Takže zase souhrný post.
Julesák - dvě koncepce:
1) Západný - vojskovú PVO keď nie priamo neuznáva, tak minimálne zanedbáva.
Ono je to malinko nedorozumění; jsou to dvě různé situace na té západní straně:
Američani si mohou dovolit zanedbávat PVO, protože ta letadla prostě mají.
Jiné národy jsou tím závislé na Američanech, což znamená, že jsou na tom úplně jinak, než USa. Pro nás je to jasný problém - naše armáda brání vlast jen tehdy, když je USA poblíž.
To, že třeba není v Ukrajinském konfliktu je pro nás jasné varování. To je třeba náš, místní, evropský problém.
A pak je ještě praktičtější problém, přesně to, co kritizuju v původním modelu \ČSLA.
PVO je prostě technicky daleko, i kdyby spojenecké vztahy fungovaly jak hodinky. Neumím si představit, že nějaký čenda velitel roty volá náčelníkovi štábu letectva USA (nebo komu vlastně) o leteckou podporu party Raptorů, kterou potřebuje asi tak do pěti minut.
Takže si myslím, že jiný model, než "východní" je do budoucna pro nás prostě jen omezeně funkční.
Nebo můžeme být "západní", pokud budeme mít sami masivní letectvo, což nějak v dohledné době nevidím.
Jinak mne těší, že mne podporujete i v tom "downsizingu" PVO - zdá se, že na to Rusové přišli taky, že je třeba těmi mašinkami opravdu nešetřit a mít je hodně po ruce.
klingy -
pri rozlohe SR, CR nepotrebujeme tak silne PVO brigady, pokial bude dostatok systemov PVOS resp. bude nimi pokryte cele uzemie
To právě vůbec ne. Jednak je asi dnes těkžo reálné solidně pokrýt plochu ČR proti opravdu moderním létajícím nebezpečím (moderní dvoumachvá manévrující stíhačka, střela s plochou dráhpu letu).
jednak si myslím, že Pátračova brigáda (prapor, a vůbec všechno) je
mobilní právě proto, že neví, kde vlastně bude bojovat.
Je celá řada nebezpečí, dokonce možná většina, která se buď soustředí bodově do konkrétního prostoru s velkou intenzitou, nebo bude ohrožovat zemi ze zahraničí (parta s raletami na východní Ukrajině, parta se stíhačkami tamtéž). Armáda, která je schopna tam dojet a zasáhnout, minimálně na ploše Evropy, je schopna něco ubránit.
Představa. že budeme bránit vlast na Šumavě nebo v Čiernej byla zoufale mimo už v roce 1988 (spor s Pátračem o tehdejší obranný plán). Na hranicích může být na efektivní obranu už dost pozdě.
Tohle bychom se od těch Američanů naučit měli. Není v našich silách řešit problém za mořem a na jiném kontinentě. Ale určitě bychom to měli zmáknout na té Ukrajině nebo v itálii.
Pátrač, miny
Miny už do naší výzbroje asi nikdo nezavede.
Miny jsou zakázané a z hlediska popsané koncepce velmi omezeně funkční, protože příšerně pomalé. Přesně stejný problém, jako zakopávání tanků. Už se na to dnes každý vykašle, protože to vlastně nic doopravdy neubrání.
Flogger
Letoun F-15 verze "E" se již zajímá především o pozemní cíle, ale ten by měl být teoreticky na naší straně. Mnohem víc mne znepokojují stroje Su-34, MiG-35, vylepšené Tu-22M. Tato letadla mají schopnost napadnout pozemní jednotky z velké výšky a vzdálenosti velice přesnými údery.
jasně. Já to nechci konkretizovat, nepřítel může mít dnes cokoli (třeba to někde koupil), jde mi o velmi moderní supersonické bestie tohoto typu, kde je asi jakékoli PVO na hranici svých technických možností.
Rotními ani praporními prostředky takové letadlo asi nechytím, to je jasné.
Brigádními bych ale možná měl, to je ten problém, protože jinak se musím smířit s tím, že na nepřítele s takovou zbraní vlastně nemám.
A připadá mi to možná levnější, než koupit taková letadla sám. I když to je možná k diskusi.
Osobně opravdu nejsem příznivcem zažazení bojových vrtulníků pod velitele praporu.
No, ještě se o tom pobavme. V tom roce 1988 měli Američani ty parádní čtyři divize vytuněné vrtulníky. Ano, až na stupni divize. Mělo to ten důvod, že ten jejich systém se jmenoval
vzdušná a pozemní bitva; na koordinaci dat pěšáka na zemi v lese, tanku a vrtulníku bylo plno akcí přímo založeno.
Loni jsem s překvapením zjistil, že naše vlastní divize (1. td) měla tehdy vrtulníky taky, v té Plzni - Líně. Potud teorie. za celou vojnu jsem vrtulník neviděl, nevěděl, že ho máme, necvičili jsme s nimi ani na kompletním cvičení divize, taktika o tom mlčela jako hrob, nikde se s tím nepočítalo. Koordinace s pozemními jednotkami nula, využití v pozemním boji nula.
Z mého hlediska - zcela vyhozené peníze.
Z hlediska armády - detašovaná jednotka letectva, zbloudilá v hlubinách systému pozemní armády, kde nikdo neví, co s ní.
