Scrat píše:
Můžeš mít dobrou loď i skvěle vycvičenou posádku ale když se velící bojí svého nejvyššího velitele nic s tím nenaděláš.
Scrat
Což je vcelku logická aplikace známého rčení (jen nevím, kdy a kdo to řekl):
"Sebelepší zbraň a sebetvrdší výcvik ti nedají to nejdůležitější: srdce válečníka."
Nemám Angličany právě moc v oblibě, ale válečnická srdce vždycky měli. Alespoň na moři.
EDIT: Navíc mi z toho vyplývá, že neúspěch a nakonec i zánik
Scharnhorstu při jeho korzárské výpravě (výpravách) nebyl zaviněn slabým pancéřováním lodi, ale špatným a poněkud přestrašeným velením. Naopak, při o něco vyšší rychlosti by měl možná větší šanci uniknout dělům
Duke od York. Bitevní lodi totiž doprovázely polární konvoje jen jako "daleká ochrana", kvůli obavám z ponorek a Luftwaffe. I Britové se o své nejtěžší jednotky báli - ovšem ne tolik, aby jim zakázali bojovat... A i když nepochybuji, že Britové by se pustili do boje i s lodí vyzbrojenou 38cm děly, s těžší výzbrojí by asi bylo snazší postavit se jim na odpor - nebo alespoň způsobit vážné škody a přimět je, aby udržovali uctivou vzdálenost. A že jsou německá děla této ráže proti pancéřování bitevních lodí tř.
Duke of York dostatečně účinná, o tom by mohla vyprávět posádka
Prince of Wales
Tunac píše:Co když ten devátý byl použit na výrobu elektřiny???? Na lodích byla potřebná malá elektrárna.
Nebo mohl sloužit k pomalému pohybu turbíny, aby měla teplotu.
Nejsem odborník, ale to už bych viděl jako pravděpodobnější ten elektrogenerátor. Instalovat na lodi obří diesel jen proto, aby protáčel odstavenou turbínu, to se mi moc nezdá. Ony ty diesely neměly jen samé výhody. Například u lodí třídy
Deutschland způsobovaly běžící pístové motory tak silné vibrace trupu, že to narušovalo zaměřování těžkých děl. Ale nakonec je to možná chyba - buď ve zdroji, nebo v překladu, ev. v přepisu. Není mi totiž dost dobře jasné, proč by si konstruktér pohonné soustavy ztrpčoval život napojováním lichého počtu agregátů na sudý počet výstupních hřídelů. Samozřejmě, vyřešit se to dá, ale za cenu velmi složitých a tudíž i výrobně náročných, poruchových a nákladných převodových soustav. Mnohem snazší je použít sudý počet agregátů, v našem případě tedy 8 nebo 10 motorů. Každá výstupní hřídel s převodovkou a příslušným počtem motorů (levá: 4 motory, střední: turbína, pravá: 4 motory) tak může tvořit zcela samostatnou jednotku, provozně nezávislou na ostatních. To se pak logicky vyplatí při nějakém problému - v případě odstávky, poruchy nebo poškození bojem nepřichází loď o možnost pohybu.