Německé dobové názvosloví u K.u.k. Kriegsmarine
Napsal: 23/6/2010, 13:56
Nechci zde někoho poučovat z němčiny nebo zde vytvořit nějaký německo-český slovník, protože však Deutschsprache (němčina) byla do roku u rak.-uh. válečného námořnictva mezi lety 1848-1918 i Kommandosprache (velící jazyk) a protože mnozí z vás mohou narazit při čtení různých knih či webových stránek na různé německé názvy (z nichž mnohé se ani se slovníkovým výrazem shodovat nemusí, dovoluji si touto formou takový odborně-tématický minislovník vypsat a to bez členů der, die, das.
Hlavní typy plachetních lodí na Jadranu
Dreimastenschiff = plná loď – trojstěžník s příčnými ráhny
Hauptschiff I = dřevěná trojstěžňová trojpalubní plachetní válečná loď (řadová loď)
s výtlakem 4 000-5 000 tun.
Hauptschiff II = dřevěná trojstěžňová plachetní válečná loď s výtlakem 2 000-3 000 tun.
Hauptschiff III = dřevěná trojstěžňová plachetní válečná loď s výtlakem 500-600 tun.
Schraubenfregatte = dřevěná trojstěžňová paroplachetní válečná loď s výtlakem 2 000-3 000
tun.
Schraubenkorvette = dřevěná trojstěžňová paroplachetní válečná loď s výtlakem 500-600
tun.
Briga nebo Schoner = dřevěná dvojstěžňová válečná loď s příčnými plachtami o výtlaku 150-
200 tun. U paroplachetních lodí se už užívalo názvu Schoner.
Brigantine = Briga či Schoner se zkrácenými stěžni mající jen po jedné čnělce.
Goëlette (ital. Goletta) = rychlý druh dřevěného dvoustěžňového plachetního škuneru jež
sloužil k obchodní plavbě či jako aviso.
Galeotta (ital. Galeotte) = dřevěný plachetní škuner i s veslovým pohonem (tzv. poloviční
galéra) se 2 stěžni a latinskými plachtami.
Kanonenschalup = dřevěná jednostěžňová válečná plachetní loď k hlídkové pobřežní službě.
Kutr = dřevěná loď s 1 stěžněm a vratiplachtou, používaný např. k rybolovu.
Trabacolo = (z italštiny) = adriatický lugr – malá plachetnice určená k pobřežní obchodní
plavbě a rybolovu. Loď měla sudovitý trup, čelen a 2 dlouhé
stěžně.
Barkasse = velký dřevěný veslový člun, později člun na parní pohon se šroubem. Tyto lodě sloužily v přístavech a na přístavních rejdách k přepravě osob i materiálu.
S nástupem páry a Dampfschiffe, tj. parních lodí a také s nástupem pancéřování lodí v 60.-70. letech XIX. století se začalo měnit i německé názvosloví...
Kanonenboot = paroplachetní, parní či v poslední fázi Kriegsmarine dělostřeleckými
zbraněmi vyzbrojený motorový člun pro strážní a hlídkovou službu.
Gedecktekorvette = Krytá (opancéřovaná) dřevěná korveta.
Schaufelradenjacht = kolesová jachta (i paroplachetní) s kovovým trupem.
Schaufelraden Dampfschiff = kolesová paroloď
Schraubenschoner = parní škuner na šroubový pohon
Schrauben Kanonenboot = parní dělový člun na šroubový pohon
Panzer-Schraubenfregatte = paroplachetní fregata s kovovým nebo kovem potaženým
dřevěným trupem na šroubový i plachetní pohon.
Batterien-Panzerschiff = pancéřová bateriová loď sloužící později jako plovoucí baterie před
přístavem nebo nějaké úžině.
Po roce 1870 se kategorizace lodí, jež všeobecně ovládla pára, postupně diferencovala na nové kategorie:
Hilfenschiff = pomocná loď
Schulschiff = školní loď
Werkstättenschiff = dílenská loď
Reparatur-Werkstättenschiff = opravárenská loď pro opravy většího rozsahu
Vermessenschiff = vyměřovací loď na měření hloubky mořského dna
Kohlenschiff = uhelná loď
Tankschiff = cisternová loď pro přepravu nafty, mazutu, olejů apod.
