PALBA.CZ

Výhrůžný dopis Jany z Arku husitům (1430)

Vrcholem moci husitských polních vojsk bylo období mezi lety 1427 až 1431, kdy i v českých zemích panovala jakási stabilita, což umožnilo husitům pravidelně vyjíždět za hranice země. Husité vystřídali obranu za expanzi. V podobě tzv. spanilých jízd (rejsů) vyráželi šířit své učení, ale také získávat válečnou kořist i peníze. Navíc, preventivní úder proti nepříteli na jeho vlastním území nebyl na škodu. Roku 1430 střední Evropou otřáslo úspěšné tažení husitů Saskem, Durynskem a Bavorskem. Bleskovému nájezdu, trvajícímu od Vánoc do masopustu, nedokázal nikdo zabránit.

Zpráva o řádění českých kacířů se dostala i k osmnáctileté Janě z Arku. Francouzská dívka, která porazila Angličany, osvobodila Orléans a pomohla Karlovi VII. ke královské koruně, byla chováním Čechů nanejvýš pohoršena, a proto se jala jim pohrozit v dopise z 23. března 1430, sepsaném jejím zpovědníkem na hradě Sully:

„Ježíš Maria,
již před nějakou dobou se ke mně Janě, panně, donesla pověst o tom, že jste se stali kacíři a podobnými Saracénům, opustili jste pravou víru a zbožnost a přijali jste místo ní hnusnou a bezbožnou pověru, kterou abyste zachovali a rozšířili, nebojíte se žádné hanebnosti ani ukrutnosti: Převracíte církevní svátosti, trháte na kusy články víry, boříte chrámy, rozbíjíte a pálíte památečné sochy, vraždíte Křesťany, protože zachovávají vaši víru neporušenou. Co je to za běsnění? Jaké šílenství nebo zuřivost vás to pohání? Tu víru, kterou Bůh všemohoucí, kterou Syn, kterou Duch Svatý probudil, ustavil, povýšil a tisíci způsoby oslavil tisíci zázraky, tu víru vy pronásledujete, tu víru chcete vyvrátit a vypudit. Vy, vy jste slepí, ač se vám dostává zraku i očí. Myslíte si, že se vyhnete trestu? Cožpak nevíte, že Bůh nebrání vašim bezbožným snahám a nechává vás setrvávat v temnotách omylu, aby, čím více se oddáte zločinu a svatokrádežím, tím větší trest a utrpení vám pak přichystal. Já osobně, abych pravdu řekla, kdybych nebyla zaměstnána anglickými válkami, už dávno bych vás přišla navštívit, avšak jestli se nedozvím, že jste se napravili, možná nechám být Angličany a vypravím se proti vám, abych zahnala vaši falešnou a nechutnou pověru mečem, nepůjde-li to jinak, a vás zbavila kacířství nebo života. Ale jestli se chcete raději vrátit ke katolické víře a původnímu světlu, pošlete ke mně své vyslance, a já jim řeknu, co máte učinit. Ale jestli ne, a vy se tvrdohlavě chcete vzpínat proti bodci, pamatujte, jaké škody a zločiny jste napáchali a čekejte, že všemi lidskými i božskými silami přinesu spravedlivou odplatu.

V Sully, 23. března
českým kacířům
Pasquerel“

Původní znění dopisu přeložil do latiny Johančin písař a zpovědník, mnich Jean Pasquerel. Na rozdíl od dopisů anglickým velitelům - dvojjazyčné skupině, která hovořila plynně francouzsky - byla v tomto případě latina nejvhodnějším prostředkem komunikace s adresáty. Pasquerelovo jméno je uvedeno na konci vzkazu, jak bylo v 15. století běžnou praxí, když písař zaznamenával dopis diktovaný někým jiným. Byla to pravidla tehdejší královské a šlechtické korespondence.

Husité se údajně , to mu dopisu vysmáli .

parmezano píše: ↑3/8/2025, 21:34 Husité se údajně , to mu dopisu vysmáli .

Tomu bych i věřil. Husitští velitelé, kterým to bylo doručeno, byli bojovníci tělem a duší. Vojska, kterými v té době západní Evropa disponovala, poráželi již více jak deset let. A představa, že by Johanka najednou změnila priority a místo Angličanů podnikla tak vzdálenou výpravu, je prostě těžko uvěřitelná. Navíc by s vysláním vojska musel souhlasit francouzský král. Takže bych se vůbec nedivil tomu vysmání se ze strany Husitů.

