Nová Morava v Grónsku
Setkat se s našinci i na těch nejpodivnějších koutech světa je obecně platným faktem, ale někteří se vydali i na skutečně prapodivná místa, nad nimiž zůstává rozum stát. Dne 19. ledna 1733 vyrážejí z lužického Herrnhutu (Ochranova) tři muži: Matěj Stach, jeho bratranec Christian Stach a Christian David. Jsou to exulanti z Moravy, dědicové Jednoty bratrské. V Evropě pro ně není místo, tak se rozhodnou, že zkusí Arktidu. Na lodi Caritas vyplouvají z Kodaně 10. dubna 1733. Cíle dosáhnou 20. května, ale u fjordu Godthåb v Grónsku narazí na pouhou pustinu (dnes se poblíž nachází hlavní město Nuuk) a nedůvěřivého norského misionáře Hanse Egedeho (1686-1758). Právě na tomto nehostinném místě se Moravané rozhodnou usadit a staví přístřešek z kamene a drnů. Vzniká tak misie Nu Herrnhut - v dobových pramenech zvaná Nová Morava. Zima se zde však značně liší od té v Mankovicích, odkud pocházejí. Matěj Stach si zapisuje, že mráz je tak silný, až v chalupě praskají poháry. Nemají co jíst, lovit tuleně neumějí a misionář Hans Egede jim nepomůže pro teologické neshody. Jedí tedy mořské řasy a mušle. Zůstávají i když propukne epidemie neštovic. Ošetřují nemocné inuity a myjí mrtvé, čímž si získávají důvěru domorodců. Moravští bratři se v Grónsku nesnažili o násilnou kulturní asimilaci Inuitů. Naopak se učili místní jazyk a respektovali tradiční způsob života místních. Vedle náboženské činnosti se podíleli na vzdělávání, základní zdravotní péči a organizaci každodenního života v osadách. Pro zajímavost uvedu, že prvním pokřtěným moravským Gróňanem se stal Qaajarnaq, který dostal křestní jméno Samuel. S jeho ženou a dvěma malými dětmi jej 30. března 1739 pokřtil přímo moravský bratr Matouš Stach. Krom nutnosti potýkat se s extrémními podmínkami, trápila misii i jazyková bariéra. Konkrétně problém, jak šířit Písmo svaté. Bratři totiž zjišťují, že grónština nemá slova pro evropské náboženské pojmy. Musí tedy celý svět přejmenovat. Nelehkého úkolu se chopí syn moravského misionáře Samuel Petrus Kleinschmidt (1814-1886) a roku 1851 sepisuje první ucelenou gramatiku a pravopis grónštiny. Vytváří abecedu, kterou Gróňané s malými úpravami používají dodnes. Kleinschmidt také sestavuje mapy a zanechává po sobě dědictví v podobě intelektuálního podloží celého národa. V dnešním hlavním městě Grónska je řada míst pojmenována po této význačné osobnosti, jako škola, ulice. Moravští bratři opouštějí ostrov až v roce 1900, kdy oficiálně předávají misii dánské luteránské církvi a odcházejí. Zanechávají po sobě mimo jiné síť osad a dům v Nuuku, ve kterém dnes sídlí Grónská univerzita (Ilisimatusarfik) a grónský ombudsman. Přes mezinárodní význam zůstávají Moravští bratři v českém veřejném prostoru na okraji zájmu. Důvodů je několik. Část hnutí se po exilu jazykově i kulturně integrovala do německého prostředí. V 19. století sehrálo roli české národní obrození a následně ve 20. století česko-německé vztahy, druhá světová válka i poválečný odsun. Výsledkem je tedy paradoxní situace. Zatímco v zahraničí je činnost Moravských bratří známá, v tuzemsku zůstává téměř bez povšimnutí. Přitom tito pokračovatelé Jednoty bratrské nejsou okrajovou epizodou, ale pevnou součástí evropských a světových dějin.
Zdroj:
https://medium.seznam.cz/clanek/lina-kl ... uti-232963
https://www.moravskynarod.cz/nova-morava-v-gronsku/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Egede
https://cs.wikipedia.org/wiki/Samuel_Kleinschmidt