Pokud mi Pátrač nakreslí manévr, kde mám jako velitel praporu možnost nějakým způsobem využít v boji vrtulník, který není dvěstě kilometrů daleko a nemusím k tomu mít svolení velitele brigády, pak nemám námitek. Já ale třeba tu pozorovací věc, co kouká za kopec, nutně potřebuji, jinak mají všechny pozemní vehikly jen velmi omezenou použitelnost. Znovu; může to nahradit dron?
Velitel tohoto stupně by byl příliš zatížen.
velitel praporu je velitel asi 5% celé naší armády, tak to nemůže být žádné ořezávátko. Bude nucen uznat, že letectvo se používá dnes už i na daleko menší akce, než útok praporu. Třeba na vyfocení poprsí nějaké filmové hvězdy.
Ale co je hlavní, nelze se dostat do situace Japonců u Nomonchanu v r. 1939, kdy bylo dělostřelectvo a pancéřové jednotky rozdrobeny
tady mám daleko méně jasno, protože dělostřelectvu moc nerozumím. Je možné, že na praporní úrovni je to opravdu brzo a že dělostřelec musí fungovat vždycky v nějaké baterii.
Zmátlo mne jen to, že velký kanón se speciálním střelivem, co umí střílet třeba po laserovém paprsku (Zuzana?), je možná funkčnější, než tank, protože zvedne kanon daleko výš.
Dzin
V opozici stojí zmiňovaná pasivní strategie, založená na pozemních silách PVO, které chrání jednotky před údery letectva nepřítele. Letectvo potom představuje opět doplněk této hlavní síly
já bych to ani jedním směrem nebral jako dogma, protože se s tím dá tvrdě narazit.
Každý extrém je omezeně použitelný; letectvo umí i plno jiných věcí, než jen ničit jiné letectvo.
A dělat PVO tak dokonalé, aby střelilo i strategický bombardér B2 je prostě docela drahá sranda.Stíhačka je možná paradoxně levnější.
Já myslím, že určitě jsou konflikty, které bez spojenců prostě nedáváme.
na druhou stranu, budou také konflikty, kde spojence volat nelze, protože je to trapas, spojence to nezajímá, případně, prostě to moc dlouho trvá.
Když si uvědomíme, kdo všechno dnes může mít vrtulník a dělat s ním problémy, tak odtud plyne ta nutnost mít zbraně proti vrtulníku u co nejmenší samostatně použitelné jednotky.
V tomhle to vidím přesně jako
bark
-
nemáme ani jedno, ani druhé. A spoléhat jen na spojence nelze,
Hlavně, nelze spoléhat na spojence s každou kravinou. Kvůli ruskému mafiánovi s pěti vrtulníky a deseti obrňáky NATO nepřifrčí.
A jak se ukazuje, nepřifrčí možná i při docela velkých konfliktech, které mu z nějakého důvodu nepřipadají podstatné. Ukrajina.
Pokud neumíme řešit válečný nepřátelský létací stroj, pak neděláme armádu, ale děláme obranu proti tomu, co si přejeme, aby na nás útočilo.
Což je skoro zbytečná práce.
Např. z hlediska reálií Studené války byly v *suchu* pouze základny ve Španělsku, jihu Francie a řekněme ještě v Itálii.
No, ne, NATO je mělo hlavně v Británii, Německu a samozřejmě byly ve Francii, protože ta byla tak trochu detašovaná, jak jsem tu nastudoval pod vedením zdejších šamanů.
Ale máte pravdu, že i tak si snažili držet jistý uctivý odstup od našich hranic, alespoň 200 kilometrů i víc.
- Pro realizaci vybojování vzdušné nadvlády
To je, obávám se,mimo naše možnosti. V našich možnostech je jakási čestná remíza - že těm slabším s pár letadly to zkazíme. Ty větší musíme řešit se spojenci, jinak to nedáme.
* situace na vietnamských bojištích, kde ani drtivá převaha v letectvu nevedla k nějakým úspěchům na pozemních frontách
Totéž Afganistán pro Rusy.
To je voda na můj i Pátračův mlýn - za jisté konstelace je pozemní síla vzdušnou silou stále neporazitelná, nebo je to alespoň nesmírně drahé a složité.
Pozemní armáda stále má cenu, ale nemůže se tvářit, že žádné letectvo ještě nebylo vynalezeno.
Osobně se domnívám, že pro potřeby vojskové PVO je letectvo malého státu (s čestnou výjimkou extrémně militarizovaného Izraele) k ničemu.
Letectvo je i k jiným věcem, než k ochraně před jiným letectvem.
Je to prostě jistá taktická možnost. ostatněm napsal to za mne už
pks.
Takže se domnívám, že v naší české realitě nemá smysl posilovat letectvo nad stávající úroveň, ale zesílit vojskové prostředky.
Mojí ambicí není určit potřebné počty, ale zorganizovat to málo, aby bylo co nejunivarzálnější pro všechny možné typy konfliktů, včetně hybridních, asymetrických a tak podobně. Což, obávám, se, ta zatím není. Naše současná armáda je přehlídka toho, co všechno nejde. drží to nad vodou pár perfektních jednotek, co se posílají do světa.