Je to tak, jeho adoptivní dcera nedala souhlas se zveřejněním pravého jména. Na internetu je spousta odkazů na válku, na složení jednotek a na velitele, a já jsem se podle toho pokusil Nowaka identifikovat. Minimálně mě zajímalo, jestli to, co napsal, odpovídá pravdě nebo jestli je to vymyšlený příběh.
Podle toho, co jsem zjistil, se domnívám, že je to skutečný příběh. Pátrání ztěžuje to, že jeho osobní data jsou nejspíš změněná, např. zřejmě se nenarodil 1918, ale 1917, dále Nowak většinou neuvádí názvy divizí, kde sloužil, ale přesto jde spoustu lidí, událostí a míst z jeho knížky, najít.
Takže, domnívám se, že Helmuth Nowak je pravým jménem Matthias Roth, narozený * 22.08.1917, zemřel + 11.04.1996, rytířský kříž mu byl udělen 21. února 1944, tedy den po Leonu Degrellovi.
Zde i fotka:
http://www.das-ritterkreuz.de/index_sea ... 20Matthias
Posílám i nějaký přehled, jak jsem pátral, protože mi ten příběh připadá zajímavý.
Už jsem nesehnal knížku Bojoval jsem u Stalingradu, takže začal jsem knížkou Bojoval jsem u Kursku. Zde Nowak popisuje přípravy na ofenzívu u Kurska. Byl ve skupině armád Jih, která spadala pod velení Mansteina a k útoku nastupovala jeho rota z vesnice Tomarovka. Zmiňuje i jeho známého sturmbannführera Jürgena Prossera od tankových jednotek SS, se kterým společně vyráželi do útoku.
Popis příprav na ofenzívu je i zde na webu palba:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1446
A dokonce je tady i tento obrázek:
http://www.palba.cz/forumfoto/displayim ... ?pos=-2553
Z obrázku je zřejmé, že Nowak pravděpodobně příslušel k 167.pd a Jürgen Prosser patřil k 1.td Leibstandarte SS Adolf Hitler. Do útoku vyrazili 4. července 1943, 10 minut před 15h, přesně, jak se to popisuje i zde.
Po levé straně měli 11 td., které podle informací zde na palbě velel generálporučík Schmidt. Nowak popisuje, jak se s ním po neúspěšné ofenzívě setkal. Generál si ho nechal zavolat, protože z bitvy u Prochorovky vynesl na zádech nějakého zraněného vojáka. Ten voják byl generálův vnuk.
Nowak píše, že jeho rota zdolala k 5. červenci dvě linie obrany a jednu předsunutou a utrpěla asi 30% ztráty. Když velení přesunulo tlak z levého křídla na pravé, jeho rota začala postupovat spolu s tanky Jürgena Prossera.
Po překonání čtyř linií odporu se následující den spolu s tankisty přepravovali ve směru k vesnici Prochorovka. Tam se tankisté zapojili do slavné bitvy. Nowakův transportér dostal zásah, posádka zahynula, ale on měl štěstí. Zůstal na bojišti sám. Nowakova rota pokračovala v transportérech dál, přebrodila řeku Psjol a vybudovala tam předmostí. On sám šel pěšky, až narazil na zraněného vojáka a odnesl ho na zádech pryč. Zde jsem našel určitý rozpor. Na palbě se píše:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1467
"...(teď) může generál Hausser vrhnout své motorizované svazky „Leibstandarte“ a „Das Reich“ přes řeku Psjol. Ve vražedné sovětské dělostřelecké a minometné palbě, vedené z vyvýšených postavení na druhém břehu pronikne přes řeku 3. prapor 6. mechanizovaného pluku SS divize „Totenkopf“.
10. července 1943 ovládne vesnici Krásnyj Okťabr a vybuduje za řekou malé předmostí. To ubrání i když Sověti provádí protiútoky tanky a pěchotou.
11. července 1943 získá tak divize „Totenkopf“ mezi obcemi Bogorodiskoje a Vesely předmostí. Němci tak překonali řeku Psjol, poslední překážku před Kurskem."