Tender = vlečný parníček (Remorker), ale i malá loď k přepravě či provádění něčeho, např.:
Wassertender = cisternová loď na přepravu vody
Zapftender = loď na odčerpávání vody
Flußwachtschiff = říční strážní loď
Flußmonitor = říční monitor (ozbrojená opancéřovaná loď s velmi malým ponorem)
Flußkanonenboot = říční dělový člun
Kasemattenschiff = kasematová loď, později od 90. let XIX. stol., kdy už tato koncepce
válečné lodi zastarala, byla označována jako Kasematte-Wachtschiff =
kasematová strážní loď, vykonávající službu u vjezdu od přístavu.
Hulk-Schiff = stará paroplachetní loď s odstrojenou výzbrojí, zbavená kotlů a strojů a se
zkrácenými stěžni, sloužící v přístavech jako Qartier-Schiff = ubytovací loď či
Depot-Schiff = plovoucí skladiště.
Torpedoschiff = torpédová dělová loď (nikoli torpédoborec. Torpédomety měla v trupu
pevné)
Torpedokreuzer = torpédový křížník
Torpedo-Rammschiff = torpédová-taranovací loď (druh křižníku)
Kreuzer = chráněný křížník
Rapidkreuzer/Leichtkreuzer = lehký křižník
Panzerkreuzer = pancéřový křižník
Torpedoboot = torpédovka pro pobřežní moře
Hochseetorpedoboot = větší torpédovka pro velké moře
Klein Torpedofahrzeug = malý torpédoborec
Torpedofahrzeug = torpédoborec
Küstenverteidigerschiff = pobřežní obrněná loď
Semidreadnought = řadový bitevní křižník
Dreadnought = bitevní loď
Unterseeboot = ponorka
Minenleger = minonoska
Minensuchboot = minolovný člun (minolovka)
Motortorpedoboot = motorový torpédový člun
Wasserflugzeug = hydroplán (plovákový letoun)
Flugboot = létající člun
Každou loď tvořil Bord (paluba), Bordwande (lodní stěny, Unterbordrau (podpalubí), Schiffboden (lodní dno), Schiffskiel (lodní kýl), Kesselraum (kotelna), Maschinenraum (strojovna) a Rauchfange (komíny). Trup lodi tvořila Forne (příď) a Achter (záď).
Vedle strojovny a kotelny se v podpalubí nacházely Messe (důstojnická jídelna), Eßzimmer (jídelna mužstva), Schiffsküche (lodní kuchyně), Dispens (lodní kantýna),, Kajute (ubytovací prostory pro důstojníky a vyšší poddůstojníky), Koje (skříňové přístěnková lůžka určená k nocování poddůstojníků i mužstva. V podpalubí byla také Schiffsambulanz (lodní ošetřovna), Schiffsarrest (lodní vězení) a Kohlbunker (skladiště uhlí) a Munitionmagazin (muniční sklad). V trupu lodi se nacházela také Ballasttank (balastní vyrovnávací nádrž, napustitelná mořskou vodou a vyčerpatelná čerpadly).
Pohon lodi zajišťovalo v kotelnách několik Dampfkesseln (parních kotlů) v nichž se topilo uhlím nebo u těch modernějších mazutem. Mazut jest olejnaté palivo, odpad vznikající při zpracování ropy na petrolej. Má velkou výhřevnost, ale vydává hustý mastný černý kouř.
Černé uhlí mělo také vynikající výhřevnost a kouřilo méně.
Kotle vyráběly páru pro Dampfmaschine (parní stroje) nebo u těch modernějších pro Dampfturbine (parní turbíny), které otáčely skrze hřídele přes Reduktor (redukční soukolí –mechanismus přenášející otáčení Dampfturbine (parní turbíny) na Schrauberwelle (lodní hřídel) přes ozubená kola a převáděl tak větší otáčky turbíny na menší otáčky hřídele a tudíž na Schiffsschraube (lodní šroub). Směr plavby lodi se ovládal přes Schiffsteuerruder (lodní kormidlo).
Na Schrauberwelle (lodní hřídele) byly napojeny zařízení na výrobu elektrické energie a to Alternator a Gleichdynamo (stejnosměrné dynamo). Elektřina v nich vyráběná pak osvětlovala loď, poháněla Servomotore (servomotory), Ventilatore (ventilátory), Funkstelle (radiostanici) a Scheinwerfere (světlomety).
U starších lodí ještě před zavedením úplné elektrifikace lodí poháněla pára Dampfventilatore (parní ventilátory), topila v lodní kuchyni či poháněla Destillationsapparat (destilační přístroj na výrobu pitné vody z mořské).
1. podpalubí se nazývalo Baterie.
