Sovětský základní bojový tank T-80

cernakus · Příspěvek od **cernakus** » 18/12/2007, 00:26

Jsou bojiště, kde plně vyzbrojené americké tanky nemají proti T-80 šanci. V případě T-90 ji nemají ani vrtulníky. A ty bojiště jsou např. pouště jako je ta Irácká. Tj. rovná vyprahlá pustina.

Zbylá bojiště, tam už to záleží na tolika faktorech, že výkon podkaliberní střely a odolnost pancíře vůči ní je faktor více méně bezvýznamný.

Mimochodem, podkaliberní střely nejsou samospasitelné. Nejnovější rektivní pancíře používají princip kumulativních paprsků. Rozřežou nejen tandemový kumulák, ale i podkaliberní uran. Zatím nikdo neví, jak to obejít a asi na to jen tak někdo nepřijde. Pravdou je, že pro funkci této ochrany je třeba mít něco, co polohu, směr a rychlost projektilu určí. Ovšem vybavit tank radarem není při jejich dnešních cenách zase taková šílenost(T-95, jako zástupce tanků další generace už radar má).

Navíc si myslím, že na podkaliberní munici musí být učinná i ochrana se samostatným kontaktním zapalovačem. Vychýlení šipky byť o jediný stupeň od osy letu drasticky devalvuje její účinnost. Byť M829A3 letí opravdu rychle, výbuch je přece jen rychlejší.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 18/12/2007, 02:09

Ad Reflex - Týchto PTRS je viac typov, z novších napríklad Invar a Invar-M, ktoré už údajne majú tandemovú hlavicu (údaje o priebojnosti nemám). Strely sú zväčša typu beam-rider, ako ostatne väčšina modernejších ruských PTRS. Výhodou je, že sa systém navedenia takmer nedá zarušiť a rýchlosť strely nie je limitovaná (nie je potrebné sledovať strelu).

Reaktíve panciere - zrejme je tu myslený systém Nož a Kaktus - celkom by ma zaujímalo, ako je urobený. Otázka tiež je, nakoľko je účinný.
Podobne je otázka, ako - nakoľko - účinná je "ťažká ERA", ako je napríklad Kontakt-5 a podobné systémy.
Obecne, ako je známe, je ERA zložená z dvoch plátov. Pri činnosti sa pláty pohybujú od seba - jeden "vnútorný" proti veži a druhý "vonkajší" do voľného priestoru. Lenže podľa niektorých článkov to vyzerá tak, že vôbec nie je jedno, či je hrubší (a ťažší) vnútorný alebo vonkajší plát. A variant na tému ERA je dosť, plátov môže byť aj niekoľko, a môže celkom podstatne záležať aj na tom, ako, v akom poradí a akým spôsobom sú aktivované. O tom sa človek takmer nedočíta. Je rozdiel, pokiaľ je ERA aktivovaná až pri prenikaní lúča alebo strely cez blok, v podstate nárazom, alebo ak je aktivovaná elektronicky, na základe nejakého vyhodnotenia rýchlosti dopadajúcej strely. Oba systémy sa dajú kombinovať - na kumulatívny lúč elektronika nestihne reagovať a zapracuje aktivácia výbušniny prenikajúcim kumulatívnym lúčom, na šípovú strelu, ktorá je zhruba desať krát pomalšia, už reagovať stihne, čo môže pri viacvrstvej ERA umožniť voliť výhodnejšie poradie aktivácie rôznych vrstiev ERA, tak, aby bol výsledný efekt čo najvýhodnejší.

Rádiolokátor na tankoch - obsahuje ho napríklad systém Arena a Drozd, ktoré sú schopné zasiahnuť proti strelám s rýchlosťou do 700m/s.
(nasleduje trochu fantázie)
V prípade, že by sa rýchlosť reakcie zvýšila dva krát (čo by nemusel byť problém), je tu prostriedok, ktorý by mohol byť schopný zasiahnuť aj proti podkalibrovým strelám - blok ERA by bol odpálený v predstihu, tak aby sa plát z ERA postavil do cesty prilietajúcej strele. Zásah doskou reaktívneho pancieru, ktorý sa pohybuje šikmo voči osi strely by mal na ňu značný účinok, navyše by k nemu došlo vo väčšej vzdialenosti od tanku.
Šípové strely - a to predovšetkým moderné, veľmi dlhé a štíhle strely - sú značne citlivé na kmitanie a bočné sily. Podobne sú značne citlivé aj na predstavné panciere v dostatočnej vzdialenosti pred pancierom tanku. Údajne pancierový plát hrubý 10mm umiestnený pod uhlom 45° a vo vzdialenosti väčšej ako dĺžka šípovej strely dokáže znížiť jej priebojnosť o 25-75% v závislosti na jej štíhlosti (štíhlejšie viac).

