PALBA.CZ

Taky obdivuju konstrukce Kurta Tanka. Nejvíce když čtu bojová hlášení ve kterých hoří a rozbíjí se o zem

Pokud by se mezi nejlepší stíhací letadla měly počítat i prototypy, pak řada odborníků řadí jako nejlepší stroj Martin-Baker M.B.5. Pokud si vydržíte, tak pracuju na jeho článku.

Malá ochutnávka:
Stroj Martin-Baker M.B.3, později M.B.5 s motorem Rolls-Royce Griffon 83 o výkonu 2.340 k, vzlétl v květnu 1944 dokázal vyvinout rychlost až 740 km/h. Ve spojitosti s enormní palebnou silou (4 až 6 kanónů ráže 20mm), dostupem a letovými vlast v horizontálním letu, se tak zrodil pravděpodobně nejlepší stíhací letoun s pístovým motorem, jaký kdy byl postaven. Do sériové výroby se ale nakonec nikdy nedostal.

S tím by se souhlasit asi dalo. Bohužel jsem o tom letadle nenašel moc informací, takže netrpělivě očekávám článek!

Výběr není ani zdaleka jednoduchý:
bf 109: jednoduchý, levný, zachoval si bojovou hodnotu po celou válku.
Mustang: dobré bojové výkony a dlouhý dolet
Corsair: všestranost - palubní stíhač, stíhací bombardér, noční stíhač. Dokázal se uplatnit i jako bitevník v proudové éře (IMHO lépe než Mustang).
Hurricane: byl přesně to, co RAF potřebovalo na začátku války.
La-7: Jeden z mála sovětských strojů u ktrerého bylo vynaloženo "trochu práce navíc". Výkony nebyly za cenu brutálního omezení někde jinde.

co se nevešlo:
Spitfire: platí pro něj podobné věci jako pro bf 109, ale nebyl levný. Na druhou stranu je hezký

Fw 190: Původní stroj hodně předběhl svou dobu (něco jako Bearcat/Fury, ale mnohem dříve - co nejmenší/nejlehčí stroj s co nejsilnějším motorem). Vylepšování ale vedlo směrem k Thunderboltu.

A co napřed definovat pojem "nejlepší letadlo 2. s.v.", takhle je to jenom o "pocitech".

Stejně nejlepší letadlo 2. s.v. bylo Tb-3, protože za a)existovalo v době kdy 90% letadel 2.s.v. bylo ještě na houbách za b)mělo nosnost nákladu která mohla konkurovat strojům o dvě "generace" mladším a konečně za c)měl bombometčík užasnou hejbající se tužku (fandové Il-2 šturmoviku vědí).

kacermiroslav píše:Pokud by se mezi nejlepší stíhací letadla měly počítat i prototypy, pak řada odborníků řadí jako nejlepší stroj Martin-Baker M.B.5. Pokud si vydržíte, tak pracuju na jeho článku.

Pokud bych měl hodnotit, tak bych položil alespoň základní pravidla:
- alespoň 50 vyrobených ks
- úspěšné bojové zkoušky


Prototypy prostě absolutně nedokáží ukázat, jak moc je daný bojový stroj použitelný. Jeden příklad za všechny: Ta 152 C, na první pohled skvělý, nadějný, výkonný, pokračovatel s dobrým rodokmenem. Ve skutečnosti zmetek, který sice podával dobré výkony, ale měl takové problémy, že se do boje prakticky ani dostat nemohl.

Mimochodem, výkony jako M.B.5 dávala i jiná pístová letadla z konce pístové éry. Ta 152 H, Fw 190 D-12/13, SeaFury, Spiteful, P51H.. O M.B.5 je toho známo prostě příliš málo a i kdyby bylo známo více, tak si ten typ prostě nezasloužil být ve stejné společnosti, ve které se o své místo perou legendy Spitfire a Bf 109.

No tady bych to ani nijak moc nevázal pravidly, protože s nimi nám pak vzejde strašná spousta kategorií a kloudného výsledku se stejně nedoberem. Bral bych to jako zcela oddychové téma ve stylu kdo ho má většího. Každý stejně ví, že nejlepší stíhačkou války byl SAAB J 21, protože žádný nikdy nebyl zničen činností nepřítele

Cassius Chaerea píše:c)měl bombometčík užasnou hejbající se tužku (fandové Il-2 šturmoviku vědí).

Jasne, ruda tuzka na hrad!

Podle mne, najlepsi letadlo druhe svetove valky nebylo.

M1A2 Abrams píše: Podle mne, najlepsi letadlo druhe svetove valky nebylo.

Docela hezky napsáno

Hans S. píše:

M1A2 Abrams píše: Podle mne, najlepsi letadlo druhe svetove valky nebylo.

Docela hezky napsáno

Naprostý souhlas. Co je to NEJLEPŠÍ ? Kde, kdy, za jakých podmínek? Něco jiného je severní Afrika s pískem a vysokými teplotami, něco jiného Rusko v zimě s teplotami mínus čtyřicet.

