Příměří
Chtěl bych se čtenářů tohoto fóra zeptat, co si myslí o reálnosti následujících odstavců. Všechny jsou o pokusech Němců uzavřít příměří se SSSR v roce 1943.„V červnu 1943 se Molotov sešel s Ribbentropem v Krivogradu, který byl tehdy v Němci obsazené oblasti. Zde prodiskutovaly možnosti ukončení války. Podle německých důstojníků, kteří byly u schůzky přítomni jako poradci, navrhoval Ribbentrop jako podmínku míru to, že ruská poválečná hranice bude probíhat na Dněpru. Molotov požadoval obnovení předválečných hranic. Z důvodu těchto rozdílů, ze kterých něchtěli ani jeden ustoupit, se nakonec ocitla jednání ve slepé uličce a byla ukončena.“
„Peter Kleist, který pracoval v Dienststelle v roce 1943 na repatriaci švédských menšin z okupovaných pobaltských států, často pracovně jezdil do Stockholmu. Zde se seznámil s Edgarem Klausem, což byl pobaltský Němec, který měl dobré kontakty na sovětském velvyslanectví ve Stockholmu. Dne 18. 6. 1943 Klauss Kleistovi nečekaně zavolal do hotelu a nabídl mu schůzku s vysokým sovětským úředníkem velvyslanectví, který se jmenoval Alexandrov. Kleist tohoto muže znal ještě z doby před Barbarossou. Klauss Kleistovi řekl, že SSSR je rozmrzelý ze západních spojenců a jejich příspěvku k válce a jsou ochotni se s Německem dohodnout. Linie hranic by se vrátila zpět do roku 1939 s drobnými úpravami u pobaltských států a Polska. K setkání s Alexandrovem nedošlo a Kleist se krátce poté vrátil zpět do Berlína. Po příjezdu byl zatčen a vyslýchán Gestapem, ale nakonec propuštěn.“
O týden později začala bitva U Kurska.
„Koncem července 1943, po neúspěchu v bitvě U Kurska, se osobně Ribbentrop rozhodl navázat na Kleista. Ověřil si pomocí zpravodajských služeb, že Kleist byl skutečně v kontaktu s vyššími sovětskými úředníky. V polovině srpna 1943 se Ribbentrop s Kleistem osobně setkal a poté ho s Hitlerovým svolením poslal zpět do Švédska. Zde se znovu 4. a 8. září 1943 setkal s Klausem. Od něho se dozvěděl, že sověti jsou rozladěni z výsledku posledních pokusů, ale stále jsou ochotni s němci jednat. Vzhledem ke změně vojenské situace ovšem trvají na obnovení hranic ne v podobě z roku 1939, ale z roku 1914. Německo by dále muselo nechat SSSR volnou ruku v Asii. Vhodným gestem mělo být odstoupení Ribbentropa z úřadu. Při druhém setkání Klauss sdělil Kleistovi, že od 12. do 16. září 1943 bude ve Stockholmu náměstek ministra zahraničí SSSR Děkanozov, který dostat z nejvyšších sovětským míst svolení jednat s Kleistem. Ten se poté vrátil zpět do Berlína, kde podal zprávu o tomto jednání Ribbentropovi. Ten celou věc probral s Hitlerem, který údajně nebyl úplně proti. O možností příměří se SSSR se údajně svěřil o několik dnů později i Mussolinimu, který k němu přijel po svém osvobození z Grand Sassa. Nakonec ovšem Děkanozov odjel se Stockholmu s nepořízenou. Kleist se koncem září 1943 do Stockholmu opět vrátil, znovu se setkal s Klausem, ale bylo mu sděleno, že sověti momentálně již nemají zájem na dalších jednáních“
Všechny tří odstavce jsou zkrácené verze z knihy Ribbentrop od Michaela Blocha. Sám autor v poznámce píše, že první odstavec o údajném jednání je vysoce nepravděpodobný. Poznámku o této údajné schůzce je možno nalézt i v Dějinách druhé světové války od Liddella-Harta. Další dva odstavce považuje naopak za velmi pravděpodobné.
Neví někdo z vás o těchto údajných schůzkách něco bližšího?