Na množství nehleďte! úvod k diskuzi na téma početních stav
Napsal: 19/10/2011, 10:23
Úvod k diskuzi na téma početních stavů středověkých armád
Údaje kronikářů musíme často brát s rezervou, problém je jak velký filtr na jejich informace nasadit. Kroniky většinou psali duchovní, kteří se s válčením do styku dostali jen ojediněle. Navíc dost často psali to, „co se doslechli o tom, že někdo povídal“. Citace pramenů obvykle nebyla a nějaké ověřování zřejmě také příliš neprobíhalo. K tomu přistupují i cíle jednotlivých kronikářů a jejich morálněvolní vlastnosti. Pokud chtěl ohromit, čísla nadsadil, pokud potřeboval, aby událost vyzněla jako slavné vítězství, prostě to tak napsal nehledě na skutečnost (viz. Eneáš Sylvius Piccolomini a jeho popis těžkého dobývání mohutné pevnosti Sion). Je tedy velmi obtížné určit komu věřit početní údaje a komu ne. Počty z kronik se musí porovnat i s reálnými možnostmi dané situace.
Toto téma by mělo rozvířit diskuzi ohledně početních stavů středověkých armád. V tématu Reenactment http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=109349#109349 josefg zmínil o bitvě u Ústí and Labem v roce 1426, kde bylo na straně intervenční armády 60 000 vojáků z nichž nakonec padlo 15 000 Němců.
Příklad Ústí 1426
Na jaře 1426 husité rozhodli na popud Jakoubka z Vřesovic o oslabení katolických pozic na severu Čech. Shromáždili vojsko a 26. května přitáhli k Ústí. Od konce dubna v Míšni věděli o chystaných přípravách husitů na útok a markraběnka Kateřina začala místo svého nepřítomného manžela organizovat vojsko. Za Krušnými horami se sešlo vojsko sebrané ze zemí ovládaných Fridrichem markrabětem míšeňským. Oddíly z Hessenska, Durynska, Míšeňska, Saska, posílili vojáci Šestiměstí a žoldnéři placení Chebem. Vojsko pod velením míšeňského zemského fojta Bosa z Fictum ve třech proudech vtrhlo do Čech a 15. června stálo před připravenými husity u Ústí. V neděli 16. června se strhla bitva, kdy se oddílům těžké jízdy s pěchotou podařilo převrátit několik vozů ve vozové hradbě, ale následně byli Němci vytlačeni a protiútok husitů rozhodl bitvu. Tolik ve zkratce o bitvě u Ústí nad Labem.
A teď k počtům
O síle německé armády píše Bartošek z Drahonic tvořící na Karlštejně. Popisuje, že slyšel o armádě 10 000 jezdů a 20 000 pěších.
Nedohledal jsem, kde se vzal počet 70 000 vojáků, 3000 vozů a 180 děl, ale nedovedu si představit soustředění tak velkého počtu vojska mj. i drahého dělostřelectva v tak krátkém čase, jeho zásobování a výplatu žoldu. Myslím, že zajistit během měsíce a půl soustředění a zásobování 60 000 lidí není jednoduché bez pořádné přípravy ani dnes.
I menší vojsko, které dle odhadů (Bělina, Čornej, Šmahel) mělo 13-14 000 vojáků mělo se zásobováním ve vydrancovyných severních Čechách velké problémy a rozhodnutí k brzké bitvě bylo umocněno obavou z hladu ve vlastním táboře.
Husitské vojsko tvořily sbory táborů, sirotků, svazu Jakoubka z Vřesovic a oddíly Zikmunda Korybuta s částí pražanů i umírněných kališníků. Husité měli kolem 500 vozů, což by při obvyklém šikování 18-21 mužů k vozu, odpovídalo nějakým 10 000 pěších + 10% jízdy cca 11 000 mužů.
Uváděných 20-25 000 husitů je dle mého nadnesený údaj. Tolik měla dohromady vojska, která proti sobě stála u Lipan a to se jednalo o maximálně zmobilizované profesionální armády, které navíc na umírněné straně doplnila vojska katolických pánů a měst (neangažoval se zde Jakoubek z Vřesovic).
Vyčíslení ztrát je také zajímavé a zde je údajů ještě více
Bezkonkurenčně vedou Staré rukopisy české – písmeno Š. Uvádí 50 000 mrtvých Němců.
Na druhém místě je tzv. Kronika starého pražského kolegiáta, který píše o 18 000 zabitých.
Na německé straně Herman Corner hovoří o 12 000 mrtvých, minorita Matthias Döring jen 6000.
Bartošek z Drahonic, bývalý voják, zaznamenal 4 000 padlých na německé straně.
České ztráty jsou uváděny jako minimální. Staré rukopisy české – písmeno Š 19 padlých. Objevil se i údaj o 30 mrtvých.
Pramenů hodně, čísla rozdílná.
Přikláněl bych se k nižším údajům, tedy k účasti nějakých 14 000 Němců a 11 000 husitů v samotné bitvě. Za maximální bych označil i německé ztráty 4 000 vojáků. I tak se jednalo o obrovská čísla jak absolutně tak v poměru k mnou uvažované velikosti armády. Ztráty husitů 19-30 mužů jsou dle mého také zkreslené. Všechny prameny se shodují, že německý útok prorazil vozovou hradbu a zastavil jej až druhý okruh, patrně placní vozy. V takové situaci si nedokážu představit, tak malé ztráty na české straně.
Tím vůbec nechci snižovat význam ani způsob dosaženého vítězství. Vítězství to bylo drtivé a předznamenalo ofenzivní akce husitů mimo České království.
