Re: Dva socialismy
Napsal: 26/7/2020, 13:56
A jakými etapami si Čína ještě neprošla?
Ve srovnání se západem?
Docela by mě to zajímalo.
Ve srovnání se západem?
Docela by mě to zajímalo.
Já nevím, kdybych tyhle věci věděl nesedím s holou prdelí na foru, ale hýbu světemPolarfox píše:Co to je funkční stav? Ano, teď to funguje a vše nějak roste, protože je odkud růst plus nikdo do toho pořádně nevidí a často si reality nebude vědomo ani nejvyšší vedení, protože ti pracují s daty zezdola. Bude to vše ve stejné podobě stejně dobře fungovat i za 20 nebo 50 let? Pomůže to Číně se nějak záhadně vyhnout demografickým, ekologickým, sociálním a jiným aspektům, které číhají na pozadí, aby ji se zpožděním kously do zadku? Kam povede aktuální experiment medvídka Pú s rolí státostrany, božského vůdce, sociálního inženýrství a pokusu o export nekompatibilních hodnot? To je naopak revers, který ten pazvláštní prvek kapitalismu a řadu jeho výdobytků oslabí a oslabí i společnost.ringlett píše:Po stránce průmyslové mi současná pevninská Čína připomíná fašistickou Itálii konce třicátých let. Soukromé podnikání směřované státní správou do určitých směrů a oborů, přičemž v těch pro zájmy státu strategických oblastech má stát v soukromých podnicích nemalý vlastnický podíl, či podniky přímo vlastní. Jen mi oproti tehdejší Itálii přijde, že to v pevninské Číně dovedli díky mentalitě obyvatelstva a díky kulturním předpokladům tamní civilizace do skutečně funkčního a životaschopného stavu.
Čínu velmi minul rozvoj technologií a občanské společnosti v období novověku, svůj přechod od feudalismu ke komunismu (říznutého kapitalismem) zvládli daleko hůře než rusové a japonci. Takové období "Velkého skoku" bych opravdu zažít nechtěl.Mirek58 píše:A jakými etapami si Čína ještě neprošla?
Ve srovnání se západem?
Docela by mě to zajímalo.
No třeba Čína a Mongolsko mají relativně přátelské vztahy. S Indií už to není tak horké, když se nedávno vojáci řezali na sporných hranicích. Problém však je, že to jsou obě hodně lidnaté země, a tak se budou možná časem prát o suroviny. V tom ostatně vidí příležitost i USA, jak mezi ně vrazit klín.Polarfox píše:Myslíš ty Asiaty, co s Čínou nemají zrovna většinou luxusní vztahy, politické i kulturní? Vyjmenuj mi někoho, kdo k ní má v tomto ohledu nějak extra blízko.
Je zajímavé a podstatné, že tento rozvoj minul KAŽDOU ZEMI/STÁT/NÁROD u kterého se vyskytli kolonizátoři.Čínu velmi minul rozvoj technologií a občanské společnosti v období novověku
Např. nástup ekologických principů, sociální a občanskoprávní výdobytky, redukce chudoby, nástup stárnutí populace atd. atd.? Západní pojetí fungování rozhodně není něco univerzálně aplikovatelného, ale některým věcem se prostě nevyhneš (buď že tě doženou a nebo je vyplodí samotný pokrok/úroveň, kam jsi se zatím nedostal). A ty sociální experimenty, megalomanské stavební projekty, vnitřní potěmkinovka a nepochopení okolního světa vytváří další dodatečné unikátní výzvy.Mirek58 píše:A jakými etapami si Čína ještě neprošla?
Ve srovnání se západem?
Docela by mě to zajímalo.
A) Oni v tomhle módu zůstanou ještě dlouho - 1) proč by něco měnili, když to dle jejich pohledu funguje a co potřebují si ukradnou, okopírují nebo koupí, 2) jejich systém stejně té změny není nyní schopen....jen se možná budou jednoho dne kapku divit, když jim světové mocnosti přivřou kohoutek, neboť je to jen o tom, jak dlouho to pro ně bude únosné a jak dlouho budou uplatitelné peněziringlett píše:Jako otázka se mi jeví, zda dříve přeroste v problém
a) jejich způsob a využití technologií (napříkladu třeba vývoj proudových motorů) přebíraných z okolního světa
b) vzchopí se jejich utlačované (a dosti tvrdě) menšiny,
c) začne se jejich majoritnímu obyvatelstvu zajídat způsob ovládání společnosti
d) někomu začne velmi vadit rozšiřování jejich vlivu za okolní svět, nebo naopak to oni přeženou s rychlostí jakou ekonomicky anektují své okolí
e) prostě začnou ekonomiku dotovat vojenskou expanzí
f) západní svět jim přestane platit za to co si dokáže (nebo už nedokáže, ale zkusí to znovu) vyrobit sám ve stejné nebo lepší kvalitě
Lord píše:No třeba Čína a Mongolsko mají relativně přátelské vztahy. S Indií už to není tak horké, když se nedávno vojáci řezali na sporných hranicích. Problém však je, že to jsou obě hodně lidnaté země, a tak se budou možná časem prát o suroviny. V tom ostatně vidí příležitost i USA, jak mezi ně vrazit klín.
