koreb NA, přesun na nádraží za účelem uvolnění 4ks kolejí ( příprava stáčecího místa pro 3x vlak souprava NM, 1x BA. Což obnášelo uvolnění zhlaví, kolejí, vyhrožování vlakvedoucímu rychlíku ostře nabitou 58. aby zmizel se svým šrotem z koleje, tahání odstavených vagonů PV3S a podobné legrácky. Rozvinutí stáčecího bodu. Příprava stavby linky. Z pohledu civilistů neuvěřitelné pohledy, na to co jsme tam vyváděli a jak jsme potřebné zajištovali.
Takže vše přichystáno na příjezd vlaků s PHM a jednotek někdy kolem odpoledních hodin.
cca 24.00 návrat průzkumníků z Polska, hlášení o očekávaném odporu - jeho zaměření na nepanc. cíle. Z toho důvodu jsme si na každý nákladák, cisternu vyžádali střelce s LK 59, kupodivu splněno.
Mezi tím v kasinu příjem záložek, vystrojování komplet. praporu PDPH, záložáky vozily voj auta NA i OA. Příjezd výjezdové skupiny od 2. pr PDPH pro zajištění TD a Hradčan v prostoru
No a pak byl celkem týden klídek (pár bouraček na náledí, před nádražím byly kostky a ty svinsky klouzaly, jednu mám taky na svědomí).
Naučili jsme se od místních chemiků hrát Bonanzu.
To jest při setkání s důstojníkem, po pozdravu a jeho minutí vytasit imaginární kolt a stiskout spoušt. Vše bylo v pohodě, až do doby kdy jsme si z nudy vyrobili dřevěnou maketu Maxima a bránili s ní chodbu na štábu před důstoníky a když se k tomu připočetla nabouraná chemická Tatra s fukarem( zkoušeli jsme kolik pojede na tryskový pohon na dvoře, ty kurvy brzdy byly slabý), tak jsem to měl po návratu k útvaru za pár s dekou.
A tohle vše jsme zajištovali jenom my základáci. Důstojníci řekli pouze co se má udělat, připravit, do kdy, nikoliv jak, to bylo na nás a zmákli jsme to na výtečně, včetně malérů. Ono jich tam důstojníků bylo taky pramálo, absíci udělali to nejlepší co mohli, nepřekáželi a starali se aby bylo teplý do huby a učili se.

[Dzin]

jmodrak (případně i Pátrač) - šlo o tu adaptabilitu, chtěl jsem jen ukázat stejný případ z jiným výsledkem. Myslíš si snad, že se protipovstalecký boj v armádádch NATo nějak speciálně cvičil? Naopak, armády NATO byly cvičeny právě v onom klasickém konvenčním (případně jaderném) konfliktu s armádami VS. To, co je čekalo v Afghánistánu či Iráku nebylo nikdy speciálně cvičeno, maximálně u speciálních jednotek. Maximálně mohli čerpat ze zkušeností z Vietnamu. Ale NATo prostě tento typ konfliktu necvičilo.
A o to nám jde, o schopnost vypořádat se jinému typu válčení, než na jaký jsem zvyklí, o přizpůsobyvosti. A právě toto armády NATo předveli, že zvládají. Např. v roce 2003 čekali v Iráku stejný typ konfliktu, jako v roce 1991. Avšem najednou se tankové jednotky nestřetávaly hlavně s obrněnou technikou, ale se skupinkami bojovníků. A vypořádaly se s tím.

Moc velitele je sice daná zákony krajiny, ale opět máme dost případů odřeknutí poslušnosti a t omnohdy v nemalém měřítku. Třeba zhroucení mnohých jednotek RA v roce 1941 bylo ikdyž zákony v případě neuposlechnutí byly přímo drakonické.

A stále, zaměňuješ bojovou otázku ap olitickou. Neustále operuješ špatně zvládnutým politickým řešením, což ale nemá žádnou váhu v případě bojovývh kvalit armád NATO.