Očekávám vaše reakce..
Údaje kronikářů musíme často brát s rezervou, problém je jak velký filtr na jejich informace nasadit. Kroniky většinou psali duchovní, kteří se s válčením do styku dostali jen ojediněle. Navíc dost často psali to, „co se doslechli o tom, že někdo povídal“. Citace pramenů obvykle nebyla a nějaké ověřování zřejmě také příliš neprobíhalo. K tomu přistupují i cíle jednotlivých kronikářů a jejich morálněvolní vlastnosti. Pokud chtěl ohromit, čísla nadsadil, pokud potřeboval, aby událost vyzněla jako slavné vítězství, prostě to tak napsal nehledě na skutečnost (viz. Eneáš Sylvius Piccolomini a jeho popis těžkého dobývání mohutné pevnosti Sion). Je tedy velmi obtížné určit komu věřit početní údaje a komu ne. Počty z kronik se musí porovnat i s reálnými možnostmi dané situace.
Toto téma by mělo rozvířit diskuzi ohledně početních stavů středověkých armád. V tématu Reenactment http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=109349#109349 josefg zmínil o bitvě u Ústí and Labem v roce 1426, kde bylo na straně intervenční armády 60 000 vojáků z nichž nakonec padlo 15 000 Němců.
Příklad Ústí 1426
Na jaře 1426 husité rozhodli na popud Jakoubka z Vřesovic o oslabení katolických pozic na severu Čech. Shromáždili vojsko a 26. května přitáhli k Ústí. Od konce dubna v Míšni věděli o chystaných přípravách husitů na útok a markraběnka Kateřina začala místo svého nepřítomného manžela organizovat vojsko. Za Krušnými horami se sešlo vojsko sebrané ze zemí ovládaných Fridrichem markrabětem míšeňským. Oddíly z Hessenska, Durynska, Míšeňska, Saska, posílili vojáci Šestiměstí a žoldnéři placení Chebem. Vojsko pod velením míšeňského zemského fojta Bosa z Fictum ve třech proudech vtrhlo do Čech a 15. června stálo před připravenými husity u Ústí. V neděli 16. června se strhla bitva, kdy se oddílům těžké jízdy s pěchotou podařilo převrátit několik vozů ve vozové hradbě, ale následně byli Němci vytlačeni a protiútok husitů rozhodl bitvu. Tolik ve zkratce o bitvě u Ústí nad Labem.
A teď k počtům
O síle německé armády píše Bartošek z Drahonic tvořící na Karlštejně. Popisuje, že slyšel o armádě 10 000 jezdů a 20 000 pěších.
Nedohledal jsem, kde se vzal počet 70 000 vojáků, 3000 vozů a 180 děl, ale nedovedu si představit soustředění tak velkého počtu vojska mj. i drahého dělostřelectva v tak krátkém čase, jeho zásobování a výplatu žoldu. Myslím, že zajistit během měsíce a půl soustředění a zásobování 60 000 lidí není jednoduché bez pořádné přípravy ani dnes.
I menší vojsko, které dle odhadů (Bělina, Čornej, Šmahel) mělo 13-14 000 vojáků mělo se zásobováním ve vydrancovyných severních Čechách velké problémy a rozhodnutí k brzké bitvě bylo umocněno obavou z hladu ve vlastním táboře.
Husitské vojsko tvořily sbory táborů, sirotků, svazu Jakoubka z Vřesovic a oddíly Zikmunda Korybuta s částí pražanů i umírněných kališníků. Husité měli kolem 500 vozů, což by při obvyklém šikování 18-21 mužů k vozu, odpovídalo nějakým 10 000 pěších + 10% jízdy cca 11 000 mužů.
Uváděných 20-25 000 husitů je dle mého nadnesený údaj. Tolik měla dohromady vojska, která proti sobě stála u Lipan a to se jednalo o maximálně zmobilizované profesionální armády, které navíc na umírněné straně doplnila vojska katolických pánů a měst (neangažoval se zde Jakoubek z Vřesovic).
Vyčíslení ztrát je také zajímavé a zde je údajů ještě více
Bezkonkurenčně vedou Staré rukopisy české – písmeno Š. Uvádí 50 000 mrtvých Němců.
Na druhém místě je tzv. Kronika starého pražského kolegiáta, který píše o 18 000 zabitých.
Na německé straně Herman Corner hovoří o 12 000 mrtvých, minorita Matthias Döring jen 6000.
Bartošek z Drahonic, bývalý voják, zaznamenal 4 000 padlých na německé straně.
České ztráty jsou uváděny jako minimální. Staré rukopisy české – písmeno Š 19 padlých. Objevil se i údaj o 30 mrtvých.
Pramenů hodně, čísla rozdílná.
Přikláněl bych se k nižším údajům, tedy k účasti nějakých 14 000 Němců a 11 000 husitů v samotné bitvě. Za maximální bych označil i německé ztráty 4 000 vojáků. I tak se jednalo o obrovská čísla jak absolutně tak v poměru k mnou uvažované velikosti armády. Ztráty husitů 19-30 mužů jsou dle mého také zkreslené. Všechny prameny se shodují, že německý útok prorazil vozovou hradbu a zastavil jej až druhý okruh, patrně placní vozy. V takové situaci si nedokážu představit, tak malé ztráty na české straně.
Tím vůbec nechci snižovat význam ani způsob dosaženého vítězství. Vítězství to bylo drtivé a předznamenalo ofenzivní akce husitů mimo České království.
Očekávám vaše reakce..