MIRV(Multiple independently targetable reentry vehicle) volný překlad - vícenásobný samostatně naveditelný nosič.
Hlavice MIRV je umístěna na nosiči ICMB -mezikontinetální raketa nebo SLBM - ponorkou odpalvaná balistická raketa. Hlavice obsahuje několik menších hlavic(obvykle 3-10 v řádu kt ) na rozdíl od jednotné hlavice,která je jen jedna na raketě,obvykle v řádu Mt.
Vojenská účinost má hned 4 aspekty:
1) Více slabších hlavic má v cíly mnohem ničivější účinek.Intenzita záření kleá s druhou mocninou vzdálenosti a tlak s třetí mocninou. Např. tlaková vlna ve vzdálenosti 4km od epicentra je jen 1/64 než 1km od epicentra. Více malých hlavic rozložených v určité vzdálenosti od sebe tak napáchá více škody než 1 velká. Klesají tím také nároky na počet nosičů ICMB k zničení cíle.
2) Snižuje se počet nosičů ICMB,potřebných k zničení rozptýlených cílů v konkrétní oblasti,vzdálených od sebe i stovky kilometrů. S jednotnou hlavicí je to jeden cíl,jeden nosič ICMB.
3)V dřívějších dobách to byla metoda,jak obejít smlouvu SALT. Ta omezovala počet nosičů ICMB, nikoliv hlavic na nich nesených.
4)dříve MIVR hlavice obcházela ABM systém tím, že antiraketa nesla hlavici jen jednu a tak zasáhla jen jednu hlavici a zbývající rozptýleně prošli,nebo bylo nutno vyslat další antirakety.
Nyní obchází ABM tím,že limit hlavic je pro ty "ostré",nikoliv klamné. Klamných je 2-3 násobek a vybrat mezi nimi právě tu "ostrou",je s ohledem na časovou tíseň prakticky nemožné.
Celé to funguje tak,že je raketa ICMB navedena na určitou dráhu směrem k cíli, v určité fázi se hlavice MIRV oddělí a pomocí vlastního pohonu pokračuje dál po balistické křivce na cíl. Tím se jako cíl,zmenší z řádu desítek metrů do řádu metrů.
V určitém,předem daném bodě A se jednotlivé hlavice oddělí od „mateřské“ hlavice MIRV a každá samostatně po balistické křivce pokračuje k předem naprogramovanému cíly – bodu B.
Jak bylo výše zmíněno,buď „kousek vedle“ své kolegyně,nebo stovky km jinam. Starší typy hlavic byli závislé pouze na trajektorii ,nastavené od hlavice MIRV. Později byli doplněny „křidélky“,aby mohly více klouzat a doletět dále,než to umožňovala balistická vzdálenost od „mateřské“ MIRV a v poslední době jsou hlavice vybavovány i autonomním pohonem,který umožní ještě větší rozptyl od „mateřské“ MIRV a v součinnosti s vylepšeným navigačním systémem každé hlavice i manévrově unikat antiraketám.
Zdůrazňuji,že zmíněný pohon a navigace se týká jednotlivých hlavic,nikoliv „mateřské“ MIRV – zde je naopak tendence, aby „mateřskou“ hlavici MIRV jednotlivé hlavice opustili co nejdřív po oddělení od nosiče a dále co nejvíce rozptýlené, samostatně pokračovali k cíli. Tím pak velmi ztěžují protiraketovou obranu. Toto je navíc umocněno vypuštěním nejméně stejného množství klamných hlavic,které jsou navenek nerozeznatelné od těch jaderných.
U těchto hlavic je díky jejich menšímu jadernému ekvivalentu v řádu kolotán vyžadovaná větší přesnost než u jednotné silnější hlavice. Kruhová odchylka CEP (Circular Error Probable or Circle of Equal Probability) se např. u Trident II a MX pohybuje v řádu 100m , u Topolů 250m a Topolům-M 150m. Technologická náročnost hlavic MIRV je také důvodem, proč se zemím,jako ke Indie, Írán, Pákistán či S.Korea může zatím jen zdát.