Pátrač:
NATO neplánovalo útok na VS v tom smyslu, že je chtělo porazit az ničit, tak, jako SSSR kapitalistické státy. Naopak, západ byl ochoten k mírovému soužití se SSSR v daleko větší míře, neý on s ním. Většinu nebezpečí ze stran USA a jeho spojenců si nejvyšší činitelé SSSR vsugerovali sami. A hlavně to bylo dáno jejich omezeným rozhledem. Jak je ostatně poznamenáno v "Mitrochinově archivu", SSSR neměl problém získat o západních státech dostatek uinformací, problém byl, že jim nerozuměl a neuměl je vyhodnotit.
Veškeré plány NATO na boj s VS byly obrané, tedy výchozím spouštědlem by byla snaha VS obsadit země NATO.
Ostatně, proč dál nepokračuje studená válka, potom co se SSSR rozpadl? NATO zde bylo stále a protože místo SSSR zde bylo Rusko, podle logiky agresivních snah NATO se v ní mělo pokračovat, ne?
A jen tak soukromě, osobně mám radost, že mladým lidem není lhostejný návrat komunistické diktatury.

Máš naprostou pravdu v hodnocení morálky. Také si myslím, že v případě útoku NATO na země VS by nebyl problém s morálkou jejích vojáků, ale v opačném případě už značný.

Flogger G: Sovětský svaz nepovažoval o mobilizaci a neuvažoval nai o mobilizaci NATO. V jeho podání byl konflikt zahájen nečekaným úderem a rozhodnut dříve, než se stačí země zmobilizovat. To byl jeden z důvodů, proč se snažil udržovat ve zbrani tak mohutné síly. Uvažovat o politické eskalaci je sice zajímavé, ale neodpovídá to plánům SSSR na vzájemný konflikt.

[Argonantus]

Mirek 58 - moc díky; to jsem potřeboval. Není nad experiment nevyprovokovaného útoku v reálu, že.

Řekl vám někdo, kam a proč se jede?

[Mirek58]

Oficiálně ostré cvičení, neoficiálně četli jsme noviny, rozhodující bylo, když jsme slyšeli jak v "Rusku" řvou motory.
Zbytek rutina.

[Argonantus]

Mirek 58
Aha, díky.

Ví někdo, kolik toto "ostré cvičení" zahrnovalo?
A ví někdo, zda na toto "ostré cvičení" Západ nějak reagoval?

Jinak, Pátrači, pro letmém prohlédnutí IX jsem tam už nic nevymyslel. Nějak mne ten poslední díl neinspiruje, narozdíl od VIII, což je trhák.
Takže, jak budeš chtít, můžeš to máznout.

[skelet]

K operaci Krkonoše 1980 zde máme samostatné vlákno
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=175&t=5966

jinak při té příležitosti dostal můj otec, co by záložák silničního vojska (původně VÚ8872 Bílině), ve funkci řidič-specialista, částečný mobilizační rozkaz.

[Mirek58]

Skelet:
Promin, Mea culpa!

[skelet]

nic se neděje.. je to zastrčené vlákno

[Argonantus]

Já se taky omlouvám. Ještě se tu nevyznám. Z toho vlákna je naznačen alespoň ten rozsah - dvě divize, plus ale ti Rusové (a to může být celá docela macatá 22. armáda).

Nicméně, v této debatě mi šlo zejména demonstrovat Pátračovi, že představa, že ČSLA najednou z ničehož nic někam zaútočí a nepocítí potřebu k tomu komukoli cokoli říkat - ani vlastním vojákům - není až tak šílená.

