PALBA.CZ

Douglas Brent Hegdahl

Knihu o Švejkovi dnes chápeme jen jako jakousi parodii na armádu. Dá se ale využít i jako úspěšný návod, jak přežít v zajetí. Své by o tom mohl vyprávět americký námořník Douglas Hegdahl, který se ve vietnamském zajateckém táboře vydával za prosťáčka. Zvládl to natolik dobře, že byl pro nepotřebnost předčasně propuštěn, a doma mohl obratem poskytnout jména a osobní údaje asi 256 spoluvězňů a také odhalit podmínky v zajateckém táboře. Díky chytrosti a neobyčejné paměti tak dokázal zachránit stovky životů a proměnil zdánlivou duševní slabost v nejmocnější zbraň.

Douglas Brent Hegdahl se narodil 3. září 1946, do rodiny zbožných norských přistěhovalců. Po absolvování střední školy v Clarku v Jižní Dakotě, okamžitě narukoval k námořnictvu. Sloužil na palubě lodi USS Canberra v Tonkinském zálivu, když brzy ráno 6. dubna 1967 došlo k nešťastné nehodě a přepadl přes palubu (prý díky zpětnému rázu děla). Plaval a šlapal vodu, dokud jej o několik hodin později nevylovili vietnamští rybáři. Ti se k němu sice chovali dobře, ale brzy jej předali milicionářům, kteří jej uvítali pažbami pušek a následně poslali do nechvalně proslulé věznice "Hanoi Hilton". Zde jeho vyprávění nevěřili a považovali jej za agenta nebo sabotéra. Hegdahl tedy došel k závěru, že nejlépe udělá, když se bude vydávat za hlupáka. Když po něm dozorci chtěli, aby podepsal protiamerická prohlášení, tvrdil, že neumí číst ani psát. Pokusy naučit ho číst vzdali a začali mu přezdívat "Incredibly Stupid One" (Neuvěřitelně hloupý). Protože jej považovali za neškodného idiota, dali mu na starosti zametání vězeňského dvora a nehlídali jej ani tak přísně. Hegdahl využil situace k drobným sabotážím, například nasypal hlínu do palivových nádrží několika severovietnamských vojenských náklaďáků atd. Největší úspěch ale mělo jeho tajné shromažďování informací. Spolu s dalším spoluvězněm vymyslel systém, jak si zapamatovat detaily o ostatních zajatcích. Hegdahl si do rytmu dětské písničky "Old MacDonald Had a Farm" (Strýček Donald farmu měl) dokonale zapamatoval jména, hodnosti a data zajetí 256 amerických vojáků. V roce 1969 jej Vietnamci v rámci propagandy propustili dříve, protože ho považovali za bezcenného. Po návratu do USA Hegdahl všechny informace odrecitoval zpravodajským službám, čímž poskytl první důkazy o tom, kteří pohřešovaní vojáci jsou stále naživu. Hegdahl se vyhýbal slávě. Pracoval jako instruktor přežití pro námořnictvo, učil nové generace vojáků, jak obstát v zajetí. Vyučoval techniky zapamatování informací, způsoby, jak komunikovat s ostatními vězni, i drobné sabotáže, které mohou narušit nepřátelské plány. Z amerického námořnictva odešel jako poddůstojník druhé třídy. Za svou službu a statečnost byl vyznamenán celou řadou ocenění – např. Purpurové srdce, Medaile válečného zajatce, Kříž za statečnost Vietnamské republiky. Jeho život je podrobně popsán v knize The Unlikely War Hero z roku 2024. V němž autor, novinář a historik Marc Leepson, detailně mapuje nejen Hegdahlovy zážitky z vietnamského zajetí, ale i jeho život po návratu domů.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Doug_Hegdahl
https://medium.seznam.cz/clanek/wericze ... tcu-190897
https://armadnizpravodaj.cz/historie/am ... rekvapeni/
https://vvaveteran.org/44-6/44-6_Hegdahl.html

Ideálny agent pracujúci v nepriateľskom zázemí.

Techniky zapämatania informacií pomocou básne je jeden z najstarších spôsobov. Tak sa šírili ústnym podaním celé povesti a eposy po stáročia, pretože verše v istej kadencii si je ľahšie zapamätať, než prozaický text.
Infoiránsky védi by mali k tomu čo povedať, taktiež starí gréci.