T-44
T-44
Poté, co se objevili nové německé tanky Tiger a Panther, bylo sovětským tankovým odborníkům jasné, že tehdy standartní T-34/76 je zastaralý. Nevyhovovala především výzbroj a dvoumístná věž, ani pancéřování již nebylo dostatečné. Jako rychlá improvizace vznikl T-34/85, což byla v podstatě korba T-34/76 s novou třímístnou věží s kanonem ráže 85 mm. Tento stroj se sice ukázal být velice povedeným (pozn.1), avšak zůstali mu také některé zápory, dané koncepcí T-34. Proto byly zahájeny práce na novém středním tanku.
Jeho vývoj probíhal od konce roku 1943 v závodě číslo 183 pod vedením A.A.Morozova. Vyvíjen byl pod označením objekt 136, později přeznačeném na T-44. Počítalo se s použitím některých komponentů z T-34/85. Vzniklý stroj se však od T-34 dosti odlišoval. Tank se vyznačoval výrazně silnějším pancéřováním. Čelo korby bylo silné 90 mm, její boky 75 mm. Velmi odlišně byl řešen motopřevodový prostor. Motor typu V-44 o výkonu 367 kW, jež byl modifikací osvědčeného motoru V-34, byl umístěn napříč k ose tanku. To si vyžádalo značné zásahy do instalace převodovky a dalších komponentů. Díky tomuto řešení byl však motopřevodový úsek výrazně zkrácen a bylo možné posunout věž do středu korby, což odstranilo několik vad T-34: věž byla nyní v těžišti, bylo méně zranitelné její usazení na korbě, bylo možno umístit vstup do korby na její střeše a zesílit čelní pancéřování korby bez výrazného posunu těžiště dopředu. Ve dvou nádržích bylo vezeno 500 a 150 l nafty, další palivo bylo možno vést v čtyřech externích nádržích na zadní části blatníků. Podvozek měl kola z T-34/85, odpružení bylo však řešeno pomocí torzních tyčí. Pás měl šířku 500 mm.
Posádku tvořili čtyři muži, řidič v korbě a velitel, střelec a nabíječ ve věži. Řidič vyhlížel dopředu buď pomocí štěrbinového průhledu v čelním pancíři, nebo otočným periskopem na vstupním poklopu. Věž byla svým řešením obdobná věži T-34/85, byla však lépe pancéřovaná, čelo silné 120 mm, boky 90 mm. Výzbroj tvořil 85 mm kanon ZIS-S-53, tedy stejný jako ve většině T-34/85. Vezeno pro něj bylo 58 nábojů, část v zadní části věže, zbytek v boxech pod ní. S kanonem byly spřaženy dva kulomety DT ráže 7,62 mm (pozn.2). Rádiovybavení tvořila vysílačka 9RS, vnitřním systémem dorozumívání osádky byl TPU-3-bis.
Výroby T-44 se rozběhla v závodech č.75 v Charkově ke konci roku 1944. Do konce roku vzniklo 25 strojů, další počty jsou však nejasné. Podle většiny pramenů vzniklo v roce 1945 880 kusů, poté byla výroba zastavena a přešla na modernější T-54 (pozn.3). Některé prameny uvádí 655 strojů. Podle I.P.Šmeleva však výroba skončila až v roce 1947 a dala dokonce 1823 kusů! Dodnes není také jasné, zda T-44 ještě stihl nasazení do bojů WW II, spíše se předpokládá, že ano. S tankem měli osádky a obsluha dosti starostí, vzhledem k podstatně vyšší složitosti ve srovnání s T-34, zvláště byly problémy sa složitým převodovým systémem.
Vznikly další pokusné varianty. Standartní T-44 byl sice vyzbrojen 85 mm kanonem ZIS-S-53, avšak část odborníků požadovala montáž účinnějšího D-10T ráže 100 mm. Pro technické a organizační problémy se nepodařilo zavést tuto variantu do výroby, v roce 1945 vznikl pouze prototyp T-44/100. Ten byl později vybaven také protiletadlovým kulometem DŠK ráže 12,7 mm u poklopu nabíječe a bočními pancíři, řešením podobné německým Schürzen. Do výroby se již nedostal vzhledem k náběhu výroby modernějšího T-54.
Další zkušební variantou byl stroj, vyzbrojený kanonem D-5T ráže 85 mm. Jiný stroj, označený T-44-2, byl vyzbrojen 122 mm kanonem D-25-44T, upravenou zbraní těžkých tanků IS-2/3/4. Bylo však vezeno pouze 24 nábojů a věž nebyla dostatečně prostorná pro manipulaci s nimi.
