Obrněné vozidlo budoucnosti, část 2, střední podvozek

[kenavf]

Pořád je tu problém (alespoň pro potřeby armády) se "skladováním" energie. Vozidlo na baterie je potřeba dobíjet a v terénu toto je obtížné, ne-li nemožné, na rozdíl od doplnění paliva ve formě nafty/benzínu. Hmotnost baterií není ani v případě tanku zanedbatelná, nehledě na nároky na prostor.
Osobně si myslím, že v tomto případě (pokud nedojde k nějakému prakticky použitelnému objevu) bude postup technologií opačný než obvykle: Z civilní sféry do armády. Armády zatím nemají důvod utápět ve vývoji elektropohonu (demonstrátory nepočítám) finance.

Myslím že baviť sa o "čistom elektromobile" teraz ešte nemá význam.V úvahu pre diskusiu pripadá zatiaľ len varianta hybridu.A je to o tom,aké sú výhody hybridu voči klasickým mechanickým prevodom.
1.Aká je hmotnosť a rozmery mechanických prevodov voči el.generátoru ,káblom,riadiacej elektronike a motorom,batériám(superkondenzátorom)
2.Mechanická varianta nie je preťažiteľná ani krátkodobo,el.varianta sa dá preťažovať v rádoch desiatok sekúnd.(osobná skúsenosť-600kW striedavý el.motor bolo možné na 20 sekund preťažiť na 1200kW-ovplyvňovali sme tak rozhodnutia kuchára "Kuřátka" v jednom seriály,pretože tie motory boli tri )
Takže diesel motor by mohol byť menší a na rozjazd alebo podobné krátkodobé záťaže(výstrel z elektromagnetického dela) by sa využili superkondenzátory.
Len tak pre zaujímavosť,u bežného osobného auta pre jazdu ustálenou rýchlosťou 90km/h keby by ste mali spotrebu cca 5L/100km to predstavuje výkon na spojke cca 20kW,(4kW/L).V závodoch F1 už teraz používajú system KERS http://sk.wikipedia.org/wiki/KERS .
3.O tom či by to hnal piestový motor alebo spalovacia turbína zase rozhodnú faktory ako merná spotreba(rozdiel až 30% v neprospech turbíny-viď Abrams alebo T80 v oboch prípadoch došlo aj na variantu s piestovým motorom).Rozmery samotnej turbíny sú možno menšie,ale keď si pozriete celú hnaciu jednotku,tak vlastne ani nič neušetríte a musíte častejšie dotankovávať.A zásobovať tieto tanky v bojových operáciách palivom je veľký problém(Cenu nafty pre Afganistán vypočítali až na 2000Kč/L)

Samozrejme keďže sa jedná o obrnené vozidlo budúcnosti,tak by sa dalo počítať s určitou víziou technologických zlepšení, ale aj na to sa musí urobiť kvalifikovaný odhad.A baterie s 10x väčšou kapacitou nám slubujú už dlhé roky a stále nič.
Osobne si myslím že američania by sa veľmi radi zbavili tých turbín v Abramsoch, ktoré tam v rámci zlej vízie namontovali, ale bolo by to teraz už drahé, tak radšej vozia naftu.

[Petrz]

Přiznám se že je pro mne těžké argumentovat,neboť elektromotory a plynové turbíny ,byly doposud na okraji mého zájmu,což se odrazilo i na mých znalostech.

Takže moc konkrétních argumentů podat nemohu a i v těch co tu uvádím se mohu mýlit.

K dobíjení baterií: dalo by se řešit jejich výměnou,což by bylo,dle mne, naopak jednoduší a rychlejší než tankování paliva.

K použití plynové turbíny: plynovou turbínu jsem použil z důvodu malých rozměrů . Základní myšlenkou mého návrhu je absence motorového prostoru v korbě BVP. což je realizováno využitím převisů korby a umístěním elektromotorů do kol. Myslím že diesel by se do převisů vešel docela těžko,resp.přinesl by spíš komplikace.

Já teda uznávám že baterie mají relativně malou kapacitu a tank by čistě pomocí elektromotorů(bez dobíjení ze soustavy turbína-genarátor)mohl jet jen relativně krátkou dobu-při mém orientačním výpočtu tak 15-25 minut (tuším že na plný výkon). Nicméně pokud je to pravda(pokud jsem počítal správně,čímž si nejsem vůbec jistý)to mi přijde v boji jako značná výhoda(malý hluk,malá tepelná stopa,žádný demaskují kouř)

[kenavf]

Přiznám se že je pro mne těžké argumentovat,neboť elektromotory a plynové turbíny ,byly doposud na okraji mého zájmu,což se odrazilo i na mých znalostech.