Shrnul bych to asi takhle, nejlepší stíhací letadlo II. světové války bylo to, které dávalo v daném okamžiku a místě svému pilotovi nejvyšší šanci na přežití.

Ale pak se budeme protivit názvu threadu, neboť ten nehledá nelepší stíhací letadla, ale letadlo války

Nejlepší stíhací letadlo by nejspíš jednoznačně zvolit nešlo, popravdě když si vzpomenu na Finské letce v Zimní Válce (Tihle chlapi dokázali vítězit s vysokým poměrem sestřelů vůči ztrátám i na Buffalech kterých se ostatní zbavovali jak nejrychleji mohli) tak bych řekl že úspěšnost stroje vlastně vůbec není o výkonech nebo moderní výzbroji/výstroji jako spíš o taktice a schopnostech pilota.

Zvláštní ale že nejblbější a nejzbytečnější letadlo by se volilo o moc snáz- za mě by to jednoznačně byl Boulton Paul Defiant a koncept věžových stíhačů obecně, slepá ulička vzniklá když někoho s absolutně nulovou představou o aerodynamice napadlo že by manévrující stíhačka střílející do 360° okruhu kolem sebe mohla protivníka "překvapit" palbou pod zvláštním úhlem (ono to vlastně vůbec nezní špatně, kdyby to teda neznamenalo nárůst hmotnosti a odporu vzduchu...)

jersey.se píše:Ale pak se budeme protivit názvu threadu, neboť ten nehledá nelepší stíhací letadla, ale letadlo války

Ale na druhé straně nejlepší stihací letadlo války nikdy neexistovalo. Někdo bude zastávat názor, že to byl Spitfaire, někdo Bf 109, někdo Tempest, někdo Me 262, já osobně například považuji za vrchol pístových stihaček Dornier 335. Absolutně nejlepší letadlo (nejenom stihačka) nikdy neexistovalo, neexistuje a existovat nebude.

Sancho, on i ten Defiant díky své srandovní koncepci využil semtam výhodu překvapení, když si němečtí stíhači mysleli, že útočí na Hurricane
A posléze se z něj stal noční stíhač a díky své nestandartní výzbroji mohl napadat německé bombardéry z absolutně nebráněných úhlú. Slepá ulička to samozřejmě byla. Letadlo zklamalo, ale nějaký ten úkol se pro něj našel. Někdo prostě musel přijít a říci jasné "tudy ne, tudy cesta nevede". Ono když jsme u toho, tak velmi podobně dopadl v roli stíhacího letounu i Bf 110. Sice byl o něco platnější a nedopadl tak tvrdě, ale byl to podobný problém.

Na článek o M.B.5 jsem zvědav. Ohledně jeho pasování na skoronejlepšího stíhače jsem vcelku skeptický, ale nechám se překvapit. Přece jen výkony prototypu M.B. 5 z roku 44 byli o chlup horší, než výkony prototypu Tempestu z roku 43.


(možná by tohle vlákno patřilo spíš do té hospody)

Vladimír: A kam si asi myslíš že tím mířím? Tento "spor" nelze objektivně posoudt a každý má prostě svého favorita. Nedohodli bychom se ani v kategoriích. Například byl lepší taktický letoun konce války na Západní frontě Dora nebo Tempest? I já si myslím, že to bylo tak 50/50 a že úspěch závisel spíš na iniciativě dané strany. Pouze v případě striktně soubojové stíhačky pro malé výšky mám jasno a vybral bych si La-7.

Sancho píše:Zvláštní ale že nejblbější a nejzbytečnější letadlo by se volilo o moc snáz- za mě by to jednoznačně byl Boulton Paul Defiant a koncept věžových stíhačů obecně, slepá ulička vzniklá když někoho s absolutně nulovou představou o aerodynamice napadlo že by manévrující stíhačka střílející do 360° okruhu kolem sebe mohla protivníka "překvapit" palbou pod zvláštním úhlem (ono to vlastně vůbec nezní špatně, kdyby to teda neznamenalo nárůst hmotnosti a odporu vzduchu...)

A kdo říká, že Boulton Paul Defiant měl sloužit na boj se stíhačkami?
Pokud se nepletu, tak původní koncepce věžových stíhaček měla umožnit napadat bombardéry ze slepých úhlů, tj. přesně to k čemu později v noci sloužil. Nikoho totiž ( kupodivu ) nenapadlo, že v případě války s Německem padne Francie tak brzo a tak se většina Anglické taktiky zabývala pouze bojem s bombardéry bez doprovodu.

Mimochodem, snad nejdýl vydržely Defianty ve službě jako letouny pro REB, rušily Německé radiolokátory při nočních náletech.

Ono když jsme u toho, tak velmi podobně dopadl v roli stíhacího letounu i Bf 110. Sice byl o něco platnější a nedopadl tak tvrdě, ale byl to podobný problém.