V období 1961-63 byly stroje modernizovány. Došlo k výměně motorů, převodovek a pojezdových kol za nové z tanků T-45/55, tyto tanky byly označeny T-44 M. V roce 1966 byly pak doplněny o noktovizory a stabilizátor hlavně. Na bázi T-44 M vznikla velitelská varianta T-44 MK, vybavený mimo standartní radiostanice P 113 také velitelskou P 112 a agregátorem pro dobíjení akumulátorů AB-1-B/30.
Tank T-44 lze hodnotit jako dost povedený stroj, odstraňující většinu nešvarů T-34. Svými kvalitami jej lze srovnávat s německým Panther Ausf.F, který však již vznikl jen v prototypech.
Pozn.1: viz. srovnání T-34/85 s Pantherem Ausf.G.
Pozn.2: některé prameny hovoří o jednom ve věži a druhém, pevně zabudovaném a zaměřovaném řidičem, v korbě.
Pozn.3: což je de fakto korba T-44 s novou věží a kanonem D-10T.
TECHNICKÉ ÚDAJE
ROZMĚRY
Délka: 7,65 m
Šířka: 3,18 m
Výška: 2,41 m
HMOTNOST
31800 kg
VÝKONY
Max. rychlost: 51 km/h
Dojezd: 300 l
Měrný tlak: 0,85 kg/cm2
T-44
Jeho vývoj probíhal od konce roku 1943 v závodě číslo 183 pod vedením A.A.Morozova. Vyvíjen byl pod označením objekt 136, později přeznačeném na T-44. Počítalo se s použitím některých komponentů z T-34/85. Vzniklý stroj se však od T-34 dosti odlišoval. Tank se vyznačoval výrazně silnějším pancéřováním. Čelo korby bylo silné 90 mm, její boky 75 mm. Velmi odlišně byl řešen motopřevodový prostor. Motor typu V-44 o výkonu 367 kW, jež byl modifikací osvědčeného motoru V-34, byl umístěn napříč k ose tanku. To si vyžádalo značné zásahy do instalace převodovky a dalších komponentů. Díky tomuto řešení byl však motopřevodový úsek výrazně zkrácen a bylo možné posunout věž do středu korby, což odstranilo několik vad T-34: věž byla nyní v těžišti, bylo méně zranitelné její usazení na korbě, bylo možno umístit vstup do korby na její střeše a zesílit čelní pancéřování korby bez výrazného posunu těžiště dopředu. Ve dvou nádržích bylo vezeno 500 a 150 l nafty, další palivo bylo možno vést v čtyřech externích nádržích na zadní části blatníků. Podvozek měl kola z T-34/85, odpružení bylo však řešeno pomocí torzních tyčí. Pás měl šířku 500 mm.
Posádku tvořili čtyři muži, řidič v korbě a velitel, střelec a nabíječ ve věži. Řidič vyhlížel dopředu buď pomocí štěrbinového průhledu v čelním pancíři, nebo otočným periskopem na vstupním poklopu. Věž byla svým řešením obdobná věži T-34/85, byla však lépe pancéřovaná, čelo silné 120 mm, boky 90 mm. Výzbroj tvořil 85 mm kanon ZIS-S-53, tedy stejný jako ve většině T-34/85. Vezeno pro něj bylo 58 nábojů, část v zadní části věže, zbytek v boxech pod ní. S kanonem byly spřaženy dva kulomety DT ráže 7,62 mm (pozn.2). Rádiovybavení tvořila vysílačka 9RS, vnitřním systémem dorozumívání osádky byl TPU-3-bis.
Výroby T-44 se rozběhla v závodech č.75 v Charkově ke konci roku 1944. Do konce roku vzniklo 25 strojů, další počty jsou však nejasné. Podle většiny pramenů vzniklo v roce 1945 880 kusů, poté byla výroba zastavena a přešla na modernější T-54 (pozn.3). Některé prameny uvádí 655 strojů. Podle I.P.Šmeleva však výroba skončila až v roce 1947 a dala dokonce 1823 kusů! Dodnes není také jasné, zda T-44 ještě stihl nasazení do bojů WW II, spíše se předpokládá, že ano. S tankem měli osádky a obsluha dosti starostí, vzhledem k podstatně vyšší složitosti ve srovnání s T-34, zvláště byly problémy sa složitým převodovým systémem.
Vznikly další pokusné varianty. Standartní T-44 byl sice vyzbrojen 85 mm kanonem ZIS-S-53, avšak část odborníků požadovala montáž účinnějšího D-10T ráže 100 mm. Pro technické a organizační problémy se nepodařilo zavést tuto variantu do výroby, v roce 1945 vznikl pouze prototyp T-44/100. Ten byl později vybaven také protiletadlovým kulometem DŠK ráže 12,7 mm u poklopu nabíječe a bočními pancíři, řešením podobné německým Schürzen. Do výroby se již nedostal vzhledem k náběhu výroby modernějšího T-54.
