TANKY DNES A ZÍTRA část I.

[Mirek58]

Vliv na vystrojení starších typů tanků raketami mělo i zavedení naváděných střel dělostřelectva cca 1983
ZF5 -240mm mina -Čmelák
ZOF 38 - 152mm - Centimetr
ZOF 39 - 152mm - Krasnopol a 122 mm Kilotov
dostřel -9 - 20km
Proto se zřejmě nepospíchalo
PS.
Tyhle plní Artenovo přání. Taková 135kg mina na tankovém stropě, to je pocuc!

[Argonantus]

Já už to dostudoval; celé je to vpodstatě záležitost současnosti a hlavně té Pátračovy budoucnosti, nikoli studené války. To mne na tom mátlo.
Tam se to zrodilo jako nápad, ale už se to prostě nestačilo pořádně rozeběhnout.

Využití kanonu má hlavně ten smysl, že všichni ty kanony mají. My ještě stále taky.
A kanon s raketou má stále ten smysl, že obyčejné granáty fungují levně a univerzálně na mraky méně náročných cílů, než tank.

U koncového navádění se zdá být lákavá kamera na raketě. Dnes už není tak drahá. A mohlo by se směle vyrazit za horizont, což je opravdu zásadní krok, mnohem důležitější, než těch 4 nebo 5 kilometrů, kam je vidět. A soutěžit s tou americkou municí, co potřebuje maníka s notebookem. Mrňavá webkamera je levnější, než maník.

A pokud se to stane, což je docela možné, vznikne docela veliký tlak na ty změny tanku, co věští Pátrač - například zrušení poklopů na věži.
Otázka je, zda se dá vůbec tank shora nějak solidně zabezpečit - hmotnost by tím narostla dost šíleně.
A otázka je, zda by to celé nevystačilo se 100 mm. Nárůst na 125 mm byl zejména kvůli APFSDS. Na ničení všeho ostatního kromě tanků to není třeba.

[Mirek58]

Praktické použití " Centimetru" se odehrálo v Afganistánu, i když jak Čmelák, tak i Centimetr se poprvé představili na výstavě v 1993 v Niž. Novgorodu.
Takže hezky zapadá do studené války.

[kopapaka]

Já už to dostudoval; celé je to vpodstatě záležitost současnosti a hlavně té Pátračovy budoucnosti, nikoli studené války. To mne na tom mátlo.
Tam se to zrodilo jako nápad, ale už se to prostě nestačilo pořádně rozeběhnout.

Ale no tak. Rakety z kanónu byly doménou SSSR, tedy až na pár pokusů jinde.
Žádný nápad, na tancích T-64 a 80 naprosto běžně s výhledem na rozšíření i pro další stroje. Že se tak stalo jen u T-72 a BMP-3 má důvod jen ve vyřazování starších tanků. Mimochodem na BMP-3 je v podstatě stejná raketa jako v T-55/62.

U koncového navádění se zdá být lákavá kamera na raketě. Dnes už není tak drahá. A mohlo by se směle vyrazit za horizont, což je opravdu zásadní krok, mnohem důležitější, než těch 4 nebo 5 kilometrů, kam je vidět. A soutěžit s tou americkou municí, co potřebuje maníka s notebookem. Mrňavá webkamera je levnější, než maník.

No, rozhodně není levná. Vzhledem k okolnostem použití MUSÍ být s nočním viděním.

A otázka je, zda by to celé nevystačilo se 100 mm. Nárůst na 125 mm byl zejména kvůli APFSDS. Na ničení všeho ostatního kromě tanků to není třeba.

Nárůst na 115 a později na 125 mm byl hlavně kvůli kumulativním granátům, hezky je to vidět na průbojnosti, dost dlouho trvalo než podkaliberky překonaly kumulativky.

[Mirek58]

Kamera dnes není problém,
Háček je v zpětné vazbě spojení vystřelená kamera - tank, střelec. Frekvence plus ruku v ruce s tím i rušení.
Laserem to nejde, nevidí za kopec.

[Argonantus]

Ale no tak. Rakety z kanónu byly doménou SSSR, tedy až na pár pokusů jinde.

Já to Rusům neberu.
Fascinující na tom je, že kdyby se to podařilo dotáhnout včas a v patřičném rozsahu, T72 i T80 zřejmě vůbec nevznikne, protože skoro nemá smysl, když by ho zrušil T55 a T62 vylepšený daleko levněji. Křivolaké jsou cesty vývoje.

