Ubránili bychom se v roce 1938??

[Koniaash]

Myslím že chtělo... teď nečerpám z nějakého pochybného Suvorova, ale z Lenina, který věřil, že celosvětová revoluce musí začít v Německu... navíc Stalin měl v 38 bezkonkurenčně nejsilnější armádu na světě, ten by prolít Evropou jak horká kudla máslem... Změnu Stalinovy strategie- počkat až si němci a Západ dají do huby- podle mého zapříčinilo zesílení Německa, mimo jiné připojením sudet, Rakouska a později i zřízením protektorátu.

[Montgomery]

To bych zase tak jistě netvrdil. Poláci neměli nás ani Sověty moc rádi. A kdyby to Stalin vzal násilím, přece jenom by mu to trvalo. Poláci by bojovali jen na jedné frontě a udržet koridor by bylo téměř nemožné. Kdyby zaútočil na celé Polsko, tak by nejspíše vyhrál, ale jde o to, jak by se k tomu postavily západní mocnosti a sám Hitler. Přece jenom tady už by Stalinovi asi nepostačila záminka pomoci chudákům Čechoslovákům.

[Lord]

No Comment a kdyby chtěl někdo na pomoc zavolat Rudou armádu, tak otevřeme u ...

[Polarfox]

Jak je sovětská armáda nezastavitelná mašinérie, která projíždí nepřítelem bezproblémově jak nůž máslem se ukázalo jen o chvíli později v Polsku a Finsku... Někdy je to máslo kapku zmrzlý

[Koniaash]

tak Finsko se svými metrovými závějemi, mannerheimovou linií, -40 a výborně vycvičenou armádou bylo trochu něco jiného, než rovinaté polsko. Myslím, že pokud by se podařilo RA jednou prolomit polská východní postavení utloukli by poláky čepicemi. Vždyť i tu mannerheimku se jim nakonec podařilo, byť za cenu strašných ztrát prolomit... A od kdy RA koukala na ztráty? Pro Montgomeryho: No, Poláci by samozřejmě nedovolili průchod RA, alenemyslím si, že by to Josifovi vadilo, beztak se hodlali rusáci pomstít za potupu na Visle

[Lord]

Alterhistory už dál prosím ne!
Parmezano se nepýtal na názor, ale na název knihy a autora.
Pokud nevíte, tak stop!

[Ramon]

sice to sem taky moc nepatří , ale zeptám se tu , před několika roky jsem četl knížku o možnostech bránit se před Německem v roce 1938 a v kapitole věnované spolupráci s SSSR se autor , zmiňuje o půjčce asi 600 mil. fran. franků na stavbu železnice ze Suceava - Salva v Rumunsku aby se dosáhlo přímého žel. spojení mezi SSSR a podkarpadskou Rusí . Nezná tu někdo jméno té knížky a jejího autora

Nemohl to být jeden z dílů Září 1938 od Miloslava Johna?
O té půjčce se zmiňuje michan v jednom ze svých článků tady na Palbě: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=197&t=2697
a ten myslím vycházel hlavně z práce M.Johna.

[parmezano]

Ramon : mohl , děkuju moc

[parmezano]

Děkuju palbákům za pomoc , při určení knihy , na kterou jsem se ptal 19.11.2012, půjčil jsem si ji a bylo to tam , je to kniha od Miloslava Johna Září 1938 díl 2
mladší podpalbák Parmezano

[kacermiroslav]

Němci by v roce 1938 vyhráli, náš odpor by je ale šokoval, míní historik Uhlíř

23. září 2008
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nemci-by-v-roce- ... _domaci_jw



Ubránit se Hitlerovi nešlo, shodují se historici 70 let po mobilizaci

20. září 2008
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ubranit-se-hitle ... domaci_jan

[Alchymista]

V podstate sa s tým dá súhlasiť - ubrániť by sme sa zrejme neubránili, na to republika nemala dosť síl a prostriedkov, ale na druhej strane by aj wermacht a celé nemecko zaplakalo nad víťazstvom. A neziskali by zadarmo plné sklady zbraní a munície, s ktorými potom úspešne tiahli na západ, do Poľska i do Ruska.