Nowak podle vlastních slov nikdy nebyl členem SS. Uvádí, že to byla jeho rota, která se při ofenzivě dostala nejhlouběji do ruských postavení. Možná, že předmostí vybudovaném divizí „Totenkopf“, budovaly i další jednotky, tedy i z 167.pd. Možná, že Nowakova rota a některé další byly vybrány, aby podporovaly tankové divize SS. Možná měly vybudovat úplně jiné předmostí, než o kterém se tady píše, protože se tam přesouvaly v době, kdy už bitva u Prochorovky běžela, což bylo 12. července.
Po odvolané ofenzívě se Nowak a jeho rota bránili proti útoku ruského jezdectva. Neuvádí vůbec žádné podrobnosti o místě, jediný údaj který lze nalézt, je ten, že zrovna přejížděli řeku Vorsklu, když ho zastavili polní četníci a oznámili mu, že ho očekává gen. Schmidt (o tom už jsem se zmínil). Po schůzce už Nowak hned skáče na popis bojového postavení, z toho usuzuju, že už moc dlouho necestoval. Zkrátka, jediné vodítko jsou řeky Vorskla a Donec. Na asi kilometrovém úseku fronty se tam měla střetnout jeho rota s jezdeckým jízdním sborem. Nemám tušení, kolik míval ruský jízdní sbor tabulkový počet, ale odhadl bych poměr sil asi tak na 100 : 8000. Obě strany měly podporu dělostřelectva. Nowak popisuje, jak se úspěšně bránili několika vlnám útoků. Potom k nim dorazilo 22 tanků od 11.td. Tankům měl velet Norbert von Rundt. Zajímavá postava, měl to být absolvent university v Heidelbergu, ale o něm jsem nic nenašel. (Pozn - gen. Schmidt byl krátce předtím zabit.) Tanky a Nowakova rota vyrazili do protiútoku. Celý jezdecký sbor zničili. Průrvou ve frontě se dostali do týla ruské ofenzívy. Zničili kolonu aut vezoucích kaťuše přibližně o síle divize. Rychlým (a chytrým) přepadem zničili několik tanků a dělostřeleckou baterii střežící strategický most, zaminovali ho v vyhodili do povětří. Nakonec se úspěšně stáhli směrem k Charkovu, ke skladu Fezki.
Tato diverzní akce není na palbě popsána, ale svoje místo by si zasloužila. Výše škody i způsob provedení jsou vyjímečné.
Citace1:
"Rundtovy tanky rozstříleli z chodu vesnici, v níž se ubytoval štáb kozáckého sboru. Hnali jsme kavaleristy, kteří přežili několik bezhlavých útoků proti nám, rozdělili jsme síly do dvou proudů a začali je stále těsněji a těsněji obkličovat. Nakonec ustoupili do jakési rokle, kde se nám chtěli postavit v boji do posledního muže.
'Proč bychom jim nevyhověli, jestliže si to tolik přejí?' řekli jsme si a uzavřeli obkličovací kotel, stejně jako to s námi provedli Rusové u Stalingradu. A pak už jsme jenom stříleli a stříleli, až nás prsty bolely od neustálého mačkání spouští"
Citace2:
"'Pal!' řekl jsem s hlubokým zadostiučiněním.
Nepřestali jsme střílet, dokud jsme úplně nevyprázdnili zásobníky. Rozstříleli jsme oba kozáky jako řešeta - mnohokrát jsem o tom četl, ale poprvé jsem něco takového viděl na vlastní oči.
Trochu se mi tím ulevilo. 'Pročešte celou rokli!' přikázal jsem. 'Možná tu bude takových zkurvysynů víc. Zlikvidujte je!'"
Citace3:
"Měl jsem své pochybnosti o efektivitě našeho přepadu, teď jsem však musel sebekriticky přiznat, že jsem se mýlil. Způsobili jsme protivníkovi tak rozsáhlé škody, že by na něco takového nestačilo ani půl tuctu docela obyčejných bitev. Nebylo pochyb, že se z nich Rusové po nějaké době oklepou, ale pro ubohého pěšáka v bitvě vždycky platilo jen to, co existovalo právě teď.
V této chvíli mohli proti nám Rusové poslat o jeden jezdecký sbor a jednu raketometnou divizi méně. Pokud by tímto způsobem splnil svou povinnost každý, do dvou týdnů by muselo být po válce."
Pokračování příště…