Vojenské události spojené s druhým stavovským povstáním
Moderátoři: jarl, Pátrač, kacermiroslav, Bleu
Vojenské události spojené s druhým stavovským povstáním
Představit bych si to dovedl. Ale nedovedu si představit, jak dlouho by pak zůstal učitelem Vona-státní školní inspekce je holt státní
Někde jsem četl,že v Praze byl připraven žold pro stavovskou armádu.Ten měl být ovšem vyplacen až po bitvě aby se ušetřilo na padlých.......
Je na tom něco pravdy?
Nemohla k stavovské porážce přispět zvolená taktika?
Osobně mi přijde španělská sestava pro stavovské vojsko výhodnější nez nizozemská.
Při nízké morálce a různorodosti vojska by několik větších formací mělo být snáze ovladatelnější než větší množství menších.
Navíc aby se u nizozemské sestavy uplatnily její výhody-větší mobilita a palebná síla bylo třeba dobře vycvičených a disciplinovaných vojáků.Mám pocit, že ani jednoho se stavovským knechtům nedostávalo........ Zákonitě se tedy musela projevit větší úderná síla sevřených tercií.
Je na tom něco pravdy?
Nemohla k stavovské porážce přispět zvolená taktika?
Osobně mi přijde španělská sestava pro stavovské vojsko výhodnější nez nizozemská.
Při nízké morálce a různorodosti vojska by několik větších formací mělo být snáze ovladatelnější než větší množství menších.
Navíc aby se u nizozemské sestavy uplatnily její výhody-větší mobilita a palebná síla bylo třeba dobře vycvičených a disciplinovaných vojáků.Mám pocit, že ani jednoho se stavovským knechtům nedostávalo........ Zákonitě se tedy musela projevit větší úderná síla sevřených tercií.
Rosomak - na RPG fóru mi jeden člověk - jinak velmi dobrý a renomovaný právník řekl, že je vidět, že se nejlépe cítím pokud jsem v menšině. A měl pravdu. Palba je fórum které má pravidla ale dává volnost myšlence a nebojí se kontroverzí, pokud jsou k věci a mohou donést nové myšlenky a nové pohledy.
Když mi kolega Johan navrhl abych se podílel na tomto dvoudílném projektu, věděl jsem dopředu, že to nebude mít nic moc společného s tím co se uči v hodinách dějepisu. A to je pro mě světlo za kterým jdu.
Je zvláštní, že vše co jsme uvedli v obou pracích je v dostupné literatuře ale není dostupné v učebnicích , přednáškach a jinde, kde by se to dostalo do všeobecného povědomí. Je to jakoby pro uzavřený klub lidí, který tyto informace aktivně vyhledává a zabývá se jimi v naprostém nezájmu oficiálního výkladu dějin. Ale dostupné ty informace jsou.
A Johan vám je sem dodal - sebrané, ucelené a s výkladem. Je to pouze doplnil vojenskou otázkou která je pro stavy nelichotivá jako ta politická, morální a sociální.
Je na nás jak s nimi naložíme.
Hlavně ale je potřeba vidět jednu zásadní věc. I když z mých textů v této práci zaznívá jistý despekt k celé rebelii, není to despekt zlý - jen uvědomění si pravdy. Ale pořád si myslím, že náš národ se v té skrumáži neztratil a svoje místo na Slunci i v dějinách si nejen udržel ale neustále rostl. Jen to nebylo tak vidět. Koneckonců jsem to vyjádřil ve své práci o zemích Koruny české v boji proti Turkům a to jak na poli bitevním tak i diplomatickém.
Jarosslaw - nic o fortifiakcích v této době v plánu nemám. Ještě jsem nedodělal hrady a tak si v tom nebudu dělat další binec. Ale kdy se na ty hrady dostane, to skutečně nevím.
Kolik jakých zbraní bylo v jednotlivých jednotkách nevím - nikdy jsem po tom nepátral a ani to nemám v plánu.
Všem děkuji za příspěvky do diskuse k mé práci a těším se na případné dalš přírůstky.