[kacermiroslav]

Docela mě zaujalo, že po zabrání Čech a Moravy vzrostl německý válečný průmysl o 26% plus výbava vojenským materiálem pro několik desítek divizí.

[Alchymista]

Pritom zabrané územie (proktorát) malo cca 7,5 miliona obyvateľov, samotné Nemecko v roku 1938 cca 78 milionov obyvateľov - dobre vidno, o koľko bol zbrojný priemysel v Československu silnejší. "Niekoľko desiatok" je dosť neisté číslo (niekde medzi 20 a povedzme 50), ale možem sa opýtať, koľko divízií mal wermacht v roku 1938, pred obsadením českých území?

[Horny]

V podstate sa s tým dá súhlasiť - ubrániť by sme sa zrejme neubránili, na to republika nemala dosť síl a prostriedkov, ale na druhej strane by aj wermacht a celé nemecko zaplakalo nad víťazstvom. A neziskali by zadarmo plné sklady zbraní a munície, s ktorými potom úspešne tiahli na západ, do Poľska i do Ruska.

Sice se od jisté doby nerad účastním debat a tohle téma, ale tohle mi nedá...
Němci by možná splakali nad výhrou, zato naši docela určitě nad prohrou a ještě bychom byli v očích okolního světa agresoři. Dneska bereme jako samozřejmost, že po válce byla ČSR obnovena, ale oduznání Mnichivské dohody se podařilo naší exilové vládě až 5. 8. 1942.
Kromě toho nechápu, proč by naši otcové a dědové měli cedit krev za neschopné žabožrouty a zbabělé tomíky kteří nás prodali za nic, a to už vůbec nemluvím o polácích, kteří v době Mnichova táhli z Hitlerem (ve vztahu k nám) za jeden provaz ještě víc než naši papíroví spojenci (řekl bych, že za zahraiční politiku kterou předváděli ve třicátých letech, si tu německo-sovětskou invazi v září 39 sand i zasloužili). A o verbálně-(a)morální podpoře ze strany SSSR radši ani nemluvit..
ČSR utrpěla během války už tak dost velké ztráty na lidech, tak proč ještě nastavovat kůži za nějaké *******, kteří si svůj pád zavinili vlastní blbostí a neschopností.

[kacermiroslav]

"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa. I na Západě mělo Československo zcela jistě podporu demokratické veřejnosti posilovanou činorodým úsilím svých nikoli nevýznamných přátel, jako byl například francouzský maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě. A co bylo nejdůležitější; v noci z 24. na 25. září se konala v Moskvě porada představiteků Sovětské armády, na níž bylo rozhodnuto okamžitě vyslat do Prahy skupinu dalších vojenských důstojníků a připravit k odletu do Československa 700 stíhaček... Sovětský svaz po 23. září uvedl do pohotovosti tankové a letecké jednotky. Přesunu do ČSR bylo připraveno 550 letounů. Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. Dne 28.září oznámil Vorošilov sovětské vládě, že k okamžité pomoci Československu jsou připraveny čtyři letecké brigády...

To jsou fakta, která nelze přejít bez povšimnutí. Vyplývá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."

Zdroj: Ludvík Svoboda, Cestami života, I.díl str. 158-159 - Naše vojsko, Praha 1971

[Kruan]

"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa. I na Západě mělo Československo zcela jistě podporu demokratické veřejnosti posilovanou činorodým úsilím svých nikoli nevýznamných přátel, jako byl například francouzský maršál Faucher, který prohlásil, že se dává k dispozici československé armádě. A co bylo nejdůležitější; v noci z 24. na 25. září se konala v Moskvě porada představiteků Sovětské armády, na níž bylo rozhodnuto okamžitě vyslat do Prahy skupinu dalších vojenských důstojníků a připravit k odletu do Československa 700 stíhaček... Sovětský svaz po 23. září uvedl do pohotovosti tankové a letecké jednotky. Přesunu do ČSR bylo připraveno 550 letounů. Na své západní hranici stáhl SSSR 30 pěších a několik jezdeckých divizí. Dne 28.září oznámil Vorošilov sovětské vládě, že k okamžité pomoci Československu jsou připraveny čtyři letecké brigády...