[Franz Trubka]

Argonauntusi, s odpustenim zacinas davat vic prostoru svym politickym nazorum a vlastnimu pojeti valky proti NATO nez realite CSLA v tehdejsi dobe.Jako velitel roty tanku by jsi byl jen zrnko prachu na sachovnici a jedine, co by jsi mohl, bylo poslouchat rozkazy a modlit se.
Panove Patrac a Polarfox: podle me mate oba pravdu. 25 let vseznalci a 50+ dedci se najdou na netu se svymi rozumy urcite. Ty dedci aspon videli tank realne, nejen na obrazku.
Pan Skelet: Robert Jung, Jasnejsi nez tisic slunci. Velmi dobra knizka.
Pan Mirek 58: realne a velmi dobre hodnoceni tehdejsi situace
Pan Franz Trubka: mene kecat,kdyz ho mraz uveznil v domu se zasobou Plzne na nekolik tydnu,ktera se po par dnech nebezpecne tenci

[Argonantus]

Argonauntusi, s odpustenim zacinas davat vic prostoru svym politickym nazorum a vlastnimu pojeti valky proti NATO nez realite CSLA v tehdejsi dobe.Jako velitel roty tanku by jsi byl jen zrnko prachu na sachovnici a jedine, co by jsi mohl, bylo poslouchat rozkazy a modlit se.

No, ne.
Já nejsem duší voják a vždycky jsem jednal sám za sebe. Nejde o politický názor, ale o mravní integritu. Pokud by to podřízeným záložákům nic neříkalo, doufám, že bych měl dost odvahy na to, abych se v tom nejhorším scénáři alespoň zastřelil sám, kdyby nebylo lepší řešení. Za zvláště kritický pokládám problém zabíjení civilistů.

Představa, že vojáci vždycky poslouchají rozkazy je vyvrácena příklady, kdy se tak nestalo. Legie, například. Ruští vojáci v roce 1968, které zastřelili za neposlušnost.
Ale dokázat svoje jednání v hypotetickém scénáři samozřejmě nemůžu a hádat se nechci.

[Franz Trubka]

Bohuzel, nesouhlasim. Budto by jsi se svou rotou po vydani rozkazu utocil na NSR, nebo by jsi umrel. Vlastni rukou nebo u zdi.
S tim zadna moralka ani mravni integrita nema nic spolecneho.Za valky platily uplne jine predpisy .
Ja se taky nechci ani hadat ,ani dohadovat. Vidime to holt kazdy jinak

[Mirek58]

Argonautus:
rozsah sil v dění "Krkonoše" je složitější.
Ruské síly byly předurčeny k náhradě dvou čs. TD u 1A.
Další síly byly podle zvěstí z 3. pr. PDPH přichystány k "cvičení " v Polsku na Moravě. Anžto 3. pr.PDPH taky vyslal výjezdovou skupinu, nevím jistě do Opavy? Tank. jednotky byly aktivovány údajně z Přáslavic.
Rusáci v žádném případě neměli v první vlně vstoupit do Polska!
Těžké jednotky měly být ČS, lehké (pěší) internaconální.
Aspon takhle jsme dění tenkrát rozklíčovali.

[jmodrak]

Dzin : Ak sa NATO "vysporiadali" v roku 2003 s irackými bojovníkmi - asi to myslíš zo srandy, tak boje v následných rokoch bolo čo? Cvičenie ? O "nekonečných víťazstvách" v Afganistane ani nehovoriac. To už ti Rusi v Čečne skutočne zvíťazili. Bez irónie. Síce na dva krát, ale jasne. V podstate armády NATO predviedli, že sú ešte zaostalejšie ako Rusi, lebo tí pochopili po prvej nakladačke, že takto to ďalej nejde. NATO to asi nepochopilo vôbec a stále ide s kladivom tam, kde ma ísť skalpel a naopak. Inak ma dosť prekvapuje, že CIA a vojenské spravodajstvo predpokladalo podľa teba "rovnakú" vojnu ako 1991. Po desiatich rokoch sankcii a bez letectva na strane Iraku, možno aj zbrane ZHN ten zlý Sadam mal.

