Stránka 5 z 6

Napsal: 3/7/2005, 22:05
od Haness
To by mě zajímalo jak to dělali piloti letadel s shrage musik když sestřelili bombardér,to muselo být hodně ojejich pilotním umění.

Co sem slyšel/četl tak se i stávalo sestřelení vlastního nočního stíhače,proto se pak na britské noční stíhačky dával dozau před směrovku ochranný pruh/y.Jeden kolmý a druhý od něj do tvaru V.

Napsal: 6/7/2005, 15:16
od Dzin
YAMATO: Mluvíme o těch 88, co sloužily u Obrany Říše a ne těch, co byly nasazeny ny frontě... A k těm se vztahuje i moje poznámka.

Napsal: 6/7/2005, 15:18
od Dzin
Haness: Co přesně máš na mysli? Jaká byla metodika? Jednoduchá, stihačka se přiblížila pod bombardér ve stejném kurzu a ve vhodnou chvíli zahájila palbu.

Napsal: 6/7/2005, 16:10
od YAMATO
Dzin: jasně, ty co tam zůstali...máš pravdu :mrgreen:

Napsal: 6/7/2005, 21:23
od Haness
Blbě sem to napsal,já to myslel tak jako jakým způsobem se vyhýbali pak už sestřelénu letadlu,jestli měli předepsané manévry nebo tak...když na tebe padá někalikatunový bombardér....

Napsal: 6/7/2005, 21:49
od Lord
asi se vyhli normálně do strany ... navíc šikmá muzika, takže bombardér byl o něco vpředu. Spíš mohl být problém, když zasáhli plný bombardér, palivo bomby ... exploze, tlaková vlna, která mohla smést i útočníka. Nakolik byly tyto akce úspěšné však netuším ... ale asi dost, když spojenci byli nuceni zavést spodní střelecké vany.

Napsal: 6/7/2005, 21:59
od Haness
No právě při střelbě na bombardér s nákladem to riziko bylo,takže asi měli nějaké procedury co se týče vzdáleností střelby atd. ne?

Třeba Tempestům a jiným letadlům které stříleli na V-1 bylo "doporučeno" aby stříleli z maximální unosné vzdálenosti pro přesnou střelbu pže ta detonace měla sílu:)

Napsal: 7/7/2005, 14:56
od YAMATO
No tak to riziko výbuch ale bylo vždy...a u stíhačky letící k cíli cíli je pak možnost poškození/zničení vyšší než u stroje letícího pod a za. Šikmá muzika byla velice účinná a ani spodní střeliště moc nepomohla. U některých letounů (He 219, snad i další) bylo používáno automatické zaměření a střílení řízené fotobuňkou, čili doba dotyku s cílem se dala dost zkrátit. Bohužel mi není známo níc bližšího...

Napsal: 7/7/2005, 22:54
od Haness
Je pravda že to bylo asi všude i v boji stíhačka vs stíhačka kdy se často srazilo sestřelující stroj se sestřeleným,nebo s nějakou jeho částí...

To už pak byla jiná jak ti fotobuňka přesně určila moment a a možná i částečně dálku.

Napsal: 12/7/2005, 14:56
od Elvis
No s V-1 to bol tiež dosť problém. Niektorí piloti na ne ani nestrieľali, ale vlastným krídlom vychýlili V-1 z pôvodnej dráhy letu.

Pro Elvise ... když to Němci zjistili namontovali na konce V-1 dotykové detonátory, takže potom byla sice zničena střela, ale také letoun.

Hawker Tempest už byly dost rychlé na to, aby útočili na V-1 palubními zbraněmi ze zadní hemisféry.

Napsal: 13/7/2005, 23:38
od Haness
Já spíš četl že tato možnost byla až tou poslední,třeba pokud došli náboje - jako to vychýlení křídlem z dráhy letu.

Tempesty měli velkej čelní průřez to je pravda hlavně kvůli tomu chladiči - což by taky byl konec při případném střetu...ale já tu detonaci myslel jako že její síla (bez střepin) měla určitě dosti sílu,zase s těma střepinama se taky v tomto případě dostávali do "střetu"...a u toho Mosquita byl sice malý čelní průřez,jen že moskytu mělo 2 motory a byla tedy větší plocha,sice jen hodně málo,ale byla.

Napsal: 29/8/2005, 19:57
od Fatale
Elvis píše:No s V-1 to bol tiež dosť problém. Niektorí piloti na ne ani nestrieľali, ale vlastným krídlom vychýlili V-1 z pôvodnej dráhy letu.

Pro Elvise ... když to Němci zjistili namontovali na konce V-1 dotykové detonátory, takže potom byla sice zničena střela, ale také letoun.
dotykovym detonatorum neverim, vem si co se deje pri startu, by jim toho spousta vybouchla jeste doma :wink:

Napsal: 29/8/2005, 20:00
od Lord
Nevím přesně jak to bylo vyřešené, ale byla tam montovaná věcička, která poznala, že Anglán se o něco snaží :)

Napsal: 29/8/2005, 20:14
od Nelson
fatale píše:dotykovym detonatorum neverim, vem si co se deje pri startu, by jim toho spousta vybouchla jeste doma :wink:
A proč bomby v letadle se taky nevozí odjištěný. Není problém namontovat zpožďovač.