Takže moc konkrétních argumentů podat nemohu a i v těch co tu uvádím se mohu mýlit.

K dobíjení baterií: dalo by se řešit jejich výměnou,což by bylo,dle mne, naopak jednoduší a rychlejší než tankování paliva.

K použití plynové turbíny: plynovou turbínu jsem použil z důvodu malých rozměrů . Základní myšlenkou mého návrhu je absence motorového prostoru v korbě BVP. což je realizováno využitím převisů korby a umístěním elektromotorů do kol. Myslím že diesel by se do převisů vešel docela těžko,resp.přinesl by spíš komplikace.

Já teda uznávám že baterie mají relativně malou kapacitu a tank by čistě pomocí elektromotorů(bez dobíjení ze soustavy turbína-genarátor)mohl jet jen relativně krátkou dobu-při mém orientačním výpočtu tak 15-25 minut (tuším že na plný výkon). Nicméně pokud je to pravda(pokud jsem počítal správně,čímž si nejsem vůbec jistý)to mi přijde v boji jako značná výhoda(malý hluk,malá tepelná stopa,žádný demaskují kouř)

Pre porovnanie -pohonná jednotka Abramsu http://en.wikipedia.org/wiki/File:AGT15 ... _tank.JPEG a Leopardu 2 http://en.wikipedia.org/wiki/File:Leopa ... ebwerk.jpg .Sú výkonovo na rovnakej úrovní(cca 1500HP).O úspore miesta v prípade Abramsu sa dá ťažko hovoriť.
Možno by sa dala vyrobiť úzka,dlhá turbínová jednotka,ktorá by sa dala do previsu a el.motory do kolies a tým usporiť miesto.Neviem ako je to teraz a do budúcna s potrebou strielní pre prevážané družstvo.Ak by tam bola turbína,tak by s tým mohol byť problém.
Aby bol dojazd na samotné baterie 25minút,tak odhadujem pre nejaké BVP spotrebu nafty 2L/km.Neviem aká je priemerná rýchlosť v boji ale zjednoduším si to a dám že by spotreboval za 25 minút 50L nafty.Líthiové akumulátory majú cca tieto parametre "hustota energie – 200 Wh/kg, 530 Wh/l".Z toho mi vychádza že na zabezpečenie tých 25 minút by sa muselo vyhradiť cca 400l objemu resp. 300kg vo vozidle pre baterie.

Dobíjanie batérií.
Ad.Rýchlosť výmeny.Len tak pre zaujímavosť,ak by ste chceli do osobného auta(elektromobilu) nabiť za 15 minút ekvivalent toho, čo do nádrže natankujete za cca 5 minút(50L benzínu alebo nafty),tak musíte mať prívodné vodiče nadimenzované na prenos príkonu 1000kW a samozrejme k tomu nabíjací zdroj(blízko bojiska najskôr naftová elektrocentrála).Pre bojovú techniku všetko adekvátne väčšie.Ak by to bolo výmenným spôsobom,tak by zase nabíjal viac akumulátorov naraz po dlhšiu dobu.Takže tá elektrocentrála by zostala a len by skomplikovala celý logistický reťazec.Takto sa nafta natankuje priamo do BVP a je to podstatne jednoduchšie.
Tak mi stále vychádza že Dieselelektrický pohon "ano" ale v spojení so superkondenzátormi na spôsob systému KERS.A pre tichý presun radšej zlepšiť odhlučnenie motoru.

[skelet]

Pánové, diskuze k pohonným jednotkám je v jiném vláknu, které jsem nalinkoval výše. Tak v ní tedy pokračujte tam, tady o ní fakt jen velice obecně.

[kenavf]

K trocha staršiemu odkazu, v tomto vlákne, na "Hybrid"

Sapíku - nediv se. Ono v Palbě je ledacos ukryto. Já osobně hybridnímu pohonu fandím- nevím proč ale líbí semi.

Já už když jsem studoval v Žilině, tak jsem v v nějakých novinách o technice četl jak nějaký samouk Mšužík odněkud ze severních Čech upravil Škodu 1000 embeso tak, že mělo spotřebu v roce 1981 jen 2,7 benzinu.