Nahoře na horní palubě byly nástavby, Schlachtmast (bojový stěžeň), Kommandobrücke (velitelský můstek), na pancéřových lodích měl Kommandant k dispozici Kommandoturm či Gefechtsturm a pod ním se nacházelo Zentralstand (Ústřední stanoviště). Vzduch do podpalubí se vháněl skrze Deflektoren (speciální ventilační přístroje, většinou deflektory s hrdlem.
Větší pancéřové lodě nesly na přídi a zádi skrze servomotory otočné Geschützturm (pancéřové dělové věže). Trup větších válečných lodí měl Panzerverbämenung (pancéřovou obšívku trupu).
Na bojovém stěžni se nacházel Mars (ocelové kruhové vyvýšené stanoviště, jež bylo vyzbrojeno kulometem nebo rychlopalným kanónem malé ráže).
Na Ankerplatz/Rhede (kotvišti) loď skrze Ankerklüse (kotevní skluz- otvor na boku přídě lodního trupu) spustila Ankerkette (kotevní řetěz) na jehož konci byla Anker (kotva).
V přístavu byla loď uvazována Springen (uvazovacími lany) k tzv. pacholatům (kamenným či bronzovým úvazovým patníkům) na molu.
Jak se válečná loď řídila...
Na Kommandobrücke (velitelském či dnes by se řeklo na kapitánském můstku) byly přítomny vždy minimálně 2 osoby a to Steuermann (kormidelník v hodnosti poddůstojníka) a buď Schiffskommandant nebo jeho GDO – Gesamtdetailoffizier (1. lodní důstojník a zástupce velitele lodi). Kormidelník pouze řídil loď dle jejich příkazů, tedy držel nastavený kurs podle Schiffskreiselkompass (lodního gyrokompasu, využívajícího rotace zeměkoule a ukazující směr nezávisle na magnetickém pólu země a konstrukci lodě. Dělil se na 32 dílců, takže 1 dílec = 11 a ¼°.
Na můstku službukonající velící důstojník měl k dispozici i tzv. Efemeride, neboli 4 základní pomůcky:
Sextatnt – přístroj k měření výšky slunce, tedy nepřímo i zeměpisné délky. Sextantem se
podle měření výšky nad obzorem určovalo i pravé poledne.
Logg – přístroj k měření rychlosti lodi
Chronometr – přesně jdoucí hodiny, které jsou nařízeny na určitý poledník a odečtením od
místního poledníku kulminací slunce dávají zeměpisnou délku
Nautische Almanach – Kniha obsahující řadu tabulek, které dávají pro každý den v roce
hvězdářské souřadnice Slunce, Měsíce, Venuše, Polárky a dalších
hlavních stálic na obloze.
Pro dorozumívání se strojovnou měl velící důstojník Sprachrohr (potrubní hlásnici) a Maschinentelegraf (strojní telegraf, který mechanicky přenášel rozkazy o režimu plavby z velitelského můstku dolů do strojovny. Příkaz se dával třmenem s pákovou rukovětí posunem k příslušnému poli s nápisem příslušného režimu plavby. Mechanický přenos se děl táhly. To, co pákou nastavil velící důstojník na velitelském můstku, to ukázala dole ve strojovně šipka návěstidla ve strojní centrále veliteli strojovny. Navíc každá změna režimu plavby byla doprovázena zvukovým signálem (zacinkáním).
Jak takový Maschinentelegraf vypadal? Když byla páka kolmo nahoru, byla šipka v políčku Halt! (Stát). Vše od sebe znamenalo Vorvärts ! (vpřed), vše k sobě Nach hinten! (Vzad).
Políčka se na obě strany dělila na sehr langsam (velmi pomalu), langsam (pomalu), Halb (poloviční rychlost Ganzenkraft! (plnou parou).
Vedle těchto základních prvků měl velící důstojník po ruce Trieder a na můstku byl i tzv. „Gottes Auge“ (boží oko – čili dalekohled s velkým zvětšením).
Veškerá měření a změny kursů se zaznamenávaly jednak do Schiffsloggbuch (knihy navigačních záznamů) a zakreslovaly se do Plottingkarte (mapy, na níž je zakreslena pouze souřadnicová soustava poledníků a rovnoběžek, která se používala k vykreslování kursu plavby a vedení navigace na oceánech nebo mimo dosah pevniny či ostrovů.
Z pomůcek byly ještě na velitelském můstku např. kniha siluet lodí, kniha s charakteristikami hydrografické a geografické dispozice oblasti, kniha o situaci v přístavech, kniha o námořní meteorologii a různé manuály.
Pro měření hloubky Grund (mořského dna) měli na palubě službu konající důstojníci k dispozici Loth (olovnici na lanku).