cernakus · Příspěvek od **cernakus** » 18/12/2007, 10:19

alchymista:

Radiolokátor systému Arena a Drozd mají příliš malé rozlišení pro jejich nízkou frekvenci. Pokud chceme sledovat projektily velikosti a rychlosti podkaliberních šipek, je třeba přejít do pásem víceméně shodných s radary PRO

Nicméně tebou zmiňovaný "nůž" se odpaluje opravdu bezkontaktně vyhodnocením pomocí radiolokátoru a EM citlivé vrstvy na samotném ERA bloku(tím se aktivuje jen ten blok, který je opravdu třeba). Princip je víceméně podobný ozaření cíle laserem.

rabo · Příspěvek od **rabo** » 18/12/2007, 17:21

Pokud je mi známo tak 3BM42 má průraznost do 500m 580mm a na vzdálenost 2,5km je to jen 460mm pancíře a úsťová rychlost 1700m/s.Novější 3BM42M má průraznost 630mm do 500m a 510mm na 2,5km,úsťová rychlost 1600m/s.Není tady divu že ten tank vydržel.Při hodnotách 600-700mm RHA.

Neviem či si čítal dobre moju odpoveď, 2 streli prestrelili len polovicu hrúbky panciera T-80U na vzdialenosť 1500 m, bez prídavného panciera. Ten údaj o 500m/580mm pre strelu 3BM42 mi vieš nejako podložiť ?

Ohledně "Reflexů" je dobré si všimnout že těch 5km je vzdálenost použitelnosti proti vrtulníkům a nízko letícím letounům.Na pozemní cíle jsou to už jen 4km (maximální dosah použitelnosti M829A3) a to ještě s pravděpodobností zásahu 0,8-0,85.Nutné ještě dodat že v ideálních podmínkách které budeš mít na střelnici ale ne na bojišti

Na základe Ruských údajov, je „Irtiš“ schopný viesť streľbu na malorozmerné cieľe na vzdialenosť 5 km. Neviem prečo by mala strela Sniper / NATO názov pre Refleks, kto vie prečo ? / navádzaná po laserovom lúči / nie odrazom od cieľa / mať kratší dosah na pozemný, cca 65t tank, ako na vrtuľník vo vzduchu o hmotnosti cca 8-10t. / aj zhĺadiska motoru, paliva, gravitácie ..., je lepšie strieľať rovno,ako do výšky /. O ideálnych podmienkach sa môžeme rozprávať aj na jednej aj na druhej strane.

Navíc rychlost Reflexu je přibližně 340m/s a na maximální vzdálenost (4km) poletí k Abramsu nějakých 12s.

Na 5 km za 14,2 sek.

Což je dost dlouhá doba na to,aby se amík schoval nebo ti jen čistou náhodou zajel do krytu s úmyslem přiblížit se.

No pri jeho rýchlosti v teréne cca 25-40 km/h a hmotnosti 65t zase až tak ďaleko "nezdrhne". Otázne je ešte, ako rýchlo zaregistruje, že na neho letí Refleks.

Pokud se nepletu tak při navádění Reflexu musíš cíl sledovat/ozařovat laserem

Sledovať áno, ožarovať nie. To sledovanie nie je problém, skôr naopak, môže si vyberať cieľ a aj miesto dopadu.

Když čistě teoreticky vemu v úvahu že by se amík blížil k Ivanovi čelem tak nesmím zapomenout že průraznost Reflexu je 650-700mm RHA a Abrams má na čele 1300+mm RHA vs. HEAT

Bez ohľadu na udávanú prieraznosť, sú 2-3 a viac Refleksov pre Abrams smrteľné.

Jinak co je mi známo tak T-80xx veze zásobu šesti PTŘS a určitě by nevypálil víc jak jednu.

