PALBA.CZ

Těch 600k Němců v pěchotě mi příjde jako nějaké podivné číslo.Z jakého zdroje je vzato?Chtělo by to kvalitní zdroje informací o stavu německé armády.Zatím něco takového postrádám.

Zajímal by mě jak natom byla ČSR s minama ?Jak na tom byli s pokládkou?A jaké měly typy?

Co se týče ČSR armády tak jako velkou slabinu pokládám malé počty KPÚV a protiletadlového dělostřelectva.Myslím Němcům dávali slušnou výhodu samopaly.

Samozřejmě, 600 tisíc z celkového počtu zmobilizovaných - 1.280.000 je nesmysl. Celkem nastoupilo na hranice 1.127.000 mužů v tomto rozložení:

Také je nutné opravit počty zmobilizovaných příslušníků německé národnosti.
Ihned po oznámení mobilizace, tj. 24. září, nastoupilo u útvarů jen 10-25% občanů této národnosti. Ale již 25. září - 1. Mobilizační den - se tyto počty začínají vyrovnávat (do 48 hodin nastoupilo přes 80%!!! mobilizovaných). Armádní velení vědomo si těchto počtů začíná přesouvat nespolehlivé zásobovací jednotky a pracovní útvary (tam byli především mobilizováni Němci) na hranice s Maďarskem, využívající odvěké rivality mezi těmito národnostmi.

Prameny ( Šrámek - Československá armáda v roce 1938) hovoří, že mobilizace neuposlechlo cca 100.000 Němců z celkového počtu 315.000 této národnostní skupiny.

Je třeba dodat, že souběžně s mobilizací probíhala evakuace zbrojní výroby na Slovensko (např. Škodovka do Dubnice nad Váhom).

Bohužel, všechno to bylo zbytečné, protože už bylo rozhodnuto a Benešovo divadélko s mobilizací zůstalo i po téměř 70 letech nepotrestáno.

Osobně smekám před tak ohromným logistickým výkonem, který v tehdejší době, bez počítačů s tužkou a papírem a mechanickými kalkulačkami, dokázali v tak krátké době vyzbrojit a nasadit takovou armádu.

K těm minám - záleží na tom, jaké máš na mysli. Např. Československá armáda objednala již v roce 1937 10.000 ks protitankových(!) min, ale v létě 1938 teprve probíhala jejich adjustace v Poličce tj. do doby mobilizace ještě nebyly přiděleny na jednotlivé útvary (osobně si myslím, že to byl strategický záměr - Němci nemohli tuto výzbroj očekávat a při útoku by mohli být nemile připraveni)
Jinak okolí pevností a řopíků bylo solidně zaminováno, jak se zmiňuje Lord. Počty min a rozsah těchto minových polí je bohužel jednou z nezmapovaných kapitol opevnění.

Ke kvalitě Avia B-534 - Německo zvažovalo jejich nasazení na letadlovou loď Graff Zeppelin.

Trošku tu nesouhlasí stav obrněné techniky v září 1938. ČSR armáda měla v inkriminovaném období k dispozici 298 ks LT vz. 35 a dále pak 50 ks LT vz. 34. Dále pak zabavila hotové tanky pro Rumunsko v množství 10 ks (LT vz. 35) a dalších 89 bylo rozpracováno. Dále rozpracované zakázky pro Peru a Švýcarsko. Stav tanků možných nasadit v září tak bylo celkem 358 ks. Všechny tanky jasně převyšovaly německé Pz I a Pz II.
Jen tak na okraj, Německo počítalo s termínem útoku na ČSR až na jaře 1939, ato by byla situace úplně jiná:-)

O tom ze bylo okoli pevnosti a řopíků solidne zaminovano jak zminuje Lord ,,slysim,, teda poprve:-) cetl jsem knihy snad o vsech usecich csl.opevneni a byl jsem na vetsine pevnostnich muzeich ale nikdy jsem neslysel o pouziti min v liniich naseho opevneni:-D

K minám: to, že by jimi Němci byli překvapeni bych se docela divil, protože právě oni měli minovou válku a vůbec ženijní operace všeho druhu na velmi slušné úrovni už od začátku. Naopak Němci překvapili masovým použitím min spojence, viz třeba pokus o útok francouzských tankových sil v Sársku.

