Obsazení Porýní (7.března 1936)
Napsal: 11/8/2009, 16:28
Historické dokumenty
Prezident ČSR Edvard Beneš o důsledcích obsazení levého břehu Rýna Německem
7.března 1936
Dne 7.března 1936 Hitler novým svým krokem - obsazením levého břehu Rýna - zasdil evropskému míru jednu z posledních a rozhodujících ran. V té době bylo Československo - a tehdy podle všeho také Polsko - připraveno jít na straně Francie do konfliktu s Německem. Řekli jsme jasně francouzskému vyslanci v Praze, že budeme následovat Francii, vyvodí-li z Hitlerova činu důsledky, neboť jsme se cítili vázání k Francii smlouvou. Hitler tu porušil locarnskou dohodu a její tzv. rýnský pakt, který mezinárodně opravňoval Francii a Anglii právě v tomto specielním případě jít okamžitě do války. Západní demokracie mohly Německu a jeho zločinnou politiku včas zarazit. Po mém soudu byli jsme my vázáni jít s nimi a byli bychom šli. Nestalo se nic.
Francie se tu dopustila nejostudnější chyby, poškozující Evropu, že podle smlouvy právě pro tento případ a přímo v dohodě a s podpisem Německa sjednané, nevystoupila. Západní demokracie postupovaly v tomto případě s nevysvětlitelnou slabostí, nerozhodností nejlehkovážnější neprozíravostí...Tento osudný krok francouzské politiky byl konečnou a přímou příčinou rozkladu a tragédie Francie. Tam byl začátek Mnichova a kapitulace z června 1940. V březnu 1936 opustila Francie sama sebě; tím snáze opustila v září 1938 nás. A její vlastní kapitulace v roce 1940 a z ní pak vzešlý hluboký pád byl toho všeho přímý důsledek.
Zdroje:
Paměti (Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství) - E.Beneš - 1948
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Ohledně příčin vzniku Druhé světové války měl náš prezident Edvard Beneš jasno, kde byl "zakopanej pes". Samozřejmě ve svých Pamětech mohl vše hodnotit již s odstupem času, ale jsem stejného názoru, že "chleba se lámal" právě v době březnového německého obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní. Jistou zajímavostí může být, že Beneš jako velice dobře informovaný člověk, byl toho názoru, že by se příapdného válečného konfliktu s Německem na straně Francie a Československa zúčastnilo i Polsko, se kterým náš stát zrovna dobře od roku 1919 nevycházel. Asi netřeba říkat, že Něměcko v roce 1936 by nemělo nejmenší šanci takové spojenecké síle vzdorovat. Jeho program vyzbrojení teprve začínal.
Prezident ČSR Edvard Beneš o důsledcích obsazení levého břehu Rýna Německem
7.března 1936
Dne 7.března 1936 Hitler novým svým krokem - obsazením levého břehu Rýna - zasdil evropskému míru jednu z posledních a rozhodujících ran. V té době bylo Československo - a tehdy podle všeho také Polsko - připraveno jít na straně Francie do konfliktu s Německem. Řekli jsme jasně francouzskému vyslanci v Praze, že budeme následovat Francii, vyvodí-li z Hitlerova činu důsledky, neboť jsme se cítili vázání k Francii smlouvou. Hitler tu porušil locarnskou dohodu a její tzv. rýnský pakt, který mezinárodně opravňoval Francii a Anglii právě v tomto specielním případě jít okamžitě do války. Západní demokracie mohly Německu a jeho zločinnou politiku včas zarazit. Po mém soudu byli jsme my vázáni jít s nimi a byli bychom šli. Nestalo se nic.
Francie se tu dopustila nejostudnější chyby, poškozující Evropu, že podle smlouvy právě pro tento případ a přímo v dohodě a s podpisem Německa sjednané, nevystoupila. Západní demokracie postupovaly v tomto případě s nevysvětlitelnou slabostí, nerozhodností nejlehkovážnější neprozíravostí...Tento osudný krok francouzské politiky byl konečnou a přímou příčinou rozkladu a tragédie Francie. Tam byl začátek Mnichova a kapitulace z června 1940. V březnu 1936 opustila Francie sama sebě; tím snáze opustila v září 1938 nás. A její vlastní kapitulace v roce 1940 a z ní pak vzešlý hluboký pád byl toho všeho přímý důsledek.
Zdroje:
Paměti (Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství) - E.Beneš - 1948
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Ohledně příčin vzniku Druhé světové války měl náš prezident Edvard Beneš jasno, kde byl "zakopanej pes". Samozřejmě ve svých Pamětech mohl vše hodnotit již s odstupem času, ale jsem stejného názoru, že "chleba se lámal" právě v době březnového německého obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní. Jistou zajímavostí může být, že Beneš jako velice dobře informovaný člověk, byl toho názoru, že by se příapdného válečného konfliktu s Německem na straně Francie a Československa zúčastnilo i Polsko, se kterým náš stát zrovna dobře od roku 1919 nevycházel. Asi netřeba říkat, že Něměcko v roce 1936 by nemělo nejmenší šanci takové spojenecké síle vzdorovat. Jeho program vyzbrojení teprve začínal.