Mimo velitelský můstek Schiffskommandnt a GDO byli povinni vést i tyto knihy:
Exhibiten-Protokoll = kniha velení
Materialverrechnungsbuch = kniha inventáře
Rechnungsbuch = účetní kniha
Strafprotokoll = kniha trestů
Testamentsbuch = kniha testamentů lodních důstojníků
Schiffsratbuch = kniha jednání lodní rady
Každé válečné námořnictvo se snažilo obsah svých rádiových depeší tajit před protivníkem a tak vysílané radiodepeše s rozkazy či informacemi byly zašifrovávány podle stanovené tajné šifry. Šifrovací klíč se nacházel v držení Schiffskommandanta v Buch-Chiffre (kniha šifer) k níž měl přístup jen GDO nebo některý velitelem ustanovený Manöveroffizier. Kniha šifer byla přísně tajná a byla ukládána do trezoru. V případně zániku lodi musela být bezpodmínečně zničena, aby nepadla do rukou nepřítele.
Schiffsflagge byla vlajka, jež se vztyčovala během kotvení na příďovou žerď všech válečných lodí větších než torpédovka. Vztyčovala se každodenně spolu s Kriegsflagge na zádi v 08:00 hod. ráno a stahovala se při západu slunce.
Kriegsflagge byla bojová vlajka, která se vyvěšovala na žerď na zádi lodi. V době míru to byla vlajka malá, za války vlajka velká a během bojové plavby se tato vlajka nestahovala ani v noci.
V případě přítomnosti velícího admirála, viceadmirála či kontreadmirála na lodi se z ní stávala tzv. Flaggschiff (vlajková loď) a na přední stěžeň byla vyvěšena jeho admirálská vlajka. Velitel oddílu lodí hodnostně nižší než kontreadmirál se označoval jako Kommodor a na přední stěžeň jeho vlajkové lodi oddílu se vyvěšoval Wimpel.
Na lodích se sloužily hlídkové služby. Ty měly své názvy.
Od 20:00 do 24:00 se jednalo o Erste Nachtwache (první noční hlídku)
Od 00:00 do 04:00 se jednalo o Hundewache (psí hlídku)
Od 04:00 do 08:00 se jednalo o Morgenwache přezdívanou též „Diana“.
Pro každý úsek byly stanoveny ozbrojené hlídky z řad mužstva či poddůstojníků), které podléhaly důstojníkovi s ozn. Offizier der Wache (službukonající důstojník). Tuto službu nemuseli sloužit Schiffskommandant a GDO.
Zeitsignale byly časové signály, které byly vydávány v každém větším přístavu ke srovnání palubních chronometrů (výstřel z děla malé ráže slepým nábojem či spuštění koše) každou hodinu.
Jako signální zařízení na přídi, můstku a ubikacích sloužil Schiffsglocke (lodní zvon). Jím se dávaly signály k manipulaci s kotvou, výstraha v mlze, vyhlašoval se jím Allarm (poplach)a také se jím po 30 minutových intervalech ohlašoval lodní čas.
Bootsmannspfeife (botsmanská píšťalka) byla typickou signální pomůckou loďmistrů.
Při kotvení v přístavu a pokud neměl službu či trest mohl Matrose (námořník( jít na břeh na Landgang (vycházku). Pokud se opil jako hovado nebo pokud zmeškal včasný návrat na svou loď, čekal ho trest. Tresty byly udělovány službukonajícím důstojníkem a byly odstupňovány
takto: Bordarrest (zaražené vycházky, což byl lehčí trest)
Arrest (vězení, což byl těžší trest)
Dunkeleinzell (vězení v temné samotce, což byl nejtěžší trest)
Na vězně a výkonem jejich trestu dohlížel Profos (nižší důstojník nebo vyšší poddůstojník, který na lodi (na velké i s několika svými pomocníky) prováděl také policejní službu).
Pokud se ale námořník dopustil něčeho závažnějšího, čekal jej Auditor a pak Garnisonarrest ve věznici na pobřeží nebo dokonce Seebataillon (trestní prapor na ostrově Brion Grande) s prací v kamenolomu či výstavba silnic na pobřeží.