Mimochodem na BMP-3 je v podstatě stejná raketa jako v T-55/62.

Což potvrzuje Artenův dohad, že ta raketa vlastně energii kanonu moc nevyužívá a mohla by být i bez něho.
Pokud ovšem vejdeme do říše nepřímé střelby, pak se zase ta energie hodí. T55 střelí přirozeně i 16 kilometrů, a kdyby měl vyšší náměr, tak i dál - prý asi 24.
Tohle bych považoval za opravdu povážlivě dlouhý dostřel. A hlavně za kopec; o to jde především.

No, rozhodně není levná. Vzhledem k okolnostem použití MUSÍ být s nočním viděním.

Pravda, je určitě dražší, než střela bez kamery, nebo dokonce blbej granát. Ale pokud dokáže třeba 30% zásahu, pak jsou i tři kamery s tím nočním viděním stopro levnější, než MBT.
Připomínám, že mám u jakéhokoli tanku budoucnosti drona - ten je taky drahý, ale zvýší možnosti přímo drasticky. Například v té nepřímé střelbě.

Nárůst na 115 a později na 125 mm byl hlavně kvůli kumulativním granátům

Jasně. Opravdový smysl toho manévru útoku shora je - kromě možnosti extrémního prodlužování dostřelu - i snížení potřebné kumulativní nálože. Shora je dnes i 200 mm pancíř tlustý jako hrom. Což vede zase k menším rážím, a to je jediná cesta, jak se dostat konečně k opravdovému snižování hmotnosti tanku.
Daň je, že to asi nebude chodit s tím laserem. Ten mne totiž povede po podobných cestách, jako lítají dnešní granáty - zpředu, zboku a tak podobně. To si moc nepomůžu.

Můj tank budoucnosti je konstrukčně divný hybrid tanku a malé houfnice. Umí ničit cokoli.

[kopapaka]

Já to Rusům neberu.
Fascinující na tom je, že kdyby se to podařilo dotáhnout včas a v patřičném rozsahu, T72 i T80 zřejmě vůbec nevznikne, protože skoro nemá smysl, když by ho zrušil T55 a T62 vylepšený daleko levněji. Křivolaké jsou cesty vývoje.

No to těžko, rakety byla přeci jen doplňková zbraň. Kterýkoli z těch tanků překonával T-55/62 ve všem vyjma ceny a navíc ušetřily člena posádky díky automatu...

Jasně. Opravdový smysl toho manévru útoku shora je - kromě možnosti extrémního prodlužování dostřelu - i snížení potřebné kumulativní nálože. Shora je dnes i 200 mm pancíř tlustý jako hrom. Což vede zase k menším rážím, a to je jediná cesta, jak se dostat konečně k opravdovému snižování hmotnosti tanku.
Daň je, že to asi nebude chodit s tím laserem. Ten mne totiž povede po podobných cestách, jako lítají dnešní granáty - zpředu, zboku a tak podobně. To si moc nepomůžu.

Můj tank budoucnosti je konstrukčně divný hybrid tanku a malé houfnice. Umí ničit cokoli.

Jde to i s laserem a v podání Švédů ( Bill 1/2 ) dokonce i s řízením po "drátkách". Střílí se s přeletem nad cílem a hlavici/ce odpálí senzor. Ukrajinci už takhle řeší ï tankovou raketu a u Rusů bych se vůbec nedivil, kdyby to taky takhle vyřešili...

[Argonantus]

No to těžko, rakety byla přeci jen doplňková zbraň. Kterýkoli z těch tanků překonával T-55/62 ve všem vyjma ceny a navíc ušetřily člena posádky díky automatu...

