PALBA.CZ

https://www.forum24.cz/ukrajinska-lekce ... ezpecnosti
Vedle energetiky se do centra pozornosti dostaly také telekomunikační sítě. Mobilní připojení se během výpadků proudu ukázalo jako klíčové nejen pro komunikaci mezi lidmi, ale také pro fungování bankovních služeb, navigace, zdravotnictví, krizového řízení či distribuci celostátních varování.
„Telekomunikační konektivita je během rozsáhlých krizí stejně důležitá jako odolnost energetické infrastruktury,“ řekl Karen Madoian v rozhovoru pro Tech.eu. Expert projektu Evropské unie Digital Regulation Support to Ukraine se dlouhodobě podílí na podpoře ukrajinského digitálního sektoru.

Madoian za jednu z nejtěžších zkoušek označil zimní období, kdy Rusko soustředilo útoky na energetickou infrastrukturu. V prvních měsících války často platilo, že s výpadkem elektřiny přestávaly fungovat i mobilní sítě. Operátoři proto začali masivně instalovat záložní generátory, bateriové systémy a další zdroje energie. Pomoc poskytli také zahraniční partneři.
Ukrajinská vláda následně zavedla požadavek, aby telekomunikační operátoři dokázali zajistit nepřetržité fungování komunikace po dobu až 72 hodin od výpadku elektřiny. Část mobilní infrastruktury musí být schopna fungovat na generátorech, zbytek na záložních bateriích. Tento krok vedl k rychlé modernizaci sítí a rozšíření optických technologií, které jsou méně závislé na dodávkách elektrické energie. Ke konci roku 2025 tvořily optické sítě téměř 93 procent ukrajinské pevné širokopásmové infrastruktury.

Ukrajinský model podle autorů projektu ukazuje, že telekomunikační sítě již nelze vnímat pouze jako komerční službu. Stávají se součástí kritické infrastruktury, jejíž fungování rozhoduje o schopnosti státu reagovat na krize, udržet ekonomiku v chodu a zajistit základní služby obyvatelstvu.

V Bruselu zatím pokračují práce na projektu IRIS², který má Evropské unii zajistit vlastní satelitní komunikační síť a snížit závislost na zahraničních poskytovatelích. Program s plánovanou investicí přesahující deset miliard eur počítá s vybudováním konstelace přibližně 290 družic určených pro státní správu, armádu, kritickou infrastrukturu i komerční uživatele.
Evropská komise rovněž letos v lednu představila návrh legislativy Digital Networks Act (DNA), která má podpořit investice do optických, mobilních a satelitních sítí a lépe připravit evropskou infrastrukturu na krizové situace, včetně kybernetických útoků a zahraničního vměšování.

https://zpravy.kurzy.cz/845722-evropska ... works-act/
Evropská komise proto navrhuje Digital Networks Act (DNA), který má zjednodušit, modernizovat a harmonizovat pravidla EU pro digitální sítě a zároveň usnadnit investice do moderních optických a mobilních sítí. Vysoce kapacitní sítě totiž umožňují rozvoj inovativních technologií, jako je umělá inteligence a cloudové služby, a široká dostupnost pokročilé konektivity pro občany a firmy je základem evropské konkurenceschopnosti.

Návrh aktu má za cíl posílit jednotný trh pro konektivitu tím, že harmonizuje pravidla napříč členskými státy a podporuje přeshraniční podnikání. Mezi hlavní opatření patří možnost poskytovat služby po celé EU s registrací v pouze jedné zemi, podpora celoevropských satelitních služeb, delší a obnovitelné licence na rádiové spektrum pro vyšší předvídatelnost, sdílení nevyužitého spektra mezi operátory a zavedení mechanismu dobrovolné spolupráce mezi poskytovateli sítí a digitálních služeb, jako jsou cloudové a aplikační platformy.

DNA rovněž podporuje přechod na pokročilé sítě a ukončení zastaralých měděných linek. Členské státy budou muset do roku 2029 představit národní plány pro postupné vyřazování měděných sítí a přechod na moderní infrastrukturu mezi lety 2030 a 2035, přičemž budou zavedeny ochranné mechanismy pro všechny uživatele, včetně jasného informování o odstávkách a zajištění kontinuity služeb.

Akt dále snižuje administrativní zátěž, zvyšuje flexibilitu vztahů mezi podniky a zachovává vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. Posiluje bezpečnost a odolnost sítí omezením závislosti na jednotlivých subjektech a podporou celoevropské spolupráce. Zavádí rovněž připravenost EU na krizové situace, včetně přírodních katastrof nebo zahraničních zásahů, a mechanismus pro výběr celoevropských satelitních služeb s důrazem na bezpečnost a odolnost. DNA zároveň zachovává principy síťové neutrality a zavádí mechanismus pro zvýšení právní jistoty u inovativních služeb internetu a dobrovolnou spolupráci v oblastech, jako je IP interconnection a efektivita přenosu dat.
Návrh zákona nyní projednají Evropský parlament a Rada EU. Po schválení nahradí Kodex elektronických komunikací z roku 2018 a představuje klíčový krok k naplnění strategie Digitální dekády Evropy do roku 2030, včetně cílů vytyčených v Bílém dokumentu Komise z února 2024 a projevu předsedkyně von der Leyenové o rozvoji jednotného trhu pro konektivitu do roku 2028.

