PALBA.CZ

Britsko – sovětská invaze do Iránu 08/41

25. srpna 1941 vstoupily sovětské a britské jednotky do neutrálního Iránu. Jako záminku vyhlásily: „Musíme zabránit mocnostem Osy získat kontrolu nad Iránem.“ Ve skutečnosti jim šlo o to, aby zabezpečily cestu k dopravě válečného materiálu do SSSR.
Oddíly britské námořní pěchoty se vylodily u Bondaru a Šapúru 100 km východně od irácko – iránské hranice. Po překonání odporu a vyřazení iránských pobřežních baterií vybudovaly předmostí pro vylodění dalších jednotek. V Kuzistánu zaútočila britská armáda svojí 18. pěší brigádou na přístavy v Bondaru, Šapuru a Chorramšahru a při útoku se zmocnila několika lodí.
Britské letectvo napadlo vojenské objekty v Ahvázu a britské motorizované jednotky postupují z Chanekinu směrem na Kemanšáh. 50 námořních mil od Chorramšahru v přístavu Bandar Šapúr zajali Britové 4 německé lodě a v přístavním areálu 340 Němců, kteří se zde vydávali za turisty.
Iránská armáda se postavila na odpor, ale byla smetena. Boje byly jen sporadické.
Iránská vláda vstoupila ještě 25. srpna 1941 v jednání s britským generálem Wavellem.
27. srpna 1941 se pokusila iránská flotila složená z dělových člunů o útok na britské námořní síly. Během těchto bojů byl zabit v Perském zálivu iránský kontraadmirál Bayendor. Dvě iránské lodě byly potopeny. Britové zajali 4 dělové čluny a 2 tažná plavidla, jednu zásobovací loď a plovoucí dok o výtlaku 6 000 tun. Britská strana neměla žádné ztráty.
28. srpna 1941 postup britských jednotek je velmi rychlý. Veškerá ropná pole jsou již toho dne v britských rukou.
Perský šáh 28. srpna 1941 abdikoval ve prospěch svého 22 letého syna Rézy Pahlavího a tak se počínaje tímto měsícem mohl začít až do konce války dopravovat přes Perské území do SSSR válečný materiál.
30. srpna 1941 se sovětské jednotky zastavily 60 kilometrů od Teheránu.

Toto jsem se hlubším pátráním dozvěděl o tom jak to bylo v neutrálním Iránu. Tedy západ a východ se nemá čím chlubit. Docela normální okupace bez odezvy světa té doby.
Zdroje: Janusz Piekalkiewicz ( napsal: Námořní válka 1939 – 1945, Tanková válka 1939 – 1945, Letecká válka 1939 – 45). Je to mezinárodně uznávaný odborník ( vystudoval historii ) v oblasti tajných služeb a činnosti speciálních komand a autor řady publikací na toto téma.





Použité podklady – Boje v Severní Africe.


Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 – 1945 – Letecká válka 1939 – 1945 – Námořní válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Paul Carell – Lišky Pouště.

Bylo třeba zajistit střední východ před vlivem Němců.Předpokládám že těch 340 Němců tam na výletě nebylo.Zároveň to přineslo další výhody - transportní trasa (zcela bezpečná) do SSSR, přímá ochrana ropných polí a také pozemní komunikace Suez - Indie.Zkrátka nešlo odolat.Spojenci tak během června - července 41 za cenu menších ztrát zajistili týl - Sýrie, Irák (povstání v květnu - potlačeno) a Irán.Obsazení Iránu tak bylo naprosto v pořádku - vzhledem k čachrům Němců nutná akce.

Ralph Kerr píše:Bylo třeba zajistit střední východ před vlivem Němců.Předpokládám že těch 340 Němců tam na výletě nebylo.Zároveň to přineslo další výhody - transportní trasa (zcela bezpečná) do SSSR, přímá ochrana ropných polí a také pozemní komunikace Suez - Indie.Zkrátka nešlo odolat.Spojenci tak během června - července 41 za cenu menších ztrát zajistili týl - Sýrie, Irák (povstání v květnu - potlačeno) a Irán.Obsazení Iránu tak bylo naprosto v pořádku - vzhledem k čachrům Němců nutná akce.

