Polarfox píše:Kouzelnik píše:@Polarfox... sám píšu, že obsazovat Formosu bylo bláznovství. Mě totiž nedává smysl, poté co kapituloval Port Arthur, pokračovat v námořní válce - nedostatek bojeschopných lodí (viz zhoršování technického stavu zejm. kapitálních lodí II. Tichomořské flotily kvůli nedostatku dílenských lodí), nedostatek zázemí poté co by případně Cušima dopadla plichtou a část II. tich. eskadry by prorazila (a ve Vladivostok by byl přeplněn poškozenými/téměř nebojeschopnými loděmi kvůli tamnímu tempu jedna či dvě opravené kapitální lodě za rok)... takže logické řešení by bylo po kapitulaci Port Arthuru to otočit domů
Pokud by Japonci nemleli z posledního, tak možná. Jenže jakkoli protrahovaná válka plus nevyřešená situace ruského námořnictva (byť oslabeného a operujícího z Vladivostoku) stále pro Japonce znamenaly velký špatný. Japonci potřebovali rozhodující vítězství...ne plichtu a už vůbec ne, aby jim většina/velká část eskadry frnkla do Vladivostoku, byť méně příhodného, než Port Arthur. Kdyby ho nedostali a
kdyby nezpůsobilo takový šok a konec nadějí na potenciální věčnou námořní kudlu v zádech, tak by to s nimi šlo od desíti k pěti. Dokud zde byla reálná možnost, že eskadra prorazí, tak to dávalo smysl...nikdo nemohl vědět, že asi nevyhnutelný střet bude takto brutální a ještě k tomu jednostranný.
1) Takto jsem bitvu u Cušimy nikdy nechápal = že by Japonci
potřebovali způsobit nepříteli "šok". To asi není koncept "rozhodující bitvy" kterou japonci zkoušeli praktikovat např. ve WW2 (=nejsem si úplně jist autorstvím té myšlenky, možná jsi autorem dokonce Ty @polarfox). Protože při rozhodující bitvě jde o to splnit cíl = v daném případě udržet blokádu a to i při koncentrovaném úderu protivníka. Jenže u Cušimy bylo protivníkovo loďstvo téměř "vyhlazeno".
Tvrdíš, že japonským plánem bylo "vyhladit" II. Tichomořskou eskadru?
Kdyby japonským konceptem bylo "vyhlazení" protivníka (namísto konceptu rozhodující bitvy), tak by proběhla 3.-tí (a možná i 4-tá) vlna náletu na Pearl Harbour v 12/1941. Neboť bez servisního zázemí/zdrojů PHM/... na Havaji (uprostřed centrálního Pacifiku) by nejbližší další vybavená základna schopná obsluhovat velký počet lodí US Navy byla asi až na západním pobřeží USA. Nebo možná z větší části v jižní Africe a zčásti v Austrálii. Bavíme se o roce 1942. Chápu, že poničené základny zejm. na Oahu by cca v 1943 už mohly být opravené... Ale to už by Japonci patrně měli dokončenou blokádu (=dobytím základen) mezi východoaustralským pobřežím a Amerikou.
A na jaře/létě1942 by IJN posílala (lehké a pomocné) křižníky do Bengálského zálivu s cílem co nejvíce blokovat britskou dopravu na východ Britské Indie (tj. co nejvíce ztížit zásobování u Barmsko/britskoIndických hranic) = aby vyhladověli (nebylo by možné přisunovat posilové jednotky, neboť by nebyl dostatek zásob).
A po bitvě u Savo by v 08-09/1942 okamžitě následovaly další akce křižníků/soustavná blokáda vyloděných američanů na Guadalcanalu = aby vylodění mariňáci doslova vyhladověli.
... nebo se pletu a takto nemyslíš koncept "vyhlazení" protivníka?
2) Ještě k tomu, kdyby Cušima skončila "plichtou", tj. že řekněme že polovina lodí II. Tichomořské flotily (zbytek potopen) by v více/méně poškozeném stavu dorazila do Vladivostoku... Jaký by byl krok č. 2 skupiny lodí ve Vladivostoku? Předpokládám, že japonské dlouhodobé ztráty (dlouhodobě opravované lodě) by byly o něco menší zejména proto, že měli k dispozici lépe vybavené přístavy v Japonsku a možná by jim helfli Britové urychlenou dodávkou expertů/náhradních dílů (... nebo se pletu a tento můj předpoklad neplatí?)
a) Jestli vybavení přístavu ve Vladivostoku nedokázalo urychleně opravovat poškození a tak udržet v provozu těch pár křižníků (=např. nedokázali opravit tamní křižníky po bitvě u Ulsanu, aby byly v akci a mohli vyplnout vstříc křižníku Novik mířícímu kolem Sachalinu do Vladivostoku), tak jak by opravárenské zázemí ve Vladivostoku si poradilo s kapitálními loděmi, které by utržily spoustu poškození během prostřílení se skrze japonskou blokádu? Tj. zopakuji - jaký by byl rozdíl mezi skutečným výsledkem u Cušimy a případnou plichtou u Cušimy = kdyby část II. tichomořské eskadry pronikla až do Vladivostiku a tam by několik roků probíhaly opravy těch lodí?
b) Souhlasil bych s Tebou @Polarfox "zkusit prorazit" kdybych viděl, že po pádu Port Arthuru by z evropských flotil vyplulo 99% všech lodí (resp. kdyby téměř všechny lodě Černomořské flotily šly do rezervy s desetinovou posádkou a námořníci převedeni na posilové lodě). Cílem by bylo učinit maximum pro získání převahy nad japonskou flotilou. Což se ale nestalo - viz konkrétní příklady nevyužitých lodí/nevyužitých posádek výše (na Baltu zůstalo pár lodí a transfer posádek z černomořské flotily nebyl tak masivní, jak mohl být).
c) A také bych chápal kdyby II. Tichomořská eskadra byla ještě na Baltu v době kapitulace Port Arthuru. Jenže ono se rozhodovalo co dál (=po kapitulaci Port Arthuru) v momentě a v místě napůl mezi Evropou a Dálným Východem, kdy se naplno ukazovaly logistické obtíže (jak zásobování, tak zejména absence údržby).
d) A měnilo by situaci, kdyby se Rusko spojilo s Čínou proti Japonsku a II. tichomořská flotila by operovala z nějakého čínského přístavu (varianta Formosa je bláznovství, uznávám), např. ve
střední Číně ... ale nic takového jsem nezaznamenal
...Proto nechápu smysl pokračování odyssey II. Tichomořské eskadry po pádu Port Arthuru