Odbornosti na lodích K.u.k. Kriegsmarine:
Steuermann - kormidelník
Schiffsartillerist - lodní dělostřelec
Schiffskoch - lodní kuchař
Schiffsartz - lodní lékař
Sanitär - zdravotník
Schiffsfunker - lodní radista
Haitzer - topič
Maschinist / Mechaniker - strojník
Elektriker - elektromechanik
Torpedist - torpédista
Mineur - minér
Signaler - signalista
Odkazy m.j. Paul Chack
Hynek, Klučina a Škňouřil (Válečné lodě 1 a 2)
Ctirad Beneš (Rakouské válečné námořnictvo 1848-1866
Jiří Novák: Příběh „Ostrostřelce“
K.u.k Kriegsmarine.at, ale i jiné webovky
Hlavní typy plachetních lodí na Jadranu
Dreimastenschiff = plná loď – trojstěžník s příčnými ráhny
Hauptschiff I = dřevěná trojstěžňová trojpalubní plachetní válečná loď (řadová loď)
s výtlakem 4 000-5 000 tun.
Hauptschiff II = dřevěná trojstěžňová plachetní válečná loď s výtlakem 2 000-3 000 tun.
Hauptschiff III = dřevěná trojstěžňová plachetní válečná loď s výtlakem 500-600 tun.
Schraubenfregatte = dřevěná trojstěžňová paroplachetní válečná loď s výtlakem 2 000-3 000
tun.
Schraubenkorvette = dřevěná trojstěžňová paroplachetní válečná loď s výtlakem 500-600
tun.
Briga nebo Schoner = dřevěná dvojstěžňová válečná loď s příčnými plachtami o výtlaku 150-
200 tun. U paroplachetních lodí se už užívalo názvu Schoner.
Brigantine = Briga či Schoner se zkrácenými stěžni mající jen po jedné čnělce.
Goëlette (ital. Goletta) = rychlý druh dřevěného dvoustěžňového plachetního škuneru jež
sloužil k obchodní plavbě či jako aviso.
Galeotta (ital. Galeotte) = dřevěný plachetní škuner i s veslovým pohonem (tzv. poloviční
galéra) se 2 stěžni a latinskými plachtami.
Kanonenschalup = dřevěná jednostěžňová válečná plachetní loď k hlídkové pobřežní službě.
Kutr = dřevěná loď s 1 stěžněm a vratiplachtou, používaný např. k rybolovu.
Trabacolo = (z italštiny) = adriatický lugr – malá plachetnice určená k pobřežní obchodní
plavbě a rybolovu. Loď měla sudovitý trup, čelen a 2 dlouhé
stěžně.
Barkasse = velký dřevěný veslový člun, později člun na parní pohon se šroubem. Tyto lodě sloužily v přístavech a na přístavních rejdách k přepravě osob i materiálu.
S nástupem páry a Dampfschiffe, tj. parních lodí a také s nástupem pancéřování lodí v 60.-70. letech XIX. století se začalo měnit i německé názvosloví...
Kanonenboot = paroplachetní, parní či v poslední fázi Kriegsmarine dělostřeleckými
zbraněmi vyzbrojený motorový člun pro strážní a hlídkovou službu.
Gedecktekorvette = Krytá (opancéřovaná) dřevěná korveta.
Schaufelradenjacht = kolesová jachta (i paroplachetní) s kovovým trupem.
Schaufelraden Dampfschiff = kolesová paroloď
Schraubenschoner = parní škuner na šroubový pohon
Schrauben Kanonenboot = parní dělový člun na šroubový pohon
Panzer-Schraubenfregatte = paroplachetní fregata s kovovým nebo kovem potaženým
dřevěným trupem na šroubový i plachetní pohon.
Batterien-Panzerschiff = pancéřová bateriová loď sloužící později jako plovoucí baterie před
přístavem nebo nějaké úžině.
Po roce 1870 se kategorizace lodí, jež všeobecně ovládla pára, postupně diferencovala na nové kategorie:
Hilfenschiff = pomocná loď
Schulschiff = školní loď
Werkstättenschiff = dílenská loď
Reparatur-Werkstättenschiff = opravárenská loď pro opravy většího rozsahu
Vermessenschiff = vyměřovací loď na měření hloubky mořského dna
Kohlenschiff = uhelná loď
Tankschiff = cisternová loď pro přepravu nafty, mazutu, olejů apod.
Tender = vlečný parníček (Remorker), ale i malá loď k přepravě či provádění něčeho, např.:
Wassertender = cisternová loď na přepravu vody
Zapftender = loď na odčerpávání vody
Flußwachtschiff = říční strážní loď
Flußmonitor = říční monitor (ozbrojená opancéřovaná loď s velmi malým ponorem)
Flußkanonenboot = říční dělový člun
Kasemattenschiff = kasematová loď, později od 90. let XIX. stol., kdy už tato koncepce
válečné lodi zastarala, byla označována jako Kasematte-Wachtschiff =
kasematová strážní loď, vykonávající službu u vjezdu od přístavu.