Takže když ti vykopnu dveře s tím že se mi tvůj byt hodí k boji s nacismem a ospravedlním to tak že si chodil na pivo s náckama tak je všechno v pořádku?

Asi to neni uplne dle Guta-Jarkovskeho, ale v boji o zivot se vahani a slusnost moc nevyplaci - viz Britove v Norsku - tam se zpozdili vylozene o hodiny.

To je pravda ale přesto budeme věci nazývat pravýmy jmény a nebudeme tvrdit že lumpárna je v pořádku! V opačném případě bychom mohli za nějaký čas ospravedlnit téměř každý zločin.

nazývat = brzy, jazyk, NAZÝVAT, Ruzyně
pravými = mladými

Marvine dělej s tou češtinou něco, tohle bije do očí. Co Sapíku?

To fakt tlouklo do očí nechápu jak jsem to mohl přehlídnout

Marvin píše:

Ralph Kerr píše:Bylo třeba zajistit střední východ před vlivem Němců. Předpokládám že těch 340 Němců tam na výletě nebylo.Zároveň to přineslo další výhody - transportní trasa (zcela bezpečná) do SSSR, přímá ochrana ropných polí a také pozemní komunikace Suez - Indie. Zkrátka nešlo odolat. Spojenci tak během června - července 41 za cenu menších ztrát zajistili týl - Sýrie, Irák (povstání v květnu - potlačeno) a Irán. Obsazení Iránu tak bylo naprosto v pořádku - vzhledem k čachrům Němců nutná akce.

Takže když ti vykopnu dveře s tím že se mi tvůj byt hodí k boji s nacismem a ospravedlním to tak že si chodil na pivo s náckama tak je všechno v pořádku?

Zdá se že když přijde na lámání chleba platí Hitlerova poučka - nebo lépe už strará známá věc - právo silnějšího ... k tomu se pak lidi přikloní a zdůvodnit jde nakonec všechno. Pravda je ta, že hrozila velká strategie, dobytí Blízkého východu, vyhnání Britů z Egypta, otevření Suezu ponorkám, útok na SSSR od jihu. A nakonec vítání Němců jako osvoboditelů od britského impéria, a vypuknutí velkého arabského povstání ... to se tehdy nehodilo.

Ono šlo spíše o zdánlivou hrozbu, jak dnes víme, tak Němci nebyli schopni tyto plány uskutečnit. Což ovšem v roce 1941, kdy byly na postupu, zřejmé nebylo.

Prostě zvítězilo "menší zlo". Ovšem Marvin má recht, bylo to taky pěkné šméčko.

Po německém úspěchu na Balkáně zesílil jejich tlak (diplomacie a rozvědka) na Blízký východ. Zaměřili se na Turecko, Afghánistán a Írán. V Íránu se objevili němečtí vojenští poradci (maskovaní jako turisté, jak psal Kerr), byli navázány těsnější vztahy s německými koncerny a sám Páhlaví se netajil sympatiemi k Ose.
V rámci spojenectví Británie a SSSR nabyl Írán nového významu, jako spojnice Perského zálivu se Sovětským svazem. Obě mocnosti došli k závěru, že hrozí nebezpečí, že se Írán stane německým satelitem a z tohoto důvodu se rozhodly zakročit.
Byla to samozřejmě potenciální hrozba, ale stále to byla hrozba a spíše než riskovat další problémy v tomto regionu je lepší jim předejít. O snahách Němců o to též (tedy získání Íránu) nemůže být pochyb. Spojenci je vzásadě jen předběhli.