Tak se k tom u vraťme; názorně to totiž ukazuje tu problematiku MBT. Znám totiž oba dva poměrně důvěrně, T72 jako představitele moderní mašiny, a T55 jako dosluhující starožitnost.
To "všechno", v čem T 72 vyhrával, byl zejména:
- pancíř, který T 55 vlastně neprostřelí
- APFSDS, kterým tank uměl prostřelit prakticky všechny tehdejší kolegy, což T 55 neuměl
- lepší poměr výkonu motoru na tunu, a stím jasně lepší průchodnost terénem
- samonabíjecí zařízení sice ušetří maníka, ale je to velmi sporná výhoda. Kadence je nakonec zhruba stejná. Jsou jisté problémy ve výběru střeliva; musíš si "napáskovat" na karusel asi 20 granátů a když nějaký typ dojde )zákonitě dřív), nedá se s ním střílet. A ten maník v mnoha situacích docela chybí, například při pozorování. Docela chápu, proč ho v Abramsu nechali.
- ale T55 strašně zamíchal karty tím Kladivem - lépe se trefoval, což byla docela zásadní výhoda
- a za nás stál T55 asi čtvrtinu, co T 72 (nevím, jak je to dnes), což ani modernizace Kladivem a Bastionem zřejmě moc nezměnily

Pokud by Bastion opravdu fungoval - a přesvědčili ste mne, že by fungoval, jen ho dostatečně nerozšířili - tak první dvě výhody T72 vlastně padají taky; T55 se najednou chytá na pancíře moderních tanků a umí prostřelit cokoli. Takže vlastně ten silnější pancíř není velká výhoda. Kdo střelí první, vyhrál.
T72 by zřejmě i nadále vyhrával ve střetném boji; to vyřešeno není.
Poměr výkonu by samozřejmě dohnat nešlo; ale modernější lehčí tank má automaticky předpoklady tohle překonat.
Zkrátka, výhody obézního MBT mi už nepřipadají tak jednoznačné, když to lehčí tank stejně umí zničit.

Bylo by třeba podstatně změnit taktiku boje. Střetná rvačka s náhlým vpádem už není ideální. Ale ono s tím dronem stejně bude všechno jinak...

[kopapaka]

samonabíjecí zařízení sice ušetří maníka, ale je to velmi sporná výhoda. Kadence je nakonec zhruba stejná. Jsou jisté problémy ve výběru střeliva; musíš si "napáskovat" na karusel asi 20 granátů a když nějaký typ dojde )zákonitě dřív), nedá se s ním střílet. A ten maník v mnoha situacích docela chybí, například při pozorování. Docela chápu, proč ho v Abramsu nechali.

Tohle je pohled z úplně špatné strany - nedá se na to dívat s náhledem na západní techniku a dokonce i tam mají nabíječi občas docela potíže se 120 mm jednotným nábojem. Angláni třeba jako jediní používají u r.120 mm jako jediní dělenou munici, jednotná se podle nich na cca 35 km/h nedá skoro nabíjet. O to hůř na tom byly tanky SSSR s obecně menším vnitřním prostorem. Automat nabíjí pořád stejně rychle, dokonce i za situace, kdy se nabíječ radši drží

Ušetření jednoho člověka sice nevypadá až tak moc výhodně, ale vynásob si to počtem tanků v SSSR.

[CAT]

Kamera dnes není problém,
Háček je v zpětné vazbě spojení vystřelená kamera - tank, střelec. Frekvence plus ruku v ruce s tím i rušení.
Laserem to nejde, nevidí za kopec.

Mirku kamera, která vydrží odpal a to přetížení neni levná záležitost, představuješ si to trošku jako Hurvínek válku, to že dneska dokážem udělat levnej šmejd, kterej ti u počítače vydrží bez poruchy dva roky nemá s kamerama do raket nic společnýho...

[Alchymista]

- samonabíjecí zařízení sice ušetří maníka, ale je to velmi sporná výhoda. Kadence je nakonec zhruba stejná. Jsou jisté problémy ve výběru střeliva; musíš si "napáskovat" na karusel asi 20 granátů a když nějaký typ dojde )zákonitě dřív), nedá se s ním střílet. A ten maník v mnoha situacích docela chybí, například při pozorování. Docela chápu, proč ho v Abramsu nechali.

Výber streliva - pokiaľ nemá nabíjač "zásobník" s celým palebným priemerom priamo pri ruke ( a to má zrejme len Abrams - a vlastne ani ten), tak je presúvanie munície medzi miestami uloženia nevyhnutné - a posádke môže byť vcelku jedno, či to presúva do karuselu, alebo len k nabíjačovi do "príručného" úložiska. Navyše, s delenou muníciou sa manipuluje o čosi lepšie.