Když mi kolega Johan navrhl abych se podílel na tomto dvoudílném projektu, věděl jsem dopředu, že to nebude mít nic moc společného s tím co se uči v hodinách dějepisu. A to je pro mě světlo za kterým jdu.
Je zvláštní, že vše co jsme uvedli v obou pracích je v dostupné literatuře ale není dostupné v učebnicích , přednáškach a jinde, kde by se to dostalo do všeobecného povědomí. Je to jakoby pro uzavřený klub lidí, který tyto informace aktivně vyhledává a zabývá se jimi v naprostém nezájmu oficiálního výkladu dějin. Ale dostupné ty informace jsou.
A Johan vám je sem dodal - sebrané, ucelené a s výkladem. Je to pouze doplnil vojenskou otázkou která je pro stavy nelichotivá jako ta politická, morální a sociální.
Je na nás jak s nimi naložíme.
Hlavně ale je potřeba vidět jednu zásadní věc. I když z mých textů v této práci zaznívá jistý despekt k celé rebelii, není to despekt zlý - jen uvědomění si pravdy. Ale pořád si myslím, že náš národ se v té skrumáži neztratil a svoje místo na Slunci i v dějinách si nejen udržel ale neustále rostl. Jen to nebylo tak vidět. Koneckonců jsem to vyjádřil ve své práci o zemích Koruny české v boji proti Turkům a to jak na poli bitevním tak i diplomatickém.
Jarosslaw - nic o fortifiakcích v této době v plánu nemám. Ještě jsem nedodělal hrady a tak si v tom nebudu dělat další binec. Ale kdy se na ty hrady dostane, to skutečně nevím.
Kolik jakých zbraní bylo v jednotlivých jednotkách nevím - nikdy jsem po tom nepátral a ani to nemám v plánu.
Všem děkuji za příspěvky do diskuse k mé práci a těším se na případné dalš přírůstky.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
- Destroyman
- Kapitán
- Příspěvky: 1288
- Registrován: 25/6/2008, 08:35
- Kontaktovat uživatele:
Jo, to je docela dost dobře možný. Tehdejší praxe byla taková, že pluk byl majetkem plukovníka, který fasoval peníze na plný početní stav. A když někdo umřel nebo dezertoval, peníze dostal automaticky plukovník a bylo jen na něm jak s nimi naloží. Většinou si je nechal, jen ti slušnější aspoň část rozdělili mezi svý muže.Buhele píše:Někde jsem četl,že v Praze byl připraven žold pro stavovskou armádu.Ten měl být ovšem vyplacen až po bitvě aby se ušetřilo na padlých.......
さようなら。
Destroyman to napsal správně. Je to vysoce pravděpodobné. A v tom nepořádku co v tom stavové měli bych řekl že i jisté. Ale nebyl to problém jen stavovské armády. Koneckonců i tato praxe byla jedním z důvodů nekonečného rabování a kořistění.
Žoldnéř nebojoval za dobré slovo.Bojoval za peníze a když jich bylo málo, hledal si cestu jak si pomoci.
Žoldnéř nebojoval za dobré slovo.Bojoval za peníze a když jich bylo málo, hledal si cestu jak si pomoci.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Na téma stavovské rebelie doporučuju knihu "Povstání na Moravě v roce 1619" z korespondence moravských direktorů - Libuše Urbánková - TEPS 1979. Malá ukázka za všechny:
25.července 1619
Moravským klášterům: žadají o dodání koní a vozů k odvážení munice.
Na kláštery níže psaný strany vozů a koní psáno:
1. do novej Říše o 4 koně a vůz,
2. opatu louckému o 12 koní a 3 vozy,
3. opatu hradištskému o 12 koní a 3 vozy,
4. do Tišňova o 4 koně a 1 vůz,
5. do Rejhradu o 4 koně a 1 vůz,
6. na Velehard o 12 koní a 3 voze,
7. k sv.Petru do Brna o 8 koní a 2 voze,
8. k sv. Anně o 4 koně a 1 vůz,
9. do Králova kláštera o 8 koní a 2 vozy,
10. sv. Tůmu o 8 koní a 2 vozy,
11. na Zábrdovice o 8 koní a 2 vozy,
12. Kartusům do Nové Vsi o 4 koně a 1 vůz.
Do všech klášterů jest podle notule níže psané do každého kláštera obvzláště psáno.