V jedné zemi která měla strategické zásoby uranu začaly probíhat demokratizační procesy. Někteří dokonce volali po vystoupení z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality. SSSR proto předešlo problémům a vojensky zakročilo. Proč to sem motám? Protože se jedná o to samé rozdíl je jenom v tom že válka byla studená a krev naše. Takže o křivdě a nespravedlnosti tu nikdo nepochybuje. Alespoň jsem nikde v našem tisku (vyjma komunistické propagandy) nečetl nic co by sovětskou invazi obhajovalo způsobem kterým hájíte britský vpád do Íránu. Ostatně zkuste si to někde v hospodě jenom mi pak nezapomeňte poslat foto obličeje a lékařskou zprávu. 8)
PS: Nejsem žádnej naivka a netvrdím že bejt na místě Británie nebo SSSR choval bych se jinak.

Přesně, bylo to omluvitelné okolnostmi, ale stejně to bylo svinstvo. Prostě politika...

Můj osobní názor po prostudování všech dostupných historických pramenů:
Jestli si chci zachovat smysl pro čest a spravedlnost, tak říkám, každé napadení jiného státu je nespravedlivé a nečestné.
Jestli si však chci zároveň zachovat smysl pro realitu a pochopit myšlení lidí té doby ( z dostupných historických pramenů ) říkám:
"Z hlediska větší strategie bylo nutné zabránit spojení Němců s Japonci, ovládnutí ropných polí v Iránu a Iráku Němci, to znamená, bylo nutné Irán obsadit, tak jak to v srpnu 1941 udělali Sověti a Britové.
Britské a ruské rozvědky svým vládám dodaly dostatek informací o plánech Německa a Japonska a ty v této válečné době konaly tak jak konaly.
Stejně důležitý je důvod ten, že bylo nutné otevřít Jižní cestu pomoci Rusku".
Toto je můj názor, který vznikl prostudováním historické literatury.

Po skúsenostiach a pretrvávajúcich problémoch Britov v Iraku s nemeclou infiltráciou s vojenského hladiska jediný správny krok.A neutralita Iránu bola asi tak rýdza,ako tá španielska alebo portugalská.Tak budeme plakať aj nad Azormi?

A ešte tu bola dohoda o spoločnej obrane z 20.rokov medzi SSSR a Iránom.

Vidíš, o této dohodě se toho tolik neřeklo, děkuji pokud to je pravda.

Prosím Tě, pokud o této dohodě máš nějaký pramen uveď ho zde, to vrhá jinný pohled na situaci. To bychom neměli opomenout.

Publikace od V.L.Israeljana - Dějiny diplomacie za velké vlastenecké války 1941 - 1945 u nás vyšlo v SNPL roku 1961... smlouva uzavřena mezi Iránem a Sovětským Ruskem rou 1921, článek 6 zní ...... Obě vysoké smluvní stranyse dohodly na tom, že v případě, kdy ze strany třetích zemí dojde k okusům ozbrojený vměšováním prosazovat na území Iránu uchvatitelskou politiku nebo přeměnit území Persie v zákadnu pro vojenské akce proti Rusku, jestliže přitom bude hrozit nebezpečí hranicím Ruské socialistické federativní sovětské republiky nebo spojených s ní mocností a jestliže perská vláda po upozornění ze strany sovětské vlády sama nebude s to odvrátit toto nebezpečí, sovětská vláda bude mít právo poslat svá vojska na území Persie, aby v zájmu sebeobrany podnikla nutná vojenská opatření.Po odstranění daného nebezpečí se zavazuje ruská sovětská vláda okamžitě odsunout svá vojska za hranice Persie. Dále je v této knize uvedeno že vláda SSSR třikrát (26.6.,19.7.,16.8.1941) upozorňovala vládu Iránu na nebezpečí které této zemi hrozí. 8)

To je ovšem jiná. Zajímalo by mě jestli jsou také nějaké bližší informace o dohodě mezi Brity a SSSR ohledně Íránu? Popřípadě jestli Britové Íráncům něco naznačili ohledně svých úmyslů? A v neposlední řadě nakolik je důvěryhodným zdrojem sovětský autor z dob hluboké totality?

Díky to je skutečně ten podklad, proč si mohli, říct a jdeme.