google AI:
Z tohto aktu vyplývajú nasledujúce kľúčové zmeny a povinnosti:
1. Prechod z medi na optiku (Copper Switch-off)
• Koniec medených sietí: Členské štáty musia povinne vypracovať národné plány na postupné vyradenie starých medených káblových sietí.
• Termíny: Hlavný prechod na plnú optiku (FTTH) s vypínaním medi je určený najneskôr do 31. decembra 2035, pričom úplné vypnutie by malo nastať do roku 2039.
• Ochrana spotrebiteľa: Prechod na optiku nesmie viesť k strate cenovo dostupného pripojenia pre zraniteľných zákazníkov.

2. „Jednotný pas“ pre operátorov (Single Passport)
• Koniec byrokracie v každom štáte: Telekomunikační operátori už nebudú musieť žiadať o licencie a registrovať sa samostatne v každej krajine EÚ.
• Vyplýva z toho zavedenie jednotného európskeho pasu (Single Passport). Operátorovi stačí jedna notifikácia v domovskom štáte, na základe ktorej môže poskytovať siete a služby po celej EÚ, čo výrazne pomôže najmä malým a stredným podnikom.

3. Harmonizácia rádiového spektra a satelitov
• Dlhodobejšie licencie: S cieľom motivovať operátorov k masívnym investíciám do 5G a 6G sietí prináša DNA neobmedzenú predvolenú dĺžku licencií na rádiové spektrum (resp. minimálne 40 rokov pri obmedzených licenciách).
• Zdieľanie spektra: Zavádza sa pravidlo "use it or share it" (využi alebo zdieľaj), ktoré má zabrániť blokovaniu frekvencií.
• Jednotné satelitné licencie: Vzniká centralizovaný režim EÚ pre autorizáciu satelitných systémov, čo zjednoduší nasadzovanie priameho satelitného pripojenia do smartfónov (direct-to-device).

4. Vyššia kybernetická bezpečnosť a odolnosť sietí
• Koniec rizikových dodávateľov: Z aktu vyplýva povinnosť postupného vyradenia tzv. vysokorizikových dodávateľov (high-risk vendors) z 5G sietí na úrovni celej EÚ.
• Plány pripravenosti: Zavádza sa európsky Rámec pripravenosti a odolnosti digitálnych infraštruktúr (EU Preparedness Plan) pre prípad krízových situácií a kybernetických útokov.

5. Nová správa a inštitúcie
• Dochádza k transformácii doterajších európskych orgánov. Vzniká nový Úrad pre digitálne siete (Office for Digital Networks – ODN), ktorý bude koordinovať pravidlá a trh spoločne s národnými regulátormi.

Projekt DNS4EU
https://www.zive.cz/clanky/dns4eu-adres ... fault.aspx
Evropská komise uvolnila 80 milionů eur na podporu projektů pro internetovou soběstačnost. Jedním z nich byl projekt DNS4EU, jehož cílem bylo vytvořit DNS resolver, který bude respektovat evropskou legislativu a který může nabídnout další vrstvy zabezpečení. Na něj padlo 14 milionů eur.
Od června 2025 již DNS4EU běží. Nemá tak pěkné IP adresy jako Google (8.8.8.8) nebo Cloudflare (1.1.1.1). Používá 86.54.11.X, přičemž místo X lze dosadit různá čísla, a tím si zvolit i různé stupně ochrany.
DNS4EU poskytuje nefiltrovaný převod internetových domény na IP adresy, ale i čtyři filtrované. Základní ochrana zabraňuje přístup na podvodné stránky nebo malware. Rozšířená dětská ochrana blokuje stránky s násilným, sexuálním nebo drogovým obsahem. A tyto dvě lze ještě kombinovat s reklamním filtrem.

Za projektem stojí konsorcium 13 organizací, přičemž hlavní úlohu hráli Češi. Vývoj vedla brněnská společnost Whalebone, podílely se ještě ČVUT, CZ.NIC a CESNET. Dále jsou jeho členy národní úřady pro kyberbezpečnost z Polska, Itálie, Maďarska, Rumunska, Portugalska a Bulharska, německá společnost deSec, finská F-Secure a belgická právní firmy Time.lex.
Navzdory tomu, že DNS4EU má i možnosti filtrování adres, nemá sloužit k cenzuře a šmírování. Tvůrci se dušují, že neuchovávají provozní záznamy uživatelů, což je rozdíl oproti Googlu, který je maže až o 24–48 hodinách nebo Cloudflaru, který logy maže až po 25 hodinách.
Používání DNS4EU nebude v Evropě nijak povinné. Resolver určený pro běžnou veřejnost je dobrovolný. Tvůrci pak mají ještě komerční odnože určené pro úřady a telekomunikační společnosti, ani ty ale nemají žádnou povinnosti jej používat. Je to jen alternativa, aby nemusely provozovat vlastní nákladné servery nebo outsourcovat provoz americkým firmám.