Biologické a sociální příčiny válek
Napsal: 4/4/2024, 11:48
Biologické a sociální příčiny válek
František Novotný je autorem Mrožovin na Neviditelném psovi, aktuálně napsal zajímavý článek O jednom pacifistickém bludu a tady si můžete přečíst první kapitolu. Příčiny moderních válek si můžete přečíst v pokračování níže (v odkazu).
I když odhlédneme od relace predátor-kořist, nalezneme organizované násilí, které je možno klidně nazvat válkou, i ve světě zvířat. Jenom ale na tom nejvyšším stupni sociální organizovanosti - u primátů, konkrétně u jednoho druhu šimpanzů, jehož samci organizují válečné výpravy na území cizí skupiny, kde nepřátelské samce na místě zabíjejí a samice loupí. Účel je zcela jasný - genová sada takového agresora má větší naději na šíření a proto se šimpanzí samci, seskupení do oddílu, což vyžaduje značnou sociální inteligenci, chovají tak, jak se chovají. Není důvod pochybovat, že tyto šimpanzí výpravy jsou předobrazem prvních lidských válek, kde taktéž šlo o únosy žen a ze stejných důvodů - genová sada únosce opět měla větší šanci na reprodukci. Kdyby agresor příslušnici cizího kmene jenom pří výpadu na nepřátelské území znásilnil, což asi bylo předstupněm prvních organizovaných válečných výprav, dostál by sice biologické nutnosti rozšířit své geny, ale připravil by se o sociální "zisk" - jeho dítě by se stalo příslušníkem cizího kmene a tudíž v budoucnosti konkurentem jeho potomků s místními ženami. Ze sociálního hlediska byl tedy přínosnější únos. Důležitou roli též hrála ženská práce - unesené ženy představovaly významný ekonomický potenciál a proč to neříci, zajišťovaly pohodlný domácí život bojovníků. Z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, jak biologické pohnutky u druhu homo sapiens jsou spojeny se sociálním chováním a se socializací tohoto druhu vůbec.
Z početných antických mýtů a legend, jež dosvědčují tento vývoj, bych připomenul "únos Sabinek", neboť tato válka o ženy nalezla odraz v mnoha uměleckých dílech. Když muži kmene Latinů na válečné výpravě v 8. století před.n.l. uloupili ženy Sabinům, jednalo se už o zastaralý podnět k válce, neboť v pokročilejších oblastech světa se již vedly obecnější války o otroky jako takové. Kupříkladu většina tažení egyptských faraonů měla tento cíl, i když k lidské kořisti se pojila kořist materiální - dobytek, potraviny, drahé kovy, koření, vzácné dřevo atd. Příčina byla v podstatě opět biologická, otroci představovali ekonomický potenciál, s nímž byla spojena politická moc a tato moc skýtala lepší podmínky pro reprodukci. To platí dodnes a proto jdou hezcí muži k filmu a šeredové do politiky. Řím ale počáteční zaostalost rychle dohnal a na válečné kořisti otroků založil svoji ekonomiku. Tak jako dnes žijí Saúdové z ropného bohatství, žili Římané z bohatství ukořistěných otroků a stát se statutárním římským občanem se všemi právy na požitky od státu bylo stejně obtížné (a výnosné) jako dnes získat občanství Kuvajtu.
Vzhledem k setrvačnosti socializačních procesů a společenské tradici se již tady vnucuje otázka, kde a jak se projevil vliv výrobců zbraní? Není dost dobře možné, aby začal fungovat zčista jasna a směšnost představy, že římští výrobci kopí, mečů, krunýřů a štítů vehnali Caesara do válek s Galy, Germány a Brity, aby měli zisk, napovídá, že pacifistické tvrzení o aktivní úloze zbrojařů je spíše ideologickou smyšlenkou než pravdou. Leč neukvapme se s odsouzením a zkoumejme, zda přece jen technologický vývoj a masová výroba zbraní toto tvrzení neospravedlňuje.
Zdroj:
https://www.valka.cz/10841-O-jednom-pac ... ign=serial