Císař Caligula
Tuto legii založil Císař Caligula v r.39, když potřeboval další jednotky pro svou kampaň v Germánii. Byla pojmenována podle císařovi oblíbené bohyně ( 'Primigenia' je název Fortuny), samotný název Fortuna nebyl téměř nikdy používán. Je ojediněle užit v nápisech a je jen zřídka použít autory jako Tacitus a Plutarch z Chaeroney. Číslo legie bylo zřejmě navrženo s ohledem na skutečnost, že měla sdílet základnu s XIV. Legio Gemina.Na podzim roku 39, patnáctá legie a její dvojče XXII. Legio Primigenia pochodovala přes Alpy do středního Porýní, kde prováděla první operace v okolí Wiesbadenu. Podle dochovaných písemných zdrojů, Caligulovi kampaně na východním břehu Rýna byly spíše nebojového charakteru, ale archeologické nálezy naznačují, že to není pravda. Například jeden z nováčků, Lucius Varius Sacco, zemřel v Mainzu již po roce služby, což téměř jistě znamená, že byl zabit v akci. Bylo mu dvacet pět let.
Náhrobek Varia Sacca
Později byla XV. Legio Primigenia spolu s jednotkou XIV. Legie v Mainzu v Germanii Superior. Je možné, že Mainz měl být po celou dobu její základnou spolu s XIV. Legií. Na náhrobku legionáře je nápis, který naznačuje, že jedna Thurma jízdy, byla alespoň dočasně dislokována ve Woormsu.V r. 43 Císař Claudius, který nastoupil na trůn poté, co byl Caligula v r.41 zavražděn svým Pretoriánským důstojníkem Cassiusem Chaereou, zaútočil na Británii a vzal některé legie s sebou. Tímto se uvolnila některá posádková místa a XV. Legio Primigenia se přestěhovala do Xanten v severní provincii Germania Inferior, kterou opustila XXI. Legio Rapax. Xanten, patnáctá sdíli jako základnu s V. Legio Alaudae. Archeologické nálezy nám umožňují určit, že patnáctá legie obsadila východní levou stranu pevnosti a pátá západní pravou polovinu. Sídlila zde i jízdní jednotka. Jedním z jezdců byl Plinius starší, který se proslavil jako autor dobře známé encyklopedie, s názvem Historia naturalis. XV Primigenia a V Alaudae musely být zapojeny v rámci expedičních sil, které vedl proti Frisianům a Chaukům o římský generál Gnaeus Domitius Corbulo v r.47. Operace byla úspěšná, ale Císař Claudius poté stanovil Rýn, jako hranici Římského impéria. Vojákům bylo nařízeno vybudovat opevnění podél Rýna a vykopat kanál z Matila (Leiden) přes provincii Cananefates do Voorburg. Tento kanál existuje dodnes.
Corbulův kanál
V r.67, se postavení Císaře Nera stalo neudržitelným V r.67, se postavení Císaře Nera stalo neudržitelným. Mnoho senátorů s ním bylo nespokojeno a s několika guvernéry bylo projednáno jeho odstranění. Mezi těmito byli Lucius Clodius Macer v Africe (který založil I. Macriana Liberatrix) a Gaius Julius Vindex v jedné z provincií v Galii. Jsou podporováni správci Hispania Tarraconensis, a výše uvedeným Serviem Sulpiciem Galbou. To byla velezrada, a vojsko Germanie Inferior (I.Legio Germanica, V.Legio Alaudae, Legio Primigenia XV. a XVI. Legio Gallica) vědělo, co musí udělat: pochodovalo na jih a porazilo Gaia Julia Vindexe. Za toto očekávali, že budou odměněni, ale byli zklamáni. Galba s nově založenou sedmou legií pochodoval na Řím, Senát ho přijal a Nero spáchal sebevraždu (červen r.68). Co bylo před tím příkladné chování, bylo nyní vysvětleno jako pokus blokovat zvolení nového císaře. Galba se ke své smůle choval tak, aby dal co nejvíc najevo své pohrdání Rýnskou armádou a to se mu vymstilo. Legie Germanii Inferior a Superior provolali svého velitelem, Vitellia císařem, a pochodovaly na Řím (leden r. 69).Během zimy překročili Alpy.Okamžitě došlo panice v hlavním městě, senátor jménem Otho byl vyhlášen vládcem říše a Galba byl zabit svými vojáky nedaleko Laca Curtia. Propukla občanská válka mezi Othem a Vitelliem a vojáci z patnácté legie byli přítomni, když Vitellius porazil Othonia v dubnu v severní Itálii. Nyní Vitellius začal své panování. Nicméně na východě, se generál Vespasian rozhodl chopit moci. Obě armády se střetly v blízkosti Cremony v severní Itálii a Porýnskou armádu porazili Vespasiánovi legie.
Mezitím v Germanii Inferior, už byla katastrofa v pohybu. První povstali Bataviani. Římský expediční sbor, který se skládal ze zbytku V.Legio Alaudae a XV. Legio Primigenia, byl poražen poblíž Nijmegenu, a v zimě r.69/70, se tyto dvě jednotky ocitli obležení v Xanten.XXII. Legio Primigenia se svým velitelem Gaiem Dilliem Voculou, byla vyslána spolu s I. Legio Germanica a XVI. Legio Gallica vyprostit obležené. Nicméně nebyly schopny projít včas obě Germanie (Inferior a Superior) a dvě legie v Xanten byly donuceny ke kapitulaci v březnu r. 70. Ne o mnoho později I. Legio Germanica a XVI. Legio Gallica dopadly stejně. Trvalo několik měsíců , než nový Císař Vespasian vyslal silnou římskou armádu zpět do Porýní pod velením Quinta Petillia Cerialise. Legie XVI. Gallica a IIII. Legio Macedonica, které střežily Mainz, byly přejmenovány na XVI. Legio Flavia Firma a IIII. Legio Flavia Felix. Zbytky I. Legio Germanica byly přiřazeny ke Galbově sedmé legii a staly se známé jako VII. Legio Gemina . V. Legio Alaudae a XV. Legio Primigenia však již nebyly nikdy obnoveny.
Coin XV. Legio Primigenia
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