Prečo? Rýchlosť streľby je 6-8 v minúte bez ohľadu na náboj.

to Alchymista:

Reaktíve panciere - zrejme je tu myslený systém Nož a Kaktus - celkom by ma zaujímalo, ako je urobený. Otázka tiež je, nakoľko je účinný.
Podobne je otázka, ako - nakoľko - účinná je "ťažká ERA", ako je napríklad Kontakt-5 a podobné systémy.
Obecne, ako je známe, je ERA zložená z dvoch plátov. Pri činnosti sa pláty pohybujú od seba - jeden "vnútorný" proti veži a druhý "vonkajší" do voľného priestoru. Lenže podľa niektorých článkov to vyzerá tak, že vôbec nie je jedno, či je hrubší (a ťažší) vnútorný alebo vonkajší plát. A variant na tému ERA je dosť, plátov môže byť aj niekoľko, a môže celkom podstatne záležať aj na tom, ako, v akom poradí a akým spôsobom sú aktivované. O tom sa človek takmer nedočíta. Je rozdiel, pokiaľ je ERA aktivovaná až pri prenikaní lúča alebo strely cez blok, v podstate nárazom, alebo ak je aktivovaná elektronicky, na základe nejakého vyhodnotenia rýchlosti dopadajúcej strely. Oba systémy sa dajú kombinovať - na kumulatívny lúč elektronika nestihne reagovať a zapracuje aktivácia výbušniny prenikajúcim kumulatívnym lúčom, na šípovú strelu, ktorá je zhruba desať krát pomalšia, už reagovať stihne, čo môže pri viacvrstvej ERA umožniť voliť výhodnejšie poradie aktivácie rôznych vrstiev ERA, tak, aby bol výsledný efekt čo najvýhodnejší.

http://www.btvt.narod.ru/4/kontakt5_.htm http://www.btvt.narod.ru/4/noz/noz.htm
bližšie info „ Technika voružénia“ – rok 2006 / číslo neviem z hlavy /, - tam boli aj záznamy a fotky z testovania – ostreľovania. „Nož“ je jednoducho kráľ . Jeho účinok aj na "podkaliberky" je perfektný.

freeman · Příspěvek od **freeman** » 18/12/2007, 17:39

Abrams ma problem refleks zaregistrovať lebo nemá ak sa nemilim detektory laseroého ožiarenia ako napr. T-90

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 18/12/2007, 18:26

Rabo - dik za linky, poštudujem a vyňadrím sa neskôr.

cernakus - info k problematike ešte len zbieram. Samozrejme, že rádiolokátor, schopný zachytiť a vyhodnotiť šípovú strelu je o triedu vyššie, ako rádiolokátory pre Arenu a Drozd. Ale viem si predstaviť aj iné riešenie ako impulznú prevádzku: vyžarovanie stálej vlny a detekciu dopplerovského signálu - pre šípovú strelu bude dopplerovský posun veľmi výrazný, diaľka sa dá odvodiť od intenzity odrazeného signálu. Vyžarovanie stálej vlny sa môže prepojiť s detekciou ožiarenia laserom, takže sa bude spúšťať len pri pravdepodobnom ohrození a na čas niekoľko sekúnd. Nebude to síce príliš presné, ale na daný účel by to poslúžiť mohlo - už účinnosť 50% zníži straty veľmi významne.

freeman - To sa mi nezdá. Detektor ožiarenia je dosť významná pomôcka, ktorá i bez ďalších doplnkov zvyšuje tanku šancu na prežitie na bojisku.

RAYTHEON · Příspěvek od **RAYTHEON** » 18/12/2007, 18:54

to Alchymista

Detekce šípové střely: pokud správně chápu co jsi napsal pak by se taková souprava skládala z vysílače, který by vysílal trvale na nějakém kmitočtu a přijímače, který by zpracoval od střely odraženou část takto vysílané vlny s tím, že by vyhodnotil dopplerovský posun kmitočtu. Chápu to správně?

rabo · Příspěvek od **rabo** » 18/12/2007, 19:36

Rabo - dik za linky, poštudujem a vyňadrím sa neskôr.

Stránka www.btvt.narod.ru je veľmi kvalitná a odporúčam ju.

Obrázek

účinok podkalibernej strely na pancier bez "noža" a s.

freeman - To sa mi nezdá. Detektor ožiarenia je dosť významná pomôcka, ktorá i bez ďalších doplnkov zvyšuje tanku šancu na prežitie na bojisku.