poněvadž toho nevyhnuteldnýý potřeby ukazují, abychom k obhájení země této lidu našemu válečnému co nejspíše všelijakej munice válečnej dodali, k odvežení pak jak koní tak vozův nemálo jest potřebí, protože Vám mocí sobě od J.Mtí pánův stavův a obyvatelův Markrabství tohoto moravského danou poroučíme, že sem do města Brna ihned dnem i nocí, jak Vás toto psaní naše dojde, ničím neprodlévajíc, N vozů a v každým 4 koně hodný a silný i s čeládkou k nim správnou odešlete. Kdož by se pak tak nezachoval, tehdy ihned aby pokuty za každý 4 koně 100 dukátův položil, sám pak osobně se sem do Brna postavil, a z toho, proč jest takovejch koní a vozů nevypravil, práv byl. Jiné naděje nejsouce, nežli že se tak zachováte, s tím milost pána Boha s námi býti ráč.
25.července 1619
Moravským klášterům: žadají o dodání koní a vozů k odvážení munice.
Na kláštery níže psaný strany vozů a koní psáno:
1. do novej Říše o 4 koně a vůz,
2. opatu louckému o 12 koní a 3 vozy,
3. opatu hradištskému o 12 koní a 3 vozy,
4. do Tišňova o 4 koně a 1 vůz,
5. do Rejhradu o 4 koně a 1 vůz,
6. na Velehard o 12 koní a 3 voze,
7. k sv.Petru do Brna o 8 koní a 2 voze,
8. k sv. Anně o 4 koně a 1 vůz,
9. do Králova kláštera o 8 koní a 2 vozy,
10. sv. Tůmu o 8 koní a 2 vozy,
11. na Zábrdovice o 8 koní a 2 vozy,
12. Kartusům do Nové Vsi o 4 koně a 1 vůz.
Do všech klášterů jest podle notule níže psané do každého kláštera obvzláště psáno.
poněvadž toho nevyhnuteldnýý potřeby ukazují, abychom k obhájení země této lidu našemu válečnému co nejspíše všelijakej munice válečnej dodali, k odvežení pak jak koní tak vozův nemálo jest potřebí, protože Vám mocí sobě od J.Mtí pánův stavův a obyvatelův Markrabství tohoto moravského danou poroučíme, že sem do města Brna ihned dnem i nocí, jak Vás toto psaní naše dojde, ničím neprodlévajíc, N vozů a v každým 4 koně hodný a silný i s čeládkou k nim správnou odešlete. Kdož by se pak tak nezachoval, tehdy ihned aby pokuty za každý 4 koně 100 dukátův položil, sám pak osobně se sem do Brna postavil, a z toho, proč jest takovejch koní a vozů nevypravil, práv byl. Jiné naděje nejsouce, nežli že se tak zachováte, s tím milost pána Boha s námi býti ráč.
Ahoj,
slušný článeček. Informací k těmto událostem je určitě více, jen je najít.
Každopádně primárně si prosím opravte informaci, že takticky vítězové užívali Nizozemské řazení a obránci španělské tercie - je to přesně naopak
Co se týče počtu mušket X pík, tak je to v tomto období zhruba 50% - jak pro tercie, tak nizozemské útvary.
V pozdější době byl poměr 3m X 2p a koncem 17.století již pikenýři téměř nebyli (užívaly se střelné zbraně s bodáky).
slušný článeček. Informací k těmto událostem je určitě více, jen je najít.
Každopádně primárně si prosím opravte informaci, že takticky vítězové užívali Nizozemské řazení a obránci španělské tercie - je to přesně naopak
Co se týče počtu mušket X pík, tak je to v tomto období zhruba 50% - jak pro tercie, tak nizozemské útvary.
V pozdější době byl poměr 3m X 2p a koncem 17.století již pikenýři téměř nebyli (užívaly se střelné zbraně s bodáky).