Díl V.
Část 1.
Sovětská armáda přes veškeré chyby při protiofenzívě prosinec 41, leden a únor 42 těžce zatřásla sebevědomím do té doby vítězící Německé armády. Tato „zimní válka“, s rychlými a nebezpečnými ruskými průlomy a partyzánskými přepady udělala z německých štábů divizí, sborů a dokonce i armád frontovou linii. I oni musely tvořit opevněné opěrné body ve kterých mohly kdykoliv očekávat ruský útok.
Jak například vypadal štáb 18. td generála Nehringa z 2. TA?
Hospodářské budovy a stáje kolchozů Vojn v krajině mezi Orlem a Mzenskem. Okolo bývalého carského statku, kde sídlil štáb 18. td jsou rozestaveny traktory a mlátičky, staré sovětské nákladní automobily, německé obrněné transportéry mezi ploty a budovami. To vše slouží jako opravdová pevnost a kruhová obrana štábu divize. Takto a podobně museli Němci v zimní válce řešit svoji obranu na všech místech skupiny armád Střed. Nikdy si nebyli jisti, kdy přijde útok.
V II. díle část 4 jsme si řekli jak sovětská 10. armáda rozvrátila postavení mezi 2. TA a 4. armádou Němců. Divize 10. armády pronikly až na několik kilometrů k dálnici Smolensk – Moskva. Do cesty se jim v Suchiniči postavila 216. pd generála Gilsy narychlo přivezená z Francie. Mezi Kalugou a Bejlevem vznikla mezi 2. TA a 4. armádou Němců 80 km široká mezera do které se vtlačila 10. armáda Sovětů.
6. ledna 1942 je povolán velitel 18. td generálmajor Nehring k generálplukovníku Schmidtovi, veliteli 2. TA. Generálplukovník Schmidt je novým velitelem 2. TA po odvolaném Guderianovi.
Velitel 18. td Nehring je seznámen ze situací která vznikla na rozmezí mezi 4. armádou a 2. TA. Je mu vysvětleno jak vypadá situace u Suchiniči, ve kterém se brání 216. pd generála Gilsy. Má však již 1 000 zraněných, a je nedostatečně zásobována ze vzduchu. Pokud bude tento poslední vlnolam zničený hrozí nám katastrofa i u Juchnova. Juchnov, sídlo 4. armády je nyní již přední linií.
Generálu Nehringovi je vydán rozkaz: „Vaše 18. td dostane 12. střelecký pluk 4. td, 338. pěší pluk 208. pd a zaútočíte do Suchiniči, navážete spojení s generálem Gilsou a posílíte jeho obranu.“
18. td, která stála jižně od Orla ve Vojnu se přemisťovala do shromažďovacího prostoru Šisdra 10 dní, přestože vzdálenost činila 200 km. Třeskutý mráz 40 stupňů, 80 cm sněhu a vysoké závěje udělaly z přesunu peklo. Motorizované jednotky, s jejich pásovými a kolovými vozidly jely rychlostí jen 2 km za hodinu. Koně s vozy a saněmi jely rychlostí 4 km za hodinu. Nyní se tedy i tankové divize v této zimě musely vybavit dodatečně koňmi.
16. a 17. ledna 1942 zahájila posílená 18. td útok od Šisdry. Levé křídlo zabezpečoval 12. střelecký pluk, pravý bok chránily části 208. pd. Silné průzkumné hlídky na lyžích zajišťovaly prostor postupu. Pomocné sněhové pluhy prorážely cestu pro pochodové kolony.
Rozběhla se akce Suchiniči, jedna z nejneobvyklejších, nejodvážnějších a nejriskantnějších bitev zimní války.
Tato akce byla strategická nestydatost.
V prostoru Suchiniči totiž operovalo 30 sovětských střeleckých divizí, 6 střeleckých brigád, 4 tankové a 2 výsadkové brigády a 4 jezdecké divize. Proti nim vytáhnou necelé dvě německé divize, „myš se snaží proniknout do chobotu slona“.
Čelu bojové skupiny, která má tři prapory posílené o tanky a dělostřelectvo velí plukovník Kuzmany.
Plukovník Jollass, velitel 52. střeleckého pluku, dělá prostor na levém boku a v týlu a se svou bojovou skupinou zaútočí na silně bráněné Ljudinovo. Jeho síly tvoří dva prapory, tanková rota von Stünzer, 2. rota 88. protitankového oddílu a 1 baterie 208. dělostřeleckého pluku. Sověti jsou překvapeni útokem ve svém týlu, tak daleko od fronty. Jollassovy bojové skupiny vyženou Sověty z Ljudinova a pronásledují je do lesů a zasněžené jezerní oblasti. Výsledek tohoto prvního střetnutí je 500 mrtvých Sovětů a 150 zajatců.
Kuzmany zatím v prostředku útoku proráží cestu skrz překvapeného nepřítele. Než se Sověti stačí zformovat k odporu, jsou ničeni masivním nasazením všech zbraní. 2 baterie 208. dělostřeleckého pluku ničí přímou palbou protiútoky ruských praporů. Němečtí dělostřelci nemají čas na vedení nepřímé palby. Účastníci říkali: „Vždy jsem se jenom podíval skrz hlaveň, zda je směr v pořádku“.
Moskva 41 (2x)