Zatiaľ som sa stretol len s info, že Abrams má 24 zadymovacích granátov, ale nie o tom, že by mal detektor ožiarenia.

cernakus · Příspěvek od **cernakus** » 18/12/2007, 19:54

Detekor ozáření laserem je standartní výbava až u M1A3. A2 lze určitě dovybavit. Zřejmě to amíci nasazují jen na tanky, které jsou v "horkých" oblastech.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 18/12/2007, 20:16

Rayethon - zhruba ano. Vychádzam z toho, že "nebezpečná" šípová strela má rýchlosť značne prevyšujúcu 1km/s a pohybuje sa smerom k tanku. Tým je v podstate už samotným dopplerovským posuvom odrazeného žiarenia urobená selekcia strely - dopplerovské posuny striel smerujúcich k iným tankom a pomalších kumulatívnych striel sú menšie. Vzdialenosť by sa dala odhadnúť z intenzity signálu. Vyžarovanie by bolo "nejak" nasmerované, napríklad tak, aby pokrývalo len priestor do vzdialenosti 50 metrov od tanku. Je mi jasné, že určiť presnejšie priestorovú polohu strely bude celkom problém. Je to len nápad - otázka je, či by to vôbec mohlo fungovať.

freeman · Příspěvek od **freeman** » 18/12/2007, 20:21

Urobim pokus T-80U vs abrams v ofp. samozrejme s addonami.
Do configu zadam skutočne hodnoty a uvidime čo spravi reflex s abramsom.

Redgar · Příspěvek od **Redgar** » 18/12/2007, 20:31

cernakusi a rabo měl bych prosbu.Vyjeďte si někam do přírody co nejdál od počítačů a cestou tam se kolem sebe rozhlédněte.Uvidíte reálný svět a jeho "funkce".Až budete v té přírodě tak se rozhlédněte znova a prohlédněte si kdysi nejpravděpodobnější bojiště pro téčka a Abramsy.Opět uvidíte reálný svět a když nebudete líní přemýšlet tak vám snad dojde že skutečná tanková bitva by vypadala opravdu jinak než ty vaše "papírové" představy založené na výsledcívh testů v ideálních podmínkách.

Vy dva,opravdu nic proti vám nemám a neberte to tak že se snažím vás urazit nebo něco podobného.Ale opravdu mi přijde že vidíte jen to co máte na papíře a trocha té logiky v tomto směru vám chybí.

A teď proč ta prosba.cernakusi opravdu by mě zajímalo který "pouštní" stát má ve výzbroji T-80/90? A jak jsi dospěl k tomu že by Abrams neměl šanci? Taky by mě zajímalo,čistě "papírově",jak mi vysvětlíš to že proti T-80/90 nemají šanci ani vrtulníky.Dosah Refleksu na vrtulníky je 5km.Ruská/sovětská střela AT-6 Spiral(kód NATO) má dosah 6-7km a americký Hellfire 8km.Obě střely mají dokonce tandemovou hlavici(pozdější verze).

rabo už je to dlouho co jsem si tyto údaje někde opsal,pokud najdu kde tak ti to sem dám.O tvé představě o Refleksu si myslím že je dost najivní.Když to shrnu na jednu hromadu tak stále vycházíš z 5km.Dle mého názoru nereálné a navíc rusové sami uvádějí 4km na pozemní cíle.Pokud jde o to schování se tak je dobré si uvědomit že tank se na bojišti z pravidla pohybuje.Takže klidně zajede do krytu aniž by o Refleksu věděl a to nepočítám vzdálenost na kterou se střílí.Čím dál tím menší šance.Navíc pokud by uživatel téčka chtěl střílet za jízdy tak je ta šance ještě menší.A pokud bude stát tu necelou čtvrt minutu tak je prakticky po smrti.Prosím tě,zajímalo by mě kde jsi přišel na ten počet střel k zničení Abramse.Náhoda je vůl a na jeho zničení ti nemusí stačit ani deset těchto střel.A proč by nemohl T-80xx vypálit víc jak jednou? Důvodů je víc,ale jeden za všechny.Jednoduše plýtvání municí a psychologický efekt i po neúspěšném zásahu může stačit.

freeman · Příspěvek od **freeman** » 18/12/2007, 20:44

pravdepodobnost zásahu reflexom pri pohybe tanku ktorý ju vypalil rychlosťou 30 kmh je 0,8.

na abrams stači aj jediny reflex ak zasiahne abrams do boku

S puštnych štátov má vo vyzbroji T-90 india a algeria a T-80 ma pakistan

Redgar · Příspěvek od **Redgar** » 18/12/2007, 21:08

Ano na Abrams nebo kterýkoliv západní tank(pro východní to platí taky) stačí klidně jen jedna střela pokud zasáhne kdekoli krom čela.freemane tebou uváděná pravděpodobnost sedí,ale zřejmě jen pokud se téčko pohybuje po cestě.