V júni 41 sa jednalo o kolaps po porážkach na hraniciach. Keď ich ustáli, ustali aj "dezercie", v podstate vojaci bez velenia. Ale to by sa zrútila každá armáda v podobnej situácii. Čo je doložiteľné od staroveku po dnes. Z víťaznej armády vojaci nedezertujú.

Bohužiaľ Dzine klasik von Clausewitz o tom viedol rozpravu pred 200 rokmi. Ak to generalita a politici nedokážu pochopiť ani dnes, nie je problém v ňom. Pretože určujúci faktor je politika. A ak si niekto myslí, že bude okupovať cudziu krajinu, či už pod heslom demokracie alebo socializmu alebo vyššej rasi , a získa si obyvateľstvo rozdávaním coca coli, vodky alebo šnapsu - netvrdím, že nejaký hnidopich sa ulakomí, tak sa mýli. Čo sa týka bojových kvalit armád Nato, len toľko - na you tube to vyzerá pekne, ale realita je niekde inde.

K tým "krkonošiam" na západe boli o všetkom informovaný. Jedinú "protiakciu" urobila Slobodná Európa, ktorá spustila svoje hlášky. Reláciu potom politruk istého tankového pluku prepísal a rozdal mužstvu. Morálne politický stav stúpol o 100%. Kto neverí, nech ide k breze, možno mu niečo zaševalí

[Polarfox]

Panove Patrac a Polarfox: podle me mate oba pravdu. 25 let vseznalci a 50+ dedci se najdou na netu se svymi rozumy urcite. Ty dedci aspon videli tank realne, nejen na obrazku.

25 a 50+ všeználci Teď se nikoho nechci dotknout, ale osobně mi je jedno, zda-li je mu 15 nebo 90, záleží jen na tom, jestli tak říkajíc "plácá krávoviny" a nebo ne. A pokud ano, tak je zhola jedno kolik tanků viděl a nebo jich opravil. Rád se skloním před reálnými zkušenostmi a dokud se jen vzpomíná tak je to fajn, ale jsem háklivý na subjektivní vlastní názory/výklady podpořené jen argumentem věku.

Když mi bude 60 a budu mít rád Palestince, tak také můžu říkat, že v tom dávném roce 2014 při incidentu na ambasádě za nimi celičký lid stál a podporoval je a ty mladej o tom víš kulový, protože jsi jen cucák, co se tehdy batolil v MŠ a teď jsi pořád ještě jen cucák, byť o 30 let starší. To já to zažil!...o tomhle mluvím, o ničem jiném

Ještě bych se jen vrátil k těm T-55 a z hlavně odpalovaným raketám. Má někdo tedy reálnou představu, jak moc to bylo v ČSLA rozšířeno? Většinou se setkávám s tvrzeními typu že velice hodně a následně historkami, jak po konci studené války zahraniční návštěvy z Francie, Německa a spol. čubrněly na teoreticky relativně "neškodné" T-55 a zpětně se třásly při zjištění, jak s nimi mohly na dálku zatočit. Ale museli se opravdu tak třást a nebo to nebylo o moc rozšířenější mimo ty učebny, kde to skoukli dotyční Frantíci a spol. a pár předpisů?

Bohuzel, nesouhlasim. Budto by jsi se svou rotou po vydani rozkazu utocil na NSR, nebo by jsi umrel. Vlastni rukou nebo u zdi.

Ale jasně, tohle je situace, které se nedá dost dobře vyhnout. To tu snad nikdo ani nerozporuje. Ale pokud nastane nestandardní situace/dobrá příležitost/nějaký otřes...tak kdo ví co nedostatečně motivovaný/vymytý voják udělá? Takže by jsi po vydání rozkazu zaútočil na NSR, ale poté, co by tvému veliteli ustřelili palici, půlce roty taktéž, tak by jsi možná místo dalšího boje tuhle příležitost využil a putoval raději do německého zajetí (třeba i se zbytkem roty)...ačkoli by jsi měl dobrou šanci se třeba vrátit ke svým a pokračovat ke světlým socialistickým zítřkům pod novým velitelem a s novými spolubojovníky. Je tohle tak nereálné?