- a za nás stál T55 asi čtvrtinu, co T 72 (nevím, jak je to dnes), což ani modernizace Kladivem a Bastionem zřejmě moc nezměnily

Koľko vlastne stálo napríklad Kladivo? Mám totiž podozrenie, že balistický počítač, laser, infra zameriavače a ďalšie podobné "mäkké" vybavenie tvoria u moderný tankov väčšiu časť ceny a "tvrdé železo" - pancier, kanón, pohon... len menšiu. Ďalšia vec okolo ceny - inflácia. Cena T-55 bola určovaná niekedy začiatkom 60. rokov, cena T-72 koncom sedemdesiatych - teda nejakých dvadsať rokov rozdiel - to sa rozdiel v cenách prejavil aj za socíku (napríklad u áut).

T-55 - T-62 - T-72 a T-64 - T-80 sú dva rozdielne vývojové rady tankov, ktoré neslobodno miešať dohromady. Kým T-55 - T-62 - T-72 zodpovedá kategórii stredný tank, T-64 a T-80 zodpovedá skôr staršiemu pojmu ťažký tank alebo "prielomový tank". Mali napríklad od počiatku lepšie vybavenie, lepšie pancierovanie, balistický počítač a ďalšie vychytávky - a boli samozrejme drahšie. Sovieti ich mali "len pre seba"... T-64 sa nevyvážal vôbec, T-80 až po rozpade ZSSR.

Kamera v delostreleckom granáte:
- pri odpálení z tankového kanónu (v0 ~750m/s, hlaveň ~5 metrov) musí kamera (a hlavne jej optika!!!) vydržať zrýchlenie asi 50000m/s^2, teda asi 5000G...
- granát sa nesmie otáčať - vôbec. Inak sa nedá rozpoznať obraz - takže potrebuješ stabilizovať obraz alebo strelu.
- rozlíšenie kamery: Pri malom rozlíšení - z diaľky nevidíš cieľ, pri veľkom potrebuješ veľmi široké prenosové pásmo na rádiový prenos obrazu (laserová značka je ostrý, konstrastný bod, ktorý dokáže vyhodnotiť aj pomerne jednoduchá elektronika, tank v teréne splýva, takže požiadavka na kvalitu obrazu je o dva až tri rády vyššia).
Televíziou navádzané riadené strely sú obvykle pomerne veľké, takže na elektroniku je miesta relatívne dosť, navyše, televízia sa používa hlavne pri zamierení zbrane, po odpale je strela riadená autonómne, rôznymi formami rozpoznávania obrazu, strelu teda riadi automat, nie operátor. Spätný prenos videa slúži skôr na kontrolu zásahu, nie na priame riadenie.
BTW ten "maník s notebookom" má obvykle niekde mimo záber aj "humra s ostatnou elektronikou" (preháňam len mierne).

[Argonantus]

Tohle je pohled z úplně špatné strany - nedá se na to dívat s náhledem na západní techniku a dokonce i tam mají nabíječi občas docela potíže se 120 mm jednotným nábojem.

Nevím, jestli pohled ze špatné strany, ale vyzkoušel jsem v praxi oboje a ten čtvrtý maník chybí docela dost - při údržbě, stěhování granátů, maskování tanku, pozorování... není to tak úplně triviální.

Výber streliva - pokiaľ nemá nabíjač "zásobník" s celým palebným priemerom priamo pri ruke ( a to má zrejme len Abrams - a vlastne ani ten), tak je presúvanie munície medzi miestami uloženia nevyhnutné - a posádke môže byť vcelku jedno, či to presúva do karuselu, alebo len k nabíjačovi do "príručného" úložiska. Navyše, s delenou muníciou sa manipuluje o čosi lepšie.

Taky to není tak úplně jedno. V zásadě by to musela být větší bitka, aby střelivo došlo, ale prostě může dojít asi v polovině palebného průměru, což se prostě starožitnému T55 stát nemůže. Opět vyzkoušeno prakticky.
Nabíjení ve 30 kilometrech je určitě výhoda, ale na druhou stranu, je to v terénu rychlost jako hrom a nejen nabíječ, ale všichni se něčeho drží a dost pochybuji, že někdo něco opravdu trefí.
Zkrátka, samonabíjecí zařízení je trochu sporný vynález, pokud je to vůbec výhoda, tak určitě ne nějak takticky zásadního významu.