Byla to kombinace motoru z mopedu, dvou setrvačníků, 2 akumulátorů, elektromotorů a rekuperačního zařízení. Od té doby mě to drží.

Ten článok mi tiež utkvel v pamäti.Čítal som to v "Technických novinách" ktoré sme povinne odoberali.

[Petrz]

kenavf: Tak předně děkuju ti za věcné argumenty.Já se samozřejmě nechci přít,neboť z velké části mi k tomu chybí znalosti. Ten výpočet jež jsi sem hodil je velmi zajímavý-i z toho důvodu že objem baterií v mém návrhu je právě 400 litrů na každé straně (tedy dohromady 800) . Já jsem to počítal podobně (přes hustotu energie baterií),ovšem můj výpočet byl založený na tom že elektromotor pracuje celou dobu na plný výkon což je ojedinělé.
Jinak u Abramse i Leopardu velkou část zabírá převodovka a chlazení oleje převodovky, což může rozdíl v rozměrech samotného motoru značně zkreslit.V mém návrhu počítám jen s nutností chlazení oleje motoru.

To s tou elektrocentrálou je zajímavý postřeh,mohla by to být komplikace,ale nedokážu to nyní zhodnotit.


Tímto bych debatu na téma pohonu prozatím ukončil-myslím že můj koncept je použitelný a-i když není dokonalý-přináší oproti klasické koncepci výhody.


Abych nebyl jen v pozici kritizovaného navrhuji abys vypracoval a předložil svůj návrh,jak použitého pohonu (už jsi ho zde naznačil) tak koncepce BVP či tanku.

[Mirek58]

Petrz:
Koncepci využití bočních převisů nad pásy zkoušeli už sověti v 1936 na BT-5 IS ( Umistovali tam průběžné hřídele a rozvodovky náhonů jednotlivých kol podvozku.
Sice zvýšili průchodnost - dosahli rychlosti až 103 km /h, ale bohužel za cenu podstatného zvýšení těžiště stroje, takže neúspěch)
A jak sleduji tvé návrhy jdeš stejnou cestou.
Zkus se zaměřit na systém rekuperace přebytečné energie mechanickou cestou- setrváky, hmotnostně a objemově vycházejí nejlépe, nehledě na to, že na rozdíl od Li baterií při poškození nehoří. Teoreticky za cenu cca 130l a 50 kg bys měl dosahnout něco kolem 600kW zvýšení výkonu po asi 6s.

http://sk.wikipedia.org/wiki/KERS .

- Kevnaf

[kenavf]

Abych nebyl jen v pozici kritizovaného navrhuji abys vypracoval a předložil svůj návrh,jak použitého pohonu (už jsi ho zde naznačil) tak koncepce BVP či tanku.

Elektromotory v kolách,systém KERS(mechanický alebo akumulátorový).Pre budúce možné použite elektromagnetických zbraní,prípadne el.otoč veže asi skorej akumulátorový aj keď je tam to nebezpečie výbuchu.(Raz sa mi "podarilo" vyskratovať Lithiový akumulátor-to bola šleha-kus kontaktu ihneď zmizol,neviem ako to vyzerá keď taký článok vybuchne,toto bol len 2200mAh-11V-modelársky a fungoval ďalej).Neviem aké vlastnosti majú superkondenzátory(možno sú bezpečnejšie).
Otázny je ten systém motorgenerátoru.U vojakov je dôležitá možnosť viacpalivového pohonu.S tým by asi palivové články mali problém.Vzhladom k použitiu platiny sú extrémne drahé a výkonnosť na zastavaný objem asi tiež nieje veľká(preto sa doteraz používajú pokial viem len v nemeckých ponorkách).Tak mi zase zostane len tá turbína alebo diesel.Možno keby sa použil ležatý motor tak by sa dal namontovať pod sedadlá vodiča BVP alebo pred vodiča a slúžil by zároveň aj ako ochrana proti výbuchu mín(teraz preferovanejšie-radšej sa volí vyššie vozidlo len aby mali lepšiu odolnosť voči IED)
Možno sa dosiahne pokroku aj v lineárnych spalovacích motoroch,ktoré by mohli byť úzke a dobre umiestniteľné http://www.radio.cz/cz/rubrika/kaleidos ... vaci-motor .Nemajú klukovku a výstupný hriadeľ ale vyrábajú priamo el.prúd.