K naší výzbroji: vše je celkem přiměřené až na přímo zarážející nedostatek protiletadlového dělostřelectva. V tom vidím nejslabší bod, protože naše stíhací letectvo sice nebylo zase o tolik horší, ale slabší bylo bez debat. PT dělostřelectvo na tom taky nebylo valně, ale na Pz-I a II stačilo často i průbojné střelivo do kulometu. Otázka je, jestli u nás bylo zavedeno a případně kolik ho bylo u jednotek.

ad asd1937: A co se samopalů týče, tam na tom byli Němci dost podobně, jako naše armáda, protože v roce 38 neměli ve výzboji skoro žádné. Známý vzor MP-38 byl zaváděn, a to ještě dost pomalu, do výzbroje až v roce 39. Navíc byly stejně určeny pouze pro paragány a velitele družstev a čet, obyčejní pěšáci se k nim dostali většinou až ke konci války. Standartní zbraní pěšáka byla stále karabina Mauser 98k.

K ČS opevnění v roce 1938 jsem se dozvěděl pouze tolik, že v nejvíce dokončeném stavu se nachází část nad Náchodem (Dobrošov), kde měla tato linie chránit přístup z Kladské kotliny.Dále pak z historických análů uvedených přímo v Dobrošovské pevnosti vyplývá, že ČSR dokázala v plné mobilisaci zvednout 1,0-1.2 milionu vojáků.Německo trochu přes 11 milionů, což činilo poměr cca 1:10. Po nedobrovolné kapitulaci ČSR, se dostal do rukou Německu válečný materiál (lehké + těžké pěchotní zbraně, letectvo etc) v úhrné hodnotě 2,7 miliardy korun!!!!

B-534 byl jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků, i proti Bf-109D měl vcelku solidní šance. Byl výborně vyzbrojen i vystrojen, z jeho výhod bych asi vyzdvihnul hlavně fantastickou stoupavost.

S tímto nemohu souhlasit.B-534 byl zajisté velmi obratný dvouplošník,ale prohlásit že byl výborně vyzbrojen o čtyřech flusačkách ráže 7,7 mm je trochu nadnesené. Bf-109D byl mírně za horizontem jeho možností a i pro vynikajícího pilota by to nejlepší byla plichta (to je ale jenom můj názor).

Malá poznámka:
možná se pletu, ale hlavní verze Bf-109D byly taky vyzbrojeny čtyřmi kulomety, ne? A obecně "Dora" nebyla žádný zázrak, první "pořádná" a opravdu povedená verze byla až Bf-109E. Stoupavost měl D tuším o fous nižší, než Avie, ovšem rychlost o dost vyšší. Když si ale vezmu, jaké problémy občas dokázaly udělat Němcům I-153 ještě v roce 41, tak B-534 v roce 38 určitě nebyly bez šancí.

Jen pro přesnost, československé letecké kulomety měly ráži 7,92 mm.
Pokud se nemýlím, "Dory" byly ozbrojeny taky flusačkami 7,92 mm a měly o jednu míň (dva nad motorem a třetí přes dutou hřídel vrtule).

jean-máš pravdu v tom, že "Dora" žádný zázrak nebyla.Určitě jsem se unáhlil v tom, že by Dora byla za horizontem možností "Bosky".Ovšem faktem je i že "Dora" měla pět kulometů puškové ráže 7,92 mm.Ale o B-534 bych skutečně neprohlásil, že byla výtečně vyzbrojená.Navíc Bf 109 E-1 se začal vyrábět sériově v r. 1939........a to už jsme víc nž blízko toho, co jsem napsal před tím..

Bf 109D měla 4 kulomety, stejně jako verze C. Verze B měla 2 kulomety a těch bylo v roce 38 taky ještě hodně. U nás měly B-534 2 nebo 4 kulomety (záleželo na verzi) a Bk-534 měla 3 kulomety. Takže ve výzbroji stíhaček to bylo vyrovnané.

Ramon-čerpal jsem informace z publikace Jaromíra? Války Vojenská letadla r.1938-1945.Tam je uvedeno že "Dora" měla kulometů pět. I když samozřejmě u ranných fází projektu se s výzbrojí dost laborovalo.V té publikaci je hlavně uvedeno, že i "É-čko" nemělo dostatečnou výzbroj.

Pokud vím, Dora měla mít kulometů opravdu pět, ale s tím pátým (v bloku motoru) byly takové problémy, že se používal maximálně u několika strojů a možná vůbec ne.
Naproti tomu Emil měl nejčastěji 2x MG-17 a 2x MG-FF a to bylo považováno ve své době za více než dostatečně silnou výzbroj. Pozdější Friedrich měl jen 1x 15mm nebo 1x20mm MG-151 a 2x MG-17.

jean-naprostý souhlas.Měl jsem dodat že to týkalo Éčka na počátku výroby.Nerad bych se dostal do polemiky, když něco nevím jistě.