[Argonantus]

Franz Trubka ještě:

Velmi pravděpodobně bych útoočil na NSR v prvních hodinách, kdy by žádný rozkaz k útoku paradoxně ani nemusel přijít a bylo by to takové cvičení. Tam by z toho asi vystoupit nešlo a hlavně bych možná dlouho nevěděl, co dělám. A nohl bych klidně dojet až do bitvy.
V dalším vývoji bych velmi pravděpodobně zemřel; a možná i vlastní rukou. Takže v tom se shodujeme.

Já jen si dovoluji nesouhlasit s tím, že bych bezpodmínečně poslouchal rozkazy. Troufám si odhadovat svoje reakce a umím si podle Pátračem předloženého scénáře představit řadu situací, kdy bych dost jistě poslouchat přestal, a to buď s rizikem smrti cizí rukou, a nebo rovnou vlastní, kdyby bylo ještě hůře. On mi totiž ten plán stejně nenabízí nic jiného, než různé způsoby vlastní smrti, ze kterých si mohu vybrat; a je jen otázka času, kdy bych to pochopil.

Ale to předbíháme do dalších částí Pátračova veledíla.

Polarfox:
Jo, rozumíte mi dost přesně.

Má někdo tedy reálnou představu, jak moc to bylo v ČSLA rozšířeno? Většinou se setkávám s tvrzeními typu že velice hodně

jednoduchá odpově´d - nevěřte jim ani slovo; podobnou věc jsem nepotkal za celou vojnu a nikdy o ní tehdy neslyšel, a když to neměly prvosledové jednotky, tak to asi těžko měly nějaké zoufalé uloženky.
Je to stejná exotika, jako Palcát - věřím, že byly nějaké prototypy, že se to zkoušelo a ohromovalo tím pár generálů na Doupově, ale řadově to nebylo snad vůbec nikde.

[Mirek58]

Jen na dokreslení jak se mění morálka vojáka pod tlakem:
Po návratu do z Liberce naše cesta jako obvykle vedla přes "Rusko" na pívo.
Jenže ouha za prvním stromem ruská stojka - Stoj, ruky věrch a výstražné ratata. Na otázku: Vasjo co blbneš ty pako? Zazněla odpověd : Vojevaja zadača a hybaj v tjurmu.
Nebyla s nima řeč, makali jako nabroušený dýky i když důstojníci byli z dohledu.
Po skončení cvičení zas se z nich stali ti milý, přitroublí rusáci jak jsme je znali.
A při tom to byli kluci s kterýma jsme rok se bratřili u vodky a piva.
Tam jsem taky poprvé viděl "stráž na kukačku".
První čára stráže narušitele propustí a jistí z krytu zezadu, druhá čára zadrží, přičemž ji jistí třetí skrytý střelec ve třetí linii.

[Pátrač]

Malá vsuvka od Pátrače

Nějak se zde hodně motáte kolem té podivné operace nebo někdy zvané cvičení „KRKONOŠE.“ Tato operace je někdy připomínána jako důkaz všeho možného. Osobně si myslím, že pravda je jasná. Byla to demonstrace připravenosti naší armády či její vybrané části vstoupit na území PLR v případě, že polské vedení nepřijme opatření k potlačení rozjetého protisocialistického a protisovětského hnutí. Celé to proběhlo v několika dnech a v krajně špatných povětrnostních podmínkách, ato 6. až 9. prosince 1980. J byl tehdy rok a pár měsíců na střední škole a dlouho mi leželo v hlavě, proč z rovna v prosinci máme obden bojové poplachy a podobné radovánky.

Pan Minařík ve své odpovědi na dotaz k tomuto cvičení či spíše „cvičení“ uvádí, že celý tento cirkus se rozběhl už 1. prosince poradou na Generálním štábu Sovětské armády v Moskvě, kterou řídil jeho náčelník maršál Ogarkov. Za ČSLA se toho účastnil generálplukovník Miroslav Blahník, náčelník generálního štábu.