No a za rok skončila stejně jako Hus na hranici.

kacermiroslav:
Tak ani ty Francouze bych nepodceňoval. Ta Stoletá válka nemá svůj název na počest sběru motýlků. V době sepsání onoho dopisu válčili už 93. rok.

Při Janině procesu byl i tento její dopis, přes své jasně protikacířské ladění, inkvizitorem Johannem Niderem zahrnut mezi podklady obžaloby. Jana byla obviněna z nošení mužských šatů, což bylo v rozporu s tehdejšími normami, a z poslechu údajných hlasů a vidění, které si vykládala jako boží vnuknutí. Byla odsouzena církevním soudem v Rouenu, kde jí nebylo umožněno obhájit se a kde byly její výpovědi často vykládány tendenčně.

Rase píše: ↑4/8/2025, 09:00 kacermiroslav:
Tak ani ty Francouze bych nepodceňoval. Ta Stoletá válka nemá svůj název na počest sběru motýlků. V době sepsání onoho dopisu válčili už 93. rok.

To sice ano, ale nějak si nedokážu reálně představit, že by dali přednost boji proti nějakým kacířům daleko od Francie, která řešila osvobození vlastní země od Angličanů. Na nějakou křížovou výpravu neměla Francie dostatek sil a finančních prostředků. Něco jiného by bylo, když by hrozba Angličanů pominula.

Rase píše: ↑4/8/2025, 09:00 V době sepsání onoho dopisu válčili už 93. rok.

Tak ta válka sice trvala 116 let, ale každý den se v ní nebitvilo
Kolikrát ani každý rok!

Martin.K píše: ↑4/8/2025, 08:08 No a za rok skončila stejně jako Hus na hranici.

Za dobrotu...
Nechoď, Panno, s pány na led...

Alfik píše: ↑4/8/2025, 09:29

Rase píše: ↑4/8/2025, 09:00 V době sepsání onoho dopisu válčili už 93. rok.

Tak ta válka sice trvala 116 let, ale každý den se v ní nebitvilo
Kolikrát ani každý rok!

Hospodářská situace Francie za Stoleté války byla katastrofální. Válka vedla k drastickému snížení zemědělské produkce, rozsáhlému ničení majetku, poklesu obchodu a vysokým daňovým zátěžím. To vše vedlo k hladomorům, epidemiím a sociálním nepokojům. Válka omezila obchodní aktivity a vedla k poklesu příjmů z obchodu, což postihlo především města. Francouzský král musel zvyšovat daně na financování války, což dále zatěžovalo obyvatelstvo. Válka vedla k nestabilitě měny a inflaci, což zhoršovalo ekonomickou situaci.

Záleží v jakém období. Kupříkladu za vlády Karla V. Moudrého (1338-1380) Francie prosperovala. Zbavil zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů a dal zbourat mnoho hradů, aby se nestaly anglickou oporou. Nařídil, aby parlament zasedal stále, nikoliv jak dosud příležitostně, a právo vydávat zákony vyhradil jen panovníkovi. Podporoval vědu a umění, rozšířil Paříž, zvelebil Louvre a založil několik zámků. Dokázal získat zpět Akvitánii a v roce 1372 zvítězil v bitvě u La Rochelle, kde spolu s Kastilii zničil 50 anglických lodí.

Hodí se dodat, že postupem času situace nehrála ve prospěch Angličanů a koncem války už byla země ekonomicky vyčerpaná a upadla na dalších 30 let do občanské války. Francouzi měli koncem války taky technologickou převahu, kdy v rozhodující bitvě u Castillonu (1453) Angličany v podstatě rozstříleli.

Alfik: to jsem si jen rýpl do těch husitských veteránů co válčili víc jak deset let .))

Jana z Arku dobyla pro Francii relativně malou část území, ale její vliv na morálku a vedení francouzské armády byl zásadní. Její působení vedlo k vítězství u Orléans a korunovaci Karla VII. v Remeši, čímž se Francie vymanila z područí Anglie a Burgundska. Za rok a půl se jí podařilo dospět k obratu ve válce a vše bylo nakonec o pár desítek let později zakončeno osvobozením celé Francie. Nicméně Francie na tom byla ekonomicky opravdu špatně, což je logické po tak dlouhých válkách. Muselo dojít i k velkému úbytku obyvatelstva. Odhady hovoří 2 až 2,5 milionu lidí, tj. jak vojáků, tak i civilního obyvatelstva v důsledku válečného stavu, ale i na nemoci a hladomor.

Rase píše: ↑4/8/2025, 10:21 Alfik: to jsem si jen rýpl do těch husitských veteránů co válčili víc jak deset let .))

Je třeba rýpat do všech a do všeho. Uničov rulezz!