Thór píše:Po nedobrovolné kapitulaci ČSR, se dostal do rukou Německu válečný materiál (lehké + těžké pěchotní zbraně, letectvo etc) v úhrné hodnotě 2,7 miliardy korun!!!!

Celková hodnota zabavených zbraní byla 3,5 mld Kč (1938+1939), a k tomu ještě to, co Němci v době první republiky odkoupili, ale nezaplatili.

Ještě mnohem zajímavější, než mě moc neříkající cena v korunách, mi přijde spíše srovnání počtu kusů toho, co Němci tady ukořistili (a nebo koupili bez placení) a s tím, co měli sami. Hlavně co se týče pro ně kritických a přitom nedostatkových zbraní, např. těžkého dělostřelectva a tanků a kapacit na jejich další výrobu. Bohužel k tomu nemám materiály pohromadě, takže zkusím googlit, ale jestli někdo z vás má už něco k tomu, určitě to tu všichni rádi uvidí, pls...

staropramen píše:O tom ze bylo okoli pevnosti a řopíků solidne zaminovano jak zminuje Lord ,,slysim,, teda poprve:-) cetl jsem knihy snad o vsech usecich csl.opevneni a byl jsem na vetsine pevnostnich muzeich ale nikdy jsem neslysel o pouziti min v liniich naseho opevneni:-D

Tohle by mě taky zajímalo. Známá je například příprava destrukce mostů a dalších objektů poblíž HOP v rámci plánu ničení, ale o zaminování okolí řopíků jsem taky nikde nic neviděl. Jenom v Denkschriftu o tom myslím něco bylo, ale Denkschrift jsem někomu půjčil a už pár let jsem ho neviděl. Navíc to není zrovna věrohodný zdroj.

Zaminovany byly mozna silnice pokud se to stihlo ,miny se pry davaly k zatarasum ,mosty urcite se podminovavaly. A u ropiku by to snad bylo i zbytecny ,mozna jen v nekterych kritickym usecich protoze linie LO vedly vetsinou lesem tak naco to minovat ze:-D

Zaminovány již byly od jara 1938 některé úseky a přechody v rámci obrany hranic, ale podle mne zaminování např. povrchů pevností okolí řopíků a obecně předpolí nebylo provedeno, protože Beneš k tomu pravděpodobně nevydal rozkaz.
Zkomplikoval by totiž předávání území a jistě si dovedete představit, že se plány minových polí ztratí, nebo jsou zničeny...

A měla vůbec naše armáda ve výzbroji nějaké protipěchotní miny na zaminování rozsáhlejších ploch v předpolí? Já našel jen miny říční a proti ÚV, které ještě tedy nebyly k dispozici (a podle výpisu nebyly k dispozici ani v březnu 1939).

jean2005: K těm samopalům v ČSR.
V roce 1938 byl přijat do výzbroje výrobek ze Strakonic, KP vz.38 (kulometná pistole). Jelikož účinek střelby na cca 300 m byl stejný jako u kulometu vz.26, připravovalo se dozbrojení řopíků především v lesních úsecích lafetami vz. 38 pro tuto zbraň s bubnovým zásobníkem na 92 nábojů. Celkem bylo objednáno 3.400 Ks v ceně 560 Kč, ale dodávka nebyla realizována, Mnichov přišel dříve - z 12 zbraní na zkoušky se dochovalo v různých sbírkách 8 ks.
V německých rukách mohl napáchat velké škody, naštěstí Němci preferovali svůj vývoj a výrobu.

Ramon:
"Materiální potřeba útvarů ženijního vojska byla za mobilizace kryta téměř stoprocentně. Chyběly jen protitankové miny, jejichž výroba se protahovala..."
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/6.htm

Samostatné miny jsou vyjmenovány - jak ty uvádíš - říční uzávěrové a útočné v celkovém počtu 426 a 130 ks.
Dále je vyjmenován ekrazit - u útvarů 93 tun, pro zajištění hranic 115 tun.
Samotné pěchotní miny mohly být předepsány jako materiál pro dané jednotky, to by chtěl ale projít prvorepublikové předpisy P-IV-6, T-IX-1 až 3.
Jinak problém min je velmi zajímavý, objednáno bylo 15.000 chemických min.

No a k majetku naší armády tyto ohromná čísla:

HODNOTA MAJETKU ČS. ARMÁDY V ROCE 1939
odvezeného Německem v částce: 16.498.749.731,71 Kč

zůstavšího na Slovensku v částce: 9.253.282.238, 10 Kč

převzatého Maďarskem na Podkarpatské Rusi v částce: 345.896.780,00 Kč

Celkem materiálu za 26.097.928.739,81 Kč
Zdroj: vojenstvi.cz