Bylo to dobře vymyšleno. Cvičení mělo proběhnout ve dvou částech:

primo: samostatná divizní taktická cvičení na území armád zúčastněných států, která se toho měla účastnit. Ta měla trvat pět a šest dnů. Po jejich ukončení měla přijít druhá fáze mělo nastoupit:

secundo: frontové velitelsko-štábní cvičení se soustředěním vojsk na území Polska v době jednání v Moskvě bez uřčení délky této fáze.

Předpokládané síly:
- pět až šest divizí Sovětské armády z toho jedna ze složení Střední skupiny vojsk dislokované u nás doma, tedy Argonante ne celá tato skupina, tozpadla by se bojová pohotovst celého frontu a to nešlo,
- čtyř divizí Polské lidové armády což považuji za bezbřehý optimismus, když tohoto jednání se účastnil i polský náčelník generálního štábu. Aspoň Poláci věděli z první ruky, co je čeká
- dvou našich divizí, jak uvidíme dále, byly to divize od 1. armády a to 1. a 9. tanková
- jedné divize Národní lidové armády NDR

Signál k zahájení druhé fáze a překročení polských hranic měl vydat sovětský generální štáb. Naše dvě divize jak už jsem uvedl, 1. a 9. tanková divize byly řízeny přímo velitelstvím Západního vojenského okruhu. Pokud by došlo k tomuto pokynu po ukončení první fáze, měla 1. tanková divize směřovat do výcvikového prostoru Zagaň, kde se mělo cvičit s polskými jednotkami. Potom měla tato divize přeskočit do prostoru Opole. 9. tanková divize se měla rozmístit na jih od Katovic.

Když se generál Blahník 2. prosince vrátil z toho moskevského sabatu, svolal shromáždění vybraných funkcionářů ministerstva, generálního štábu, a obou okruhů. Zde byly vydány pokyny pro přípravu obou divizí na cvičení:
- prostory rozmístění po vyvedení ze stálých posádek,
- osy přesunu a časové kalkulace,
- téma cvičení, kterým mělo být, cituji: „ uvedení vojsk do zvýšené bojové pohotovosti, přesun a zasazení do sražení s následným rozvíjením útoku do operační hloubky“.

Kdy to proběhne zatím nebylo jasné, čekalo se na pokyn od velkého soudruha. Armádní generál Martin Dzůr, tedy ministr národní obrany, ale prezidentovi hlásil, že očekává cca týden na přípravu štábů a vyčleněných vojsk. Jak by řekl Argonatus, zlatý oči které to viděly.

Už ve dnech 4. a 5. prosince provedla styčná skupina pod vedením zástupce velitele Západního vojenského okruhu generála Gottwalda rekognoskaci na území Slezského vojenského okruhu. Tedy něco takového, jako na jaře roku 1968 provedli sovětští generálové u nás v rámci soudružské návštěvy. V náš prospěch mluví alespoň to, že se to nedělo za zády polských vojáků, ti byli přítomni. Součinnost s polskou 11. tankovou divizí zabezpečil náčelník štábu 1. armády generál Vacek.
V náš neprospěch zase mluví to, že pláci sami nedělali vůbec nic a naši důstojníci se pohybovali v civilních oděvech.
Jako druhý bod co bych viděl mluvit v náš prospěch, je to, že generál Gottwald ve své zprávě z této rekognoskace jasně uvedl, že toto cvičení budou polští vojáci chápat jako cizí intervenci. Tím prokázal velkou míru rozumu. Ale zatím ho nikdo neposlouchal.

