Jedná se o tří-stupňovou raketu s 1MT hlavicí, jejíž konstrukce nápadně připomíná své ruské vzory z dob jejího vzniku, zejména SS-20/ RT-21M. Navzdory několika úspěšným zkouškám proběhlo i několik neúspěšných, takže k operačnímu nasazení DF-31 nedošlo tak rychle, jak se původně předpokládalo. Mohlo za to mnoho technologických a konstrukčních vad, stejně jako nekvalitní výroba. Tyto faktory společně s maximálním doletem (8000km) způsobili, že DF-31 byly nakonec operačně nasazeny ve velmi omezeném počtu cca 8-12ks (zatím).
Původní záměr – schopnost zasáhnout DF-31 Evropskou část SSSR a vyvíjenou DF-41 s doletem 12.000km schopnou zasáhnout USA byl ale přerušen koncem Studené války. Projekt DF-41 byl pozastaven a program DF-31 „revidován“.
Byly prováděny průběžné technologické úpravy a následné testy, které probíhaly prakticky celá 90.léta – stále se střídavou úspěšností. Oficiálně pak byla „představena“ v r.1999 na vojenské přehlídce v Pekingu při příležitosti 50.výročí vzniku ČLR. Samotná raketa však vidět nebyla – pouze přepravní vozidlo s kontejnerem. Údaj o roku operačního nasazení raket DF-31 se různí – mezi roky 1999-2003.
Stejně tak jejich momentální lokalizace – od realistických jeskyní ve skalních masívech,přes železniční vagony až po „fantastické“ umístění na obchodních lodích, aby s nimi bylo možné zasáhnout celé území USA.
Přes výše zmíněné potíže však DF-31 představuje „technologický skok“ v porovnání se svou předchůdkyní DF-5. Zejména svou mobilností a možností odpalu přímo z kontejneru přepravního vozidla. Taktéž použití TPH oproti kapalným výrazně zvyšuje životnost rakety a výrazně snižuje čas potřebný k předstartovní přípravě (15-30min). Je také první čínskou raketou, která může být vybavena lehkou jadernou hlavicí, údajně zkopírovanou podle US vzoru W-88 nebo W-70. Důkazy však pro toto tvrzení chybějí.
DF-31 je 3stupňová raketa na TPH s užitečnou nosností 700kg (jiné zdroje uvádějí 1050 nebo 1750kg), která je využita pro jednotnou hlavici 1-3MT (údaje se opět různí).
Startovní hmotnost je udávána 42.000kg, délka 13m a průměr 2,25m. Inerciální naváděcí systém updatovaný pomocí GPS který střela požívá, umožňuje kruhovou odchylku v cíli 300m CEP (jiné zdroje udávají 150 nebo 100m CEP).
Původní verze byla přepravována tahačem HY473 a samostatným valníkem, verze představená v r.1999 na tahači HY4301 již byla konstruovaná jako návěs (viz fota). Tyto verze však nemají prakticky žádnou terénní průchodnost a přesuny jsou možné pouze po silnicích.
Na vylepšení tohoto nedostatku se prý pracuje a údajně může být využito některý z tahačů řady MAZ (Belarus MAZ7916).
Po skončení Studené války a pozastavení DF-41 bylo rozhodnuto celý projekt DF-31 přepracovat a výsledná modifikace dostala označení DF-31A.
Tato varianta již má mít dolet 10-11.000km a může být vybavena buď jednotnou 1-3MT hlavicí nebo vícenásobnou hlavicí MIRV se 3 autonomními hlavicemi (jinde zmiňují až 5hlavic) o mohutnosti 20, 90 nebo 150kt. Vylepšený Inerciální naváděcí systém updatovaný pomocí GPS umožní kruhovou odchylku v cíli 150m CEP (100m CEP ?).
Startovní hmotnost je udávána 47.200kg, délka 18,4m a průměr 2,25m. Užitečné zatížení 1050 nebo 1750kg.
Zavedení prvních modernizovaných raket se předpokládá v r. 2007.
Na bázi DF-31/DF-31A je rozpracována námořní varianta SLBM označovaná jako JL-2 (JuLang-2 /CSS-NX-4), které by měly být umístěné (po 16ks) na čínské ponorce Type 094 (třída Xia).
Ta by měla mít dolet 8000km a nést hlavici MIRV s 3-4 hlavicemi o síle 90kt nebo jednotnou o síle 2,5MT.
Do r.2010 Čína plánuje zařadit do výzbroje 50-70 nových ICBM. Je též předpokládáno, že se ČLR již zmocnila technologie neutronové zbraně a v rámci zavádění těchto ICBM ji využije. Údaje jsou však velmi kusé a je velmi obtížné je ověřit. Proto je i okolo programu DF-41 tolik spekulací - zda byl znovu spuštěn či nikoliv. Parametry DF-41 by se měli podobat bývalé sovětské raketě SS-24.