Hulk-Schiff = stará paroplachetní loď s odstrojenou výzbrojí, zbavená kotlů a strojů a se
zkrácenými stěžni, sloužící v přístavech jako Qartier-Schiff = ubytovací loď či
Depot-Schiff = plovoucí skladiště.
Torpedoschiff = torpédová dělová loď (nikoli torpédoborec. Torpédomety měla v trupu
pevné)
Torpedokreuzer = torpédový křížník
Torpedo-Rammschiff = torpédová-taranovací loď (druh křižníku)
Kreuzer = chráněný křížník
Rapidkreuzer/Leichtkreuzer = lehký křižník
Panzerkreuzer = pancéřový křižník
Torpedoboot = torpédovka pro pobřežní moře
Hochseetorpedoboot = větší torpédovka pro velké moře
Klein Torpedofahrzeug = malý torpédoborec
Torpedofahrzeug = torpédoborec
Küstenverteidigerschiff = pobřežní obrněná loď
Semidreadnought = řadový bitevní křižník
Dreadnought = bitevní loď
Unterseeboot = ponorka
Minenleger = minonoska
Minensuchboot = minolovný člun (minolovka)
Motortorpedoboot = motorový torpédový člun
Wasserflugzeug = hydroplán (plovákový letoun)
Flugboot = létající člun
Každou loď tvořil Bord (paluba), Bordwande (lodní stěny, Unterbordrau (podpalubí), Schiffboden (lodní dno), Schiffskiel (lodní kýl), Kesselraum (kotelna), Maschinenraum (strojovna) a Rauchfange (komíny). Trup lodi tvořila Forne (příď) a Achter (záď).
Vedle strojovny a kotelny se v podpalubí nacházely Messe (důstojnická jídelna), Eßzimmer (jídelna mužstva), Schiffsküche (lodní kuchyně), Dispens (lodní kantýna),, Kajute (ubytovací prostory pro důstojníky a vyšší poddůstojníky), Koje (skříňové přístěnková lůžka určená k nocování poddůstojníků i mužstva. V podpalubí byla také Schiffsambulanz (lodní ošetřovna), Schiffsarrest (lodní vězení) a Kohlbunker (skladiště uhlí) a Munitionmagazin (muniční sklad). V trupu lodi se nacházela také Ballasttank (balastní vyrovnávací nádrž, napustitelná mořskou vodou a vyčerpatelná čerpadly).
Pohon lodi zajišťovalo v kotelnách několik Dampfkesseln (parních kotlů) v nichž se topilo uhlím nebo u těch modernějších mazutem. Mazut jest olejnaté palivo, odpad vznikající při zpracování ropy na petrolej. Má velkou výhřevnost, ale vydává hustý mastný černý kouř.
Černé uhlí mělo také vynikající výhřevnost a kouřilo méně.
Kotle vyráběly páru pro Dampfmaschine (parní stroje) nebo u těch modernějších pro Dampfturbine (parní turbíny), které otáčely skrze hřídele přes Reduktor (redukční soukolí –mechanismus přenášející otáčení Dampfturbine (parní turbíny) na Schrauberwelle (lodní hřídel) přes ozubená kola a převáděl tak větší otáčky turbíny na menší otáčky hřídele a tudíž na Schiffsschraube (lodní šroub). Směr plavby lodi se ovládal přes Schiffsteuerruder (lodní kormidlo).
Na Schrauberwelle (lodní hřídele) byly napojeny zařízení na výrobu elektrické energie a to Alternator a Gleichdynamo (stejnosměrné dynamo). Elektřina v nich vyráběná pak osvětlovala loď, poháněla Servomotore (servomotory), Ventilatore (ventilátory), Funkstelle (radiostanici) a Scheinwerfere (světlomety).
U starších lodí ještě před zavedením úplné elektrifikace lodí poháněla pára Dampfventilatore (parní ventilátory), topila v lodní kuchyni či poháněla Destillationsapparat (destilační přístroj na výrobu pitné vody z mořské).
1. podpalubí se nazývalo Baterie.
Nahoře na horní palubě byly nástavby, Schlachtmast (bojový stěžeň), Kommandobrücke (velitelský můstek), na pancéřových lodích měl Kommandant k dispozici Kommandoturm či Gefechtsturm a pod ním se nacházelo Zentralstand (Ústřední stanoviště). Vzduch do podpalubí se vháněl skrze Deflektoren (speciální ventilační přístroje, většinou deflektory s hrdlem.