Jinak tedy nevím,ale indie a pákistán nejsou takovou plackou jako irák.Tam mají dost kopcovitého terénu,což ovšem neznamená že by tam nemohli mít poušť.V alžíru(pokud dobře chápu slovenštinu) mají sice poušť,nějakou saharu nebo co,ale z více než 50% je to tam také samý kopec.

Alchymista · Příspěvek od **Alchymista** » 18/12/2007, 21:15

Jednu vec k PTRS odpaľovaným z hlavne kanónu. Demaskujúce príznaky.
Efekt výstrelu je takmer neporovnateľne menší s výstrelom podkalibrovej strely a výrazne menší ako pri kumulatívnej strele.

RAYTHEON · Příspěvek od **RAYTHEON** » 18/12/2007, 21:15

to Alchymista

Principálně by to fungovat mohlo, avšak jsou zde patrné jisté obtíže.

1. Dopplerovský posun kmitočtu způsobený odrazem od tělesa letícího rychlostí 1 km/s nebude velký (u mezinárodní kosmické stanice ISS činí v pásmu 130 MHz řádově jednotky kHz a ta stanice letí rychlostí skoro 8km/s). Narazíš na těžko řešitelný problém kdy současně vysíláš na jednom kmitočtu a posloucháš na kmitočtu nepatrně odlišném. Vyrobit přijímač který by byl schopen zpracovat odražený signál a současně se nezahlcoval signálem vysílaným jen o malinkatý kousek vedle je dost problém, musel by mít abnormální dynamický rozsah. Uvědom si, že úroveň odraženého signálu klesá se 4 mocninou vzdálenosti (tzv. radarová rovnice).
2. I kdyby se povedlo změřit dopplerovský posun takto získaného signálu, dozvíš se pouze o okamžité rychlosti střely a nic o její trajektorii. Jak správně píšeš, dá se tím odlišit druh střely ale toť vše. Pro obranu tanku to je málo.

rabo · Příspěvek od **rabo** » 18/12/2007, 21:18

M829A3 podle informací které mám prorazí 920mm do 500m a 810mm na vzdálenost 2,5km.Počáteční rychlost střely 1848m/s.Konstrukce střely umožňuje proniknout přes pancíř který je pod "úhlem" aniž by se zlomila a dovoluje jí proniknout i přes ruské přídavné pancíře jejiž úkolem je podkaliberní střely lámat.Jednou z vlastností které jí to dovolují je,že je částečně ohebná.Toto nemusí být skutečné informace,možná mi něco uteklo,a tak je berte jen jako orientační.

tak nesmím zapomenout že průraznost Reflexu je 650-700mm RHA a Abrams má na čele 1300+mm RHA vs. HEAT.Jde taky o to že Reflex by musel "dopadnout" pod příznivým úhlem aby měl alespoň nějakou šanci,pokud by nenarazil z čela.PTŘS jako je

Neviem kto tu začal s hodnotami z " reálneho bojiska" ?

cernakus · Příspěvek od **cernakus** » 18/12/2007, 21:50

Redgar píše:cernakusi a rabo měl bych prosbu.Vyjeďte si někam do přírody co nejdál od počítačů a cestou tam se kolem sebe rozhlédněte.Uvidíte reálný svět a jeho "funkce".Až budete v té přírodě tak se rozhlédněte znova a prohlédněte si kdysi nejpravděpodobnější bojiště pro téčka a Abramsy.Opět uvidíte reálný svět a když nebudete líní přemýšlet tak vám snad dojde že skutečná tanková bitva by vypadala opravdu jinak než ty vaše "papírové" představy založené na výsledcívh testů v ideálních podmínkách.

Vy dva,opravdu nic proti vám nemám a neberte to tak že se snažím vás urazit nebo něco podobného.Ale opravdu mi přijde že vidíte jen to co máte na papíře a trocha té logiky v tomto směru vám chybí.