Napsal: 29/8/2005, 20:38
od Fatale
jeste ke strategickymu bombardovani:

dovolil bych si tu ocitovat primo Sira Harrise:
Existuje velmi rozsireny nazor, ze jsem politiku plosneho bombardovani nejen vynalezl, ale ze jsem ji i prosadil, ac vsichni ostatni byli proti z prirozeneho odporu k zabijeni zen a deti. Ve skutecnosti to vsak bylo jinak, byl navrzen uz roku 1935, tedy davno predtim, nez jsem se ja dostal do sve funkce.
...
Od presneho bombardovani, tj. utoku na klicove tovarny nebo dokonce casti techto tovaren, se preslo k plosnemu bombardovani, tj. k utokum na velka prumyslova mesta vcelku, nejakou dobu predtim, nez jsem prevzal veleni.
odpoved tem, kteri jeho a jenom jeho obvinovali z masakru pri utocich na mesta
Tesne predtim, nez Nemecko vtrhlo do Sovetskeho svazu, byl vypracovan plan utoku na zeleznice. Ukazalo se totiz, ze utoky na zavody vyrabejici umely benzin nevedou nikam- jednak proto, ze jsme se nikdy netrefili, a za druhe proto, ze si nepritel mohl opatrit benzin jinde. Plan mel tedy znemoznit nepriteli dopravu benzinu a zasob k jednotkam.
tedy casto utoky na nadrazi, ktera byvaji ve mestech...
Kdyz slo o bombardovani policejniho statu, ktery byl tak dobre organizovan jako Nemecko, tu "moralka" valne neutrpela. Po valce sami nemecti vudcove priznali, ze po nasich utocich na nemecka mesta byla moralka spatna, ale oni rozlisovali mezi moralkou a chovanim pracujicich- na chovani nase utoky nemely vliv. Jinymi slovy, co meli bezbranni lide delat: gestapo vsude a koncentracni tabor za rohem.
Je tezke zasahnout urcitou tovarnu s vyzbroji, jakou jsme tehdy meli k dispozici. Dalo se mluvit o obrovskem stesti, kdyz se za noci podarilo s takovouto vystroji zasahnout velike mesto. Obcas se to podarilo. Tak napr. v zari 1941 utocilo na Stetin asi 30 letadel a 80% vsech bomb spadlo v okruhu dvou mil kolem ciloveho bodu. Ale to byla opravdu vyjimka.
Nocni snimky z cervna a cervence 1941 ukazaly, ze jen jednomu ze ctyr letadel, ktera hlasila, ze zautocila na cil v Nemecku, se podarilo najit cil s presnosti na pet mil, a slo-li o cil v Poruri, jen jednomu z desiti.
Bylo nade vsi pochybnost zjisteno, ze prumerna posadka za prumerneho pocasi nemuze dosahnout cil, pokud je odkazana jen na opticke prostredky k zjistovani polohy. A v te dobe nebyly jine k dispozici.
To je duvod, proc MUSELI bombardovat mesta, oni totiz nebyli schopni nic jinyho trefit, nekdy dokonce netrefili ani to mesto. Pro ilustraci, kdyby tehdy byla navigace tak jednoducha, tak by asi Americani nebombardovali na sklonku valky Prahu, kterou si spletli s cilem v Nemecku, navic to bylo pres den.
A ze utoky byly opravdu ucinny doklada fakt, ze pri naletu na Hamburk byly zniceny 3 ze 4 nejvetsich doku v Nemecku...


Odpurci se dale haji tim, ze v pozdejsi dobe uz byly pathfindery ci prapredci navadecich systemu....

pathfinder: vetsinou slo o moskyta vybaveny navadecima pristrojema, rozdelali 3-4 ohne na okrajich cile a ostatni posadky hazely bomby mezi ne. Zni to logicky, ale tak pro prvnich 10 bombarderu, pak uz hori milion ohnu a dost blbe se to urcuje, protoze nejaka bomba ulitne vzdycky. A pro vsechny buffy nemeli pristroje... Navic Nemci zakladali klamny pozary...