Mohl bych psát i o propojení železnice do Kazachstánu, Mongolska, přes Rusko, částečně Indie, a postavili by širší rozchod i do Evropy, kdyby proti tomu nebyl odpor, a nemuselo by se tolik zboží dopravovat zdlouhavě lodní dopravou. Kontejnerové lodě nejsou zrovna ekologické. Čína poskytla Kazachstánu a Turkmenistánu nejen úvěry, ale také rozsáhle investovala do jejich ropné a plynové infrastruktury. Oni se nesnaží o přílišnou ideologickou indoktrinaci, ta by ani nefungovala, ale tlačí to ekonomicky. Můžeme spekulovat, jak ještě dlouho jim to vydrží, ale podle mně ještě hodně dlouho.
Západu se nelíbí půjčky, které Čína poskytuje v rámci iniciativy Nová hedvábná stezka. Čína se prý pomocí metody „dluhové pasti“ snaží rozšiřovat svou moc. No a když se my zadlužuje bůhví kde, tak je to v pořádku, i Babiš si půjčil od Číny.
1) To je právě ono...Čína a Mongolsko a tím to pomaličku hasneLord píše:No třeba Čína a Mongolsko mají relativně přátelské vztahy. S Indií už to není tak horké, když se nedávno vojáci řezali na sporných hranicích. Problém však je, že to jsou obě hodně lidnaté země, a tak se budou možná časem prát o suroviny. V tom ostatně vidí příležitost i USA, jak mezi ně vrazit klín.Polarfox píše:Myslíš ty Asiaty, co s Čínou nemají zrovna většinou luxusní vztahy, politické i kulturní? Vyjmenuj mi někoho, kdo k ní má v tomto ohledu nějak extra blízko.
Mohl bych psát i o propojení železnice do Kazachstánu, Mongolska, přes Rusko, částečně Indie, a postavili by širší rozchod i do Evropy, kdyby proti tomu nebyl odpor, a nemuselo by se tolik zboží dopravovat zdlouhavě lodní dopravou. Kontejnerové lodě nejsou zrovna ekologické. Čína poskytla Kazachstánu a Turkmenistánu nejen úvěry, ale také rozsáhle investovala do jejich ropné a plynové infrastruktury. Oni se nesnaží o přílišnou ideologickou indoktrinaci, ta by ani nefungovala, ale tlačí to ekonomicky. Můžeme spekulovat, jak ještě dlouho jim to vydrží, ale podle mně ještě hodně dlouho.
Západu se nelíbí půjčky, které Čína poskytuje v rámci iniciativy Nová hedvábná stezka. Čína se prý pomocí metody „dluhové pasti“ snaží rozšiřovat svou moc. No a když se my zadlužuje bůhví kde, tak je to v pořádku, i Babiš si půjčil od Číny.
Ale kulový. Tenhle vývoj většinou minul ty, kdo se v druhé polovině 20. století nacházel v takovém systémovém rozpoložení, které ho drželo XX let na místě nebo posílalo zpět. Navíc technologie člověk dožene, ale společenský pokrok už hůře...ten si nekoupíš a nepostavíš na něj továrnu. Navíc stojí na mixu předpokladů, které všechny ani nemusíš mít. Západní společenství stojí na sledu často těžko opakovatelných a přenositelných východisek a událostí. Ale jsou aspekty, kterým se nevyhne žádná společnost, pokud ji určitá technologická a ekonomická cesta přivede do konkrétního bodu. Viz. Čína si zatím mohla dovolit ekologickou apokalypsu na vlastním území či tam, kam se dostane (ruský Dálný východ, Afrika), ale vše se jednoho dne vrátí s X násobnými finančními a funkčnímu dopady a dlouhodobě to udržitelné není. Už jen to, jak se Čína vypořádá s tímto, když to zatím nikdy neřešila, jen megalomansky ničila (a ničí) jeden kus země za druhým, bude dost zajímavé.Mirek58 píše:Je zajímavé a podstatné, že tento rozvoj minul KAŽDOU ZEMI/STÁT/NÁROD u kterého se vyskytli kolonizátoři.