Nevím, kolik stálo Kladivo - mám dojem, že milion nebo dva. K celkové ceně asi čtyř nebo pěti. Ono to bylo prostě tehdy už výběhové železo.
T-72 stála ovšem dvacet, což bylo tehdy hodně peněz. Nevím, co na ní bylo tak drahé - snad ty vrstvené pancíře. A skoro určitě na to měla vliv i ta inflace. Byla určitě o dost lepší, ale vládly pochyby, jestli zas až tak moc.
A aby byla opravdu na výši situace, stejně by se na ní to Kladivo, čili vlastně Palcát, muselo doinstalovat. A to je jako s tím Bastionem - už se to nestihlo, studená válka skončila.

Všechno to ovšem zřejmě byly ceny, o jakých se Abramsům nesnilo.

[Mirek58]

Cat:
Nedávno jsem viděl naváděnou střelu puškové ráže. Provedení bylo laboratorní. Úst. rychlost na úrovni tank kanonu cca 700m/s.
Tak věřím technikům, že dokáží pořešit daný problém s přetížením v tisících G

[CAT]

Cat:
Nedávno jsem viděl naváděnou střelu puškové ráže. Provedení bylo laboratorní. Úst. rychlost na úrovni tank kanonu cca 700m/s.
Tak věřím technikům, že dokáží pořešit daný problém s přetížením v tisících G

To neni zas tak úplná "novinka". Ale bavíme se tu o dostupnosti a ceně, technicky jde vyřešit ledacos, ale stojí to prachy a tvoje představa o levnosti kamer vychází z neznalosti problematiky, zkus si najít něco co používají profíci a tohle co potřebuješ je řádově ještě úplně jinde...

[Argonantus]

Já bych netrval na té kameře, je-li jiné řešení, ale vidím opravdu zásadní zlom mezi možností/nemožností nepřímé střelby.
To je daleko zásadnější, než nějaké "katalogové" kilometry, kam stejně není v praxi vidět.

Nepředstavuji si, že by od té chvíle seděl zázračný LT někde za kopcem a louskal na dálku nepřátelské MBT jako ořechy, ono by to asi tak vždycky nechodilo, ale mít tu možnost, to je opravdu zásadní taktický průlom, který by omluvil i slabší pancíř a menší kanon. LT se bitvám s MBT na férovku prostě vyhne; když, tak jim ujede.

Alchymista - rotace: Myslel jsem na to, asi by to s vrtanou hlavní nefungovalo. Stabilizátory vítězí.
Jinak ta rychlost u T55 je někde u 900 m/s, přesně si nepamatuji, což je samozřejmě proti APFSDS celkem sranda.
lze si představit nějaké "light" modely se sníženou náplní, co lítají jen těch 5 km nebo tak nějak. Tam by byla rychlost pochopitelně o dost menší. Ale je mi jasné, že taková PTŘS je zatraceně dražší sranda, než obyčejný granát.
Na druhou stranu, když umí zrušit MBT, tak už to možná za hřích stojí. Prase bradavičnaté taky není úplně levná mašina, že.

[Alchymista]

Abrams stojí, podľa toho aký, kedy a pre koho, zhruba 4-8 milionov dolárov - pre saudov bol M1A2 v roku 2006 k mání za 17 milionov - otázka samozrejme je, čo všetko bolo v tom kontrakte zahrnuté, a pre egypťanov bol M1A1 v lete 2011 za 10,5 miliona, v zime 2011 už len za 3,6 miliona..., Leopard 2A6 pre grékov bol v roku 2003 za cca 6 milionov, "mierne jetý" 2A4 v roku 2009 pre tých istých grékov "po doláre za kus plus doprava"...
T-72 by mala podľa wiki vychádzať na 30-60mil. rubľov (1-2 miliony dolárov - v roku 2009), exportná T-80U okolo roku 1995 bola za cca 2,2 miliona, exportné T-90 sú (opäť - aké a ako pre koho...) po 2,5-4,5 miliona dolárov za kus.

Takže tých 20 milionov Kčs za T-72 by v polovici 80. rokov zodpovedalo cca 1,5 miliona dolárov podľa oficiálneho kurzu, a cca 0,75 milionu dolárov podľa veksláckeho. Ďalšia vec je samozrejme kusová cena pri nákupe a kusová cena pri licenčnej výrobe...
Cena tankovej PTRS sa niekedy porovnáva s cenou osobného auta....