Větší pancéřové lodě nesly na přídi a zádi skrze servomotory otočné Geschützturm (pancéřové dělové věže). Trup větších válečných lodí měl Panzerverbämenung (pancéřovou obšívku trupu).
Na bojovém stěžni se nacházel Mars (ocelové kruhové vyvýšené stanoviště, jež bylo vyzbrojeno kulometem nebo rychlopalným kanónem malé ráže).
Na Ankerplatz/Rhede (kotvišti) loď skrze Ankerklüse (kotevní skluz- otvor na boku přídě lodního trupu) spustila Ankerkette (kotevní řetěz) na jehož konci byla Anker (kotva).
V přístavu byla loď uvazována Springen (uvazovacími lany) k tzv. pacholatům (kamenným či bronzovým úvazovým patníkům) na molu.
Jak se válečná loď řídila...
Na Kommandobrücke (velitelském či dnes by se řeklo na kapitánském můstku) byly přítomny vždy minimálně 2 osoby a to Steuermann (kormidelník v hodnosti poddůstojníka) a buď Schiffskommandant nebo jeho GDO – Gesamtdetailoffizier (1. lodní důstojník a zástupce velitele lodi). Kormidelník pouze řídil loď dle jejich příkazů, tedy držel nastavený kurs podle Schiffskreiselkompass (lodního gyrokompasu, využívajícího rotace zeměkoule a ukazující směr nezávisle na magnetickém pólu země a konstrukci lodě. Dělil se na 32 dílců, takže 1 dílec = 11 a ¼°.
Na můstku službukonající velící důstojník měl k dispozici i tzv. Efemeride, neboli 4 základní pomůcky:
Sextatnt – přístroj k měření výšky slunce, tedy nepřímo i zeměpisné délky. Sextantem se
podle měření výšky nad obzorem určovalo i pravé poledne.
Logg – přístroj k měření rychlosti lodi
Chronometr – přesně jdoucí hodiny, které jsou nařízeny na určitý poledník a odečtením od
místního poledníku kulminací slunce dávají zeměpisnou délku
Nautische Almanach – Kniha obsahující řadu tabulek, které dávají pro každý den v roce
hvězdářské souřadnice Slunce, Měsíce, Venuše, Polárky a dalších
hlavních stálic na obloze.
Pro dorozumívání se strojovnou měl velící důstojník Sprachrohr (potrubní hlásnici) a Maschinentelegraf (strojní telegraf, který mechanicky přenášel rozkazy o režimu plavby z velitelského můstku dolů do strojovny. Příkaz se dával třmenem s pákovou rukovětí posunem k příslušnému poli s nápisem příslušného režimu plavby. Mechanický přenos se děl táhly. To, co pákou nastavil velící důstojník na velitelském můstku, to ukázala dole ve strojovně šipka návěstidla ve strojní centrále veliteli strojovny. Navíc každá změna režimu plavby byla doprovázena zvukovým signálem (zacinkáním).
Jak takový Maschinentelegraf vypadal? Když byla páka kolmo nahoru, byla šipka v políčku Halt! (Stát). Vše od sebe znamenalo Vorvärts ! (vpřed), vše k sobě Nach hinten! (Vzad).
Políčka se na obě strany dělila na sehr langsam (velmi pomalu), langsam (pomalu), Halb (poloviční rychlost Ganzenkraft! (plnou parou).
Vedle těchto základních prvků měl velící důstojník po ruce Trieder a na můstku byl i tzv. „Gottes Auge“ (boží oko – čili dalekohled s velkým zvětšením).
Veškerá měření a změny kursů se zaznamenávaly jednak do Schiffsloggbuch (knihy navigačních záznamů) a zakreslovaly se do Plottingkarte (mapy, na níž je zakreslena pouze souřadnicová soustava poledníků a rovnoběžek, která se používala k vykreslování kursu plavby a vedení navigace na oceánech nebo mimo dosah pevniny či ostrovů.
Z pomůcek byly ještě na velitelském můstku např. kniha siluet lodí, kniha s charakteristikami hydrografické a geografické dispozice oblasti, kniha o situaci v přístavech, kniha o námořní meteorologii a různé manuály.
Pro měření hloubky Grund (mořského dna) měli na palubě službu konající důstojníci k dispozici Loth (olovnici na lanku).