Ale důležitý je výsledek. I přes zmíněné zpoždění, nebo míjení.
Těmi ekologickými principy máš na mysli přesun špinavé výroby do rozvojových zemí?Např. nástup ekologických principů, sociální a občanskoprávní výdobytky, redukce chudoby, nástup stárnutí populace
1) Tím myslím to, že když jsem byl malej, tak každá druhá řeka nebo potok smrděly a nedala se do toho pomalu ani strčit noha, natož se v tom koupat a z různých trubek všude tekly rozličné verze duhy. Dodnes, když někde spálíš jehličí, tak ti popel začne cinkat... A to je jen špička ledovce toho, co se změnilo a mění. A že je tu vůbec vůle tyhle věci řešit a věnovat se jim a zkoumat a aplkovat nové technologie. Je skvělé, že v Číně postavíš největší hydroelektrárnu světa nebo vesmíru na nějaké megařece, megalomanským projektem zbouráš 100 měst a vesniček, zatopíš obrovská území, jiná vystavíš enormním suchům a nedostatku vody, vybiješ polovinu živého, co na to bylo navázané, změníš klimatické fungování v široké oblasti a všechno se ti násobně vrátí zpět. Fakt kýžený přístup... A takhle tam nakládají se vším v rámci svých hranic i mimo ně (viz. příhraniční oblasti Ruska)...v obrovských měřítcích a s principy, které jsou často na úrovni nějakých 50tých let 20. století.Mirek58 píše:Těmi ekologickými principy máš na mysli přesun špinavé výroby do rozvojových zemí?
Myslíš, že naše stárnoucí populace by asi jak ocenila čínský zvyk starat se o své předky?
Sociální problém a redukce chudoby, stačí se podívat na čínské silnice.
Občanskoprávní výdobytky - jaké?
Možnost pořvávat po ulicích, vypalovat nemocnice jako v H-K?
Ale ano, pokud vyznáváš, že pouze jediný model řízení společnosti je ten správný, máš pravdu.
(Jenomže, jaký je potom rozdíl mezi tebou a Maem?)
Kontajnerové lode sú podstatne ekologickejšie ako doprava železnicou. Ale železnica je rýchlejšia a tak pri drahších a menších výrobkov sa oplatí za ňu priplatiť aby sa peniaze rýchlejšie točili a neležali dva mesiace "umrtvené" v kontajneri na lodi(ale len desať dní na železnici).Lord píše:.., a postavili by širší rozchod i do Evropy, kdyby proti tomu nebyl odpor, a nemuselo by se tolik zboží dopravovat zdlouhavě lodní dopravou. Kontejnerové lodě nejsou zrovna ekologické....
Polarfox píše:...Čína se bude držet ve svých hranicích a jestli hrozí konflikt, tak doma za humny - lokální spory (Jihočínské moře, Tchajwan, prorůstání do ruského Dálného východu)...
Iná? Aký je v tomto prípade rozdiel medzi Taiwanom a Pobaltím?Polarfox píše:... Rusko za podobného scénáře začne otravovat Pobaltí nebo jiný region je věc naprosto jiná ...
Ty tratě jsou většinou elektrifikované, a pokud vyrábíš ekologicky elektřinu, tak není asi co řešit. Avšak aby převzala železnice z větší části lodní dopravu, tak na to nemá kapacity, a jiné důvody. Tady uvádí, že oproti lodím vyjde přeprava po železnici na polovinu, takže je to nejen rychlejší, ale i levnější !kenavf píše:Kontajnerové lode sú podstatne ekologickejšie ako doprava železnicou. Ale železnica je rýchlejšia a tak pri drahších a menších výrobkov sa oplatí za ňu priplatiť aby sa peniaze rýchlejšie točili a neležali dva mesiace "umrtvené" v kontajneri na lodi(ale len desať dní na železnici).Lord píše:.., a postavili by širší rozchod i do Evropy, kdyby proti tomu nebyl odpor, a nemuselo by se tolik zboží dopravovat zdlouhavě lodní dopravou. Kontejnerové lodě nejsou zrovna ekologické....
