PALBA.CZ

http://utocnavozba.wz.cz

Hydrostar se s námi trvale rozloučil...

Mohlo vedení čs.armády, které si tento projekt obejdnalo nějak mluvit a koordinovat spolupráci mezi ČKD a Škodovkou? Trošku mě zaráží fakt, že měli obě firmy pracovat na stejném projektu, a přesto mrhali prostředky a a časem na vývoj vlastních konstrukcí. Tak se nemohl do výzbroje tento tak (pokud by byl přijat) dostat včas.

No armáda tu spolupráci jistě nějak koordinovala, ale do zákulisních potyček vidět určitě nemohla. Ohledně mrhání prostředků na své vlastní tanky je nutno dodat, že obě firmy používaly své vlastní technologie, které později nemusely spolupracovat. Kupříkladu ČKD nedůvěřovala pneumatickému systému řízení. Vlastní stoje dělaly obě firmy jen kvůli své vlastní prestiži a také pro export. A export bývá většinou podmíněn úspěchem na domácím trhu. Dále je výroba typu u konkurenčního podniku vázána licenčními poplatky, takže všechno je jen otázkou peněz. Tady jde vidět, proč ta spolupráce nemohla nikdy fungovat, tak jak měla podle dohod.

Škoda...kdyby nebylo těchto zákulisních třenic ve vedení Škody a ČKD, tak věřím, že naše armáda mohla co se tankové výzbroje na tom být v kritické době daleko lépe. Trošku mi to přijde nezodpovědné, když snad každý v ČSR věděl, co se chystá. Ostatně E.Beneš tuším již roku 1932 nebo 34 dával republice tak 4 roky do vyhrocení situace s Německem.

Nezodpovědné? To zlehčuješ. Vem si, že vlastně obě firmy byly ke spolupráci více, či méně donuceni. Musíš si také uvědomit (jak, už jsem jednou napsal), že obě firmy používaly jiné pracovní postupy a hlavní konstruktéři na celkovou koncepci nahlíželi jinak.

Vzhledem k tomu, že znám Tvé kvality, tak se chci zeptat, kterou konstrukci středního čs. tanku by jsi osobně označil za nejvyzrálejší a nejzpůsobnější k přijatí do čs.armády v co nejkratší době a za co nejpříznivějších fin. podmínek?

Tak na to je jednoznačná odpověď. Vzhledem k problémům a zastaralosti tanků T-III a Š-III to nebude ani jeden z nich. ŠP-II-b byl celkem krokem vedle, protože se týmy konstruktérů nemohly shodnout (ono taky je celkem těžké předělávat skoro dokončený tank na tank vyšší kategorie, vlastně to museli udělat celé znovu). A vzhledem k ještě dlouhému vývoji Š-II-c neboli T-21 bych zvolil podobně jako naše armáda V-8-H. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože to bude v samostatných článcích do konce prázdnin na palbě.

Můj názor je takový, že by na tomto podivném spojení firem prodělalo hlavně ČKD. Jejich vývoj směroval postupně ke skvělým konstrukcím, využívajícím dobře nakoupené licence. To, že jejich tank LTP fungoval v Peru i po roce 1970 je nejlepším vysvědčením pro firmu.

Škodovka byla za první republiky velmi dobře napojena na MNO, zajímavý byl prý i výběr jejich lehkého tanku....

Já bych výběr lehkého tanku vzor 35 až zas tak neodsuzoval. Ani koupě tančíků nebyla nijak extrémě dobrá. A taky tam byla tlačenka z oblasti vládních kruhů. LT vz. 35 byl pokrokový, i když jeho konkurent byl jednodušší, tak přece jen šlo o odvozeninu ze staršího stroje, který taky nebyl dokonalým.