To Skelet:Preberá sa tu pohon BVP v spojitosti s jeho umiestnením a celkovou koncepciou,tak nedáva zmysel prechádzať do iného vlákna.

[Alchymista]

pre názornosť, koľko energie vlastne obsahuje taký článok: 2200mAh/11V -> 87kWs -> 87kJ -> ~22 gramov TNT.
200Wh/kg -> 720000J -> ~180g TNT, 580Wh/l -> 2 088 000J -> ~0,5kg TNT
S ultrakapacitormi je potom pri bojovom poškodení spojený ešte ďalší problém: veľmi rýchlo sa nabíjajú aj vybíjajú, takže kým akumulátor aj pri veľmi tvrdom skrate "vyhorí" javom prodobným skôr explozívnemu horeniu (trvanie niekoľko sekúnd), u ultrakapcitoru to bude mať skôr až charakter detonácie, uložená energia sa vybije vo veľmi krátkom čase, porovnateľnom s dobou trvania detonácie (milisekundy).

[Petrz]

kenavf: Ten systém Kers je opravdu zajímavý-zatím jsem teda pochopil jen mechanický jež využívá pružiny v kolech(viz video zde: http://innovatize.blogspot.cz/2012/10/k ... kes-f.html ). Myšlenka využití energie při brždění se mi ovšem líbí. Takže jsem pro využití systému KERS. To co mi v tvém návrhu trochu chybí je konkrétnost. Třeba mi není úplně jasné současné použití KERS a elktromotoru . Elektromotor v kolech už sám o sobě využívá energii při brzdění. Jaké by tedy bylo propojení mezi elektromotorem a KERS? Neber to jako útok,mne jen tvůj návrh přijde (pro mne) moc obecný na to aby se dal zhodnotit.

Mirek58: Posun těžiště nahoru by tu byl a je to zajímavý postřeh. Vem si ale že západní tanky-např.Leopard 2A5 -mají nad korbou věž o hmotnosti 21 tun. Myslím tedy že ta 1 tuna by v převisech neměla na jízdní vlastnosti až takový vliv.

Alchymista: Velmi zajímavé srovnání. Pokud vím tak dispozici jsou baterie s vlastnostmi Li Ion,jež ale nejsou výbušné.

[Mirek58]

Petrz:
Ono nejde pouze o vlastní hmotnost zařízení v prostoru nad pásy. Musíš k němu připočíst i zvýšenou hmotnost tlumičů podvozku, protože se zvýšením těžiště prodlouží i páka sil působících na podvozek a mohlo by být po stabilitě při pohybu.
Navíc platí zásada, že životně důležité skupiny mají zabírat co nejmenší plochu. A pohon mezi ně patří bez diskuze. Tank sice nemusí střílet z hlavní zbraně, ale měl by mít možnost "odcouvat" z pásma ohrožení, pak by byl popř poškozen, ale nezničen.
Do prostoru nad pásy by měla přijít zařízení relativně nedůležitá pro prosté přežití, nebo která lze duplovat (pal. nárže, spoj technika, záložní zdroje energie, munice a p.)

[kenavf]

kenavf: Ten systém Kers je opravdu zajímavý-zatím jsem teda pochopil jen mechanický jež využívá pružiny v kolech(viz video zde: http://innovatize.blogspot.cz/2012/10/k ... kes-f.html ). Myšlenka využití energie při brždění se mi ovšem líbí. Takže jsem pro využití systému KERS. To co mi v tvém návrhu trochu chybí je konkrétnost. Třeba mi není úplně jasné současné použití KERS a elktromotoru . Elektromotor v kolech už sám o sobě využívá energii při brzdění. Jaké by tedy bylo propojení mezi elektromotorem a KERS? Neber to jako útok,mne jen tvůj návrh přijde (pro mne) moc obecný na to aby se dal zhodnotit.

Mirek58: Posun těžiště nahoru by tu byl a je to zajímavý postřeh. Vem si ale že západní tanky-např.Leopard 2A5 -mají nad korbou věž o hmotnosti 21 tun. Myslím tedy že ta 1 tuna by v převisech neměla na jízdní vlastnosti až takový vliv.

Alchymista: Velmi zajímavé srovnání. Pokud vím tak dispozici jsou baterie s vlastnostmi Li Ion,jež ale nejsou výbušné.