To jsou fakta, která nelze přejít bez povšimnutí. Vyplývá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."

Zdroj: Ludvík Svoboda, Cestami života, I.díl str. 158-159 - Naše vojsko, Praha 1971

Hezká agitka, taková akční. A navíc z hezké doby. Kdo držel bývalému podplukovníku Svobodovi /hodnost roku 1938/pero, kterým situaci 09/1938 jistě vlastnoručně popsal se už asi dohledat nepodaří. Co by na to řekli nebozí Rumuni nebo tzv. Jugoslávci raději nechci spekulovat, natož o zcela jisté podpoře demokratické veřejnosti na západě.

P.S. neměla být tvoje poslední věta také v uvozovkách jako citace z nějaké literatury vydávané krátce po 1969?

[jmodrak]

Agitka v knihe to možno bola, ale holí fakt tiež. Sám som sa presvedčil či už prostredníctvom kníh alebo osobne, že Rumuni a Juhoslovania spojenectvo s ČSR ctili. Akékoľvek narážky na česť Rumunov alebo národov Juhoslávie pokladám za bláboli. Zvlášť chudákov Rumunov, ktorý chceli bojovať aj 15.3.1939. Že im to osud nedoprial, rovnako ako nám, je vec politikov. A na ""podporu demokratickej verejnosti"" sme sa mali vykašlať vtedy aj dnes, lebo je to irelevantné. Akurát niekto si tým ospravedlňuje vlastnú zbabelosť a predajnosť.

[Kruan]

Agitka v knihe to možno bola, ale holí fakt tiež. Sám som sa presvedčil či už prostredníctvom kníh alebo osobne, že Rumuni a Juhoslovania spojenectvo s ČSR ctili. Akékoľvek narážky na česť Rumunov alebo národov Juhoslávie pokladám za bláboli. Zvlášť chudákov Rumunov, ktorý chceli bojovať aj 15.3.1939. Že im to osud nedoprial, rovnako ako nám, je vec politikov. A na ""podporu demokratickej verejnosti"" sme sa mali vykašlať vtedy aj dnes, lebo je to irelevantné. Akurát niekto si tým ospravedlňuje vlastnú zbabelosť a predajnosť.

JModrak: Možná by bylo lepší se koncentrovat na rok 1938. Ale bylo by přínosné, kdyby někdo ze Slovenské sekce racionálně zpracoval podíl Rumunů na vítězství Spojenců. Sice to opět vyzní ve smyslu kam vítr, tam plášť, ale holý fakt je, že Rumuni obsadili a dobyli velkou část tehdejšího Slovenského štátu,paradoxně tedy jejich spojence, ale oni se ti Rumuni dostali až na Českomoravskou vrchovinu.

Kód: Vybrat vše

[Cassius Chaerea]

JModrak: Možná by bylo lepší se koncentrovat na rok 1938. Ale bylo by přínosné, kdyby někdo ze Slovenské sekce racionálně zpracoval podíl Rumunů na vítězství Spojenců. Sice to opět vyzní ve smyslu kam vítr, tam plášť, ale holý fakt je, že Rumuni obsadili a dobyli velkou část tehdejšího Slovenského štátu,paradoxně tedy jejich spojence, ale oni se ti Rumuni dostali až na Českomoravskou vrchovinu.

Kód: Vybrat vše

Asi není bez zajímavosti, že velkou část důstojnického sboru rumunských vojsk, kteří bojovali po boku SSSR v letech 44-45 tvořili důstojníci 3. a 4. rumunské armády, kteří padli do zajeti v průběhu operace Uran a Sověti tak měli dostatek času na jejich zpracování.

[kacermiroslav]

P.S. neměla být tvoje poslední věta také v uvozovkách jako citace z nějaké literatury vydávané krátce po 1969?

Ta poslední věta není má ale L.Svobody. Takže je správně na svém místě a v uvozovkách.