To myslíš Tři soutěsky na Žluté řece, viď. Když přijdou velký povodně, tak to nezahrání ani přehrady u nás ani jinde na světě. A když postavené nebyly, tak jsi měl povodeň dříve každou chvíli. My dnes máme problém dostavět i Temelín, ale to je vo tom, že tyhle režimy megastavby umí. Něco zase k*rví, o tom žádná. Pro představu výkon Tři soutěsek je 18 200 MW, tj. srovnatelný s výkonem 9 Temelínů nebo 50 Orlíků.Polarfox píše:Je skvělé, že v Číně postavíš největší hydroelektrárnu světa nebo vesmíru na nějaké megařece, megalomanským projektem zbouráš 100 měst a vesniček, zatopíš obrovská území, jiná vystavíš enormním suchům a nedostatku vody, vybiješ polovinu živého, co na to bylo navázané, změníš klimatické fungování v široké oblasti a všechno se ti násobně vrátí zpět. Fakt kýžený přístup... A takhle tam nakládají se vším v rámci svých hranic i mimo ně (viz. příhraniční oblasti Ruska)...v obrovských měřítcích a s principy, které jsou často na úrovni nějakých 50tých let 20. století.
1. Elektrina sa musí nejako vyrobiť a soláry to nie sú.(lodné motory majú lepšiu účinnosť ako parná turbína)Lord píše:Ty tratě jsou většinou elektrifikované, a pokud vyrábíš ekologicky elektřinu, tak není asi co řešit. Avšak aby převzala železnice z větší části lodní dopravu, tak na to nemá kapacity, a jiné důvody. Tady uvádí, že oproti lodím vyjde přeprava po železnici na polovinu, takže je to nejen rychlejší, ale i levnější !kenavf píše:Kontajnerové lode sú podstatne ekologickejšie ako doprava železnicou. Ale železnica je rýchlejšia a tak pri drahších a menších výrobkov sa oplatí za ňu priplatiť aby sa peniaze rýchlejšie točili a neležali dva mesiace "umrtvené" v kontajneri na lodi(ale len desať dní na železnici).Lord píše:.., a postavili by širší rozchod i do Evropy, kdyby proti tomu nebyl odpor, a nemuselo by se tolik zboží dopravovat zdlouhavě lodní dopravou. Kontejnerové lodě nejsou zrovna ekologické....
Podle Thomase Kargla z FELB, který předpokládá hodnotu zboží v kontejneru 100 tis. USD a při úrokové sazbě 5 %, činí tyto náklady 13,70 USD na den. Při době přepravy 22 dní po železnici pak hodnota nákladů u jednoho kontejneru činí 301,37 USD, kdežto u přepravy po moři, která trvá 50 dní, jsou oportunitní náklady 684,93 USD.
Zdroj: logistika.ihned.cz
..
4. Zabudol si tam dať tento citát:U železniční dopravy se cena jedné přepravené TEU na dané trase pohybuje okolo 3,5 tis. eur a nejlevněji vychází námořní doprava - 1,85 tis. eur/ TEU.
To je o tých viazaných financiách v tovare.Dalším faktorem, který vychází lépe pro železniční spojení, je výše provozního kapitálu. Při stejné hodnotě zboží a přepravě 1000 kontejnerů dojde k úspoře až 6,1 mil. USD při provozního kapitálu.
A nebude to tak že Žltá rieka vysychala aj pred tým?Dzin píše:.. Např. Žlutá řeka nyní pravidelně vysychá asi 800 km před ústím do moře a to na dobu přesahující půl roku...
To máš pravdu. Navíc má Čína už od počátku, geograficky, velmi malou tu část, kde je (jak se říká mezi ekology) "pásmo 2000mm", tedy ta část, kde buď naprší aspoň 2000mm ročně, nebo se to dá čerpat z řek či spodních vod.Dzin píše:Ohledně ekologie a Číny bych zde podotkl, že Čína má opravdu velký problém o kterém se veřejně moc nemluví, ale jehož vyřešení je do budoucna pro Čína zásadní. Tím jsou zdroje pitné vody, kdy Čína je jednak má ze všech takto velkých států zcela nejmenší a navíc si je neodbornými zásahy ještě výrazně zmenšuje. Např. Žlutá řeka nyní pravidelně vysychá asi 800 km před ústím do moře a to na dobu přesahující půl roku.
Navíc díky průmyslové výrobě se výrazně snižuje kvalita její zbývající vody. Zatím také ztroskotávají snahy o převod vody z Modré řeky a dalších, kdy poslední data říkají, že došlo pouze k dalšímu odvodnění středu Číny, aniž by se nějak výrazně zlepšila vodní bilance severu.
Á, legendárna* čínska invázia na Sibír. Tentokrát nie kvôli životnému priestoru (niekomu došlo že ho tam až tak veľa nie je?), ale kvôli zdrojom a vode? Ts ts ts.Dzin píše: ... jestli hlavním důvodem pro snahu Číňanů proniknout na Sibiř není ani tak potřeba zdejšího nerostného bohatství, ale právě přístup ke zdejším zásobám vody.