Mimo velitelský můstek Schiffskommandnt a GDO byli povinni vést i tyto knihy:
Exhibiten-Protokoll = kniha velení
Materialverrechnungsbuch = kniha inventáře
Rechnungsbuch = účetní kniha
Strafprotokoll = kniha trestů
Testamentsbuch = kniha testamentů lodních důstojníků
Schiffsratbuch = kniha jednání lodní rady
Každé válečné námořnictvo se snažilo obsah svých rádiových depeší tajit před protivníkem a tak vysílané radiodepeše s rozkazy či informacemi byly zašifrovávány podle stanovené tajné šifry. Šifrovací klíč se nacházel v držení Schiffskommandanta v Buch-Chiffre (kniha šifer) k níž měl přístup jen GDO nebo některý velitelem ustanovený Manöveroffizier. Kniha šifer byla přísně tajná a byla ukládána do trezoru. V případně zániku lodi musela být bezpodmínečně zničena, aby nepadla do rukou nepřítele.
Schiffsflagge byla vlajka, jež se vztyčovala během kotvení na příďovou žerď všech válečných lodí větších než torpédovka. Vztyčovala se každodenně spolu s Kriegsflagge na zádi v 08:00 hod. ráno a stahovala se při západu slunce.
Kriegsflagge byla bojová vlajka, která se vyvěšovala na žerď na zádi lodi. V době míru to byla vlajka malá, za války vlajka velká a během bojové plavby se tato vlajka nestahovala ani v noci.
V případě přítomnosti velícího admirála, viceadmirála či kontreadmirála na lodi se z ní stávala tzv. Flaggschiff (vlajková loď) a na přední stěžeň byla vyvěšena jeho admirálská vlajka. Velitel oddílu lodí hodnostně nižší než kontreadmirál se označoval jako Kommodor a na přední stěžeň jeho vlajkové lodi oddílu se vyvěšoval Wimpel.
Na lodích se sloužily hlídkové služby. Ty měly své názvy.
Od 20:00 do 24:00 se jednalo o Erste Nachtwache (první noční hlídku)
Od 00:00 do 04:00 se jednalo o Hundewache (psí hlídku)
Od 04:00 do 08:00 se jednalo o Morgenwache přezdívanou též „Diana“.
Pro každý úsek byly stanoveny ozbrojené hlídky z řad mužstva či poddůstojníků), které podléhaly důstojníkovi s ozn. Offizier der Wache (službukonající důstojník). Tuto službu nemuseli sloužit Schiffskommandant a GDO.
Zeitsignale byly časové signály, které byly vydávány v každém větším přístavu ke srovnání palubních chronometrů (výstřel z děla malé ráže slepým nábojem či spuštění koše) každou hodinu.
Jako signální zařízení na přídi, můstku a ubikacích sloužil Schiffsglocke (lodní zvon). Jím se dávaly signály k manipulaci s kotvou, výstraha v mlze, vyhlašoval se jím Allarm (poplach)a také se jím po 30 minutových intervalech ohlašoval lodní čas.
Bootsmannspfeife (botsmanská píšťalka) byla typickou signální pomůckou loďmistrů.
Při kotvení v přístavu a pokud neměl službu či trest mohl Matrose (námořník( jít na břeh na Landgang (vycházku). Pokud se opil jako hovado nebo pokud zmeškal včasný návrat na svou loď, čekal ho trest. Tresty byly udělovány službukonajícím důstojníkem a byly odstupňovány
takto: Bordarrest (zaražené vycházky, což byl lehčí trest)
Arrest (vězení, což byl těžší trest)
Dunkeleinzell (vězení v temné samotce, což byl nejtěžší trest)
Na vězně a výkonem jejich trestu dohlížel Profos (nižší důstojník nebo vyšší poddůstojník, který na lodi (na velké i s několika svými pomocníky) prováděl také policejní službu).
Pokud se ale námořník dopustil něčeho závažnějšího, čekal jej Auditor a pak Garnisonarrest ve věznici na pobřeží nebo dokonce Seebataillon (trestní prapor na ostrově Brion Grande) s prací v kamenolomu či výstavba silnic na pobřeží.
Odbornosti na lodích K.u.k. Kriegsmarine:
Steuermann - kormidelník
Schiffsartillerist - lodní dělostřelec
Schiffskoch - lodní kuchař
Schiffsartz - lodní lékař
Sanitär - zdravotník
Schiffsfunker - lodní radista
Haitzer - topič
Maschinist / Mechaniker - strojník
Elektriker - elektromechanik
Torpedist - torpédista
Mineur - minér
Signaler - signalista
Odkazy m.j. Paul Chack
Hynek, Klučina a Škňouřil (Válečné lodě 1 a 2)
Ctirad Beneš (Rakouské válečné námořnictvo 1848-1866
Jiří Novák: Příběh „Ostrostřelce“
K.u.k Kriegsmarine.at, ale i jiné webovky