Ten systém vo videu s pružinami je zaujímavý ale neviem či už prakticky niekde funguje(či sa ho podarí dostať do tak malého priestoru v disku a koľko energie dokáže taká pružina uložiť).Ale KERS sú už v "praxi" používané systémy(Formula 1-povinná výbava).
U BVP by pri brzdení fungovali elektromotory v kolách ako generátory,tzn že by brzdili vozidlo a z toho vzniknutú el.energiu uložia buď do baterie alebo pomocou ďaľšieho elektromotoru roztočia zotrvačník do vysokých otáčok.Pri rozbiehaní by elektromotor v zotrvačníku fungoval ako generátor a poslal by el.prúd do motorov v kolesách.Ak by sa jednalo o bateriovú variantu,tak by sa uložená energia brala z baterií.Propojení medzi elektromotory a KERS sú silové el.vodiče.

[Alchymista]

Alchymista: Velmi zajímavé srovnání. Pokud vím tak dispozici jsou baterie s vlastnostmi Li Ion, jež ale nejsou výbušné.

To, čo som uviedol sa netýka konštrukčných materiálov batérie, ale energie v nich uloženej.

[Petrz]

Alchymista: Takže 1 kg baterií má energii přibližně jako 75mm tříštivý granát, zjednodušeně řečeno. To mi přijde docela dost.

Mirek58: Máš pravdu že plynová turbína +generátor+baterie představují v mém návrhu poměrně velký cíl,navíc jsou umístěny výše,tedy v exponovanějším místě. Na druhou stranu vyřazení jednoho motoru nevede ke ztrátě mobility,neboť BVP může dojet nouzově na druhý motor-to dle mne vyvažuje větší plochu. Ale uznávám že Plynová turbína a generátor by mohli být menší,já jsem rozměrově vycházel z turbín z 70-80 let minulého století(co jsem našel na netu),dnes by vycházela turbína o výkonu 400-450 koní rozměrově asi podstatně lépe.
CO se týká těžiště,netvrdím že by to nemělo negativní vliv na vlastnosti tanku-např.plynulost jízdy v terénu by mohla být o něco horší-na druhou stranu mi to nepřijde tak závažný nedostatek jak uvádíš.
Ale netvrdím že tak jak jsem to načrtl je stroj ideální-teď už se mi tak nejeví.

Kenavf: Pokusil jsem se přibližně ztvárnit tebou navrhovaný koncept,jež se mi mimochodem líbí čím dál víc. Nejvíc mne zaujalo použití kombinace setrvačník-generátor.elektr.energie jako náhrady baterií-(to je tvůj nápad nebo se to již používá?) Druhým výrazným prvkem jež se mi líbí je použití dvojitého dna pro umístění motoru typu boxer. Mojí představu tebou navrhovaného konceptu ukazuje obrázek.

Výhodou tohoto konceptu (jež jsem pracovně nazval "SHARK") by byla velmi vysoká ochrana proti minám a IED nástrahám,kompaktnost motorového prostoru,nevýhodou naopak slabá ochrana shora.

[kenavf]

Nejvíc mne zaujalo použití kombinace setrvačník-generátor.elektr.energie jako náhrady baterií-(to je tvůj nápad nebo se to již používá?) Druhým výrazným prvkem jež se mi líbí je použití dvojitého dna pro umístění motoru typu boxer. Mojí představu tebou navrhovaného konceptu ukazuje obrázek.

Nevymyslel som to,je to jedna z dvoch variant KERS používaných vo Formuli 1.Jedna varianta ukladá energiu do baterií a druhá do mechanického zotrvačníku.Len tu ten zotrvačník rozbieha elektromotor.Neviem presne ako je poháňaný vo Formuli 1,tam to vyzerá že to poháňa mechanický prevod.
Motor vpredu má tank Merkava (a vzadu má miesto pre 6 členný výsadok).Hovorí sa že možno aj nová ruská platforma Armata počíta s takou možnosťou.

[Mirek58]

Minulý týden u moře a báru mě tak naskočila vzpomínka na lineární spalovací motor a jeho využití v obrněných vozidlech.
Výhody by obnášely :
- při kombinaci s vestavěným el. generátorem by stavební výška byla kolem 300 mm( při plochém provedení s protiběžnými písty)
- uspořená hmotnost ( lineární sp. motor nemá klikovou hřídel, el. generátor je vestavěný do bloku motoru, není zapotřebí el. startér)
- stavebně se dá umístit na dno, nebo svisle na zadní stěnu korby, či jak kdo chce a potřebuje
- regulace motoru je již zvládnutá
- výkony jsou identické s klasickými sp. motory
- spotřeba paliva je proti turbinám nepoměrná ( na úrovni klasických motorů)
- stavba motoru je výrobně velice levná záležitost
- úspora potřebného vniřního prostoru proti klasice cca 40-50%
Sice elekrikáři by prskali kvůli provozním teplotám el. generátoru, ale myslím, že el izolace by byla materiálově zvládnutelná.