systemy urcovani polohy: meli treba Gee, ale jak uz jsem psal vyse, nemeli jich tolik, byla to dost nakladna vec, navic bez problemu byly vzdy jenom pri par prvnich utocich, pak uz je nemci dokazali rusit, ci menit souradnice, takze ve vysledku buffy litaly i pekne mimo.
dale meli navadeci pristroj H2S, Harris o nem rika toto:
Tento pristroj byl velmi choulostivy, velmi casto se porouchal. Pri bezne operaci bezvadne fungovala sotva polovina pristroju.
...
Timto pristrojem bylo vybaveno prilis malo letounu, az teprve v zari 1943 jej meli vsechny znackovaci letouny (pozn. neplest si se vsema bombarderama!!!!). Do te doby se stavalo, ze na nalet jsme meli k dispozii 3-4 takto vybavena letadla.
...
Zkusenosti s H2S skutecne nasvedcovali tomu, ze vedci ve svem optimismu prestrelili. Obrazek , ktery se objevil na stinitku pristroje H2S, se v praxi pramalo podobal skutecnym obrysum mesta.
...
Jen ti nejobratnejsi a nejsikovnejsi navigatori mohli docilit s H2S dobre presnosti.
dalsi duvody, proc bombardovat mesta:
1) bombardovani mest melo treba vyznam uz jenom v tom, ze nekam vojaci jezdili na dovolenou, kdyz si neodpocinou ani doma, tak uz nikde a neodpocatej clovek dela chyby, ci se zhrouti

2) dal to melo za nasledek, ze bombardovanim mest zamestnavali velikou spoustu lidi, od hasicu pres zdravotniky po protiletadlovou obranu

3) kanony od protiletadlovcu mohly bejt pouzity treba na tanky na vychode, proc ne

Proste nesmeli jim dat vydechnout nikdy a nikde, ani na fronte, ani v zazemi. A co si budem namlouvat, byl v tom urcite i kus politiky, Rusove museli videt, ze se spojenci neflakaji, kdyz jeste druhou frontu neotevreli. A je i mozny, ze v tom byl peknej kus nenavisti ke vsemu nemeckymu...a nebylo by se cemu divit.

a co na to samotni nemecti papalasi?
Je pochopitelne, ze katastrofa, ktera postihla Hamburk, znacne zneklidnila nemecke vojenske velitele. Kdyz byl v cervenci roku 1945 vyslychan Speer, prohlasil: "Byli jsme presvedceni, ze budel-li podobnymi utoky rychle za sebou postizeno jeste sest dalsich nemeckych mest, bude veta s nemeckou valecnou vyrobou. Byl jsem prvni, kdo to tehdy Vudci bez obalu rekl. Rekl jsem mu, ze tyto utoky mohou vest k rychlemu ukonceni valky."
Zaverem:
Zkratka v noci nic jinyho nez mesta trefit nemohli, takze meli na vyber- bud sedet doma a litat okruhy kolem letiste, nebo bombardovat mesta, kde zpusobi znacny skody, ovsem za cenu ztraty spousty civilnich zivotu. Kdyz se ale zkusim vzit do tehdejsiho mysleni, tak je asi civilni ztraty tolik nemrzely- slo o Nemce, o Nemce, kteri dostali k moci Hitlera, o Nemce, kteri prepadli celou Evropu, o Nemce, kteri na ne posilali stovky V1 a V2. Proste o Nemce...
Jediinou vyznamnou kankou asi byl fakt, ze mesta z velky casti hasili nucene nasazeni ci vezni z lagru, ale to je valka, proto je tak hnusna...

Napsal: 29/8/2005, 20:45
od Fatale
norad píše:
fatale píše:dotykovym detonatorum neverim, vem si co se deje pri startu, by jim toho spousta vybouchla jeste doma :wink:
A proč bomby v letadle se taky nevozí odjištěný. Není problém namontovat zpožďovač.
a to je taky pravda :wink:

co napada mne- mozna to bylo neco, co zjistovalo, zda neleti V1 hlavou dolu, jak k tomu asi pri vychyleni kridlem dochazelo, to by ani nebylo tak tezky na sestrojeni...

Napsal: 29/8/2005, 23:25
od YAMATO
Fatale: výborný příspěvek, ten o Harrisovi!

Napsal: 2/9/2005, 02:22
od Lord
už tady byla řeč, o tom, že Hamburk byl specifický v tom, že byl blízko ... města vnitru Německa by nešla takto zničit jen za předpokladu těžkých ztrát bombardérů. Celkově jsme se bavili, že efektivita bombardování byla mizerná a že bylo lepší investovat prostředky do vylodění v západní Evropě.

Napsal: 2/9/2005, 06:24
od Fatale
zase bombardovani imho zachranilo spoustu zivotu spojeneckych vojaku, na ukor nemeckych civilu, ano, ale kazda armada radsi bude chranit svy lidi, to je jasny

Napsal: 2/9/2005, 15:04
od YAMATO
Jsem zastáncem bombardování. Nemyslím, že by byla efektivita zas tak nízká. Obrovské množství nevyrobené, případně vyrobené, ale vzápětí zničené výzbroje, vybavení atd. Zničené továrny, dopravní síť...Tisíce letadel a PL prostředků na obranu říše, které pak chyběli jinde...mimoto, Němci potřebovali zažít apokalypsu, totální rozdrcení, aby pochopili, že válka není to pravé...a dostalo se jim tohoto léku v takové míře, že skutečně zabral!