A teď proč ta prosba.cernakusi opravdu by mě zajímalo který "pouštní" stát má ve výzbroji T-80/90? A jak jsi dospěl k tomu že by Abrams neměl šanci? Taky by mě zajímalo,čistě "papírově",jak mi vysvětlíš to že proti T-80/90 nemají šanci ani vrtulníky.Dosah Refleksu na vrtulníky je 5km.Ruská/sovětská střela AT-6 Spiral(kód NATO) má dosah 6-7km a americký Hellfire 8km.Obě střely mají dokonce tandemovou hlavici(pozdější verze).

rabo už je to dlouho co jsem si tyto údaje někde opsal,pokud najdu kde tak ti to sem dám.O tvé představě o Refleksu si myslím že je dost najivní.Když to shrnu na jednu hromadu tak stále vycházíš z 5km.Dle mého názoru nereálné a navíc rusové sami uvádějí 4km na pozemní cíle.Pokud jde o to schování se tak je dobré si uvědomit že tank se na bojišti z pravidla pohybuje.Takže klidně zajede do krytu aniž by o Refleksu věděl a to nepočítám vzdálenost na kterou se střílí.Čím dál tím menší šance.Navíc pokud by uživatel téčka chtěl střílet za jízdy tak je ta šance ještě menší.A pokud bude stát tu necelou čtvrt minutu tak je prakticky po smrti.Prosím tě,zajímalo by mě kde jsi přišel na ten počet střel k zničení Abramse.Náhoda je vůl a na jeho zničení ti nemusí stačit ani deset těchto střel.A proč by nemohl T-80xx vypálit víc jak jednou? Důvodů je víc,ale jeden za všechny.Jednoduše plýtvání municí a psychologický efekt i po neúspěšném zásahu může stačit.

děkuji, že jsi nás tak nádherně zjebal. celý den jsem na to čekal :-/
co se odpovědí týče:
1) O tom jak by vypadala tanková bitva dvou vyspělých armád víme hovno. Hrdinné USA vždy než někoho napadnou, tak ho nechají zdecimovat embargy, sankcemi a připadně válkou(občanskou) a pak je to jen "turkey shoot".
2) Země s rovným terénem, které mají v plné palbě T-80 či dokonce T-90 moc není(jen Rusko). Na nějaké úrovni má T-90 Indie, Alžír a Sýrie. Ostatní země buď nemají rovinný terén nebo nemají T-90. Ovšem my zde porovnáváme hypotetický střet zbraní ne celý hypotetický konflikt.
3) Je pravda, že reflex nemá takový dosah jako hellfire, ovšem to je plně vybavenému tanku T-90 jedno. Arena/Drozd a Štora se postarají o téměř libovolný počet těchto střel. Je také pravda, že T-90ky narozdíl od tanků nasledující generace není určen na postřelovaní létajících cílů. Na to je ve skupině Tunguzska.
4) Spiral už je out, Vichr vládne Ruské špičce(no vlastně i světové).
5) Rozlišuj pojem kryt a zákryt. Samozřejmě žádný MBT 4 a 4.5té generace není schopen se ukrývat, na to mají příliš malou agilitu v terénu a posádka příliš malý přehled o okolí, nechtěně se však do dolíku zakrýt může.

Ostatní bylo směrováno na Raba. Nechť ti odpoví sám.

cernakus · Příspěvek od **cernakus** » 18/12/2007, 21:56

RAYTHEON píše:to Alchymista

Principálně by to fungovat mohlo, avšak jsou zde patrné jisté obtíže.

1. Dopplerovský posun kmitočtu způsobený odrazem od tělesa letícího rychlostí 1 km/s nebude velký (u mezinárodní kosmické stanice ISS činí v pásmu 130 MHz řádově jednotky kHz a ta stanice letí rychlostí skoro 8km/s). Narazíš na těžko řešitelný problém kdy současně vysíláš na jednom kmitočtu a posloucháš na kmitočtu nepatrně odlišném. Vyrobit přijímač který by byl schopen zpracovat odražený signál a současně se nezahlcoval signálem vysílaným jen o malinkatý kousek vedle je dost problém, musel by mít abnormální dynamický rozsah. Uvědom si, že úroveň odraženého signálu klesá se 4 mocninou vzdálenosti (tzv. radarová rovnice).
2. I kdyby se povedlo změřit dopplerovský posun takto získaného signálu, dozvíš se pouze o okamžité rychlosti střely a nic o její trajektorii. Jak správně píšeš, dá se tím odlišit druh střely ale toť vše. Pro obranu tanku to je málo.

Jak o že klesá se 4 tou? já si vždy myslel, že s 2hou(čtvercem), kde jsem dělal chybu?

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 18/12/2007, 22:42

Když tu píšete o střelbě z místa. Proč by pravděpodobnost zásahu během jízdy u moderních tanků měla být o mnoho nižší? Sem si myslel, že stabilizace děla u nové techniky je hodně na výši. Tak vím zase prd...