Co Defiant,... ale chudák Bf 110 , jeden z mála univerzálů a držáků. Srovnání s "boultnem" nepoměřitelné a to i ve stíhací roli, všeobecně se na základě výsledků ve Francii a BoB na něj nahlíží s despektem, ale.....

Nechal bych chudáka Defianta i tu stodesítku odpočívat v pokoji, svůj díl práce odvedli oba, jestli mocí mermo vybrat odstrašující případy těchto koncepcí, volil bych Roc a Me 210. Hlavní položkou mimo místa a doby nasazení je ten pán v kabině a to jak z hlediska jeho motorických, tak i kognitivních schopností a také z hlediska velení a taktiky, ale abych nebyl OT. Pro vzdušný boj Spitfire, Mustang a FW 190. Pro honění lokomotiv, aut a létání opravdu nízko nad zemí Thunderbolt.

Nejlepší byla B-534!
nebo Ki-84

jersey.se píše:Vladimír: A kam si asi myslíš že tím mířím? Tento "spor" nelze objektivně posoudt a každý má prostě svého favorita. Nedohodli bychom se ani v kategoriích. Například byl lepší taktický letoun konce války na Západní frontě Dora nebo Tempest? I já si myslím, že to bylo tak 50/50 a že úspěch závisel spíš na iniciativě dané strany. Pouze v případě striktně soubojové stíhačky pro malé výšky mám jasno a vybral bych si La-7.

Odpověď je jednoznačná, ale Tempík na ni nikdy nepřistoupí


Btw:
- Bf 110 byl jedním z nejúspěšnějších letounů celé druhé světové války. To, že během BoB nedokázal účinně chránit bombardéry (a že měl co dělat, aby uchránil sám sebe), není ostuda.

- Me 210 bych za úplný debakl taky nepovažoval. Spíše bych se na stroj díval smířlivěji jako "vývoj plný chyb vedoucí k VELMI kvalitní těžké stíhačce".

- La-5 + La-7 při sebelepší vůli za exta kvalitní stíhací letouny považovat nedokážu. Když už východní stíhačky, pak pozdní Jaky-3 a Jaky-9U. U Lavoček mám pořád na mapěti hodnocení Hanse-Wernera Lercha - strašně hlučné a s obrovskými silami v řízení. Člověk z nich vylézal splavený jak kůň. Lavočky považuji za dobrou konstrukci vzhledem k podmínkám, ve kterých vznikaly, ale bojovou hodnotu soudobých západních letadel vidím výše. Fw 190 D a vlastně částečně i pozdní Fw 190 A se u země La-7 vyrovnaly a kdekoliv jinde ji deklasovaly, Tempest ji u země překonával a jinde taky, pozdní Spitfiry byly u země poměrně vyrovnané (nebo trošku slabší) a kdekoliv jinde ji deklasovaly, Jaky-3 ji velmi snadno mohly vymanévrovat a výkony byly nedaleko, Jaky-9U nabízely mnohem vyšší výkony ve výškách, americká konstrukční škola byla u země sice obecně slabší - méně výkonná (snad krom Mustanga), ale nad 3 km se situace zcela obrátila. Tzn. Lavočka u země byla velmi dobrá, ale ne nejlepší. A kdekoliv jinde patřila naopak mezi ty nejslabší. Příliš málo na to, aby mohla i v této omezené kategorii zvítězit.

- Tempest, v malých a středních výškách výkonný, celkově moderně pojatý, silně vyzbrojený, s výborným výhledem, pěknou ovladatelností, slabým výkrutem zvláště při nižších rychlostech a citlivým motorem.

- Spitfire, dříč, u země slabší, ve výškách excelentní. Vyvážený, kvalitní, schopný postavit se v jakékoliv éře skoro čemukoliv. V určitých dobách potíže se stabilitou, výrobně náročnější.

- Bf 109, dříč, nejbližší souputník Spitfiru. S přibývajícími roky ztrácel ovladatelnost, byl čím dál tím tužší, ale z hlediska výkonů, výzbroje a vůbec celkově univerzality se ukázal býti velmi přizpůsobivým. Jediné* denní stíhací letadlo, které bojovalo prakticky všude a všude bylo úspěšné. Levný.

- *Fw 190 - druhé letadlo, které úspěšně bojovalo všude, ale ne tak dlouho a v takovém množství, jako letadlo první. Výkonné, ovladatelné, silně vyzbrojené, výborný výhled, přijatelné výrobní náklady, slušná odolnost, obrovská univerzálnost, snadná údržba. Slabší (až slabé) výkony ve výškách, poněkud nevhodný na manévrování na nižší rychlosti, průměrná stoupavost.


...atd...atd. Dá se pokračovat jakýmkoliv typem, každý měl kladné i záporné vlastnosti. A jejich jednotlivé subverze taky Najdeme ale i letadla, která měla téměř výhradně jen blbé vlastnosti