Další zkušební variantou byl stroj, vyzbrojený kanonem D-5T ráže 85 mm. Jiný stroj, označený T-44-2, byl vyzbrojen 122 mm kanonem D-25-44T, upravenou zbraní těžkých tanků IS-2/3/4. Bylo však vezeno pouze 24 nábojů a věž nebyla dostatečně prostorná pro manipulaci s nimi.
V období 1961-63 byly stroje modernizovány. Došlo k výměně motorů, převodovek a pojezdových kol za nové z tanků T-45/55, tyto tanky byly označeny T-44 M. V roce 1966 byly pak doplněny o noktovizory a stabilizátor hlavně. Na bázi T-44 M vznikla velitelská varianta T-44 MK, vybavený mimo standartní radiostanice P 113 také velitelskou P 112 a agregátorem pro dobíjení akumulátorů AB-1-B/30.
Tank T-44 lze hodnotit jako dost povedený stroj, odstraňující většinu nešvarů T-34. Svými kvalitami jej lze srovnávat s německým Panther Ausf.F, který však již vznikl jen v prototypech.
Pozn.1: viz. srovnání T-34/85 s Pantherem Ausf.G.
Pozn.2: některé prameny hovoří o jednom ve věži a druhém, pevně zabudovaném a zaměřovaném řidičem, v korbě.
Pozn.3: což je de fakto korba T-44 s novou věží a kanonem D-10T.
TECHNICKÉ ÚDAJE
ROZMĚRY
Délka: 7,65 m
Šířka: 3,18 m
Výška: 2,41 m
HMOTNOST
31800 kg
VÝKONY
Max. rychlost: 51 km/h
Dojezd: 300 l
Měrný tlak: 0,85 kg/cm2
T-44
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
T-54 se začal vyrábět v roce 1947, T-55 vyráběn od roku 1955.
Logika označení...popravdě, těžko říct. Je tady návaznost T-34/44/54, ale jinak-? T-55 podle roku 1955? Ale u jiných to nesedí. PT-76 zas podle ráže kanonu. T-10 jako návaznost na IS-9.
Logika označení...popravdě, těžko říct. Je tady návaznost T-34/44/54, ale jinak-? T-55 podle roku 1955? Ale u jiných to nesedí. PT-76 zas podle ráže kanonu. T-10 jako návaznost na IS-9.
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
T-44 byl docela dobrý HW, avšak kanón stejný jako u T-34/85 byl přece jen krok vzad - dlouhohlavňový D-10 T použitý v SU-100 by byl přece jen do budoucna lepší.
Tyto tanky po úpravě prý používal Sovfilm při natáčení válečných filmů - nepředstavovali ruské, ale německé tanky Panther a Tiger. Přibližné podoby se dosáhlo navařením plechů
P.S. YAMATO, že ty jsi četl "obrněnou techniku 3"
Tyto tanky po úpravě prý používal Sovfilm při natáčení válečných filmů - nepředstavovali ruské, ale německé tanky Panther a Tiger. Přibližné podoby se dosáhlo navařením plechů
P.S. YAMATO, že ty jsi četl "obrněnou techniku 3"
No podla mna film "Jdi a divej se" nie je nic moc. Hlavne prva polovica filmu je uplne o nicom, ako tak ju zachrani ta druha. Neviem ale myslim ze je to skor psychologicky film ako vojnovy. Chapem ze zamerom filmu neboli nejake velke boje (napr. Vojak Ryan), ale podla mna by sa cely dej filmu dal zrnut do zaverecnych cca 60 minut a ten kto si ho chce pozriet a kto ho este nevidel tak mu tych 60 min. urcite bude stacit. Berte na vedomie prosim, že toto je moj nazor... a nikomu neberiem ten jeho.
Jdi a divej se jsem videl jeste jako stredoskolak za totace v kine,byl jsem z toho pekne vyrizenej.Nedavno jsem si ho stahnul z netu,pochopitelne v rustine,ale je to porad hroznej film.Neni to samozrejme klasickej valecnej film ale ma neuveritelnou atmosferu.Jinak mam doma uz jen Horici snih,petidilnou epopej (nevim co to je ale rikali tomu tak :-)) Osvobozeni,serial Ctyri z tanku a pes a par sovetskych akcnich filmu z osmdesatych let - Osamela plavba,Udalost ve ctverci 36-80,Posadka v ohrozeni a Pirati XX.stoleti.Je to sice necestne a nesportovni stahovat filmy z netu ale proste jsem si nemoh pomoct :-),takovy perly...