PALBA.CZ

Glosa Jana Wirnitzera: Výzkumy veřejného mínění umí odhalit nový úhel pohledu na věci, které léta vnímáme v zajetých kolejích. Nyní se to patrně podařilo i výzkumu STEM pro CNN Prima News ohledně obrany země. Sice si z něj lze vzít, že jsou mnozí Češi málo informovaní, je ale i střelkou kompasu, která ukázala směrem hodným prozkoumání.


V sobotní reportáži CNN Prima News jsme se dozvěděli, že pro 28 % obyvatel jsou české výdaje na obranu přehnané, podle 32 % bychom se měli držet průměru v zemích NATO, 29 % lidí by dávalo na obranu dvě procenta HDP a 11 % ještě více.

Je to bohužel jedna z mála věcných a nových informací, které se do 108 sekund dlouhé stopáže vešly. Prostor dostala ministryně obrany, podle které jsou výdaje na obranu důležité, exministr obrany, který neméně překvapivě uvedl, že vláda málo komunikuje, a tři lidé na ulici, aby zaznělo, že je důležité dávat na sport, že se musíme mít čím bránit a že by to měli rozhodovat občané.Občan z ulice, který by „to rozhodl“, nalezen nebyl. Naštěstí.

Podobná rychlovýroba mediálního obsahu – pár čísel, pár mluvících hlav, hotovo – je v části tuzemských médiích vcelku běžná.

Zkusme se ale zamyslet, co nám ten graf říká. Zejména se tváří, že pokud chcete na obranu naší země dávat víc než lidé, jimž současné výdaje přijdou přehnané, ale méně než ti, kteří chtějí dávat 2 % HDP, měli byste spadat do skupiny „držme se průměru NATO“.

Má to drobnou vadu. Není to pravda.Nahoru průměr táhnou Spojené státy, což je logické: Platí i za schopnost bránit spojence v Tichomoří, které pod alianční teritorium nespadá.

Příští rok bude alianční průměr zase o něco větší. Čím dál víc zemí nebere dvě procenta jako něco, k čemu se má funící státní rozpočet připotácet na hraně sil, ale jako nedostačující minimum – o víkendu se přidalo Norsko. Ano, zbrojaři si mnou ruce. Vysvětlete ale Putinovi, ať táhne, a do pár let budou zase okusovat kůru, šach mat, zbrojaři.


A teď to podstatné

Jenže ať si řekneme i něco podstatného, výzkum STEM ukázal dost důležitou věc.

Ještě než se k ní dostaneme, Prima neodvedla dobrou práci, když skrze titulek přesvědčuje publikum, že by výdaje na obranu podle většiny lidí měly být 2 % HDP. Tak to zkrátka není. Neplatí ani to, že „podle 40 % oslovených lidí by to mělo být aspoň 2 % HDP“, jak v reportáži zaznívá.

Lidi odpovídající „držme se průměru“ totiž nelze házet do pytle „chtějí dávat pod dvě procenta“. Někteří možná ano, ale zdá se, že spravedlivé podílení se na obraně je pro ně patrně důležitější než přesné procento. Proto si tu možnost zvolili.

Jinými slovy, mnozí Češi jsou zjevně velmi ochotní platit svou obranu, jen to nevztahují k imaginárním procentům HDP, ale k tomu, aby naše země dávala podobnou část svých statků, jako jiní spojenci.Je metrika procent z HDP špatná? Ani ne, bereme-li ji jako pomůcku a nástroj. Politikům má sloužit právě pro orientaci, aby různé státy přispívaly do kolektivní obrany férově. Data STEM ukazují, že poptávka po férovosti existuje.

Přestává to ale fungovat, když zasvěcená veřejnost (politici, experti, novináři…) argumentuje hlavně oněmi dvěma procenty HDP – to číslo je abstraktní a není se čemu divit. Jak má běžná Češka či Čech vědět, jestli jedna padesátina toho, co země ročně vyprodukuje, je na obranu dost?

Jít na to přes dvě procenta je trochu přístup „občane, věř“. Jak nám ale řekl Karel Kryl, politikům se nevěří, politici se kontrolují.

Není ostatně příliš divu, že v prostředí, kde 2 % na obranu dával ze spojenců ještě nedávno málokdo, může leckdo být nedůvěřivý k tezím, že „dávat 2 % je potřeba“.

Průzkum STEM každopádně ukázal dobrou věc, které by politici i novináři měli věnovat pozornost: dávat na obranu zhruba stejný podíl jako dávají ostatní spojenci zní jako rozumné a férové kritérium třetině obyvatel. A to není zlé.