Navyše - tanková PTRS je prinajmenšom "veľmi nepríjemná" aj pre bojové vrtuľníky všetkých kategórií a na nejaké pokojné a relatívne bezpečné "vysenie" či pomalý let môžu do vzdialenosti 4-5km od tankov v podstate zabudnúť. Veď už systém AINET s elektronickým časovým zapalovačom pre trieštivotrhavá granáty v kombinácii s laserový diaľkomer im spôsobuje vážne hlavybolenie...

---

Kamera - pretáča sa aj "nerotačný" kumulatívny alebo trieštivotrhavý granát z hladkohlavňového kanónu, len pomalšie, robia niekoľko otáčok za sekundu, APFSDS sa tiež otáčajú všetky - a to celkom svižne. Otáčanie totiž čiastočne eliminuje rôzne aerodynamické odchýlky a tým zlepšuje presnosť. Čiže nejaká rotácia tam vždy bude a "treba s tým niečo urobiť".

Ale netreba rovno kameru - existuje (ruský ) návrh úpravy klasického tankového kumulatívneho granátu doplnkovou sadou so snímačom laserového žiarenia a kormidlami. Má to fungovať na ožiarený cieľ - v podstate by mal na použitie postačovať laserový diaľkomer. Idea spočíva v tom, že "bežný" tankový kumulatívny granát sa dá takou sadou upraviť aj v poľných podmienkach, normálne sa zamieri a vystrelí - strelec potom ďalej drží cieľ a v čo najvyššom tempe opakovane meria laserom diaľku cieľa, čím vlastne cieľ značkuje. V podstate to predstavuje "riadenú strelu chudobného muža"

[Mirek58]

Alchymista:
mám prosbu.
Když jsem se babral v té tank munici, nedokázal jsem se svojí znalostí RJ rozluštit, zda řízené tank střely měly nějaký zapalovač, nekontaktn, pro použití na odstřel bit. vrtulníků?
Neměl bys nějaké povědomí? Protože v originálech se píše o boji s vrtulníky od počátku zavedení.

[Alchymista]

Myslím, že sa proti vrtuľníkom počítalo len s priamym zásahom. Primárne je tanková PTRS prostriedok na boj proti tankom, teda pozemným cieľom, kde je nekontaktný zapalovač skôr na príťaž.
Presnosť navedenia je pritom vcelku "dostatočná" - vrtuľník je cieľ rozmerovo porovnateľný alebo väčší ako tank, a nejaká zóna, kam by priamy zásah tankovou PTRS nebol pre každý vrtuľník "spoľahlivo smrtiaci" prakticky neexistuje - na rozdiel od tanku.

[Mirek58]

Tedy, pokud se mi situace rýsuje, tak úspěšný boj na čáře styku je v rukách velitelů tank. rot, kdy ten by měl vyčlenit k pozorování vz. prostoru a síly k Pl boji.
Pokud má stroje vystrojené raketami.( dvě linie?)
Ppor Argonautus máte další úkol!

[Argonantus]

Alchymisto, nevím, jestli to dobře chápu, ale ten ruský granát je v principu stále podobný tomu Bastionu, pokud jde laserový paprsek v tanku.
To má fatální vadu - nevidí to za kopec. Je to sice zázračně levnější, ale v principu to neumí víc, než klasický granát, totiž nějakou razantní střelbu. Laser ti na střechu cizího tanku prostě nezasvítí.

Přemýšlím, jestli by si tank uměl půjčit laserové navádění od svého drona. Dron najde cizí tank, natočí se do nějakého rozumného úhlu, aby letěl granát kolem něj, pak zasvítí a tank střelí. Pokud to letí přes kopec, protivník proti tomu ani nevzdechne - nemá po čem střílet. Možná by po laseru trefil toho drona, ale musel by sakra rychle.
na stejném principu lze samozřejmě lovit vrtulník, který získá falešný dojem, že je za tím kopcem schovaný.

Vůbec jsou daleko lepší oči základem jakéhokoli vylepšování tanku. Kamery do různých koutů na tanku, infra, ono ani nic jiného nezbude, když dal Pátrač motor dopředu a maníky dozadu. Uvažuju o věži s průzory do stran, kdyby ty kamery měly nějak krachnout.