[kenavf]

Minulý týden u moře a báru mě tak naskočila vzpomínka na lineární spalovací motor a jeho využití v obrněných vozidlech.
Výhody by obnášely :
- při kombinaci s vestavěným el. generátorem by stavební výška byla kolem 300 mm( při plochém provedení s protiběžnými písty)
- uspořená hmotnost ( lineární sp. motor nemá klikovou hřídel, el. generátor je vestavěný do bloku motoru, není zapotřebí el. startér)
- stavebně se dá umístit na dno, nebo svisle na zadní stěnu korby, či jak kdo chce a potřebuje
- regulace motoru je již zvládnutá
- výkony jsou identické s klasickými sp. motory
- spotřeba paliva je proti turbinám nepoměrná ( na úrovni klasických motorů)
- stavba motoru je výrobně velice levná záležitost
- úspora potřebného vniřního prostoru proti klasice cca 40-50%
Sice elekrikáři by prskali kvůli provozním teplotám el. generátoru, ale myslím, že el izolace by byla materiálově zvládnutelná.

Na ten lineárny motor som tu dával odkaz o niekoľko príspevkov výššie. http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_techni ... ja/1008456 .Tým motorom sa zaoberali na ČVUT už v roku 2006 ale od vtedy žiadne ďaľšie významné správy.O tom,aký je merný výkon na jednotku zastavaného objemu voči klasickým motorom,sa článok nezmieňuje.

[Mirek58]

Kevnaf:
PAX, PAX, PAX,
nenárokuji si nic, jen mě zaujala myšlenka spojení lineárního spal. motoru - modulární generátormotor, jako bývalého" dráteníka".
Podle mne je to potřebný technologický impuls v konstrukci panc. vozidel.

[kenavf]

Kevnaf:
PAX, PAX, PAX,
nenárokuji si nic, jen mě zaujala myšlenka spojení lineárního spal. motoru - modulární generátormotor, jako bývalého" dráteníka".
Podle mne je to potřebný technologický impuls v konstrukci panc. vozidel.

V pohode,dal som tam ten spätný odkaz len kvôli tomu,že keď si to niekto prečíta,tak aby si spätne vedel nájsť o čo ide.
U tých lineárnych motorov bola aj spomínaná nevýhoda, že keď náhodou jeden valec nezapálil,tak sa okamžite zastavil(nemá zotrvačník).Ale to by sa asi tiež dalo riešiť riadiacou elektronikou,tá by v okamihu, ako by zistila že nedošlo k zapáleniu zmesi, prepla na režim "štartovania"=generátor by sa okamžite zmenil na motor(asi len na jeden cyklus).S teplotou prostredia pre generátor by snaď nemal byť problém,pretože ten by asi pracoval v prostredí do 100°C ako dnešné spalovacie motory.V týchto motoroch by som videl potenciál v ich kompaktnosti a piesty by mohli byť snaď aj dvojčinné.Možno by mohol byť problém s vyvážením a vibráciami.
Ale akosi to utíchlo.

[Mirek58]

Největší problém podle mne bude v samotném automobilovém průmyslu.
Lineární spal. motor ve spojení s el.generátorem je geniální ve své jednoduchosti, ale doslova průser pro kapitál a zaměstnanost.
Jak se na tento druh pohohu dívají investoři, kteří do výroby klasických motorů, převodovek, ložisek nacpali biliony, jak se na toto "mimino" dívají politici?
Vždyt v okamžiku zahájení výroby se stanou zbytečnými stroje ve fabrikách min z 50%. A zaměstnanci? Ti ze 70%( dosad si možnosti 3D tiskáren).
Ano, vývoj je zapotřebí od počátku, výpočty, testy, ale vznětový motor na tom byl stejně ( první měl vnější kompresor).
Mám takový divný pocit, že tohle "mimino" jde přímo po krční tepně dosavadního světového strojírenství.
A proto se zatím všichni snaží o jeho zadupání.
Jen bude sranda, až se toho někdo chopí( hodí do projektu potřebné miliardy), ten ovládne svět.