A tak ministr Dzůr vydal už 5. prosince nařízení veliteli Západního vojenského okruhu generálovi Veselému s úkolem, cituji: „zpracovat, provést a řídit taktické cvičení dvou tankových divizí s vojsky na plných počtech“ s dobou pohotovosti k zahájení cvičení 6. prosince v 15.00“. A bylo vymalováno.
Cvičení s názvem „KRKONOŠE“ bylo zahájeno 6. prosince v 17.00 vyhlášením bojové pohotovosti. A začal velký šupec zvaný škatule škatule hejbejte se.
- už v noci se do sestavy hlavních sil přesunuly 11. msp z Klatov, 74. msp z Karlových Varů a 9. pzpr z Vimperka
- přesun operační skupiny štábu okruhu z Tábora do Kuřivod ve VVP Mimoň začal 7. prosince od čtyř hodin odpoledne a skončil 8. prosince ve dvě ráno.
- hlavní síly začaly stálé posádky opouštět 7. prosince v 19.00.

1. tanková posílená 74. msp od 20. motostřelecké ve čtyři odpoledne 8. prosince a rozmístila se na určených místech v prostoru Mimoň. 21. tankový pluk zůstal v mateřské posádce.
9. tanková posílená 11. msp od 2. motostřelecké to měla horší, zaujala určené prostory ve středních a východních Čechách až 8. prosince v jedenáct v noci. Také zde jeden tankový pluk zůstal v mateřské posádce. CO kdyby – vojska NATO nikdy nespí. Extrémní zimní počasí a díky časové tísni mizerná rekognoskace pochodových os se přesuny divizí zpozdily 2,5 hodiny u 1. tankové a o 6,5 hodiny u 9. tankové.

Jinak to bylo v dané době, roční době a rychlosti jakou to vše bylo rozjeto, překvapivě velké. Posádky opustilo:
- 17 309 osob,
- 541 tanků,
- 261 BVP,
- 335 OT
- 139 dělostřeleckých prostředků.
V prostorech rozmístění vyvedené útvary zahájily reorganizaci a obnovu sil lidí a bojeschopnosti techniky. Jenže dne 9. prosince ministr národní obrany generál Dzúr nařídil cvičení ukončit. Krajně naštvané divize to tentokrát udělaly v klidu a pořádně.

1. tanková se vrátilo do mateřských posádek 12. prosince v na poledne a 9. tanková byla čipernější a stihla to do 10. prosince tří hodin odpoledne.

A jak bylo v naší armádě zvykem, byl zahájen proces hodnocení cvičení, hledání viníků nedostatků a hon na skryté škůdce.
Vojensko-odborný rozbor cvičení provedl už 16. prosince tehdejší velitel Západního vojenského okruhu generál plukovník František Veselý. Rozbor byl jasný: technický stav vozidel byl krajně nedobrý: bylo zaznamenáno 328 vynucených technických zastávek – rozumějme poruch - což se týkalo:
- 80 tanků což je 14,78%
- 122 BVP/OT což dokonce 20,46 % a to už je opravdu hodně
Nejhůře dopadly motostřelecké pluky.

Jako špatnou hodnotil
- plánovací činnost štábů
- doplňování zásob ve vojscích v zimních podmínkách
Nejvíce byla kritizována sice jediná, ale o to horší mimořádná událost, při níž zahynuli čtyři příslušníci 9. tankové divize.

Druhá fáze nikdy nebyla spuštěna.

Osobně si myslím, že na rozdíl od nás v roce 1968 pro které byla invaze naprostým šokem, Poláci něco takového už čekali delší dobu a jasně dali najevo že jejich armáda bude bojovat. Navíc vyhlášení stanného práva generálem Vojcechem Jeruzelskim, za které Poláci zaplatili krutou daň, internacionální zásah znemožnilo. Jeruzelského za tuším soudili nebo soudí, ale jeho rozhodnutí Poláky ušetřilo jejich vlastního srpna 1968. Bylo to Poláci Polákům, tedy to zůstalo u nich doma.

Mapa té šílenosti je v tom prastarém vláknu, které vydoloval z hlubin palby Skelet.